Co noveho na kopci

Těšíme se na bouřku, sušíme tvrdé housky a chleba od návštěvy, co přijela z Prahy a jsme nějací trochu unavení :-) Návštěvu jsme ubezpečili, že klidně může dojet ještě večer, i když potřebuje odpočívat, tady že se nepracuje- pan domácí přidal, že hlavně klíííd, že tady je to jako v rusku- muži přemýšlejí o smyslu života a ženy pracují :-) a návštěva ještě než dojela, naložili jsme jí po cestě na vůz a jeli skládat balíky. Neradno věřit ničemu :-)) za tento malý úskok pak dnes vyndaváme alespoň luky.  Jídla začínají být rychlá, protože se suší, pěstuje, stále ještě učí – přezkoušení se přesunulo až na konec týdne a hlavně- odjela Eliška, ale ona zase pevně doufám na konci týdne dorazí. Zkoušeli jsme to různě, jak jí tady udržet, nakonec se při odchodu i Hugo rozbrečel, ale Eliška odolala a odjela vstříc svému životu. Hned jsme jí nabalili foťák v záruce, ať už ho podruhé dá se stejnou vadou do servisu- neví někdo případně  náhodou, kolikrát musí být věc stejně neopravená, aby se dala vrátit? :-) Na konec srpna se ohlásili dva bývalí wwoofeři z Francie, kteří tu byli předloni a přivezli vynikající víno a taky se těšíme na loňského newwoofera Karola. Začíná to tu zase docela kulturně tepat, ráno vyhazuju pana domácího z postele, protože pražská návštěva, co spí venku ve spacáku se probouzí a začíná krápat, tak aby se měla kam uklidit – pan domácí je nevrlý, že návštěva si může venku vleže kouřit ve spacáku, má to i s případnou sprchou a on kvůli tomu musí z postele :-).

A k dnešnímu receptu – smažit a vařit se dá z lecčeho a divoká příroda je k tomu ideální, protože když není nápad, stačí se podívat kolem sebe. A dneska to vyhrál smažený bez. Byly doby, kdy jsem bez smažila a říkala si, co na tom lidi vidí, že vše propadne a je to v podstatě jen strouhanka, ale věkem poučena :-), našla jsem tu správnou techniku – nasbírat větší množství květů a obaluje se více květů najednou, to je základ. Takže se nesbírá tolik květů, kolik bude smažených bezů, ale alespoň troj až čtyřnásobek. Klidně i šestinásobek.

suroviny: bezový květ- až šestinásobek květů, kolik bude smažených bezů, brambory, strouhanka, mléko, mouka, vejce, sůl, olej,nať čerstvé cibulky, majonéza

Nejprve oloupat, omýt a očistit brambory. Bezový květ se po otrhání umyje – trhám i se stopkou a stejně tak se stopkou smažím. Lze ale smažit i bez. Připravit si rozmíchané vejce s trochou mléka a soli a na talíř strouhanka. Květ neobaluji v mouce, jen ve vejci s mlékem a pak ve strouhance a to tím způsobem, že si vložím vždy 3 -6 květů na sebe a stonky je různě do sebe zapletu. Vejce nijak nepřichucuji, protože květ sám o sobě je extrémně aromatický.

Květ pak smažím v rozpáleném tuku hezky až je zlatý – po obou stranách. Přidávám majonézu a do majonézy navíc vmíchávám kefír a nasekanou nať čerstvé cibule.

6 Odpovědi to “Smažený bez”