Začíná jaro, to je paráda. To je nejhezčí okamžik, kdy člověk vidí z okna, že už to bude, vyběhne na zahradu a za chvilku se poslušně vrátí, protože z okna je to zatím přeci jen teplejší :). Dětem přišel nový balík, skákací plocha trampolíny – na balíku od ppl bylo napsáno, „1 x 4,5- doskákala“ a já jsem hodně zvědavá jak s námi bude letos kooperovat „to“. Taky je u vás „to“ skoro další člen rodiny, který se neustále schovává, není ho vidět a jsou na něj kladeny vysoké nároky? Takové tajuplné „to“. A „to“ nás nechává většinou hodně v očekávání a přesto, že „to“ se zatím samo nikdy pořádně neukázalo, ani neprojevilo, dnes a denně na něj spoléháme. „To by se mělo zalít, to by se mělo zamést, to by se mělo uklidit – „to“ je zcela nepostradatelná součást našeho života. Jak se má „to“ u vás? 
Dnešní jídlo je velmi prosté a rychlé a přitom dobré, s jedním bonusem navíc, totiž absencí pšenice, potažmu lepku. Nemusíme mít pšenici ve stravě každý den a díky takovýmto receptům si ani neuvědomíme, že bychom ji měli postrádat. Navíc tedy je tento recept i návodem, jak si zpestřit omelety, které běžně doma děláme. Pokud použijeme litinový lívanečník, budou se péci samy, budou zcela jiné, než klasická přehnutá plněná omeleta velikosti talíře. Servírování je praktičtější a každou omeletku lze navíc dochuti přímo v lívanečníku ještě nějak jinak. 
Omeletky
Na tři kusy malých omeletek je třeba 1 vejce, 80 ml mléka, 30 g hladké kukuřičné mouky a trochu soli. Kukuřičnou mouku můžeme vyměnit za čerstvě namletou mojku rýžovou (22 g) nebo hrašku (22 g), případně i čerstvě namletý zelený nebo žlutý hrách. Můžeme samozřejmě použít také pohanku. Pokud si přejeme omeletky barevnější, hrách či hraška nám je zbarví do zelena, čerstvě strouhaná červená řepa, přidaná do těsta pak do červena. Řepu můžeme také pouze přidat na vršek smažených omeletek a teprve následně je otáčet. Vytvoří na povrchu hezkou červenou krustu. 
Omeletky můžeme podávat s bramborem a zeleninovým salátem, můžeme z nich ale také udělat na talíři sendwich, pokud mezi ně vložíme zeleninová patra ze salátu, rajčat, okurky či papriky. Navrch pak poléváme omáčkou vytvořenou z bílého domácího jogurtu, smíchaného s čerstvou řeřichou, která nám už na okně jistě krásně klíčí :).
Lze také posypat strouhanou červenou řepou, barevným pepřem, případně jinými čerstvými bylinkami. 
Jojky, to je pěkně pojmenované to co někdo jiný – „to“. Mi se ale zdá, že je to přelétavý tvor (proto není vidět), nebo lépe, kdyby byl. Ale každý má představu že sedí právě na něm to „TO“….
:) s přelétavým souhlas, ale s tou druhou částí, tam to cítím přesně opačně. U nás tedy rozhodně nikdo necítí, že „to“ je on :) Právě proto tu s námi to bydlí. :)
To jsou krásné hříčky, vždy mne Vaše psaní potěší a dobře naladí, je to vždy příjemné čtení děkuji, děkuji za rady jak na jogurt, děkuji za rady jak na chleba atd., sýry ještě nedělám, knihu mám, nechávám TO dozrát… :-)
Inka
My mame doma dva Japonce jmenujici se Seto a Samo. Nikdy je nikdo nevidel, ale vsichni se na ne odvolavaji.
To se Ti to Kláro pěkně povedlo :-) To Ti ani nevím jestli to u nás půjde upéct tak pěkně. Asi to budu muset upéct na něčem jiném, protože litinový lívanečník nemám, ale to nevadí, protože to upeču na tálu. Jak vidíš, ani nemusím psát jestli to u nás bydlí, nebo ne. Zdravím na kopec Iva
Milá Ivo, tak si říkám, jestli ta „ta“, co žijí tak blízko sebe, jestli by jim nebylo lépe někde pospolu, že by to lépe zvládaly nebo zvládali? :). U nás by „to“ právě chtělo dobít baterky do čelovky. Bláhové „to“ :)
Myslím, že by to nebylo špatné :-) Iva
U nás „to“ žije velmi rušným životem, ba bych řekla, že je na roztrhání těla :-) Jinak „to“ plánuje už týden zasít řeřichu, dneska jsem se tedy místo něj odhodlala a donesla hlínu do truhlíku, zítra snad šáhnu na skříň, kde je krabice se semeny :-)
:)) a pak to bude několik dnů chtít zalévat :)
:-)
Milá Kláro, u nás nežije To, ale Seto. Jinak jde zřejmě o identickou „osobu“.
Vyrobila jsem dneska nutelku z datlí, které se mi tu válely od vánoc a nějak jsem pro ně nemohla najít uplatnění. Děkuji za recept, synek nechtěl věřit, že to není čokoláda. Zítra jedu k tatínkovi na oslavu narozenin, docela dobře si ji dovedu představit namazanou na dia palačince nebo pohankové galetce, myslím, že to dědu potěší.
Ovečko díky moc, to je bezva. Ano, Seto je rodný bratr ta. To je bez debat. :).