Posts Tagged ‘tapioka’
Konec srpna je, stejně jako ostatní srpny, velmi hektický. Mnoho fazolek, mnoho dýní, mnoho kečupu, mnoho milých návštěv :).
Našeho Huga začal bolet zub, a že tedy pojedeme k zubaři. Statečně si nechal píchnout injekci. Neplakal. Ale pak si vzpomněl, že to první tahání minule díky zánětu dost bolelo a tak spolupráce skončila. Rozhodně nám po injekci sdělil, , trhat už ne! Náš shovívavý zubař, který je asi často přítomen spadávání ega hrdých rodičů na své méně statečné děti, než si představovali, tedy nechal Huga dýchnout trochu rajského plynu, ale v momentě, kdy mu sundal masku, Hugo se na něj podíval a pravil zcela jasně a racionálně “ trhat ne“. Toto se opakovalo několikrát a my tedy naznali, že Hugo bude jistojistě po tatínkovi a jen tak lehce se o racionální vědomí nenechá připravit.
Já si ho ještě zkoušela koupit různými nabídkami – snažila jsem se o nějaký výhodný obchod, vysvětlova zarputile na lavičce, že to bude doma bolet, on vytrvale poslouchal a přikyvoval, a když jsem se vždy po výkladu zeptala, “ tak půjdeme tam?“, zaznělo jen jednoznačné „ne“. Doma pak každému sdělil, že injekci už nechce, trhat taky ne, ale dýchat, že půjde. :)
Dnes tedy jen velmi obyčejné zeleninové jídlo, které mají rády děti. Pokud se dělá s předstihem 12 hodin, stihne dýňové pyré v chladu ztuhnout a lze ho krájet na kostky. Pokud se připravuje přímo, jednoduše se nandá horké.
Na dýňové pyré je třeba krásná, šedivo modrá dýně „Crown prince squash“, která je vnitřkem velmi podobná dýni Kabotche. Jé méně moučná než Hokaido a je velmi dobrá. Samozřejmě lze použít i dýni jinou. Dýně 2200 g. Dále je třeba 1 hrnek tapioky, sůl, 4 lžíce tymiánu, trochu pepře, 3 hrnky vody. Na sekaná rajčata pak cibule, včetnězelené natě, rajčata, sůl, pepř, trochu oleje, pálivá domácí namletá feferonka, dle potřeby cukr. Read the rest of this entry »
Tak jsem se k tomu končně dostala. Tapioka – má láska. Dnes obecně a dva hezké recepty, ale tapiokový seriál bude pokračovat. Mnozí však tapioku neznají a ani o ní nikdy neslyšeli. My jí poprvé ochutnali za oceánem, kde je to zcela běžná součást jídelníčku. Jsme i průběžně obdarováváni díky hodné tetičce, která nepřiváží blbosti, ale zcela hodnotné dary, jako kuličky tapioky.
A co to tedy je?
Tapioka je škrob, který se získává z kořene manioku. A maniok je rostlina z 
Jižní Ameriky a Západní Indie. Má velmi vláknitý 
kořen a tento se používá v nejedné formě. Například jako mouka, jako škrob na prádlo, k pudingu, při výrobě piva, ale také jako želé. Kořeny manioku prý užívali již Mayové. Tapioka lze však velmi dobře koupit již i u nás, ovšem každý se musíme trochu poprat s tím, jak moc budeme vědomě zvětšovat svou ekostopu.
První dnešní recept je recept na Bubble tea. Což je velmi oblíbená záležitost, ale také velmi variabilní. Tento recept je pouze návod na udělání si svého domácího, který navíc je ochuzen o celkem základní složku bubble tea a tou jsou ledové kostky. A tak na jaře, kdy už v noci nemrzne na namrznutí ledu, měníme ledové kostky za rum – samozřejmě jen pro dospělou část rodiny:-), děti mají smůlu, jsou bez ledu i bez rumu.Nicméně i přesto jim tento nápoj dost chutná. Pan domácí po ochutnání zajásal, že to přeci zná! Že už to pil! Že to chutná úplně stejně jako to, co kdysi pil před rentgenem žaludku! Beru za slovo děti a Elišku, která dojela všechny sklenice, které zůstaly nedojeté.
Bubble tee je směsí kvalitního čaje – někde zeleného, někde černého, někde jiného, perliček tapioky, hroznového cukru či medu a mléka – a také kelímku a brčka. Podle receptu tetičky dělám z čaje čistě mátového, používám med, plnotučné mléko a tapioku. Brčko ….. jsme našli jedno. Prostřídalo se :) Read the rest of this entry »