Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Napsat doba pečení přichází by mi přišlo věru trochu podhodnocené tvrzení – doba pečení už dávno začala přátelé a hned jak skončí, tak nastane doba zase úplně jiného pečení – ty přechody, nejsouc křesťan, ani jiný pravověrný ortodoxní mě už jaksi unikají, jako by ani

nebyly – tak tedy  – během permanentího pečení v mém životě se právě naskytla chvíle, kdy je dobré upozornit na jednoduchý recept na domácí karamel. Nemyslím takový ten ultralehký, kdy se dá vařit zavřená plechovka salka na dvě hodiny do vroucí vody, pak se disciplinovaně počká, dokud nevychladne, protože jinak by bouchla a pak je z toho výborný mléčný karamel – tak ten nemyslím. Myslím ten pravý, z cukru, zadělaného hrnce, zalepených zubů a dětí, které mají čtyři hodiny v ruce tutéž lžičku a v intervalu á 15 minut vykřikují „to je jako kupované karamely!“

Na tento karamel myslím vždy, když si vzpomenu na pátera Ferdu a na pátera Ferdu si vzpomenu vždy,  když slyším slovo karamel. Páter Ferda mi přišlo, že karamelem celkem žije -pro takový malý vhled do jeho karamelových myšlenek dávám na konec článku pak malé nahlédnutí právě do knihy o páteru Ferdovi.  V každém případě jsem karamelový samouk a nechám se ráda inspirovat karamelem vaším!

A jak tedy na karamel ?

Jednoduché jako facka. Stačí připravit si cukr krystal nebo krupici -zhruba půl kg,  nebo prostě dle potřeby, ale lépe se dělá, když je toho více. Trochu vroucí vody – zhruba 50 ml a pak máslo. Prostě dle potřeby.  Já dávám na 250 g cukru asi 50 g.

Nejprve je nutné  udělat si čas,protože od karamelu neradno odbíhat a připravit si hrnec – totiž nějaký bytelný – já používám smaltovaný s těžkým dnem. Do hrnce nasypat cukr – na sucho, žádnou vodu a míchat a míchat. Během zhruba 15ti minut začne cukr těžknout pod rukama, slepuje se k sobě,  jemně se zbarvuje do růžova  a stále se musí míchat. Nepolevovat !

Hmota se združuje ve stále objemnější hrudky.

Následuje úplné rozpuštění cukru, kdy při stálém míchání navíc ještě musíme degustovat. Toto je totiž etapa, kdy získává karamel chuť – od velmi jemné až po hořkou. Je barvy od jemně žluté až po hodně tmavou , což se opět rovná hořké.  Já sama raděj zůstávám u barvy světlejší až světlé,ale optimální chuť a barvu vlastního karamelu je třeba si osobně vychytat.

Mícháme tedy cukr a když se nám zdá, že už by mohl být tak akorát zlatý dle našeho gusta, zkusíme ukápnout na talíř, nejlépe bílý, aby byla vidět barva a ochutnáme – ale bacha!!! je to strašně horké. Cukr se na rozdíl od vody vaří při 150-170 °C a i když chvíli počkáte – tak je to fakt drsný – takže minimálně 10 sec. po ukápnutí čekat, jinak bude prst nadále nepoužitelný.

Když už se tedy cukr zdá akorát, pak je čas nalít na něj trochu horké vody. Ale zase pozor -chce to dlouhou vařečku, protože cukr po nalití vody vzkypí, ukáží se bublinky a vůbec to v něm hezky vaří. Za chvíli se situace ovšem zklidní a jede se nanovo – zase maličko vody. Je lépe voda po menších částech.

Syčení a pekelné výzvy vymizí a karamel se zklidní – a opět -míchat !

a nakonec hmotu  odložíme z kamen a vmícháme máslo, které ovšem řádně a poměrně dlouho vmícháváme. Pokud nevmícháme máslo,vznikne nám po vychladnutí zcela tuhý karamel, který můžeme lámat, pokud ho stihneme horký nalít na nějaký vymazaný velký plech.Pokud použijeme máslo,vznikne nám moc hezká tvárná hmota,která velmi připomíná skutečně karamely.

Je to základ pro další zpracování -pro rozpuštění na banán se šlehačkou, pro rozpuštění s horkou smetanou, jako základ pro karamelový krém -karamel spojený s našlehaným máslem. Samozřejmě nelze zapomenout, že ochucené omáčky karamelem jsou zcela jiné než bez něj.

 

Pokud jsou cílem malé karamely, je potřeba ještě teplou hmotu rozdělit do formiček. Díky máslu se nepřilepí, zhruba po hodině lze krásně tvarovat na kouli nebo namalý kvádřík a vyklopit – nebo jí obalit lískový oříšek.

v knize od Zdeňka Rejdáka-Páter František Ferda,životní osudy,recepty, experimenty  vypráví o páteru Ferdovi a a jeho oblibě v karamleu mnohé. Tato stať je asi  o karamelu nejdůležitější.

Karamelu pan páter přisuzoval neobyčejný význam. Vůči bílému cukru měl výhrady, protože předpokládal, že je jednou z příčin
překyselení žaludku, což zase vyvolává bolesti hlavy a migrény. Organismus spotřebuje mnoho minerálů, aby bílý cukr přeměnil na
zásaditý a mohl z něho mít správný užitek. Proto je třeba organismu vycházet vstříc a nabídnout tělu cukr v takové podobě, aby jej co
nejméně zatěžoval a uložil se v něm jako čistá energetická zásoba. Pro cukr v naší oblasti, tj. pro řepný, je nejlepší, jestliže jej
budeme užívat ve formě karamelu. Připravíme si jej tak, že na pánev  dáme dvě-tři lžíce vody, 1 dkg omastku a rozpouštíme 1/2 kg bílého
cukru tak dlouho, dokud nebude mít hnědou barvu, spíše světlehnědou. Pak jej přelejeme na připravenou plochu a ještě za
tepla nakrájíme na přiměřené kostky. A ty pak používáme ke slazení,nebo při únavě v práci můžeme si nechat rozpustit dvě tři kostky v
ústech. Takto připravený cukr se vlastně stává zásaditým a nepotřebuje si hledat v těle minerály pro své další zpracování. Tímto cukrem můžeme sladit malým dětem a uchráníme je před překyselením žaludku. A těm, co jdou z migrény do migrény a nedovedou si přitom odpustit silně slazenou kávu, těm především radíme, už zítra sladit jen karamelem. Před tzv. surovým cukrem pan páter varoval, protože obsahuje mnoho škodlivých látek, zejména v dnešní době, kdy se nadužívá umělých hnojiv. Jestliže příčinou překyselenosti žaludku je přílišná konzumace ovoce, pak v tomto případě se lze držet zásady tímtéž na totéž, kyselým na kyselé a s úspěchem zde použít šťávu z citronu. Překyselenost po sladkostech a po cukru lze zmírnit hořčinou nebo čajem obsahujícím hořčinu, tj. čajem z pelyňku, řebříčku apod.

59 komentářů to “Karamel”

  • avatar nemenuj:

    Dokonalost! Z původně zamýšleného růžového sirupu vznikl nakonec růžový karamel, který samozřejmě ztuhl na šutr. Vzpomenuv si, že Na kopci se něco podobného řešilo, zavítal jsem, našel… a uspěl! Přidán olivový olej, přepuštěné máslo (jiné v baráku prostě nebylo), kardamom a špetka soli. Zas jednou děkuji!

  • avatar Zuzka:

    Je možné, že přidáním více vody neztuhne hmota do podoby na obrázku? Předem děkuji :-)

  • avatar Ludwig:

    Snad se Klaro nebudes zlobit kdyz neco malo napisu ohledna pana p.Ferdy, kdyz uz jsi tady od nej zverejnila neco v zaveru.
    Netyka se to karamelu, ale jeho „rad“ ktere sepsal ve sve knize.
    Tento clovek tam konstatuje takova silena tvrzeni, ze si kazdy normalni clovek musi poklepat na celo.. ze napr. banany zpusobuji leukemii a ze (cituji doslovne): „“Tuzemský rum je prakticky nejhorší nápoj, protože je to dehtovina na bázy kofoly. Nejlepší pivo je Plzeň 12-ti stupňové a Prazdroj. Je to jediné zásadité pivo na světě… „“ (konec citatu)
    Nepiju rum a nechci jej obhajovat a je fakt ze je v nem par miligramu etylvanilinu na ovoneni, ale nazyvat jej dehtovinou na bazi kofoly? Hmm.. Necht si kazdy o tom udela svuj nazor.
    Taktez mytus o zasaditem pivu je totalni nesmysl.
    Zadne pivo na svete neni zasadite, opravdu zadne. Kdo chce, necht zkonzultuje nejakou laborator nebo CSPS vice zde: http://www.ceske-pivo.cz/

    Ale abych nebyl uplne off topic: karamel delam svym detem, docela casto: na pecici papir udelam lzici z karamelu takovy podlouhly oval, z boku tam vsadim kousek spejle, a nalozim jeste jednu vrstvu, a necham vychladnout.. a ejhle.. mame vynikajici lizatka, bez ecek a cehokoliv jedovateho.
    Pro svoji zenu obcas delam neco jako „Bejlis“. Kus karamelu se rozpusti v mlece, vychladi a doda troska whisky. (mozno dodat trosicku rozpustne kavy, kdo ma rad)
    Zensky tohle proste milujou, a pokud ne vsechny, tak alespon ta moje :-)

    • Jasně, díky moc za komentář. Já osobně jsem asi na vaší vlně :D. Pátera Ferdu jsem dostala asi před dvaceti lety a zaujala mě zmínka o karamelu, pamatuju si na ní dodnes. Kvůli všem ostatnímu jsem ale knížku odložila -bohužel v tomto případě jsem použila selektivní myšlení :D

    • avatar Kolemjdouci:

      Cca před 23 lety jsem asi něco o páteru Františku Ferdovi četl, už si to ale vůbec nepamatuji. Až před měsícem jsem na netu zase pár článků přečetl. Zajímalo mne tehdy, jak se stavěl ke kombinaci káva+mléko. Psali tam, že se nesekl v jediné diagnóze a spousta lidí mu byla vděčná za své zdraví nebo život. O tom pivu tam bylo také. Jestli on třeba nemyslel, že je zásadotvorné. (acidobazická rovnováha) Nebo pro zjednodušení možná říkal zásadité nebo to tak napsali ti, co o něm psali. (Upozorňuji, že jsem jej neznal, nikdy neviděl, ani nějak nepropaguji, tedy P.F.F a netvrdím, že je to pravda) O banánech tam bylo, že jsou v nich nějaké druhy plísní, proto je nedoporučoval (obecně jsou plísně ve všem, otázka je, co na to náš imunitní systém) Zaznamenal jsem (jinde) také názory, že bychom měli jíst takové potraviny, které máme běžně kolem sebe, jsou dostupné u nás, v našem okolí, že na ty jsme stavěni (od malička, geneticky atd…). Cizokrajné prý mohou způsobovat problémy právě pro jiné druhy bakterií, plísní, mikrobů atd, s kterými se náš imunitní systém od malička nesetkával a nevyvíjel se s nimi (proti nim). Možná to tak platí stále, možná to platilo v době Františka Ferdy, kdy banány a pomeranče byly nedostatkové zboží a jen na Vánoce, možná to tak není, nevím….To jen takové malé zamyšlení na podzimní večery :-))

      • Teď jsem odepsala dlouuhý komentář a začla kopírovat něco z PF, že to sem dám jako ukázku, ale pak jsem se začetla a nemám jednoznačný názor, takže si to znovu zase přečtu a napíšu pak :D

    • avatar Honza:

      Tím, kdo má „šílená tvrzení“ rozhodně není páter Ferda!!!

      • avatar Ludwig:

        @Honza:
        To je vec nazoru.
        Kazdy z nas jsme myslici bytosti a jsme si schopni udelat racionalni usudek a nazor na jistou vec.
        Treba na zasadite pivo :D

  • avatar Míla:

    Dobrý den, objevila jsem Váš recept a chstám se ho vyzkoušet. Jen se zeptám. Jde hotový karamel tvarovat i jinak než do formiček, jak píšete?
    Např. udělat z něj košíček či nějaký jiný tvar?

  • avatar Petra:

    Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak dlouho s vodou ještě vařit poté, co přebublá. Zkoušela jsem 2x a bohužel vždy strašně rychle zhnědnul ještě než se kompletně rozpustil, asi během 2-3 minut. Zkoušela jsem nejdříve v hrnci s tlustým dnem a vařilo se ještě dobu po odstavení. Při druhém pokusu s jiným hrncem a dorozpouštěním už na odstavené plotně to dopadlo o kousek lépe a přidala jsem i máslo, ale vzhledem k rychlosti hnědnutí jsem ani neochutnala v průběhu, ale až na konci a asi to k požití také nebude :-( Zítra jdu koupit nový cukr a zkusím to zlomit s nižší teplotou vaření. Zaujal mě uváděný zdravotní „bonus“ karamelu, takže to nevzdám ;-) Jak uvádíte, že se rozpustí na banán, to lze i se sklenicí ve které je uložen např. opakovaně ve vodní lázni zahřátím, nebo udloubnutím a zahřátím a naředěním s vodou? A pokud bych chtěla ten tekutý rovnou, tak se místo másla přidá více vody?děkuji

  • avatar pepa:

    je to hrozne horky

  • Ahoj. Mám dotaz. Dá se tento karamel použít do medovníku? Nechci aby byl moc sladký. Kondenzované mléko nechci je to moc, chtěla bych jen přidat karamel dle potřeby a zkusit ho. Díky Marcela.

    • Marcelo, což o to, použít se dá, konečná verze s máslem je hezky tvárná, ale obávám se, že co do tučnosti tak množství cukru bude minimálně stejný jako kondenzované mléko. Karamel je pouze cukr a do něj přidaný posléze tuk. Něco jiného je, jakou formu cukru chcete použít, viz Dav a páter Ferda, zda normální či zkaramelizovaný, ale co se týká obsahu cukru, mám pocit, že tam nakonec dáte stejné množství.

  • avatar dav:d:

    dobrý den, můj táta se s páterem Ferdou 20 let přátelil a léčil nás, a právě na jeho radu jsme doma začali dělat karamel, ale bez tuku, cílem byl karamel řidší, tedy se přidávalo více horké vody. tekutý je výborný na slazení čaje, kaší atd. také ho lze proto pít samotný jako tělesnou energetickou zásobu (po strávení totiž přechází rovnou do krve, nezatěžuje organismus a ukládá se ve svalech, při záteži ho pak tělo snadno využívá). páter Ferda vypravoval, že karamel tehdy ordinoval jednomu známému maratonci, jehož měl dlouhou dobu v péči, myslím 1,5-2 dcl před závodem, a že měl díky tomu fantastické výkony.

  • Dobrý večer, omlouvám se všem, kdo reagovali na dnešní sérii vulgárních komentářů v dobré víře, že odkáží komentátora do patřičných mezí. Vulgární komentáře jsme smázli a s tím šly pryč i vaše usměrňující. Díky za pochopení.

  • avatar Ew:

    Skvělý recept, nikdy jsem karamel nedělala a zvládla jsem to napoprvé. Rozhodně doporučuji :)
    Děkuju :)

  • avatar Lucka:

    Tento recept jsem uz hledala uz dlouho a konecne jste miho umoznily najit je k tomu u krasne udelanej postup takze dekuji. :-D

  • avatar Dagmar:

    Právě jsem se, díky Vašemu karamelování, začala těšit na Vánoce. Karamel dám úplně všude: do cukroví, do skleniček jako dárky, do pusy,… Jen se udržet a udělat opravdu až před Vánoci. Karamel totiž miluju a do Vánoc bych se neunesla.

  • Diky za recept, karamel se povedl, ikyz se trochu lepi na zuby. Ale hlavne ten muj je prilis horky a tmavy, narozdil od toho co mate na obrazku. Neprislo mi to ani tak dlouho, delala jsem v mensim mnozstvi, tedy v mnozstvi opravdu malem, kdy jsem pouzila jen 75g cukru :)). Mozna proto to byla rychlovka. A priste musim driv vychytat barvu!

  • avatar Alžběta:

    Prosím o radu, cukr se mi nerovnoměrně rozpustil (část byla už akorát na zalití vodou ale byly tam hrudky cukru které nebyly zkaramelizované vůbec) a ještě ztuhnul v tvrdou netvarovatelnou lámavou hmoto, přestože jsem na půl kg cukru použila 125 g másla.

    Děkuji za odpověď :)

  • avatar Dani:

    Dobrý večer, děkuji za krásný recept, výborně se osvědčil, jako dárek, kdy jsme koupili hezké skleničky, navrch dali čepeček a mašli a všem moc chutnalo. První pokus selhal, udělala jsem totiž chybu, na kterou bych ráda upozornila, aby někdo tak nezkušený, jako já, neskončil na pohotovosti. Mám indukční varnou desku a cukr jsem dělala nejdřív na 9 – dopadlo to katastrofálně, jediná lžička vody vyvolala, tak bouřlivou reakci, že jsme byli poprskaní a popálení od karamelu ještě na několik dní a karamel se sám hojně vařil ještě 5min. po odstavení. Ale nenechala jsem se odradit! A udělala to hned za chvíli poté už s citem a rozumně na indukční desce na 6ku a už vše dopadlo dobře. Děkuji za recept, máte krásné stránky. Budu doporučovat dál! Hezké Velikonoce.

  • avatar Eva:

    Našla jsem několik receptů, některé říkaly nemíchat, tento zase míchat. Udělala jsem tento a vyrobila jsem tvrdé hrudky na hrnci i vařečce. Už nikdy.

    • Já vás chápu. Karamel potřebuje opravdu precizní přístup a přesně podle receptu. STačí malá odchylka a může být vše jinak. Ale musím vás zklamat – to není otázka tohoto receptu, to se může stát s každým receptem. Jde skutečně o provedení. Budu vám držet palce, abyste měla příště lepší ruku při volbě receptu.

      • avatar caso:

        Dobry den Klaro, byla byste prosim ochotna se podelit o recept na to, jak si dokazete udrzet motivaci ke psani smirlivych odpovedi pri relativni cetnosti vyskytu komentaru, ktere na Vas hazi vinu za vlastni neuspech pri pokusu o vytvor dle Vaseho receptu? Tento konkretni neni az tak typicky predstavitel, ale u syru jsem jich videl dost?
        Opravdu by mne to zajimalo, neni to zadna ironie. Je to nejaka forma kajicnictvi ci snaha zlepsit karmu, nebo to je nedelitelna soucast baliku provozovani takovehoto druhu stranek?
        Nebo jsem ja uplne mimo s pocitem, ze pokud nemam uspech s receptem, ktery nekdo jiny uspesne pouziva, tak je nejspis problem v necem na me strane a je naprosty nesmysl to hazet na autora receptu?
        Opravdu mi to vrta hlavou.

        • Samozřejmě, že se mýlíte vy. Vždy za neúspěch může někdo jiný.:) No, jinak teda upřímně a sebekajícně – jsem tak trochu submisivní. Mám tak trochu strach, že to blbě chápu.To co ten někdo jiný napíše. Pan domácí by se s tím moc nemazal. Občas ho tedy na kolenou prosím, aby to nepsal, to co chce napsat :). Ale proč že? No, to je otázka no. Budu nad ní zcela analyticky přemýšlet a napíšu, co zjistím. Slibuju :) A mimochodem – díky!

          • avatar jani:

            V receptech to nebude… :)) Navíc tenhle se opravdu daří, ten na sýr bez syřidla taky, i chleba.. Mám pocit, že víc už ani udělat nemůžete, upřímně mě taky vaše milá reakce zaskočila, ale příjemně. „Dobrý člověk vynáší z dobrého pokladu svého srdce to dobré“ a je pěkné se setkat s tím, že reakcí na útok není protiútok nebo posměch, děkuju i za to, o to příjemněji tady na kopci je. Moje prababička kdysi strašně dávno dělala karamelky z medu, ale byla jsem malá a kromě těch kamen na dřevo, keramického džbánu medu, pánve a skvělé chuti karamelek si víc nemapatuju, nevíte, jestli by to šlo nějak podobně jako tady, s rozpuštěným máslem nebo pak smetanou?

        • Tak tu sedím u šicího stroje, protože už tři dny v kuse šiju – je to takový šicí období :)- ale samý nepraktický věci šiju, třeba slepičky – to je chňapka na horký věci, který dělala paní Wágnerová, jejíž manžel umřel v koncentráku, ona měla dva syny a hrb a byla malinká a stará a hodná a musela se nějak uživit, tak jako inv. důchodce šila slepičky. Měla doma spousta pytlů se zbytky a štrúdl a vonělo to na Žižkově vanilkou a nikdy nevycházela ven a stále šila slepičky. A já jí měla hrozně ráda. Jenže paní Wágnerová umřela, poslední slepičku jsem viděla před třiceti lety a teď se je snažím horko těžko udělat, stejně jako Jani karamely. :)Tak jsem zkusila jednu – no je to slepice pořádná, žádná slepička paní Wágnerový a při tom tedy myslím na tu odpověď pro vás.

          Ne, není to apriori součástí tvorby a udržení takových stránek. Naopak. Kde není kontroverze, není příliš zájem a kde není zájem, nemůže být reklama a kde není reklama, nejsou peníze. A protože tady není reklama ze zásady, nemusí tu být příliš kontroverze. Nemusí se člověk proto snažit lézt nikomu do zadnice. Na druhou stranu, není problém ani, aby tu díky tomu bylo dosti naturálních názorů. Ale na to zase musí být nátura. No a jak o tom přemýšlím, co tím člověk získá, že si uleví? Pokud to špatně pochopí, člověku ukřivdí, pokud ne, začne jen válka a při tý jsou vždycky škodný obě strany. Pokud člověk jen vysvětlí vlastní názor a postup, jednou, no, někdy i dvakrát, u kvásku i 88x :), ten, kdo prudí, má šanci, že se trochu chytí za nos. Pokud ne, nemá se proč vracet. Nemá s kým bojovat :). Jsou tu dva komentáře za celou dobu těch dvou let a ty mě vyloženě mrzí. Jsou od jednoho člověka, pod jedním článkem a nejsou nijak příjemný. Jinak je to vše zatím hodně v normě, naopak, lidi co sem přispívají jsou nesmírně umírnění a milí. Zcela překvapujícně :).

          • avatar caso:

            Dekuju za odpoved.
            Slepicky byly i u nas doma, asi to je nejaky genius doby, kdy je sila kazda babicka jejiz muz prosel koncetrakem (nebo koncentraky, pokud prezil ten nemecky), ani nevim jestli tu jeste nejake mame, ale stejne by nebyly pouzivane ke svemu ucelu, neb by je hned odnesly deti, dospeli, psi nebo jini tvorove a nadale by se pouzivalo co je zrovna po ruce.

            Napadaji mne tyto myslenky:
            – je pravda, ze vhledem k mediu je to tu straslive kultivovane a urcite k one kultivovanosti prispiva i absence „valecnych“ odpovedi
            – na druhou stranu ja jsem nevolal po stirani nekoho nebo uleveni si, ale po mnoha letech premysleni jsem dospel k tomu, ze je nutne nekterym lidem a nekterym lidskym projevum nastavit hranice, mozna i pro jejich vlastni dobro, ale zcela jiste pro moje vlastni dobro. Asi je to kombinace povahy, rodinne historie a racionalniho rozhodnuti, ale ja jsem si Gandhiho cestu nevybral. Ziju si spokojeny zivot a za hlavni zdroj spokojenosti povazuju samostatnost (nebo sobestacnost) v nejsirsim slova smyslu, tedy ne izolaci, ale snahu najit zdroje uspokojeni sam v sobe. A pripada mi, ze tohle ve spolecnosti mizi a je dokonce svym zpusobem cim dal vice potlacovano. No a ja se pokousim lidem „pomoci“ se osamostatnit, otevrit mozna nove obzory. Nekdy praktickou ukazkou, nekdy slovem a nekdy kopancem do zadku, dle situace a nalady. Delam to samozrejme ze sobeckych duvodu, abych mel ja a moje rodina klid, ale rikam si, ze pokud to funguje pro nas, tak by to mohlo fungovat i pro jine (pouzite metody viz vyse). Tak nejak mam pocit, ze delate neco podobneho, a proto se taky u vas aktivne projevuji (krome permawebu nejsem nikde jinde na internetu aktivni). Problem je v tom, ze se s Vami do jiste miry ztotoznuji, a nekdy mi da dost prace nezareagovat. Vase odpoved mne nijak neprekvapila, ale jsem Vam za ni vdecny.
            – 2 „mrzke“ komentare za 2 roky, to ide, ne:), aspon to neni az takova nesnesitelna idylka :)

            • I já díky a upřímně se těším, až bude pan domácí vzhůru a odpoví, protože toto si jistě nenchá ujít. To jsme totiž u merita věci. Ve vašem komentáři je vlastně takové hezké shrnutí našeho osobního dilematu. Přesně tak. Člověk by měl směřovat zásadně k samostatnosti, alespoň k té, jak jí chápu v jejím smyslu slova :. rozhodně k přemýšlení a předpokládám, že jí chápeme podobně. A pak tedy jak bruslit v tom, že to tato stránka tak trochu potírá :). Občas se pan domácí dostane už do více než splínovitého stavu a přidá nějaký příspěvek, aby mohl popustit uzdu své přirozené potřebě provokovat http://conovehonakopci.cz/?p=1956 a člověk stále bruslí v tom, aby si nepřekročil tu svou imaginární hranici, kterou si tak podvědomě vytýčil. Internet příliš neprojíždíme, nemáme mnoho oblíbených stránek, není na to čas ani chuť. Ale díky zpětné vazbě ve statistice se člověk občas dostane někam, kde na jeho stránku odkazují. To je takový základní bonus k hostingu. A na jedné takové stránce, která sem odkazuje jsem nedávno četla recept na kváskové rohlíky s tím že jsou na té stránce vyreceptovány mnohem precizněji a s dovětkem, že se autorka inspirovala zde, ale tato naše stránka je podle ní víceméně pro stálé čtenáře, protože se zde uvádějí míry spíše přibližné. Chvíli jsem přemýšlela, zda stálý čtenář se nějak liší od toho nestálého, pokud si jde pro recept na rohlík. A nemohu přijít na to v čem. Pokud by tam bylo psáno, je to spíš pro lidi, kteří jsou ochotni při tom, když něco dělají přemýšlet, pak by to byl ideální kompliment. .-)

          • avatar caso:

            Ale bohajeho ti „kvaskari“, to je jako beh na Teryho chatu s beckou piva na zadech, dobry trening, ale co je moc to je moc

          • avatar Golda:

            Taky mám doma chňapky slepičky… A díky za komentář, i když byl napsán v březnu, spravil mi dnes náladu a potěšil srdce. A zítra si udělám kramel.

    • avatar s.iva:

      No já jsem zkoušela karamel podle Kláry před dvěma měsíci,poprvé a povedl se výborně. I se smetanou a rumem. Postup jsem dodržela do puntíku. Po druhý jsem nedávala pozor a trochu se připálil, na chuť byl hořký. Ale Kláru mám ráda dál a hrnec si umeju sama.

  • avatar s.iva:

    Děkuji za recept na výrobu karamelu. Včera jsem popprvé zkusila a povedlo se. Hned jsem musela vyzkoušet i se smetanou a rumem. Báječný likér.

  • Mnohem vhodnější než máslo je přepuštěný máslo ghí (stačí 80 % hmotnosti). Nebude problém s rozpouštěním a pořádným promícháním. Navíc má úplně jiný chemický vlastnosti i chuť a je oproti jiným tukům velmi zdravý. Jde o nejsnáz stravitelnej tuk vůbec a váže na sebe spoustu sajrajtů, který pak tělo vyloučí.

    • avatar NOWOCAYN:

      ja som teda problém s rozpúšťaním Ghí v karameli mal… Ale to asi preto, že som ho dal na začiatku varenia karamelu do hrnca…

  • avatar Petrula:

    Jinde myslím u vás. Nevím, kam dát diskuzi na téma kráva. O tu se pereme (s drahou polovčičkou) několik let, jestli jo nebo ne. No tedy, když už jsme u toho. Zajímaly by mě jakékoliv zkušenosti od všech, co mají doma krávu na mléko. Mě už dojit plechovou za kačky nebaví a naše ovečky jsem zatím nedojila.

  • avatar Petrula:

    Dobrý den na kopec, tak jsem Vám Kláro přemýšlela, kam prdnu tenhle komentář. Zvítězil karamel…po jogurtu, majolce…….černé čočce v polévce….přišla na řadu dnes buchta s karamelem….no prostě pár dní a obohatili jste mi můj „už tak úžasný život“. Najít vás byla pro mne poslední kapka, kdy už konečně je na čase dát vale těm kupovaným srágorám. Ať se kouknu kamkoli na vašich stránkách, najdu vždy něco, co jsem už strašně dlouho chtěla zkusit,ale nevěděla jsem jak na to. Takže majola mňam, housky mňam, chleba mňam….přišly mi kultury a tak zítra jdu na čerstvý sýr, kterým jsem původně chtěla začít….co dodat.Snad už jen že mi chybí kráva. A na vše kolem ní se zeptám jinde a jindy.

  • avatar renata:

    Krásný Štědrý den přeji…
    Já dělám karamel z plechovky,ale letos to bylo naposledy(otevřela jsem pozdě recept na karamel).Zaujalo mě ,že se může i nastrouhat…
    Teď jdu dělat majolku do salátu(podle vás),tak na vás myslím…..
    renata od lesa

  • avatar vlasta1234:

    Ach jeje,jak mi bylo krásně,dokud jsem neobjevila tyto stránky,teď peču chleba,konzumní housky,užívám si zeleninových pokrmů a báječného psaní i focení.A teď ještě karamel,poprvé v životě se mi takhle krásně povedl,už je můj a zase o jedno hřešení více.Díky,Kláro! :-))

    • Milá Vlasto, co na to napsat? Je to hrozě milý komentář a já vám moc děkuju! Jsem upřímně ráda, že se vám vyvedl – vřele doporučuji pak s ním experimentovat – kdykoli rozhřát, naředit smetanou – pak naředit rumem a ještě více rumem :-)), díky a krásný den

  • avatar zborek:

    parádní článek! už jsem doma zkoušel karamel. ale zatím jen jednou s nevalným úspěchem. měl jsem velký respekt před ním a jeho teplotou. moc se mi nepovedl, bál jsem se že ho spálím a nakonec byl málo :) teď podle Vašeho receptu mi už nic nebrání zkoušet znovu. děkuji. ještě dotaz, z jakého důvodu se přidává voda a na jakou intenzitu plamene celé dílo probíhá? kopcům i rovině zdar!

    • Díky Zborku, tak voda – pokud nepřidáte vodu,bude to na šutr a nic s tím už nikdy neuděláte:-) Plamen – ne malý a ne úplně největší.- Já to mám na kamnech ne přímo nad nejvíce zhnoucím místem. V momentě,kdy to rychle ztuhne máte plamen paradoxně moc malý. chce tomu trochu dát a ta voda musí být vroucí. Dá to trochu to vše zmanageovat, aby měl člověk v pravý čas vroucí vodu – není nad kamna, kde se vaří voda permanentně :-)

  • opět zdravím na kopec……

    karamel jsme si dělali už jako dítka, jen jsme až po pár vyhozených rendlících přišli na to, že stačí nalít vodu uvést do varu a karamel se rozpustí :-DD….

    v dospělosti jsem karamel dělala na zdobení na dorty,…jediné co mi nejde tak ty nitky táhavé, aby stíhaly zatuhnout při postupném tahání na hromadu větrníčků :-)))
    i když cukr jím co nejméně, na oplatku zkusím udělat ten podle vás, s máslem, a na to nasekané opražené ořechy….ooo, jste mi navnadila chuťové buňky…
    děkuji a těším se na další příspěvky….pherenis

  • avatar banditka:

    Tak to je zajimave – ja vzdycky delam karamel se smetanou, ale tahle hmota je mnohem univerzalnejsi :)

    • Přesně tak – já smetanu používám také, ale až do tohoto karamelu. Se smetanou je krásně hustý a tekutý a neztuhne jako s máslem, ale tento máslový ztuhne, lze však podle potřeby ukrojit nožem a po vložení do vodní lázně je během tří minut také krásně tekutý, takže si pak do něj přidám smetanu podle potřeby – ale horkou, aby se nesrazila. Nebo ho neroztavím a můžu ho strouhat na strouhaný karamel. Jak píšete – je univerzálnější.

  • avatar jari:

    Krásně tekutý, takový se mi ještě nikdy nepovedl…dělávám karamel pod obrácený jablečný koláč, Tarte Tatin, ale vždycky se z tekutého stane tuhý…u toho koláče to nevadí, odrazovalo mně to však od karamelu na mlsání. Tak moc děkuji, snad se zadaří…a ještě mi to připomnělo úžasné karamelové makronky koupené v Normandii, byly slepené slaným máslem a bylo to nedostižné, třeba se do nich pustím…zdravím všechny a všechno na kopci :-)

  • avatar katka.ks:

    já jsem nedávno zkoušela výborný karamel, dává se troška vody a když je zlatavý, stáhne se z ohně, nalije se smetana. karamel prská a kouskuje, ale stačí vrátit na mírný plamen a vytrvat do úplného rozpuštění. ještě se doporučuje přidat na závěr trochu soli, že to úžasně prohloubí karamelovou chuť, já jsem zapomněla. i tak byl karamel moc dobrý. v chladu lehce ztuhne, jinak se dá použít jako hustá omáčka nebo poleva, já jsem jím zdobila mini větrníčky, mňam. jo, a ten recept na karamel je podle madly z webu „U Madly nejen v kuchyni“.

  • avatar Helena:

    Zvláštní to hmota, ten karamel :). Já jsem se letos naučila jeden jin, ale taky výborný, do cukru se dává trošku vody hned a naopak se zase míchat vůbec nesmí! Pak se kromě másla přidává i čokoláda a různá „dochuceníčka“, koření třeba, nebo trošku kávy, nebo chili, nebo zázvoru nebo nebo nebo……. Je to karamel mazací a slepovací na cukroví a karamel plnivý třeba do košíčků a vůbec nejlepší je to karamel jen tak na lžičku. Sláva karamelu :)

  • avatar petromilla:

    Tak to je určitě lepší karamel, než ten z vařeného Salka. Ten jsem vařívala drahně let, až jednou…..jednou se voda vyvařila (mojí nepozorností) a BUCH!! Karamel byl všude, ale naprosto všude!! Naštěstí nikdo nebyl v místnosti. Karamelové krápníky visící ze stropu je pěkný úkaz, ale na úklid nic moc. Tak snad se odhodlám a vyzkouším Váš recept ;).

    • to mi připomíná oblíbenou historku mojí maminky,jak vařila v papiňáku hrách :-)))

      • avatar petromilla:

        Radši bych brala ten hrách…karamel se lepí a lepí a lepí….i po stopedesátémosmém umytí. To byl můj poslední vánoční úklid. Od té doby vánočně neuklízím :))).

      • avatar Veska:

        @Klára:
        já zase vařila zelí v papiňáku a přišla sousedka na pokec ,zelí bylo všude stejně tak jako karamel a pískáč z papíňáku provrtal do stropu pěknou díru ,jen ty krápníky ze zelí byly lépe odstranitelné jako karamelové …
        od té doby sedí papiňák v nejspodnější polici ve špajzu a čeká na příležitost …

  • Díky moc všem za komentáře – karamel není těžký, jen je potřeba u toho stát a míchat, ale celé to vezme sotva půl hodiny – důležitá je jen disciplína :-))). A já všem děkuji za prima komentáře, hlavně za to, že si po přečtení uděláte tu chvilku a věnujete svůj čas na napsání. Nezdá se to, ale je to moc příjemný :-),díky

  • avatar Jana:

    Dobře, jsem nahlodaná dočista. Zkusím to ještě jednou. Přesně naposledy /pokud to opět nedopadne/……………….ne, není to pravda, jednou v životě se mi podařil, jenže jsem zapomněla jakým zázrakem :-(

  • avatar Veska:

    úžasně vypracovaný postup … fakt se ti povedl i s obrázky, já karamel nedělám protože to většinou odnesl spálený prst přesně ve stylu pokusného králíka … vím to ,ale stejně se spálím v lepším případě když si myslím že je dostatečně vyfoukané tak si stejně spálím pusu a nebo v tom horším případě vynáším připálenou nádobu rychlostí blesku do popelnice protože ten moment když si chladím prst nebo ústa zůstane nádoba bez dozoru …
    takže pro mě je kapitola karamel uzavřená na dost dlouho ,ale nezoufám protože karamel vaří dcera na úžasný karamelový likér a pak neskutečně dobrou náplň do domácích pralinek kdy neodolám a obdivuju ,že někdo karamel přeci jen pokoří,takže karamel a vánočka je pro mě dost vysoko nastavená laťka ,zatím ….
    Kam se hrabe kondenzované mléko poctivě vyvařované ve vařící vodě,natož to co dneska prodávají v plechovice pod názvem karamelo …prostě kdo vydrží,tak nikdy více nekoupí plechovici

  • avatar Anonym:

    Žasnu a skláním se před tvůrčími dovednostmi.

  • avatar Lota:

    Obdivhodné! Pro mě osobně je karamel v kuchyni snad jako jediný něco, co jsem ještě nepokořila. Zkoušela jsem již několikrát podle různých postupů a vždy jsem selhala, takže se teď už uchyluju jen k tomu vařenému kondenzovanému mlíku. Ale váš článek mě opět nahlodal a nejspíš provedu ještě jeden pokus podle vašeho postupu… Díky za něj. :)

Přidejte komentář