Konečně se někomu podařilo nechtěně a nevědomě podlomit naší domácí Kcenzuru. Mou Kcenzuru, lépeřečeno, Kcenzuru mé osoby. Jsem hlídaný jako „oko v hlavě“ :-).
A když jsem chtěl dneska dát na blog fotky naše a Rachada, který přijel včera s Jánošíkem k nám na kopec s plným autem chleba a Elišky a Vítka a Piriho a prostě všech návštěv, co se tu během včerejška mihly- nebyl víkend ne? :-),
tak nastala klasická situace – „to je internet, to není tak jednoduchý, dát tam fotku někoho, jehož hlava tam trčí přes půl obrazovky a kdo s tím nebude souhlasit.“ Půl hodiny,hodinu… pak mi byla dovolena fotka do článku, kde je vidět Rachadův obličej v temném pozadí a Jánošík skloněn(a) bez obličeje. Taková chytrá horákyně- hezký fotky zůstaly v pc a nikdo nebude uraženej :-))))
Jenomže, RAchad, jakoby to tušil, rozmázl to hezky pěkně u sebe na stránce, a když už to tedy rozmázl, mému bachaři – Kcenzorovi :-) nezbylo, než tedy souhlasit s tím, že si taky můžu něco napsat .-) Fotograficky napsat-
Rachad se ozval už několikrát a vždycky to byl stejný průběh- nejdříve bylo doma rychle „uklizeno“, pak něco rychle upečeno a pak napsal, že to neklapne :-) Někdy, když jsem měl chuť na něco dobrýho, říkal jsem si, že si založím nový mail- Rachad@seznam.cz:-))) Tentokrát to vypadalo nadějně, protože poslední mail přišel až 40 km od nás a to už to snad neotočí !
Rachad zapomněl ve svém článku napsat, že značná část pečiva, např. ty tvrdý sušenky, byla ještě téhož a následujícího dne zkonzumována. A vůbec nechápu, že někdo nechce jíst „suchý“ „sušenky“. Ochutnali jsme celkem slušnou přehlídku výběrových chlebů a pečiva. 
Bylo to prima!
Pro ty, kdo nečetli průlomový článek mé svobody :-)- odkaz zde.






Jidáši, fotky jsou naprosto úchvatné. Snad se ani nechce věřit, že je taková realita možná :-). Pomalu si zvykám, že jste odborníci snad na všechno a když něco nevím, pádím na Vaše stránky.
Moc mě zaujala terčovnice, jako mají Vaši. Všimla jsem si ho, když jsme byli u Vašich pro zrno. No jo, no, jsem holt baba šmejdivá, omlouvám se. Doma přemýšlíme, z čeho tečovnici vyrobit. Nemáte něco osvědčeného?
Díky za kompliment skrze fotky ;-) -jinak termín odborníci přes všechno, tzn. takoví brouci pytlíci,to je trochu děs do hlavy- budeme pracovat na tom, aby to tak nevypadalo :-))
K terčovnici- nejjednodušší varianta- u těch našich si jí koupit, ale to je zbytečně drahý ;-), takže ta nejjednodušší posbírat hodě kartonovýho papíru, nařezat na proužky asi 25 cm , vzít dvě prkna, lépe fošínky a podle velikosti, jak má být veliká mezi dvě prkna naskládat kartón – střílet se bude do hřbetu kartónu,tzn. do takovýho toho, kde jsou dvě části kartonu a mezi tím vlnka, a stáhnout, čím víc tím líp. A je hotovo.Nesmí zmoknout- při dešti přikrývat.
Další klasika- hobra, to samý viz výše,nemusí být tak silná. Ještě složitější je hobra kombinovaná s polystyrenem- prostředek hobra, kraje polystyren a nejobyčejnější je prostě kostka polystyrenu.
Tak a to je rada pro město ;-) Pro venkov- nakulit si balík slámy a pálit to do něj! (malý problém, občas se v něm šípy ztratí)
Fotky jsou úchvatné, ta první připomíná linoryt, ovšem mně se nejvíc líbí ten luk :-) /já nejsem vegetarián :-))))/
Nádherné fotky,úplně cítím tu pohodu na kopci … jasně je to práce ale vy to proložíte i zábavou
naposled mě dostala fotka při šlapání senáže Jidáše hrající do rytmu šlapání,stejně tak jako tahle fotka mezi skleníky …
Sušený chleba a hlavně různé pečivo … nevím čím to bylo ale bývala to za mých dětských let pochoutka ze všech největších … čím to asi bylo