Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Posts Tagged ‘perníčky’

Pepparkakor – tradiční švédské vánoční sušenky. Ne každého pojí se Švédskem více než znalost Astrid Lingrenové, Ingmara Bergmana, Björna Borga, Abby a v Čechách právě teď ještě Ságy Norenové – a samozřejmě obchodního domu IKEA. Já mám v jižním Švédsku od roku 68 část rodiny, přesto ale o něm příliš mnoho nevím a přesto, že jsme právě díky emigrující rodině ještě v 80 letech navštívili Götteborg, kde mě mnohem více než busta Bedřicha Smetany, kterou mi jako dítěti ukazovali na jednom průčelí, zajímala následná návštěva lunaparku. Přesto, že jsme pak s panem domácím projížděli část Švédska na kole a vnutili se i s kolama do podpalubí čtyřhodinového trajektu, mezi tiráky zadarmo, to když jsme smlouvali, zda nás nalodí a oni po dlouhém smlouvání přikývli a my se zeptali, kolik to bude stát a oni na to – kolik máte a my vysypali z kapes všechny drobáky, přesto, že mám v paměti dětské procházení Helsinborgu a příjezd do Helsigneru na druhé straně v Dánsku, patřím víceméně do první skupiny – Lindgrenová, Bergmann, Abba. Read the rest of this entry »

Pokud máte čtyři děti, učíte je doma, musíte mít doporučení o domácím vzdělávání od ppp – pedagogicko- psychologické -poradny. A  na dnes na osmou hodinu jsme byli objednáni my. Už dlouho. Tedy lépeřečeno, to jsem si myslela až do chvíle, kdy jsme poté, co jsme v 4:50 vstali, v 5:15 vstávají děti, obléknout, vyčůrat, učesat, batoh, ne, jiný batoh, jsou ti ty rukavice? ano jsou, ale nejsou moje :-), došli 3/4 hodiny na vlak, ujeli 3/4  hodiny vlakem, došli 20 minut od vlaku a stanuli v ppp – aby bylo jasno, ppp je přesně 30 km od naší chalupy.Což jsou naše kupecké počty – od momentu probuzení, vyčůrání, obléknutí, nadojení, nakrmení-zvířat, naše snídaně až ve vlaku, až po zdolání oněch 30 km to na práh ppp trvá přesně 3 hodiny 10 minut – kdo by se ještě maloval, že?

V poradně postávalo různě asi sto maturantů, což mi není vůbec jasné, co tam dělali -až pak na zastávce autobusu jsem se to dozvěděla, když se jedna slečna ptala spolužáka, zda mu matka do dotazníku potvrdila, že s ním nejsou výchovné problémy – vypadá to, že rodiče této stovky studentů dotazník hrubě podcenili :-) a milá paní poradkyně se mě zeptala, „co že tam děláme a ke komu jdeme?“ a pak mi mile sdělila – „ale já vás tu nemám, já vás tu mám až zítra ráno!“  —Bože, bože – po kolikáté už? .-)

Tak jsme se vydali pro tenisky, ale neměli – což nechápu absolutně, že v prosinci nemají výběr tenisek :-) a tak tedy živnostenský úřad, zdravotní pojišťovna,do papírnictví, kde jedno z dětí vytáhlo odkudsi z horního regálu obrovskou šaškovskou čepici a já ho zahlédla zrovna ve chvíli, kdy se rozmachovalo s nezaměnitelným úmyslem a naučeným grifem z domova  „hodit“ čepici zpět do horní police, pak  osvč a nakonec autobusem jinou stranou domů, ale to byla tak trochu chyba, protože ten autobus je u rybníka a je tam hospoda. A děti jí viděly! A tak na malinovku a hranolky! A Hugo sedí u stolu a ptá se “ Kláro, to je ubrousek?“ “ A na co je“ „Aby ses mohl utřít“…… „Zadek?“  a potom už jen do kopce a zjišťovat, proč nejde už od večera internet, protože kdyby to nebylo u nás, ale „u nich“, tak už to dávno jede, tak zjišťujete, kde je chyba  a po dlouhém pátrání se to vyjeví – chápete, jak může být propálený kabel od wi-fi od kouřovodu? My ano – bohužel! :-)  A tak zcela vyčerpaná uklidňuji se dalším příjemným vánočním receptem a totiž – k loňským celozrnným perníčkům přidávám mé další oblíbené. Rozdíl – jsou tmavší, jsou náročnější na suroviny, jsou sladší. Read the rest of this entry »


Tak už je to zase tady. Lopata, lopata, hrablo nemáme, takže zase lopata. Ráno to člověk odháže ke koním a krávě a ke slepicím a večer může znovu. Taková malá zimní posilovna. Ale dnes už musím začít s pečením cukroví a neměla jsem spoustu věcí, takže jsem se celé ráno rozhodovala, jestli po dlouhé době slezu z kopce nebo ne. Včera jsem to disciplinovaně odpískala. Dnes sedím u snídaně a říkám, jdu dolů, kdo chce, může jít se mnou. Hugo nemá lyže a jsou mu tři roky, takže ta nejhorší varianta je jasně to, když se ozve on, že chce jít :-))). SAmozřejmě, ozve se jediný Hugo :“ Kláro, mě nevadí, že nemám Lyže, já půjdu klidně na bobech !“:-)) Nejhorší varianta se na poslední chvíli naštěstí neuskutečnila, protože ostatní zůstali doma, takže nešel ani on. Řidiči byli ohromně vstřícní a ohleduplní, zastavilo mi na sílnici tam i zpět hned první auto, takže vlastně parádnická cesta.
Konečně už se podařilo dodělat všechny perníčky, na které mám recept od úžasně šikovné Vesky. Moc ráda tady dám fotku jejích perníčků, protože já se svou pečlivostí a precizností se na takový výsledek v životě nedostanu a pro ty, kteří jsou na tom podobně jak já, fotky moje, abysme si vzájemně udrželi sebevědomí na přijatelné výši :-)) Takže tady pár fotek uměleckých  perníčků Vesky – s jejím dovolením …..nedostižný sen….
chápu, že je prostě perník a perník :-)))
Veska mi dala k perníčkům několik zásadních rad.
1) suroviny na těsto: 800 g hladké mouky – u mě to byla celozrnná pšeničná přesátá, 260g cukru moučka, 100g (zhruba 4 lžíce) medu, 4 vejce, 125g tuku, 3 lžíce koření do perníku ( já dávám lžíce fenyklu, anýzu, badyán a čtyři hřebíčky), 10g soda, vanilka a skořice
Všechny suroviny se smíchají a uhnětou. Nic by němělo přejít teplotou, to znamená, že i med by neměl být převařovaný.
2)těsto čerstvě udělané nemusí být prohnětené extra dokonale, zabalí se do folie a dá na dva i více dní do chladu a poté je nutné těsto vyhníst tak dobře, aby se s ním pracovala jako s modelínou Read the rest of this entry »