Archive for the ‘Pěstování zeleniny’ Category
Květen už je velmi veselým měsícem, nebo alespoň velmi často bývá :-). Je více slunce, více tepla, sklízí se už větší množství druhů zeleniny a také je hodně práce.
skleník … skleník už vypadá dost vesele, sklízí se saláty,které dorůstají do cca 200g hmotnosti,
sklízí se ředkvičky, projednocené větší, neprojednocené logicky menší. Přesazují se rajčata na svá místa ve foliovnících a i ve skleníku už dostávají své místo jak rajčata, tak papriky. Předpěstovávají se stále nové a nové várky salátu, začínají vyjíždět fazole, kvůli teplu předpěstované v samostatných kelímcích, stejně tak okurky nakladačky a všechny druhy cuket, dýní a tykví.
foliovník… do foliovníků se přesazují už na své místo rajčata a pomalu a p
ostupně se sbírá zasazený salát. K rajčatům se zapichují tyčky – tak veliké, jak dovolí výška foliovníku. Zatím je rajče příliš malé, aby se k tyčkám přivazovalo. U rajčat vyštipujeme již pečlivě první mezivětvičky – je to důležité, protože, když rajče povyroste, tyto první mezičlánky vypadají jako spodní větev, velmi zesílí a pak nám z rajčete vyrůstá nežádoucí, velmi silný spodní druhý a třetí stonek.
Zasazené kedlubny jsou už ke konci května ke sběru.
záhony venku…. na venkovních záhonech se pečlivě vysazuje do rýh pórek, vysazují se ven
přepěstované dýně, cukety, ačokču a fazole, ale to pouze na úplném konci května a pouze v případě, že už podle předpovědi nebudou větší noční mrazíky. Vysévají se do volné půdy okurky nakladačky. Mezi vysazené tykve a cukety je vhodné dát mulč, ať už ze slámy nebo čerstvě nasekané trávy, v každém případě musí být vrstva dost vysoká a neustále se postupně, jak rostlina roste – navyšovat. Nemáme rádi piliny, protože odebírají z půdy svým rozkladem příliš mnoho dusíku. Vyséváme tuřín, červenou řepu, keříčkové fazole.
Vysazujeme ven všechny nahrnkované – nakelímkované košťáloviny do čerstvě doupravené půdy. Půda je těsně před vysazením znovu převláčena bránami, případně ještě jednou projeta kultivátorem, aby se zbavila veškerého plevelu. Košťáloviny už jsou dost
veliké na to, aby se v takto čisté půdě daly krásně ručně plečkovat a mají před plevelem dost veliký náskok, aby jim vyrostly při občasném plečkování dost veliké listy a pokryly postupně meziřádky.
Naváží se hnůj a kompost do vyvýšeného okurkoviště, kam se okurky také volně vysévají. Stejně tak se doupravují komposty a hnoje, kam se vysazují tykve a dýně. Jak volně, pouze semeno, tak i předpěstované v kelímcích. Předpěstované jsou větší jistotou, ale v dobrý rok dokáží semínka, zasazená v první polovině května bez problémů na konci května dojet ta předpěstovaná – jedná se tedy o dýně a cukety.
Sklízí se první řapíky reveně – rebarbory, ožíná se tráva pod rybízy, plejí a kypří se jahody. Sklízí se pažitka. Brambory jsou již zasazené a čekají na to, až vyjedou a budou alespoň deseticentimetrové, aby se mohly poprvé projet znovu přikopčovací radlicí a trochu se usměrnit plevel.
V okrasné zahradě už kvetou tulipány, vyrůstají postupně ostatní druhy cibulovin. Vyrůstá a nabírá na květ arnika, přesazujeme už do
st veliké sazenice slunečnice, které sázíme do velikého kola jako přírodní zástěnu. Kvetou pampelišky, což je čas na výrobu domácího pampeliškového vína a medu.
Bylinky… v květnu sbíráme a sušíme petrklíč, kvetoucí nať kontryhelu, jitrocel a kopřivy. Krásně už narůstá dobromysl, meduňka i tři druhy máty.
Před domem v budce se nám usídlily sýkorky a v květnu už opečovávají svá mláďata.
Vzadu za domem se ve vodě v plachtě usídlila ke své reprodukci ropucha a děti postupně sledují její reprodukční vývoj. :-)
vajíčka
pulci
a naše pipky už se prohánějí venku a snášejí oranžová vejce :-)
Komentáře
HaF | Dík za pohlazení na duši, pěkné stránky, krásné fotky, úžasná pohoda. Vím, že za tím vším je především spousta dřiny, a možná proto tiše, upřímně závidím každodenní kontakt s přírodou. Určitě budu nakukovat častěji – jsem malinkatý zahradníček, začátečník!!! 
2 
conovehonakopci
conovehonakopciDíky moc, většina zaačíná jako malinkatý zahradníček 
, je fajn, že je to pro vás inspirací, pro lidi, kteří zemědělstvím vydělávají peníze je to spíše k pousmání, ale i my žijeme a i jsme už našli alespoň nějaký náš přínos pro okolní společnost Když vedle jede ten obrovský traktor a jsou sena a chudák traktorista tam musí celý den sedět a pak najednou vidí někoho, kdo tam seče a obrací s koňma, v tom horku, jak je rád, že je kde je 
Se začátkem letošního výsevního roku došlo u nás doma k menší názorové bitvě. Jeden, jakožto
čistý dominantní pragmatik a jeden submisivní idealista se dohadovali, jak veliký význam má na pěstování vysévání, kultivování a pěstování vůbec, podle konjunkce planet. Submisivní idealista si nechal koupit knížku výsevní dny za 80.- založil papíry pro každou zeleninu a pečlivě popsal každé zasazené semínko a rozesazenou sazeničku dnem a hodinou a pro větší možnost zjištění, zda je to úplná blbost, nebo zda na tom něco je, sázel samozřejmě v různých dnech, při různých konjunkcích, ve dny plodové, kořenové a listové. Dominantí pragmatik má tak rád submisivního idealistu, že mu knížku po prosbě okamžitě bez řečí koupil, podotkl však, že smysl to má tak maximálně pro těch osm pětek za knížku.
Brzy na výsledky, ale tady je první mezičas, který je tak markantní, že je třeba realistu trochu pošťouchnout. Debata nad sazeničkami pak vypadá tak, že idealista vymýšlí různé varianty, jak se to mohlo stát, zda ty nebyly ve chladné části skleníku, zda neměley špatnou hlínu atd. Realista se v reakci na sazeničky ptá, kdy je ten ideální den na to sázení brambor? :-)
Semínka kedlubny byly vysazeny všechny ve stejný den a to se bohužel neví který, protože to idealista ještě nevlastnil správnou knihu a neměl tu správnou ideu. Přesazovány do kelímků však už byly v ten který určený den a řádně popsány. Desetkrát kedluben 22.3. v kořenový den, desetkrát 26.3.v listový den a dvanáctkrát 28.3. v peringeu, dni, kdy by se nemělo dělat vů
bec nic, natož sázet kedlubny ! Na fotce ty veliké sazeničky jsou ty ze 22.a 26.3. a jsou od sebe k nerozeznání. Ty z peringea jsou ty malé, poloviční jak ostatní. Všech 12. Mezi všemi třemi skupinami není jediná výjímka. Dvacet velikých a dvanáct malých.
Komentáře
Lze očekávat, že sazenice, které jsou přesazovány nejpozději budou také nejmenší. Také záleží, jaké byly v dalších dnech teploty. Myslím, že tyto dvě skutečnosti mají mnohem větší vliv než vzdálené planety. Zdravím
No, tak to si myslím taky, ovšem semínka byly zasazeny ve stejný den a ty co jsou naprosto stejné, naprosto, ty byly přesazovány v mnohem větším intervalu – 22.3 a 26.3. ze stejné sadby a opět z té samé sadby, ty co jsou pouze o 2 dny od druhé, tedy 28.3. jsou o polovinu menší. Dostt značný nepoměr. A zajímavé je, že toho 28.3. připadlo zrovna na PG, což je den, kdy se nemá dařit v podstatě ničemu. V každém případě je hlídám pečlivě dál a rozhodně budu aktualizovat další poznatky ) pro případné další idealisty, zda trochu zrealističtět, či si ty idee hezky opečovávat dál. Možná je opravdu něco mezi nebem a zemí, na co čistý pragmatismus a dosavadní vědecké poznatky nestačí
Nicméně taky zdravím a docela by mě zajímal názor někoho, kdo už to zkoušel, k čemu došel.
p.s. každá sazenička má druh, jméno, datum a hodinu, vzhledem k tomu, že už mám přes 1000 kelímků, odmítám k nim začít psát ještě teplotu ))
dobry den, moje babicka asi pred tremi lety take dostala knizku o zahradniceni podle luny dedecek je samozrejme realista, vino strika, na sazeci dny nehledi, ale ejhle – pohadal se o salat, babiccin vyrostl a jeho chudak ne nejakym zahadnym zpusobem to vychazi…
Velmi zajímavé. Já jsem zahradník amatér a razím heslo, že vše je pudové – buď to pude, nebo nepude.
Petržel jedvouletá rostlina z čeledi miříkovitých. Velmi se využívá jako zelenina, ale i jako velmi dobrá léčivka. Je rozšířena v celém mírném pásmu. První rok vytváří přízemní růžici a velký kořen, druhým rokem pak vyhání mohutnou lodyhu s květenstvím a plody. Na semeno se tedy pěstuje petržel až druhým rokem a to tím způsobem, že se na jaře vysazují pěkné, nepoškozené kořeny petržele se srdíčkem.
U nás se pěstují převážně dva kultivary petržele _
petržel obecná kořenová a petržel obecná naťová
Petržel kořenová
rané odrůdy se vysévají na záhony již na podim v říjnu až listopadu, pozdní odrůdy pě
stované ve velkém na poli se vysévají co nejdříve zjara. Klíčí podle počasí zhruba za 6 týdnů.
Petržel vyžaduje hluboko zrytou půdu, aby mohl kořen dobře vrůstat do spodních vrstev. Nesnáší čerstvý hnůj. Vysévá se do řádků cca 30cm od sebe a v řádku spíše řídce – pokud je naset hustě, což je výhodné pro rozpoznání řádku po vzejití, je nutné petržel záhy protrhat. Petrželi prospívá závlaha. Sklízí se na podzim před příchodem mrazů.
Použití je v kuchyni jako kořenová zelenina.
Petržel listová
neboli kudrnka,
se vysévá v srpne nebo září. Do příchodu mrazů vyrostou listy, které lze sklízet i v zimě. Kadeřavá petržel není tolik náročná na hluboké zpracování půdy jako kořenová petržel.Lze jí pěstovat i v bytě v květináči. Sklízí se seřezáním listů. Lze jí s úspěchem sušit a posléze se používá jako koření, do polévek, na ozdobu, do pomazánek.
Petržel jako léčivka
Petržel obsalhuje silice, flavonidy, furanokumariny, sliz a sacharidy. Je velikým z
drojem provitaminu A a vitaminů B,C,E a minerálních látek, draslíku, hořčíku, železa, vápníu, sodíku a fosforu. List obsahuje kyselinu listovou.
Petržel napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách, působí na rozšiřování cév, nepatrně snižuje krevní tlak, působí na trávicí trakt zvyšováním sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Petržel také uvolňuje střevní plyny, působí protikřečově, proti střevním parazitům. Je užívána při problémech s močovým ústrojím a nedostatečným vylučováním moči. Při poruchách trávení. Je také mírné afrodiziakum.
Petržel napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách, působí na rozšiřování cév, nepatrně snižuje krevní tlak, působí na trávicí trakt zvyšováním sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Petržel také uvolňuje střevní plyny, působí protikřečově, proti střevním parazitům. Je užívána při problémech s močovým ústrojím a nedostatečným vylučováním moči. Při poruchách trávení. Je také mírné afrodiziakum.
Nedoporučuje se překračovat běžné dávky v těhotenství a kojení.
Obsahové látky petržele mohou způsobovat reakce na světlo po zevním dotyku s kůží. Chronické užívání vysokých dávek drogy může vést k poruchám pigmentace, celkovému svědění, poškození jater, zánětu ledvin a anémii.
Semena (Petroseelini fructus) se sbírají před dozráním, nejčastěji v srpnu. Sbírá se zpravidla celé květenství, ze kterého se po vysušení semena jednoduše vymlátí. Kořeny (Petroselini radix) se sbírají na podzim prvního roku nebo jaře druhého roku. Při přípravě je důležité rychlé sušení suroviny, aby nedocházelo ke ztrátám silice.
Nálev ze sušené byliny se užívá nejčastěji v močopudných diuretických čajových směsích. Doporučená denní dávka je zápar připravený z jednoho gramu semen (čtyř čajových lžiček) na šálek vody. Nálev připravený z kořene má slabší účinek než nálev ze semen.
Přírodní petrželová šťáva z čerstvé nati je výborným prostředkem k odpuzování hmyzu. Též při štípnuti hmyzem se doporučuje postižené místo potřít čerstvou petrželkou. Odvar z petrželové natě působí jako vlasové tonikum, které může oživit lesk vlasů.
Přírodní petrželová šťáva z čerstvé nati je výborným prostředkem k odpuzování hmyzu. Též při štípnuti hmyzem se doporučuje postižené místo potřít čerstvou petrželkou. Odvar z petrželové natě působí jako vlasové tonikum, které může oživit lesk vlasů.
zdroj obrázků: wikipedia.cz http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Starr_070112-3391_Petroselinum_crispum.jpg
Konečně přišlo letos pravé jaro i k nám, do 650 m.n.m. Máme zasazenou sadbu, pokryté foliovníky, zasetu část semínek a těšíme se na sklizeň prvních salátů, i když si ještě počkáme. Sazeničky rajčat, paprik, košťálovin, melounu se v největších nočních mrazech nosí domů, ale snad příští týden i toto pomine.
Skleník:
Malé sazeničky přesazujeme do samostatných kelímků, pikýrujeme na větší prostor v pařeništi i ve skleníku, sázíme do kelímků semena fazolí, tykví a slunečnice – protože jsme velmi vysoko a tímto velmi urychlíme jejich sklizeň.
Malé sazeničky pórku přesazujeme na minimálně 3cm od sebe a velmi hluboko – zároveň zaštipujeme část kořínku. Velmi hezky vyjíždějí kedlubny a vlastní
semínka brokolice. SAzeničky rajčat jsou zatím velmi malinké, nespěcháme na ně, zatím nám vždy nakonec vyrostly a velmi dobře plodily. Nejsme na jihu republiky, navíc velmi vysoko, takže se musíme spokojit s pozdější sklizní teplomilných rostlin.
Velmi hezky již narostly ředkvičky a salát. Opět jsou mnohem menší, než v jižnějších a nižších oblastech, kde už leckdo ze skleníků sbírá, ovšem v nevytápěném skleníku v naší nad. výšce jsme schopni pouze této rychlosti. I za tu jsme vděční.
Pařeniště: do pařeniště jsme pod jedno okno zaseli 5 sazeniček salátové okurky. dále ještě využijeme pařeniště na přepikýrované rostlinky.
Foliovník: zryté foliovníky nejprve pokryjeme plachtou, urovnáme záchona a pak do foliovníku zasadíme malé sazeničky salátů – vždy dvě řady a jednu řadu kedluben, zelí jarního a jarního květáku. Po sklizni salátu místo něj zasadíme rajčata.
Po sklizni raných košťálovin necháme místo prázdné jako prostor mezi rajčaty. Pár rajčat jsme zasadili letos na konečné stanoviště již nyní, přestože je poměrně dost chladno, ostatní jsou ve skleníku a budou se přesazovat až v květnu či na konci dubna.
Venkovní záhony:
zryté záhony na podzim už jen kultivujeme s koňmi kultivátorem a bránami – malé zuýhony rovnáme hráběmi, ty co jsme nestihli zorat na podzim, kultivujeme nyní.Stopy v záhonech na fotce nejsou žádoucí – jsou od krávy, jež si vyšla na procházku :-)) Na venkovní záhony se nyní vysévá mrkev- jako první mrkev pozdní,mrkev karotka,která má kratší vegetační dobu, na ní je však čas i později. , petržel, mák, hrách, polníček, ředkvičky. Vysazuje se cibule sazečka – cca. 10cm od sebe. sázíme na záhony široké 1,4m – po pěti řádcích. Ne příliš dlouhé, raději střídáme vedle sebe více plodin a jednu plodinu opakujeme na více záhonech.
Česnek vysazený na podzim již vylezl ze země a je cca 8cm vysoký. Úkolem v tomto období je udržet záhon be
zplevelnatý, ihned po vyjetí plevelů česneky okopat, není třeba zalévat.
Větší políčka jsou kultivována také s pomocí koní.
Nejprve kultivátorem, potom bránami. Potom vyséváme ručním secím strojkem mák, hrách, mrkev, mrkev krmnou.Řádky jsou od sebe vzdálené 45cm, aby se mezi ně bez problémů vešla ruční nebo koňská plečka. Do další části se bude vysévat kukuřice a fazole a vysazovat zbytek košťálovin.
Do toho určených keramických nádob si vysévám kadeřavou petržel a řeřichu, jenž pak bude z hrnku padat dolů – pevně věřím :-))
Majoránka zahradní je jednoletá, teplomilná rostlina, které se dobře daří na teplém, chráněném místě před severními větry. Potřebuje dobře hnojenou úrodnou půdu.
Je potřeba ji přiměřeně zalévat.
V březnu a dubnu si vyséváme do truhlíčku semeno majoránky zahradní. Poté, co vyrostou rostlinky, přesadíme je do samostatných kelímků po čtyřech rostlinkách a následně ven na vzdálenost cca 15 cm. Majoránka se postupně rozrůstá do šířky, takže dodržujeme skutečně 15 cm.
3x ročně sbíráme celou nať i s poupaty, sbíráme od července do srpna tak, že odřezáváme stonky asi 5 cm nad zemí. Lépe, než celou rostlinu je ale ustříhávat jen tenké stonky nad dřevnatou částí, které pak rychleji dorůstají.
Poté majoránku sušíme ve svazečcích na vzdušném místě. Teplota sušení nesmí překročit 40 st. C.
Majoránka obsahuje nejvíce třísloviny, silice a hořčiny.
Majoránka pomáhá vylučovat trívicí šťávy a dezinfikuje. Používá se proto jako prostředek na poruchy trávení, nadýmání, průjem, střevní koliky. Také při nemocech z nachlazení. Uvolňuje rovněž křeče hladkého svalstva, čehož využíváme k uvolnění bolestí při menstruaci. V tomto případě se používá droga 2-3 dny před menstruací. Jako kloktadlo je vhodná při zánětech dutiny ústní a v Německu se stále ještě v lékárnách míchá majoránkové máslo. Lze připravit i doma z přepuštěného másla, v němž se rozpustí hrst majoránky. Přivede se při postupném zvyšování teploty k silnému zahřátí majoránky v másle a následně se přecedí přes pláténko. Nechá se ztuhnout a používá se na mazání nosní sliznice a čela při úporné rýmě nebo rýmě dětí.
allium ascalonicum
Cibule šalotka, méně známá odrůda cibule se stává v poslední době velmi žádanou zeleninou při kuchyňské ppřípravě jídel díky jemné a mírně nasládlé chuti. Konzumovat lze i listy, které chutí připomínají pažitku.
Pro nás je velmi důležitá, neboť lze sázet již na podzim – velmi dobře v zemi přezimuje i ve vyšších polohách, což je velmi dobré pro usnadnění jarní práce, brzy na jaře vyjíždí – velmi brzská spotřeba zelených listů a po sklizni vydrží velmi pevná až do jara či do léta. Pevná a křehká.
Požadavky na stanoviště
Nemá příliš zvláštní požadavky , nevhodné jsou pouze zamokřené půdy. velmi dobře snáší i přísušek. Od kuchyňské cibule se liší menším vzrůstem a tím, že na společném podpuší vyrůstá skupina pěti až patnácti cibulek barvy žluté, růžové nebo červené.V zimě lze zasadit cibulky v ytě.
Obsah
obsahuje velmi vitaminu C, ovšem obsahuje ho o polovinu méně než cibule kuchyňská. Má vyšší obsah vitaminu B6 a hlavně vitaminů e a PP
Spotřeba osiva
sází se malé cibulky, které se namnoží – proto také lidový název množilka. Potřeba je 20-40 kg na 1 ar – na 100m2
Výsadba
VYsazuje se velmi brzy na jaře nebo na podzim v říjnu.
Kompost je velmi důležitý pro udržení prodnosti půdy. Kompostování je také velmi ekonomickou a ekonomickou možností, jak naložit s většinou odpadu jak ze zahrady, tak z kuchyně. Půdu oživujeme dobře prozrálým kompostem, nikoli čerstvým a zároveň je prozrálý kompost i mnohem lepší pro půdu, než čerstvý hnůj.
Při zarytí čerstvého hnoje dochází jak k vyplavení živin, tak nedochází k vytvoření trvalého humusu a navíc jsou rostliny méně odolné proti škůdcům a chorobám.
Kompostování
Organická hmota, ze které se kompost skoládá se za příznivých podmínek začne velmi rychle rozkládat. Neděje se tak z ničeho nic, ale na rozkladu se především podílejí živé organismy, které se v kompostu velmi rychle množí. Bakterie, červi, roztoči, kvasinky, řasy,atd. Organický odpad se pomalu přeměňuje na složité látky trvalého humusu, struktura hmoty se začíná měnit na drobkovitou, strukturní a kyprou. V určité fázi se začínají objevovat žížaly.
Kompost nesmí být příliš suchý, aby neupadali mikroorganismy do klidového stádia, naopak, nesmí být také příliš vlhký. Bakterie potřebují také velké množství vduchu, proto je potřeba občas kompost překopat.
Kompostovat se dá prakticky každá organická hmota, ale je důležitý poměr mezi uhlíkem a dusíke této hmoty. Poměr by měl být asi 20-30 : 1
Při nadbytku uhlíku se pochody zpomalují, uniká co2 a dochází k rašelinatění. Při nadbytku dusíku dochází ke hnití a uniká čpavek.
Přidáváme asi 10% zeminy kvůli naočkování mikroorganismů a navíc je dobré, když se do kompostu dostanou částečky jílu.
TABULKA POMĚRU UHLÍKU A DUSÍKU
PILINY 500:1
PAPÍR 350:1
KŮRA 120:1
SLÁMA 100:1
LISTÍ 50:1
HNŮJ HOVĚZÍ 25.1
TRÁVA 20:1
SLEPIČINCE 10:1
KEJDA 10:1
MOČŮVKA 2:1
|
Aerobní přehled rozkladu
|
|
Pod 0°C (32° F) je biologická nula – malý až žádný aktivní bakteriální proces v místě uložení
|
|
Od 0° do 20°C (32° – 67° F), dostanete bakterie psychrophilic (tlení – proces aktinomycetese a tvorba hub).
|
|
Od 21°do 45°C (68° – 112°F), mesophilic bakterie jsou dominantní. Toto jsou typické bakterie kompostovacích toalet.
|
|
Od 46°C do 72°C (113° – 160°F), thermophilic bakterie mají navrch , a posunou proces ke konci.
|
Druhy kompostů
Kompost z listí
Listí z různých druhů stromů se rozdrtí drtičem nebo travní sekačkou, smíchá s půdou, hnojem nebo kompostem v poměru 2:1. Je vhodné přidat ke směsi kuchyňský odpad, posekanou trávu, případně vyrovnávací dávku dusíkatého hnojiva (slepičí trus).Kompost z trávy
Čerstvá tráva obsahuje hodně dusíku a vlhkosti. Proto je dobré ji nechat zvadnout a smíchat ji se slámou, listím, pilinami, hoblinami či rozdrcenými větvemi v poměru 2-3:1. Tráva má tendenci „slehnout“, proto tento druh kompostu je nutné častěji míchat a předcházet tak hnití a nedostatečnému zásobování kyslíkem.Kompost z chlévské mrvy
Mrva s malým podílem slámy se smíchá s listím, slámou nebo starým senem, případně se zvlhčí. Mrvu lze kompostovat samotnou nebo smíchanou s 20% půdy nebo kompostu. Kompost z mrvy se používá pro rostliny náročné na živiny (brambory, rajčata apod.). Tento druh kompostu lze užívat už po čtyřměsíčním zrání.
Kompost z listí
Listí z různých druhů stromů se rozdrtí drtičem nebo travní sekačkou, smíchá s půdou, hnojem nebo kompostem v poměru 2:1. Je vhodné přidat ke směsi kuchyňský odpad, posekanou trávu, případně vyrovnávací dávku dusíkatého hnojiva (slepičí trus).Kompost z trávy
Čerstvá tráva obsahuje hodně dusíku a vlhkosti. Proto je dobré ji nechat zvadnout a smíchat ji se slámou, listím, pilinami, hoblinami či rozdrcenými větvemi v poměru 2-3:1. Tráva má tendenci „slehnout“, proto tento druh kompostu je nutné častěji míchat a předcházet tak hnití a nedostatečnému zásobování kyslíkem.Kompost z chlévské mrvy
Mrva s malým podílem slámy se smíchá s listím, slámou nebo starým senem, případně se zvlhčí. Mrvu lze kompostovat samotnou nebo smíchanou s 20% půdy nebo kompostu. Kompost z mrvy se používá pro rostliny náročné na živiny (brambory, rajčata apod.). Tento druh kompostu lze užívat už po čtyřměsíčním zrání.
Kompost z větví, kůry a pilin
Jelikož má každý druh dřevnatého odpadu pro tlení příliš málo dusíku, je třeba ho dodat, stejně jako potřebnou vlhkost. Vlhké a na dusík bohaté materiály jsou kejda, zelené odpady, tráva apod. Nutné je počítat také s delší dobou tlení. Tento druh kompostu je vhodný zejména pro výsadby nových stromů.
Kompost z výlisků ovoce a vinné révy
Výlisky z vinné révy mají většinou optimální poměr C:N (25-30:1) pro tlení. U výlisků jablek a hrušek se doporučuje přídavek slámy a zeminy. Nutné je pravidelně kontrolovat vlhkost. Kompost z výlisků lze použít jako náhradu rašeliny, slouží k ozdravení ozdravení půdy a rostlin.
Informace o střídání plodin jsou v tomto článku vybrány ze staré knihy „Domácí vševěd“, vydané r. 1924 naklad. v Praze a dále z knihy Radomila Hradila „ČESKÁ BIOZAHRADA“ viz. konec článku. kde je odkaz jak na práci autora, tak na knihu. V této knize pak lze najít naprosto přehledný a ucelený materiál, jak střídat plodiny, osevní postupy, atd.
Radomil Hradil v knize ČESKÁ BIOZAHRADA mimo jiné píše:
Každá monokultura je určitým způsobem jednostranná, pro půdu, pro rostliny a potažmo i pro nás je vhodné pěstovat ve smíšených kulturách. Jestliže pěstujeme jeden druh rostliny na záhoně, dochází k jednostrannému odčerpávání živin z půdy, zatěžujeme půdu, také vytváříme podmínky pro šíření chorob a škůdců. Ideální je proto pěstovat na záhoně smíšenou kulturu. To znamená, pěstovat na jednom záhoně více druhů zeleniny najednou.
Rozlišujeme pěstování řádkové a plošné. Řádkové je méně pracné, plodiny se střídají vždy po jednom řádku. Plošné pěstování je pracnější, plodiny se střídají nejen řádkově, ale i v samotných řádcích dochází ke kombinaci rostlin.
VÝHODY SMÍŠENÉHO PĚSTOVÁNÍ
1) prevence únavy půdy….. rostliny nezatěžují jednostranně půdu, půda je naopak obohacována, je rovnoměrněji prokořeněna a tím i prokypřena v celém profilu
2) půda je zakryta….nezakrytý povrch není pro pěstování vhodný, protože je vystaven působení slunce a deště a trpí erozí. Zhoršuje se truktura půdy, jsou vymývány živiny. Ve smíšené kultuře průběžně zaplňujeme mezery další plodinou a půda by měla být ideálně pokryta.
3)vzájemná podpora růstu…správné kombinace rostlin se vzájemně podporují v růstu, některé obohacují půdu o dusík, některé vylučují saponiny atd.
4) ochrana rostlin…aromatick látky uvolňované některými rostlinami mohou odpuzovat škůdce, pomáhají v prevenci proti napadání houbovými chorobami.
TABULKA VHODNÝCH A NEVHODNÝCH KOMBINACÍ
BRAMBORY …..FAZOL KEŘÍČKOVÝ,KEDLUBEN ,KOPR,KŘEN, MÁTA PEPRNÁ, PASTINÁK, ŠPENÁT
CELER, ČERNÝ KOŘEN, ČERVENÁ ŘEPA, ČÍNSKÉ ZELÍ, HRÁCH, KOŠŤÁLOVINY,
RAJČATA
CELER …..FAZOL KEŘÍČEK, TYČKA, KEDLUBEN, KOŠŤÁLOVINY, OKURKY, PASTINÁK, POREK,
ŠPENÁT, SALÁT HLÁVKOVÝ,BRAMBORY, KUKUŘICE
CIBULE …. CUKINY, ČERNÝ KOŘEN, ČERVENÁ ŘEPA, HRÁCH, JAHODNÍK, KOPR, MRKEV,
OKURKY, PASTINÁK, POREK, SALÁT HLÁVKOVÝ
FAZOL KEŘÍČEK, FAZOL TYČKA, KOŠŤÁLOVINY
CUKINY . ..CIBULE, FAZOL TYČKOVÝ
ČEKANKA … FAZOL TYČKOVÝ, FENYKL, MRKEV, RAJČATA, SALÁT HLÁVKOVÝ
ČERNÝ KOŘEN CIBULE, KEDLUBEN, MRKEV, POREK, SALÁT HLÁVKOVÝ, SALÁT K ČESÁNÍ
ČERVENÁ ŘEPA CIBULE, ČESNEK, FAZOL KEŘÍČEK, JAHODNÍK, KEDLUBEN, KOPR, OKURKY,
PASTINÁK, SALÁT K ČESÁNÍ, BRAMBORY, KUKUŘICE, POREK
ČESNEK …. ČERVENÁ ŘEPA, JAHODNÍK, OKURKY, MRKEV, OVOCNÉ STROMY, RAJČATA
FAZOL TYČKA, FAZOL PNOUCÍ, HRÁCH, KOŠŤÁLOVINY
ČÍNSKÉ ZELÍ .. FAZOL KEŘÍČEK, SALÁT HLÁVKOVÝ, ŠPENÁT
BRAMBORY, KEDLUBEN, KOŠŤÁLOVINY, ŘEDKVIČKY,POREK
FAZOL KEŘÍČ … BRAMBORY, CELER, ČERVENÁ ŘEPA, ČÍNSKÉ ZELÍ, JAHODNÍK, KEDLUBEN,
KOŚŤÁLOVINY, RAJČATA, REVEŇ, ŘEDKVIČKA, ŘEPA, SALÁT HLÁVKOVÝ, SALÁT
CIBULE, ČESNEK, FENYKL, HRÁCH, POREK,
FAZOL TYČKA. .. CELER, CUKINY, ČEKANKA, KEDLUBEN, KOŠŤÁLOVINY, LICHOŘEŘIŠNICE,
OKURKY, POLNÍČEK, ŘEDKVIČKA, ŘEPA, SALÁT HLÁVKOVÝ, ŠPENÁT, ŠTĚRBÁK
CIBULE, ČESNEK, FENYKL, HRÁCH, POREK,
FENYKL ….. ČEKANKA, HRÁCH, OKURKY, SALÁT K ČESÁNÍ, SALÁT HLÁVKOVÝ, ŠTĚRBÁK
FAZOL TYČKA, FAZOL PNOUCÍ, RAJČATA
HRÁCH ….. CIBULE, FENYKL, KEDLUBEN, KOPR, KOŠŤÁLOVINY, MĚSÍČEK, MRKEV ŘEDKVIČKY, ŘEPA, SALÁT HLÁVKOVÝ
BRAMBORY, ČESNEK, FAZOL KEŘÍČEK, FAZOL TYČKA ,POREK, RAJČATA,
CHŘEST ….. KEDLUBEN, KOPR, SALÁT HLÁVKOVÝ, SALÁT K ČESÁNÍ
JAHODNÍK… CIBULE, ČERVENÁ ŘEPA, ČESNEK, FAZOL KEŘÍČEK, KOŠŤÁLOVINY, PETRŽEL, POLNÍČEK, POREK, ŘEDKVIČKY, SALÁT HLÁVKOVÝ, ŠPENÁT
KEDLUBEN … BRAMBORY, CELER, ČERNÝ KOŘEN, ČERVENÁ ŘEPA, FAZOL KEŘÍČEK, FAZOL TYČKA, HRÁCH, CHŘEST, MĚSÍČEK, POLNÍČEK, POREK, RAJČATA, ŘEDKVIČKA, SALÁT HLÁVKOVÝ, ŠPENÁT,
ČÍNSKÉ ZELÍ
KOPR….BRAMBORY, CIBULE, ČERVENÁ ŘEPA, HRÁCH, CHŘEST, MRKEV, OKURKY, ŘEPA, SALÁT,
KOŠŤÁLOVINY…CELER, FAZOL KEŘÍČEK, FAZOL TYČKA, HRÁCH, JAHODNÍK, MANGOLD, MĚSÍČEK, OKURKY, POLNÍČEK, RAJČATA, REVEŇ, ŘEDKVIČKA, SALÁT, ŠPENÁT, ŠTĚRBÁK
BRAMBORY, CIBULE, ČESNEK, ČÍNSKÉ ZELÍ, PÓREK
KŘEN…BRAMBORY, OVOCNÉ STROMY, RAJČATA, SALÁT HLÁVKOVÝ
KUKUŘICE…RAJČATA, SALÁT HLÁVKOVÝ, CELER, ČERVENÁ ŘEPA
LICHOŘEŘIŠNICE…FAZOL TYČKOVÝ, OVOCNÉ STROMY, ŘEDKVIČKA
MANGOLD…FAZOL KEŘÍČKOVÝ, KOŠŤÁLOVINY, MRKEV, ŘEDKVIČKA, ŘEPA
MÁTA PEPRNÁ…BRAMBORY, MRKEV, RAJČATA, SALÁT HLÁVKOVÝ
MĚSÍČEK…HRÁCH, KEDLUBEN, KOŠŤÁLOVINY,OKURKY, RAJČATA, ŘEPY
MRKEV….CIBULE, ČEKANKA, ČERNÝ KOŘEN, ČESNEK, ČÍNSKÉ ZELÍ, HRÁCH, KOPR, MANGOLD, MÁTA PEPRNÁ, POREK, RAJČATA, ŘEDKVIČKA, ŘEDKEV
OKURKY…CELER, CIBULE, ČERVENÁ ŘEPA, ČESNEK, FAZLOL KEŘÍČKOVÝ, FAZOL TYČKOVÝ, FENYKL, KOPR, KOŠŤÁLOVINY, MĚSÍČEK, SALÁT HLÁVKOVÝ, ŘEDKVIČKA
OVOCNÉ STROMY…ČESNEK, KŘEN, LICHOŘEŘIŠNICE,
PASTINÁK…BRAMBORY, CELER, CIBULE, ČERVENÁ ŘEPA, ŘEDKVIČKA ,ŘEPY, SALÁTY, ŠPENÁT, ŠTĚRBÁK
PETRŽEL… JAHODNÍK, RAJČATA, ŘEDKVIČKA, SALÁT HLÁVKOVÝ
POLNÍČEK…FAZOL TYČKA, JAHODNÍK, KEDLUBEN, KOŠŤÁLOVINY, PÓREK, REVEŇ
PÓREK…CELER, CIBULE, ČERNÝ KOŘEN, JAHODNÍK, KEDLUBEN, MRKEV, POLNÍČEK, RAJČATA, SALÁT HLÁVKOVÝ, ŠTĚRBÁK, ČERVENÁ ŘEPA, ČÍSNKÉ ZELÍ, FAZOLE, HRÁCH, KOŠŤÁLOVINY,
RAJČATA...CELER, ČEKANKA, ČESNEK, FAZOL KEŘÍČKOVÝ, KEDLUBEN, KOŠŤÁLOVINY, KUKUŘICE, MÁTA PEPRNÁ, MĚSÍČEK, MRKEV, PETRŽEL, POREK, ŘEDKVIČKA, ŘEPY, SALÁTY, ŠPENÁT, ŠTĚRBÁK
BRAMBORY, FENYKL, HRÁCH,
REVEŇ…FAZOL KEŘÍČEK, KOŠŤÁLOVINY, POLNÍČEK, SALÁTY, ŠPENÁT
ŘEDKVIČKA…FAZOLE, HRÁCH, JAHODNÍK, KEDLUBEN, KOŠŤÁLOVINY, LICHOŘEŘIŠNÍCE, MANGOLD,MRKEV,PASTINÁK, PETRŽEL, RAJČATA,SALÁTY, ŠPENÁT,ČÍNSKÉ ZELÍ, OKURKY,
ŘEPY…FAZOLE, HRÁCH, JAHODNÍK, KEDLUBEN, KOŠŤÁLOVINY, LICHOŘEŘIŠNÍICE, MANGOLD, MRKEV,PASTINÁK, PETRŽEL, RAJČATA,SALÁTY,ŠPENÁT,
SALÁT HLÁVKOVÝ…CELER, CIBULE, ČEKANKA, ČERNÝ KOŘEN, ČÍNSKÉ ZELÍ, FAZOLE,FENYKL, HRÁCH, CHŘEST, JAHODNÍK, KEDLUBEN, KOPR, KOŠŤÁLOVINY, KUKUŘICE, MÁTA PEPRNÁ, OKURKY, PASTINÁK, POREK, RAJČATA, REVEŇ, ŘEDKVIČKA, ŘEPY,PETRŽEL
SALÁT K ČESÁNÍ…ČERNÝ KOŘEN, ČERVENÁ ŘEPA, FAZOLE, CHŘEST, KOPR, KOŠŤÁLOVINY,PASTINÁK, RAJČATA, REVEŇ, ŘEDKVIČKA, ŘEPY,
ŠPENÁT...BRAMBORY, CELER, ČÍNSKÉ ZELÍ, FAZOL TYČKA, JAHODNÍK, KEDLUBEN, KOŠTÁLOVINY, PASTINÁK, RAJČATA, REVEŇ, ŘEDKVIČKA, ŘEPY,
ŠTĚRBÁK…FAZOL TYČKA, FENYKL, KOŠŤÁLOVINY, POREK
POKUD CHCEME NA JEDEN ZÁHON VÍCE JAK DVA DRUHY ZELENINY, JE TŘEBA V TABULCE NAJÍT TAKOVÉ KOMBINACE, KTERÉ SE VZÁJEMNĚ PODPORUJÍ VŠECHNY, NEBO KTERÉ JSOU S NĚKTERÝMI ALESPOŇ V NEUTRÁLNÍM VZTAHU. TADY JE UKÁZKA PÁR TAKOVÝCH KOMBINACÍ .
VŠECHNY TYTO KOMBINACE SE VZÁJEMNĚ, KAŽDÁ S KAŽDOU PODPORUJÍ NEBO JSOU K SOBĚ NEUTRÁLNÍ
- CIBULE, MRKEV, HRÁCH , KOPR
- CIBULE, MRKEV, KOPR, PÓREK
- CELER, KOŠŤÁLOVINY, FAZOL KEŘÍČEK,
- CELER, KOŠŤÁLOVINY, OKURKY
- SALÁT, KOŠŤÁLOVINY, ŘEDKVIČKA, ŘEDKEV
- JAHODY, ČESNEK, PÓREK, POLNÍČEK
VHODNÍ SOUSEDÉ
AFRIKÁN ++++ BRAMBORY, RAJČATA ODPUZUJE HÁĎÁTKA
BAZALKA ++++ OKURKY LÁKÁ HMYZ NA OPYLENÍ OKUREK
BOB ZAHR. ++++ OKURKY, RAJČATA, ZELÍ,CELR OBOHACUJE PŮDU O DUSÍK
CELER ++++ KOŠŤÁLOVINY ODPUZUJE BĚLÁSKA
CIBULE ++++ MRKEV ODPUZUJE POCHMURNATKU
ČER. ŘEPA ++++ MRKEV PREVENCE PŘED MĚKKOU HNILOBOU
ČESNEK ++++ OKURKY, MRKEV, SALÁT, RAJČATA PREVENCE PŘED HOUBOU, ODPUZUJE MYŠI
KMÍN ++++ BRAMBORY PŘISPÍVÁ KE ZLEPŠENÍ AROMA
KOPR ++++ MRKEV, ČERVENÁ ŘEPA ZVYŠUJE ODOLNOST, ZLEPŠUJE KLÍČIVOST
KŘEN ++++ BRAMBORY ODPUZUJE MANDELINKU
MRKEV ++++ CIBULE, POREK ODPUZUJE MOLÍKA ČENESKOVÉHO
PÓREK ++++ JAHODY, MRKEV PREVENCE PROTI PLÍSNÍM
RAJČATA ++++ KOŠŤÁLOVINY ODPUZUJÍ BĚLÁSKA
SALÁT ++++ ŘEDKVIČKA, ZELÍ, ŘEDKEV ODPUZUJE DŘEPČÍKY
ŠPENÁT ++++ VEŠKERÁ ZELENINA PODPORUJE RŮST SOUSEDŮ
ZELÍ ++++ CELER, RAJČATA PREVENCE PŘED RZÍ CELEROVOU4
Obsah je čerpán z starých českých knih o zelenině –
z Českého Vševěda vydaného v Praze 1924 a dále z knihy „BIOZAHRADA“ od Radomila Hradila, kterou vřele doporučuji. Kniha byla vydána v
roce 2006 nakladatelstvím Fontána
a zde ještě více o Radomilu Hradilovi a jeho práci
Jednoletý vikvovitý druh používaný pro pímý konzum semen nebo nezralých lusků a pro krmení zvířat v podobě siláží, bobové moučky nebo semen.
Bob lze pěstovat v řepařské i bramborářské oblasti, snese dobře i nižší teploty, bez poškození do -4 st. C. Není náročný na předpodinu – lze ho pěstovat po kterékoiv předpodině. Nevhodné jsou pozemky zaplevelené víceletými druhy pleveů – pýr, pcháč apod. Je celkem náročný na živiny – nenásleduje -li po hnojené okopanině, je dobré ho přihnojit, nejépe zraým kompostem. Jako rostlina motýokvětá využívá sám i vzdušný dusík.
Příprava půdy:
podobná jako pro jarní obiloviny. Vzhledem k větší hloubce setí velkých semen bobgu je doporučováno hlubší seťové lůžko. Bob sejeme brzy , v době setí jarních obilovin – časné výsevy jsou vyrovnané a nebývají napadány chorobami a škůdci – mšice,doporučuje se setí do řádků 30-50 cm od sebe. Potřebujeme asi 380-480000 semen tj asi 200 – 250kg na hektar. Po zasetí dle stavu půdy vláčíme nebo válíme. Vláčet proti plevelům lze ještě před vyjitím a dále do stadia asi 2-3 pravých listů, později asi do výšky porostu 15 cm, nejlépe v odpoledních hodinách, kdy jsou rostliny pružnější a jsou tedy méně poškozovány. Podle potřeby pak plečkujeme, při posledním plečkování se může bob i mírně přihrnout, což podpoří tvorbu přímětných kořínků.
sklizeň :
Pamatujme na to, že semena bobu jsou citlivá na poškození. Semeno je třeba v závislosti na vlhkosti dosoušet.
Není problém při pěstování na malých zahrádkách. Bob se sklízí ručně, nechá doschnout a použije daší rok jako sadba.
Rostlina dorůstá výšky až 1,6 m. Má vysoké nároky na zálivku v průběhu celé vegetace. Poloraná odrůda se světle až středně zelenými listy. Lusk tmavě žlutý, středně dlouhý (190 mm), středně široký, na povrchu hladký, bez vlákna. Polozralé semeno světle zelené, suché semeno bílé. Semena sklízíme v době mléčné zralosti velké 2,5 – 3,5 cm, zploštělé, klínovitého tvaru. Nenechat rostliny přeschnout, přihrnovat
V mléčném stavu zralosti používáme jako zeleninu do salátů nebo ke zmrazování, ve zralém stavu lze přidávat rozemleté boby jako mouku do pečiva.
Výsev : 5-6
Sklizeň : 8-9
m graveolens
V 1g je cca 2000 – 2800 semen
spon pro pěstování . 50×40 – 50 cm
Celer vyžaduje hlinité, středně těžké půdy s vysokým obsahem organické hmoty a dobrou zásobou vápníku. Na lehčích půdách pěstujeme listový a řapíkatý celer, bulvový celer pro uskladnění raději na půdách těžších. Vzhledem k vysoké produkci organické hmoty má celer vysoké nároky na pravidelné zásobení vodou.
Důležitá je zálivka při výsadbě a v druhé polovině vegetace při narůstání bulvy.
Pěstujeme z předpěstované sadby. Vyséváme v únoru doma do truhlíčku nebo do skleníku a předpěstujeme
při teplotách 15 – 20°C. Vyplácí se nám často počkat a vyset celer až v březnu do skleníku, protože pokud je doma u okna zima, nakonec ten březnový skleníkový – pařeništní dožene ten z února. Nižší teploty mohou být příčinou vybíhání do květu. Při velikosti cca 0,5cm pikýrujeme – přesazujeme poprvé. Zaštípneme mírně kořínek a přesadíme do sponu asi 2×2 cm. Podruhé pak, když je celer asi 2cm vysoký, pikýrujeme na 3×3 cm. Potřetí pak přímo do záhonu v květnu. Zaštipujeme vždy kořínky asi ve dvou třetinách délky. Vysazujeme v polovině května ve sponu 40 x 40 cm. Zaléváme méně často většími dávkami vody.
Celer řapíkatý i listový mají kratší vegetační dobu a proto je můžeme vysazovat později než
Celer řapíkatý i listový mají kratší vegetační dobu a proto je můžeme vysazovat později než
celer bulvový a do užšího sponu (40 x 30cm).