Posts Tagged ‘špagetová dýně’
Další recept do podzimní sbírky, z právě sklizených surovin. Stačí doběhnout na záhon nebo už do sklepa, kam se to pomalu ze záhonu přesouvá a přinést si mrkev, červenou řepu, cibuli a špagetovou dýni. Navíc si přichystáme kulaté čínské nudle, olivový olej, trochu balzamikového octa, česnek, směs bylin (tymián, rozmarýn, saturejku), sůl a černý, červený a zelený pepř. Read the rest of this entry »
Dnes jsme se rozhodli, že 9. leden ode dneška nazveme „Dnem zdravení“ a takto ho i nadále budeme slavit. Dnes jsme využili hladovosti amerických imperialistů, stáhnuvších si veškerou zimu na svůj kontinent a vyrazili na opožděný zimní nákup s koňma a během dne nás zcela nečekaně pozdravilo snad sto lidí. Na pana domácího v kabátu a klobouku dnes drželi spíš muži. Až z toho byl nesvůj, kolikrát mu kdo dnes mávl na pozdrav, aniž by ho pan domácí znal. Všichni dnes byli velmi milí, usmívali se, i na poště :), přesto, že pošta má nový systém, progresivní, kdy jedna z pošťaček musí každé ráno svým osobním autem dojet 30 km daleko do depa, nabrat pracovní auto a poštu a večer hezky auto a dodejky do depa zpět. Kam se hrabou všechny ty rozvozné firmy jako ppl a dpd a všechny ostatní. Progresivnímu tempu pošty nemohou stíhat. Depo, které nyní má o starost méně, protože si pošťačky jezdí samy pro poštu, nám navíc každý balík pozdrží o cca dva dny, protože tato změná zatím trvá teprve dva měsíce a oni stále ještě nevědí, kde bydíme :). Milá Lacerto, nejste evidentně sama! 
Pak jsem také dostala od jednoho známého mailem odkaz na jeden test. Dalo by se říci – celkem triviální test. Test motoriky. Jacíkův motorický test. doslova. Prostě nic nenormálního, lehnout na záda – výchozí pozice, stoupnout, stoj vzpřímený – zcela vzpřímený, lehnout na břicho, stoupnout, lehnout na záda, stoupnout, lehnout na břicho a takto skoro do zblbnutí. Tedy ne tak dlouho, nýbrž dvě minuty. Právě dvě minuty. Počítat si každou operaci, stoj, leh na záda, stoj, leh na břicho je tedy za 4 body. Jak říkám, triviální. No, upřímně řečeno, jsem ráda, že tu taky bydlí šestiletý Hugo, jinak bych si snad myslela, že jsem nemotorická. Zkuste to a pochlubte se do komentářů, ale chlubte se prosím jen vy, kdo budete mít méně než 60. Ostatní taktně mlčte :-). Read the rest of this entry »
Ideální den – zuby nebolí, protože tam nejsou, děti nezlobí, protože lítají s drakem – učení odpoledne, neboť bude pršet. Slepice jsou druhý den ve svém novém kurníku a doma je ticho – neuvěřitelná věc. Ke snídani proto může být něco náročnějšího, než chleba, máslo, sýr a tak se pouštím do palačinek s jablečno – švestkovým kompotem. Chtěla jsem přidat i dýni, ale byla jsem přehlasována.
A pro nepřizpůsobivé členy rodiny pak jednu veganskou verzi bez cukru. Jsou to čistě rostlinné palačinky, s uvařenou špagetovou dýní. Když jsem je dělala poprvé, byli dříve než normální a ostatní mi je snědli, neboť netušili, že to nejsou klasické palačinky, což je známka toho, že to nemůže být tak hrozné. Pan domácí sice trochu mručel, že to není jako vždycky, ale co se jídla týká, pan domácí má, řekla bych, ty nejcitlivější senzory.Dnes tedy dělám rovnou dvě pánve a to najednou.
Na ty rostlinné je třeba 170g vody, 13 g hrašky, 60 g celozrnné pšeničné mouky přesáté a trochu soli a oleje na smažení. Dále pak uvařená špagetová dýně, pár kapek olivového oleje a provensálské koření. To je vše.
Nejprve nalijeme do misky vodu, přidáme hrašku a rozmícháme. Trochu osolíme a přidáme mouku. Rozmícháme a smažíme jako klasické palačinky. Z tohoto množství uděláme tři malé palačinky.
Špagetovou dýni dáme vařit, propíchanou a ve slupce. Uvařenou jí rozkrojíme a vydlabeme „špagety“, tedy dýňový vnitřek. Posypeme provensálským kořením a jemně pokápneme olejem. 
Pokud se vám líbí tento zeleninový recept, podívejte se na ostatní recepty ze zeleniny jako e-knížka Zelenina z Kopce – čisté vařivo bez fotek, s proklikem na webovou stránku.
Kdysi, když mi bylo asi šestnáct, jeli jsme z hor a v autobuse se vyprávěl vtip: „Vojáci, na koně! Já nemůžu, já mám vlka! Tak na vlka!“ a já se sice smála, ale musel mi až pan domácí vysvětlit, co vtip znamená. A pak jsem na milého vlka na douhá léta opět zapomněla. Jenomže, když máte aktivní a schopnou občasnou děvečku, totiž Elišku, může se vám stát, že v přítomnosti návštěvy za vámi přijde vaše čtyřleté dítě a tiše vám šeptá do ucha “ Kláro, já mám vlka!“. Já na něj nevěřícně koukám a v hlavě mi pracují mozkové závity, co tím myslí, že tím asi nemůže myslet, co tím může myslet. „Co že máš?“ „Že mám vlka!“ a protože jsem stále vypadala asi konsternovaně, začne mi, už vůbec ne tak tiše, jako zcela natvrdlému posluchači, který už měl dávno konat a nikoli nevěřícně zírat, důrazně vysvětlovat “ No, že mě bolí prdelll!“. Pořiďte si oupair, která jedno dítě doučuje francouzsky, druhé naučí, co je to vlk, třetí naučí dokonale punkovou písničku, nechává jí chladnou pan domácí, není náročná a kdykoli je připravena sníst cokoli, co je poblíž. Jenže druhá Eliška není! :-) (mimochodem, právě shání práci oupair ve Francii, tak si tak představuju, až přijede někam jako oupair, jak s ní budou moc spokojení, minimálně, než zasedne k prvnímu jídlu:-)
Bláhově jsem si myslela, že srpnem to končí, ale to jsem zapomněla na loňské září, kdy všechno dozrává, vše se musí zavařit, všude máku jak naseto a dozrávají dýně. A tak letos se konečně dostávám k receptu na výbornou špagetovou dýni a špagety z ní. Je to opravdu velmi zeleninové jídlo, proto ten, kdo není zvyklý na čistě zeleninová jídla, lze si přimíchat i těstoviny pšeničné.
Potřeba na toto jídlo je rozhodně špagetová dýně, rajčata, pórek, sůl, pepř,olej, olivový olej, tymián a hlavně zelené fazolky. Nahoru pak strouhaný sýr. Všeho dle vlastních potřeb a chuti. Read the rest of this entry »