Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Posts Tagged ‘olivy’

Vyhlašuji zaměstnání roku! Za mě jednoznačně vítězí stomatolog! Před dvěma dny jsme jeli koňmo na nákup a k zubaři. Zavřít pětku, nasadit upadlou provizorní korunku na čepu na dvojku. Jak prosté. Ten den nevykazovalo mé hobby žádný důvod k neklidu. Nějaké čištění kanálků mě už vůbec nevyvádí z klidu, přesto, že křečovitě zatínám pěsti v momentě dosednutí na křeslo, čímž často musím zneklidňovat toho, kdo mi v ústech něco dělá v momentě, kdy mu na ruce sjede zrak. Musí zákonitě nabýt dojmu, že operace není bezbolestná. Netuší, že to jsou mé mimikry, kterými obelhávám sebe sama :). „Proč však bere zubař po dokončení těchto dvou úkonů do ruky vrtačku? “ ptám se v duchu  a úporně se sebe  snažím přesvědčit, že to vrtačka není. Hned mi je však jasné, že na vině jsou tři krčky, které dělám, že tam nejsou. Brzy je po všem a já mám další tři zářezy v kartě.

Jenomže, pokud je něco vaše hobby, musíte si to hýčkat a dávat tomu příležitost se projevit. Což se stalo během včerejška. Dvojka se prostě rozhodla, že si bude žít svébytným životem. Máme bezva zubaře a proto se mu snažíme vycházet co nejvíce vstříc :-). Nikoli utrácením za nadstandardní služby, jak by se dalo očekávat, nebo v našem případě možná ani nedalo, ale snažíme se mu ulehčit práci. Když se ulomí kousek zubu a rozškrábe jazyk, není třeba hned zaneprazdňovat lékaře, že? Takový jemný, kulatý brousek na broušení řetězů motorových pil je naprosto ideální nástroj – velmi zdárně ozkoušeno. Pak mi pan domácí jednou chtěl ulevit a vyndat to, co v ústech podle jeho i mého názoru nemělo co dělat, byla jsem v devátém měsíci a po tom, co jsem si myslela, že jsem zcela neschopná a že nic nevydržím, jsme se dozvěděli, že se obnažila čelist a že jsme se jí pokoušeli vytáhnout. :)  No a včera večer, když jsem zase chodila od skleníku domů a do skleníku a domů, zcela bezmyšlenkovitě, jen abych nemyslela na svou dvojku, napadlo mě zavolat kamarádovi, ke kterému nemám respekt. Já totiž mám obrovský respekt ke každému lékaři. Byla jsem totiž vychovávaná v rodině zdravotní sestry, samozřejmě jako budoucí lékařka a tudíž je odjakživa každý lékař pro mě něco jako Pan doktor! Read the rest of this entry »

Máme na internetu pár oblíbených stránek. Třeba  zlaté stránky :-)),nebo Idos,  tam chodíme dost často. Nebo i-faunu, aukro, prostě takové samé praktické věci. Těch ostatních, které člověk pravidelně sleduje díky této stránce, která člověka internetově vytíží naprosto zásadně, velmi ubylo.  Ale jedna z těch, kam chodím pravidelně  a mám jí velmi ráda, je „Cuketka“. A právě tam byla v půli února vyhlášená soutěž od Provence nature o recept s francouzským nádechem, uvařený z alespoň jedné suroviny vážící se k Provence.  Jsou věci, které v životě po narození čtyř dětí přestane mít člověk na sto procent ve své režii. Prostě někdy musí poslouchat a podlehnout nátlaku většiny, zvláště, když ho to samotného někdy i dost láká. A to byl přesně tento případ.  Uvařili a nafotili- nafotili – tedy pan domácí fotil a já netušila co a zjistila jsem to až na pc a s obličejem zhruba 7 cm od monitoru jsem zjišťovala, co že je to za fotky focené skrz olivu a jak jsem prohlížela jednu olivu za druhou, přilepená na počítači, očekávajíc další fotku zase miniaturní něco v díře olivy- vykouklo na mě toto :-))) Read the rest of this entry »

Pissaladiére- to je slovo panečku… jak vzniklo, to nenapíšu, protože tu sedíme na kopci a nezbývá ambice, chuť, morál a ani ideje na cestování a tudíž ani poznávání na vlastní kůži a vyčíst a vygooglovat to a opsat – to je moc laciný. Podle definice typický provensálský cibulový koláč s olivami- častěji z černými, ty ovšem na kopci chybí, musíme dokoupit zásoby, tudíž jen se zelenými – neméně dobrý. Na Provence a její kuchyni nemůžeme bohužel vzpomínat. Bylo nám dvacet a vařili jsme si tam špagety z mořské vody, pak jeli den před závody do Monaka, tam nás nepustili do kasína, mě bylo navíc  jen šestnáct a vůbec, ale vůbec nás nenapadlo utratit peníze za něco tak „normálního“, jako je jídlo. Dnes už je situace jiná, klidně pustíme i chlupy dva za kvalitní suroviny, ale zase už nikam nejezdíme. Takže ideální je, přivézt si prostě Provence na kopec !

Cibulový koláč z kopce je záležitost dvoudenní, protože z vlastního celozrnného listového těsta. Lze samozřejmě těsto zakoupit hotové, mražené – pokud možno nějaké fakt dobré, ty levnější, lecitinové sedí na jazyku a koláč  a  máslová cibule se bude s chutí těsta rozhodně bít. Na listové těsto je tedy třeba na tukánek : 250g másla, 125 g celozrnné mouky pšeničné přesáté ; na vodánek pak 250g mouky celozrnné pšeničné, 2 žloutky, 4 lžíce vody a 4 lžíce octa

Listové těsto uděláme podle tohoto návodu. Doporučuji začít večer, udělat si do ulehnutí alespoň jedno nebo dvě převálení a nechat do rána. Dopoledne pak pokračovat s alespoň 15ti minutovými pauzami v chladu a převálet alespoň 6x. Nečekejte zázrak – listové těsto z celozrnné mouky nebude nikdy tak lístkovat jako z bílé, která má hodně lepku, ale zase samo o sobě prostě chutná. Read the rest of this entry »