Co noveho na kopci

Tento koláč je vlastní verzí indického koláče džaldí – džaldí :-) či variací  na drobenkové

koláče. Je dobrý, vypadá hezky, jen je trochu, malinko, malilinko sytější – i na pohled:-)

suroviny: na těsto : 2 hrnky mouky celozrnné pšeničné přesáté, 1/2 hrnku krupičky nebo krupice.(vzhledem k tomu, že si jí melu sama a jsou kolem toho doma neustále dohady, je to v podstatě jedno :-), 1 hrnek krystalového cukru, 1 prášek do pečiva a 300g smetany. (Smetanu lze nahradit 150g másla)

Na náplň: 750g tvarohu, 3 vejce, 1 hrnek moučkového cukru, jeden vanilkový cukr

Navíc: 300g rebarbory, trochu moučkového cukru na posypání, malinko skořice, pečící papír.

Toto je množství na 1 plech.

Nejprve si smísíme všechny přísady kromě smetany či másla. Takže mouku, krupičku, cukr a

prášek do pečiva. Do pekáče s vyšším

okrajem dáme pečící papír, nevymazáváme, posypeme promíchanou hmotou – jednou její polovinou.

Poté si uděláme tvarohovou nádivku. Všechen tvaroh smícháme s celými vejci, vanilkovým cukrem a moučkovým cukrem. Ručním mixérem vše rozmícháme. Nalijeme – protože těsto je žluté, lesklé a není extra tuhé vzhledem k tomu, že jsou tam celá tři vejce, nalijeme tedy na suchou směs, kterou máme na papíře v pekáči. Na nádivku pak pokrájíme na kousky rebarboru – oloupané řapíky. Na rebarboru nasypeme druhou polovinu směsi a celé zalijeme smetanou. Na místa, kam

nám smetana nevyzbyla neroztíráme lžící ani stěrkou – nerozetře-li bysme. Musíme plech opatrně nahýbat a smetanu na mís-ta „dostat“ :-))samovolným tečením. Nakonec posypeme velmi jemně skořicí.

Pečeme při cca 180-200 st.C.

Druhá varianta je ta, že místo smetany nakrájíme na povrch koláče máslo.

1 DolceVita | Web | 21. května 2010 v 21:23 | Reagovat

Dnes to i u nás vonělo rebarborou Dokonce ten náš rebarborový koláč byl též s tvarohem. Milá náhoda.

2 zlatkan | 22. května 2010 v 7:50 | Reagovat

Vypadá to krásně a jednoduše, určitě vyzkouším i tuto variantu

3 Linda | 22. května 2010 v 20:54 | Reagovat

Ahoj! Ja tu svou dnesni rebarborovou nevyfotila, trubka.
Nakonec nebyla nalada balit rebarboru do knedli, tak jsem udelala bublaninu s drobenkou a misto ovoce dala rebarboru. Uz zmizela – a dokonce obe babicky ji pochvalily – mame taky tchynovy den.

A mame tu teoreticky problem – je rebarbora ovoce nebo zelenina? Nazory i zduvodenni se tu ruzni – co myslite vy tam?

4 vegereceptynakazdyden | E-mail | Web | 22. května 2010 v 21:40 | Reagovat

[3]: No za nás jednoznačně zelenina

5 Linda | 22. května 2010 v 21:43 | Reagovat

Zelenina? Kdyz se z toho delaji OVOCNY knedliky?

6 vegereceptynakazdyden | E-mail | Web | 22. května 2010 v 21:53 | Reagovat

.-))) jasně – tak to jsou zeleninový knedlíky . Prostě je to podle nás víc mangold než jablko, i když se to používá hlavně na sladko.

tak jsme se podívali a wikipedie :
Reveň (Rheum) je rod asi 60 vytrvalých bylin z čeledi rdesnovité. Mnohé se používají v potravinářství, jako léčivé rostliny nebo se pěstují pro okrasu. Nejznámějším produktem je zelenina rebarbora, což jsou mladé řapíky některých revení.

7 Linda | 23. května 2010 v 6:29 | Reagovat

No kdyz to rika wiki, to je jina:)

Podobny problem mam s melounem – je sladkej a cervenej, tedy ovoce, ale zase se z nej nedaji ani pro sebevetsi snaze udelat knedliky.  A je pribuznej s cuketou.

Mam nejakou nespavou, vzbudil me hruzny sen v pet a nemuzu zabrat. Asi udelam k snidani tvou verzi rebarboroveho kolace, ten vcerejsi uz padl za vlast.

8 vegereceptynakazdyden | E-mail | Web | 23. května 2010 v 7:36 | Reagovat

[7]: na mě toto chodí pravidelně každý květen – vzbouzím se hodně brzy s hrůzou, co všechno musím stihnout – v červnu už většinou zjistím, že to stejně nezvládnu a zase spím klidněji )))))))))

Jinak ten rebarborový koláč výše, většinou se dělá jen s máslem a někdo ho dělá i tak, že tu druhou polovinu s máslem smíchá jako drobenku, někdo poklade jen plátky, někdo nalije smetanu. V každém případě je lepší studený !

9 dadaz | 25. května 2010 v 10:59 | Reagovat

tak uz jsem vyzkousela, rebarboru sice nemam, ale i s jablky to bylo výborný…a opravdu, vyplati se cekat do druhéhé dne, kdy se ty chute tak nejak rozloží a současne i spojí – to je ale blbost, že?)