Září je velmi zapeklitý měsíc. Než se doma vše zajede do správných kolejí, než si každý večer uvědomím, že dělat policajta je nesmysl, že je mnohem lepší připravit se na další učící den nějakou zajímavou motivací a sedět pak nad tou motivací, aby jí děti okamžitě sepsuly, prokoukly, udělaly a já se s vnitřním brekem a venkovním naštváním vrhla na to, být zase na chvilku policajtem, aby se to celé večer opakovalo .), když vidím ty drobečky nebohý, jak upřímně spí. Jenže jak se vzbudí, dělají takový bugr, že často na svou pracně udělanou motivaci zapomenu ještě dřív, než na ní vůbec dojde. Neumím si představit mít ve třídě víc než čtyři děti. Byla bych vyprahlá, vynervovaná stará panna. :)
No a poslední dobou se toho u nás kumuluje nějak mnoho. Stále jsem přemýšlela, jak setřást děti při běhu. A tento týden se to podařilo. Hurá!!! Vlk se nažral a koza zůstala celá. Já vyběhnu, a nařídím dětem hodinky na 40 minut odpočet. Pak vyjede pan domácí s Ester na koni a když zapípaj hodinky, vyběhnou zbylý tři nejmenší děti nám naproti. Je to bezva. Hugo má pocit, že stíhá, tedy on stíhá a akorát to zvládne. Ostatní taky a všichni jsou spokojení. Jen Ester přijíždí pravidelně cca 30 minut velmi rozvážnou chůzí po panu domácím, který se i po hodinovém běhu vřítí domů šílenou rychlostí a Sára stále cválá i na místě a pak to doma bonmotuje tak, že Sára a Esteřin Charlie jsou jako já a on. Jeden žene šíleně dopředu a cválá na místě, druhý nespěchá. Zásadně nikam nespechá :-)).
No a po příjezdu tedy další večerní pomazánka. Tentokrát falešná lososová. Opět velmi jednoduchá a zdařilá. Stačí na to jedna mrkev, 3 lžíce rostlinné majonézy , sůl, pepř, jeden list suché řasy nori trochu citronové šťávy. A vše se rozmixuje mixérem a je to!
Neuvědomila jsem si, že jsem se nepřihlásila, tak ještě jednou. Díky moc za vynikající recept na falešnou lososovou pomazánku.
Kláro,
tento váš recept je naprosto geniální. I s oloupáním mrkve a přípravou majonézy hotovo za sedm minut a chuťově vynikající. Moc děkuji.
To by mě zajímalo, jestli by se teď někdo přiznal k tomu, že je učitelka..po tom, co jste málem naznačila, že jsou to vyprahlé, vynervované staré panny:-D Já dělám v družině:-))
Né, nééééé, to vůbec ne. Právě naopak. Znám pár učitelek, které přesto, že to je tak náročný, dokážou si zachovat nadhled, jsou v pohodě. Dokážou pro děti vymýšlet program, atd. atd. Já psala jen o sobě, že já bych to ve větším množství dětí nezvládla. Vůbec to nebyl atak, naopak, kompliment :-)))
Vždyť jsem taky psala že jste to „málem naznačila“:-) Dělala jsem si jen srandu. Ale kdybych měla učit své děti, tak bych tak asi taky skončila! Myslím, že vy a další maminky, co učíte své děti, to máte o dost těžší. I když to asi taky záleží na tom, jak se k tomu postaví i to dítě. Ale každopádně pevné nervy! Já učit svého syna, tak mě asi odvezou:-)
Proč by ne? Já, než jsem začala učit, jsem měla o zvládání spousty dětí taky podobnou představu. :-)
A přesto stále nejsem vyprahlý cynik a celé mě to baví.
Ale pravda je, že člověk musí odložit pár iluzí. Třeba, že bude na ty děti vždycky jen hodný, že jim dá maximum svobody a ony si toho budou vážit. Také některé maminky je třeba držet si v bezpečné vzdálenosti a neběžet hned každému vstříc.
Mám tu práci ráda, ale je taky fajn, že děti mám jen na pár hodin půjčené. :-))
já taky dělám v družině :D a nestydím se za to ;-)
My tomu říkám humr…a dávám tam ještě celer…zrovna včera byla :-) Moc dobrá je!