Kedluben je zase jako máku – k snídani, ke svačině, jako hlavní jídlo – škoda, že se mi špatně kombinuje s koprem. Jídlo bylo dobré, ale je potřeba ubrat z dávky v suroivnách trochu mléka. Mléko, ve kterém se vaří kedlubny se nevyvařilo tak moc, jak bych si to přála, nějak mi to čas nedovolil – špatné plánování :-))) suroviny na bešamel byly přesné a další mléko už nezhoustlo, takže omáčka byla řidší, než by měla být.
Suroviny : Kedlubny – zhruba střední, sůl, 400ml mléka – tohoto by právě mohlo být jen tak asi 300ml. Olej. Bešamel: 60g másla, 66 g mouky, 500ml mléka, sůl,pepř, muškátový oříšek , čerstvé oregano (lze samozřejmě cokoli, ale mě ještě nedorostlo :-). Dále brambory,niva na posypání brambor.
Nejprve umýt, oloupat a dát vařit na plátky nakrájené brambory do osolené vody. Poté oloupat kedlubny a nakrájet je na kostičky. Na troše oleje – horkého, je začít mírně orestovávat,přisypat dobromysl, pak osolit a přilít mléko (lépe méně). Když kedlubny změknout, zalít bešamelovou omáčkou, kterou připravíme následovně. Do malého hrcne či
rendlíku dám máslo, přidám mouku a přidám mouku, udělám velmi světlou jíšku do které za stálého šlehání metlou přilévám mléko – celých 500ml. Pak osolím, opepřím a přidám muškátový oříšek. Vařím na mírném ohni do zhoustnutí. Nejprve je to vše po rozmíchání velmi řídké, ale ono to zhoustne ! :-))
Kedlubnu s bešamelem nechám ještě na mírném ohni povařívat – čakala jsem, že to ještě zhoustne…. a na talíři podávám s bramborem sypaným strouhanou nivou.
CIBULAČKA
Cibulačka bude rozdílná podle množství cibule :-), může být až krémově hustá nebo řidší. Dnes je to řidší varianta.
Suroviny: zhruba 4 -5 cibulí, voda – 1,5l, trochu másla, sůl, pepř, 2 lžíce lněného semínka, sušený tvaroh na posypání (lze
nahradit parmazánem v případě nouze :-))) a v případě úp
lné nouze lze posypat eidamem – ale to není tak dobré) a jedno vejce.
Cibuli nakrájím na kostičky, na troše másla jí malinko zpěním, zaliji vodou, osolím, opepřím a vařím do úplného změknutí cibule.Zhruba pět minut před koncem nasypu lněné semínko a nakonec rozkvedlám jedno vejce. Při více času a použití dvojnásobného množství cibule je polévka hustší
konzistence i sladší chuti. Sušeným tvarohem či parmazánem se sype na stole na talíř.
Komentáře
Veska | 17. června 2010 v 21:44 | Slintám ráno a stejně tak i večer,fakt asi k tobě jen s plným žaludkem,úplně cítím tu vůni jídla a pohody 
Strasne moc sa mi paci Vas blog, receptiky, netradicny zivotny styl, aj nasa spolocna zaluba v peceni chleba doma… K cibulacke som chcela len jednu poznamku – raz v pripade takmer prazdnej chladnicky som ju varila tiez a nasla som kusok hermelinu. Pokrajany na kococky do horucej polievky ju robi uplne neodolatelnou…
[2]: Moc tě zdravím a moc děkuji – to je milé !!!
Rozhodně mě moc baví péct chleba 
)
a s tou polévkou, souhlasím, hermelín mě nenapadl, to rozhodně zkusím. Myslím, že cibulačka má velmi vřelý vztah k sýrům, nejlépe k těm, co se trochu táhnou.