Co noveho na kopci

V jednom z posledních komentářů je psáno …“že máte vše hotovo “ :-)))… k tomu se musím vrátit, to mi nedá…. ono je to asi vše o úhlu pohledu. Když jsme tu měli jednu prázdninovou pracovní sešlost, zmínila jsem se o tom,že jsme taky 12 let vydrželi se studnou, ale teď, když máme hotovou koupelnu….. a jedna pracovní síla se začala smát, tak  na nechápavé pohledy pak odpověděla….. “ to jsem ráda, že to pro tebe znamená „hotová koupelna!“ :-))) Tož tak je to tady s tím vším hotovo !

Ale k dnešnímu receptu – často mi říká pan domácí – přejmenuj to – na „vegetariánsky nezdravě!“ :-) Nedá se nic

dělat, někdy si člověk nemůže pomoct ! Není to pro žlučníkáře, pro vředaře, pro lidi s tračníkem, pro obézní, pro štíhlé, co se bojí být obézní, prostě není to skoro pro  nikoho :-)), ale je to super !

Stačí k tomu strašně málo surovin a odvaha. Kupodivu to dost chutná našim dětem a jako vylepšení rozhodně doporučuji majonézu :-))

Nejdříve ze všeho oloupeme brambory, nakrájíme na kolečka a vložíme na rozpálený tuk na pekáč. V troubě je za občasného obracení opečeme.

Poté oloupeme cibuli oloupeme a nakrájíme na půlkolečka. Poté samotné stroužky cibule- půlkolečka- nasypeme do mísy, zaprášíme moukou -jemně, přidáme dvě vejce, sůl, pepř a hmotu vidličkou promícháme. Je třeba tolik mouky, aby hmota držela zhruba pohromadě. Neměla by se  příliš rozsypávat s zároveň by neměla být hmota nějak zvlášť tuhá. Prostě aby zůstala po cestě z mísy do pánve na lžíci. Poté rozpálíme velmi tuk na pánvi – oleje musí být dost, nejen na dně pánve a lžící nabíráme hrudky – ne placky, ale hrudky a ty necháme na jedné  straně řádně osmažit, než otočíme na stranu druhou.

Na talíř přidáme pro zobyčejnění chuti čerstvá, nijak neupravovaná rajčata a můžeme přidat majonézu nebo tatarskou omáčku.

1 ufa | 17. října 2010 v 9:33 | Reagovat

Tak já to myslela tak, že jako už můžete bydlet v chalupě a ne v kurníku… Můžu vám říct, že bydlím u přítele v baráku, a zdaleka taky není vše hotovo, tak jak by mělo být…jaksi není čas, finance, ale bydlet se dá, takže je jaksi „vše“ hotovo…
Jinak k jídlu…takovéhle experimenty jsem dělala i za masového období mého života, a to vždy když mi zbylo vajíčko od obalování, je to hodně podobné…a bylo to vždy fajn. Už v té době jsem na maso moc nebyla, a tak tyhle smažeňátka byla vždy pro mě… a co se týče zdravosti nezdravosti…on smažák taky není moc zdravý, obalená cuketa taky ne…a přesto tato jídla milujeme, myslím, že když se to nejí denně, je to v pohodě. Naopak, my, vegetariáni se stravujeme celkem zdravě, takže jednou za čas nějaký hříšek nevadí…

2 Klára | E-mail | Web | 17. října 2010 v 10:06 | Reagovat

1) přesně chápu, jak jste to myslela, jen, když jsem se rozhlédla kolem sebe, začala jsem se smát . S tím zdravým jídlem to cítím stejně. Nemáme dënně smažené, díky tomu, že nejíme maso, máme i přirozeně méně tuku. Horší je to s cukrem, protože děti mají rádi sladká jídla, ale  i přesto mi to zatím všechno přijde docela vyvážené a nedělám si s tím moc těžkou hlavu ).

3 HaF | Web | 17. října 2010 v 20:10 | Reagovat

Mohu se přidat, u nás taky smažená jídla chutnají, teď na podzim  hlavně bramboráky a zelňáky. Asi to tělo potřebuje, po tom odlehčeném létu!

4 Nevanka | 19. října 2010 v 9:59 | Reagovat

Ahojky, včera jsi mě inspirovala celým chodem. K večeři byly Tvé cukety na másle, jedna malá cibule na chuť, domácí tatarka (ale dělám ji bez vajíčka), jako dezert pudink se šlehajdou, trochu pozměněn- přidala jsem tam banány na karamelu.