Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Posts Tagged ‘kokos’

Je tu sníh, všude bílo. Na kopci těží 8 hektarů lesa, takže všude kolem harvestory – výhodu to má. Jedou na dvě směny, takže celou noc si připadáme jako ve velkoměstě, všude to svítí – vyvážečky mají světla  na všechny strany, hezky to tu v noci vrní, pes štěká – jako bychom byli v centru vsi a největší výhoda je ta, že běžně navátá cesta je stále rovná a průjezdná. Děti jsou nadšené a chodí koulovat vyvážečky a pak přibíhají smutné, že dnes tam byl ten příjemnej, co jim mává, to se pak prý blbě hází, lepší je, když je uvnitř ten „nepříjemnej“.  Jinak zima je stejná jako každou zimu, prostě nám tu mrzne pozadí.

Dnešní recept je recept na velmi sladký a vláčný dezert. Neznám ho v jeho originále, jak by řekl pan domácí „Chválabohu“, protože tento dezert jsem poznala díky tomu, že ho jeden známý velmi často konzumuje. A když o něm tak často povídal, zajímalo mě, co to je a tak jsem si to vygooglovala. Obrázek je to hezký, jak to chutná v originále nevím, ale rozhodně je to dobrá inspirace pro novou „buchtu“. A tak jsem chvíli hledala. Recept přímo na tento moučník jsem našla tady a nevěřila, že výsledný produkt bude vypadat, jako ten sterilní na obrázku, a že má obsesivní touze, aby to vypadalo „jako kupovaný“ bude učiněno zadost. Ale vrhla jsem se do toho a světe div se, alespoň částečně se to obrázku podobá. Musela jsem udělat nějaké úpravy, které mi více vyhovují, místo hladké mouky jsem použila celozrnnou a domácí salko a je to opravdu velmi dobrý moučník.

Pokud někdo má raděj méně sladké moučníky, rozhodně doporučuji ubrat cukr. Moučník se skládá ze dvou částí – kokosové a tmavé řidší. Jak naložíte s kokosovou částí je zcela na vás. Lze jí na řidší  hnědou část strouhat, lze jí tam vkládat jako dlouhý váleček, lze udělat kuličky a vložit kuličky. Kokosové části je celkem hodně a lze nechat fantazii volnou ruku. Read the rest of this entry »

 Vážení, tak upéci cukroví není vůbec nic proti tomu, když se má přejít k logistice a nějak ho „vyexpedovat“. Ono upřímně i to pečení, když to člověk nedělá jen pro sebe je celkem zodpovědné. Například na poslední další linecké dělala těsto Eliška – dostala důvěru:-) a pan domácí se pak už jen z povzdálí usmíval – smál a neodpustil si nějakou obligátní hlášku. V tomto případě – „mě tady prostě nikdo neposlouchá, já jsem říkal, že Eliška těsta dělat nebude !“  Trochu jsme ho utřeli tím, že to nevadí, že to bude pro nás !:-).  Těsto prostě bylo výborné, ovšem po upečení hořké a tak jsme pátrali a dopátrali se příliš vehementního strouhání citrónu, až na krev.  Bio nebio, když je toho moc, tak je to prostě hořký.  Tak jsme z druhé poloviny udělali linecký koláč s jablky a Eliška si posteskla, že zrovna, když to dělala, tak si říkala, „juchů, už umím úplně sama linecký.“:-)

Linecký je vůbec prevít. V troubě není termostat – jeho absenci nepochopí nikdo, kdo ho má.  Nízká teplota – linecké bílé, přiložit, a než člověk otevře troubu a přejde 2x místnost,tak už zdaleka není bílé, spíše budeme mluvit o antonymech. Vzadu to peče víc, vepředu méně, pak foukne do komína a všechno je jinak. Zase se ale dobře skladuje a hezky balí. A včera při tom největším slejváku se Eliška odebrala do Prahy, že pojede stopem a že vezme ssebou první kilo cukroví. Pan domácí měl strach, že bude nabízet řidiči, já zase, že by mohlo skončit u pražských bezdomovců, které Eliška minule podarovala Rachadovými sušenkami. Cukroví  bylo baleno s nábožnou úctou, papír, okrasný vystřižený ubrousek z ukradeného zeleného papíru dětem, děti pobíhající kolem – to už ne, to už stačí !! :-).Pak to nějak vymezit opět jemným papírem, zabalit, napsat složení – to už se Eliška i pan domácí chytali za hlavu, když jsem šla pro papír a pero, zda budu psát ještě „Liebesbriefy“ a všem rukou a na 12 stránek :-), ale cítila jsem prostě nutkání napsat z čeho to je a tak mě vytočili, že jsem tam zapomněla  vanilku. Pak jsem začala balit měsíček, že jsem ho k tomu slíbila a to už začali pomalu odcházet z místnosti. O udělání hezkého razítka s obrázkem z pěnové hmoty jsem si bratru raděj zakázala říci :-)

Minulý týden jsem využila auto známých co jelo pod kopec a po hodině zpět, že přivezu krabice – jaká naivita!  Nakonec jsem sehnala spoustu tatrankových a nesla je ty dva km od silnice v batohu, v tašce, v pravé i levé ruce. Zkoušela jsem i pod kopcem koupit papírovou tašku, že bych do ní dala cukroví pečlivě zabalené v krabici od tatranek, ovšem ve všech třech papírnictví na mě koukali s nelíčeným údivem – papírové tašky??? U nás? V papírnictví? No tak to jsme nikdy neměli ! :-)  Read the rest of this entry »

Po dnešní euforické odpolední vyjížďce, bolesti stehen a kostí pod hýždí- vůbec jsem netušila, že tam jsou, kosti v této oblasti většinou vůbec necítím :-)) bylo na řadě něco lehkého, rychlého a přijatelného. Rýže se zeleninou je fajn a navíc nám po tetičce z Ameriky zbyla plechovka kokosového mléka. V životě jsem to neviděla, neslyšela o tom a už vůbec jsem to nikdy nechutnala. Další dnešní premiéra. Na plechovce je napsáno- ideální do zmrzliny, tak proč ne. Po otevření to vonělo jako kokos, bylo to až nepřirozeně bílé,ale na obale nebylo až tak moc vypsaných libůvek a po olíznutí to chutnalo jak jinak, jako kokos! No tak jsem to šoupla se dvěma žloutky a 1litrem smetany (odstřeďovala jsem dnes za tři dny a mohla jsem si ten litřík dovolit- ze zbytku vznikla ještě dost veliká hrouda másla),4 lžícím moučkového cukru do zmrzlinovače a nechala točit lopatky. Ale když se udělala zmrzlina, bylo to sice smetanové, ne už ale moc kokosové. To kokosové aroma se jaksi vytratilo. Tak jsem tam přidala vnitřek jednoho lusku vanilky a byla to smentanová vanilková zmrzlina s jemným nádechem kokosu.

Rýže se zeleninou – suroviny jsou : 500 ml rýže, 1250ml vody, sůl, turmeric,černý kmín, jeden menší pórek, 3 střední cibule,  300g červeného čerstvého zelí, 50g rozinek, 50g sekaných  neloupaných mandlí,50g kokosu, 4 lžíce maizeny- kukuřičného škrobu, olej,400 ml vody.Shoyu-sojová omáčka.Směs koření – černý pepř, koriander, skořice, hřebíček a kumin.

Nejprve rozpálím ve dvou hrncích olej. Do jednoho nasypu dva hrnky cibule, polévkovou lžíci tumericu, lžíci černého kmínu, jemně orestuji a zaliji 1250 ml vody. Uvařím rýži dokud se voda nevyvaří.  V druhém hrnci  nechám jemně restovat cibulku na proužky, přidám na jemno nakrájené červené zelí, rozinky, mandle, kokos a míchám. Osolím, po chvíli zaliji 400 ml vody a přidám maizenu a sojovou omáčku shoyu. Dále pak lžíci koření – směs hřebíčku, skořice, černého pepře, korianderu a kuminu.Míchám tak dlouho, dokud není hmota hezky tmavá a hustá. Nakonec posypu pórkem krájeným na kolečka – je malý, protože to je vlastní lednový chcípáček z venkovního záhonu :-) Read the rest of this entry »


veg
Ranní jablečná, obyčejná buchta, která je vylepšená kokosem a zapečeným sněhem, ale
jablečno-kokosová buchta
to jen proto, že jsem měla zbylé bílky a nechtělo se mi z nich nic dělat a bylo mi jich líto dát slepicím. Buchta je to obyčejná, velmi jednoduchá, ale sytá.
suroviny: 5 vajec, 1+3/4 hrnku cukru, 3 hrnky mouky celozrnné pšeničné přesáté, hrnek kokosu, hrnek+1/2  oleje, vanilkový cukr, prášek do pečiva, kg jablek, skořice, 1/2 litru mléka,bílky na sníh s trochou cukru a asi 4 lžícemi kokosu.
veg
Na dnes byly veliké plány, upečených 5 malých kulatých chlebů na fazole v chlebu, ale z
kokosova
toho nebude nic, chleby budou ráno plněné pomazánkou, protože občanská povinnost je občanská povinnost :-) a podruhé v jednom týdnu vstávat ve čtyři jsem odmítla. Takže naše kulturní vyžití – totiž volby, nám vzalo 7km na kole tam, 7km zpátky, mezitím navštívit všechny po cestě, návrat v půl destáté, místo fazolí rohlíky a pomazánka a jablka a minerálka a ve volební místnosti pak malé párty :-) – koláč a pivo slavících na hřišti. Systémy v hlavě se prostě boří, plány padají, ale dobrý výlet, odvoleno, najedeno a vespolek usnuto :-)
veg
Dnešní den výlet, takže k snídani jen domácí chléb se sýrovou pomazánkou a na cestu kokosová buchta.
kokosova
suroviny na buchtu: 4vejce, hrníček cukru, prášek do pečiva, vanilkový cukr, citronová kůra, hrnek oleje, mouka celozrnná pšeničná přesátá – asi tři hrnky. Hrnek mléka. Sáček kokosu.
Utřeme celá vejce s cukrem a vanilkovým cukrem, přidáme olej a třeme dále. Přidáme posléze citr. kůru, mouku, mléko a prášek do pečiva. Můžeme přidat bu´d mouku nebo mléko, podle toho, zda je těsto moc tuhé nebo řídké. Těsto by mělo být spíše řidší, určitě by v něm neměla stát lžíce. Mělo by táhle téci do vymazaného a vysypaného plechu. Uhladíme povrch buchty a nasypeme na ní celý 200 g sáček kokosu. Mírně lžící vpravíme do buchty, ale velmi mírně. Lze také použít tučnější variantu, kdy kokos nezapravujeme, necháme volně, ale hned po upečení polijeme povrch buchty smetanou. Tato  na obrázku je dělaná bez smetany.