Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

IMG_0224okTak paní Müllerová, tak nám ten letošní pomocník, resp. pomocnice, dopadla jak voják u Chlumce. Napsat, že Claire odjela by bylo až příliš jednoduché. Claire byla skvělá. Neuvěřitelně pracovitá a hlavně samostatná. Okoukla, co se tu děje a pak to začala praktikovat. Neptala se, nechodila s foťákem, prostě makala. Chutnalo jí jídlo, výborně fungovala s dětma, na výlet do skal se měla dopravit na kole jen k vlaku, ale nakonec si po cestě prohlédla mapu a dala na kole celých 15 tam a 15 zpět do kopce a mezitím 15 pěšky ve skalách. Nevlastní chytrý telefon a ten hloupý má vybitý už několik týdnů. Nemá laptop ani tablet, má svůj spacák a nepotřebuje rukavice.

Navíc tu byla i naše skvělá děvečeka Eliška se svou hluchou Špulkou, která je taky pracovitá (obě). Stále jsme čekali, kdy se to zvrtne. Na tolik práceschopnosti není kopec zvyklý. Měli jsme tu již jednou od dobrovolníků hysterický záchvat s výjezdem na pohotovost, opařenou ruku veterináře, několik stehů na totálně rozřízlé ruce při broušení kosy, šitou hlavu našeho dítěte po úrazu během péče jednoho dobrovolníka a mnoho malých drobností. Claire nic.

Pak dostala omylem jednou poměrně těžkou fošnou bodyček do tváře, když stála na hloupé straně a Eliška stoupla na jinou. Ale brala to hrdinně. A v pondělí tedy měla odjet. A protože Eliška taky měla odjet, rozhodly se, že pojedou spolu, navíc obě na Břevnov, kde má Claire Bed & breakfast. Paráda. Svačinu – velkou svačinu vzala Eliška. Ráno se nějak nestíhalo, strašný fofr, Elišce utekla Špůla, tak jak to ona umí – v nejnevhodnější okamžik – když jely rychle na kole k silnici, kde nám ho měly nechat, aby ho děti následně vyzvedly, aby byl autobus stižen. Když vám v presu uteče pes, co neslyší, je to prostě blbý a zbydou vám jen oči pro pláč.

Děti Špulku následně odchytly, dovedly kam mají, ale mezitím byla Claire poslána, ať natuty chytí autobus, aby šla napřed, případně vzala stopa, že se dole sejdou. A pak už jen víme, že autobus dojel, Eliška ho chytla, Špulka taky, velká svačina taky, ale o Claire jsme od té doby neslyšeli. Ztratila se asi na 1500 metrech silnice bez odbočky (s jednou – do lesa). Je pravděpodobné, že inteligentní Claire si to rychle spočítala, chytla auto, které tam jede v cca desetiminutových intervalech a to zrovna jelo až do Prahy. A tak to využila. Vzhledem k absenci telefonu – navíc neznáme číslo (jak to má najednou jednoduchý člověk bez kontaktu) a bez netu si užívá do pátku pražské pamětihodnosti se svým po dvou měsících setkaným přítelem a těší se domů po dlouhém cestování.

Ale nám to nedalo a tak jsem se jala hledat Bed&breakfast, protože to je jednoduchý ne, když víte název firmy, zavoláte, víte i název ulice a název toho, kdo si objednal byt a tak se dozvíte tu zásadní informaci, zda v bezpečí dorazil do Prahy. To ale nesmíte 20 let žít na kopci a netušit, že Bed & breakfast fakt není název firmy. Protože pak si s tím sluchátkem u ucha po vysvětlení dlouhé story připadáte  jak totální pitomec.

Takže  kdybyste v Praze náhodou do pátku potkali Claire – je hezká – tak nám dejte vědět, že je v pořádku.

A pak taky tedy toto rychlé skoroletní jídlo – od zítra už to bude zase na pořadu dne, poslední dva dny to chtělo vzhledem k počasí spíš svařák IMG_0230ok

Špagety z cuketysyrové vegan

Potřeba je na jednu porci 1/2 půlky menší cukety, 1 větší mrkev, 1/2 červené cibule, 2 rajčata, 5 žampionů, zelený, černý a růžový pepř, sůl, olivový olej, provensálské koření.

Cuketu omyjeme, ale neloupeme, připravíme si struhadlo s širšími otvory (ideální je mandolína, kterou zatím nemám) a cuketu podélně na struhadle nastrouháme (pozor na prsty). Stejným způsobem nastrouháme očištěnou mrkev, přidáme nakrájené čerstvé žampiony, rajčata na kostičky a cibuli na plátky, Přidáme provenskálské koření, sůl, čerstvě mletý pepř a hlavně olivový olej. Vše promícháme a můžeme konzumovat.

5 komentářů to “Cuketové špagety”

  • Veron:

    Děkuji za skvělý recept. U nás tedY jako hlavní jídlo asi neprojde, ale jako salát, proč ne=)

  • Dasa od hradu:

    Tak, milovníci kraviček. Rozhodli jsme se prodat jednu naši vysokobřezí jalovičku. Máma dvě. První nám teď dala telátko, jalovičku, kterou si chceme nechat. Víc toho naše hospodářství a čas bohužel nepojme. Druhou jsme plánovali prodat i s telátkem. Těžko by se nám s ním loučilo, to teď vidíme, tak jsme se ji rozhodli prodat březí. Je to červenostrakatá krásná, 2,5 letá, vymazlená holka. Zvyklá na úvaz i na pastvu. Je od jara do zimy venku s koňmi na pastvě, přístřešek mají k dispozici. Je jí 2,5 roku a čeká své první telátko. Je zvyklá na lidi i zvířata. Mám možnost ji prodat, ale do velkého „společenství“, ale radši bych ji viděla v drobnochovu, kde s ní bude hezky zacházeno a bude mít kontakt s lidmi. Pokud někdo chcete hezkou a hodnou krávu Máju, tak napište do fóra. Jó, jsme z Liberecka.

  • Martina:

    Zřejmě mám výstřední názor, ale já osobně bych bývala šla Claire vyprovodit a člověk má po starostech. Ale chápu,že na kopci se to bere asi jinak.

    • Však ona měla doprovod, ale doprovod po cestě nejprve ztratil psa a pak Claire, ale asi myslíte, že jsme měli dělat doprovod doprovodu :D – příště :D Nicméně naopak, je jí hodně let, je schopná a funkční, má zážitky.

Přidejte komentář