Posts Tagged ‘slepice’
Maily s prosbou na zaslání semen dýní se neutěšeně navyšují a jsem si naprosto jistá, že je nás mnoho, kteří mají něčeho přebytek a něčeho se jim nedostává. Pokud tedy někdo hledá konkrétní semínka, sazeničky, plodiny, stroje, nástroje, partnera, není nic jednoduššího, než vložit svůj požadavek či svou nabídku do příslušného fóra.Naše první nabídka je výměna kohouta wyandotky zdrobnělé nebo kohouta araukana – slušně vychované. zn. foto ilustrační, nevíme, kterého chytnem. Vyměníme za štěně border-colie, za přebytečné hříbě frísana, případně za jehlice na pletení a vlnu. Nebo tedy za cokoli no. :-)) Read the rest of this entry »
Pipiny se dočkaly a mají na letošní zimu zesílenou stěnu o 50 cm. Read the rest of this entry »
Když jsem byla naposledy u zubaře a viděla převoz slepic z kamiónu do místní drůbežárny, uvědomila jsem si, že je to zhruba rok, co jsme přijali poslední koupené vajíčko. Většinou se tak dělo na základě návštěvy rodičů, kteří bydlí 2 km od Makra a bývalé Hypernovy, nevím, jak se jmenuje nyní. Většinou je udolala nízká cena či akce, ale vzhledem k tomu, že to vždy mysleli jen dobře, dlouho nedošlo k tomu, že bychom dokázali stát tvrdě za svým. Postupně jsme vysvětlovali, že nepotřebujeme květáky za 25,- ze Španělska když máme svoje, či vejce za 1,50 s trojkou na začátku, když máme svoje a pokud dojdou, nedojde až do doby, kdy opět budou k ničemu horšímu, než že je prostě nebudeme mít – a tak postupně došlo k vzájemnému pochopení :-) a rok jsme bez vajec ze systému. (i bez květáků :-)
Jak jste na tom s vejci vy? Jíte je? A pokud berete do ruky vejce, víte vlastně co to je? Víte jakým způsobem žije slepice, která ho pro vás snesla? Možná si myslíte, že ano, ale možná tomu tak úplně přesně není a tak jsem vytvořila malý test, který by měl napomoci dalšímu prohloubení orientace v základních potravinách. Read the rest of this entry »
Jak to vše začalo slepicemi
Je to už nějaký čas, kdy jsem reagovala na dotaz ohledně chovu slepic. Dávám ho tedy na náš web, protože chov slepic tak, jak ho znají ti, kdo vyrostli v hospodářství je bez drobných nuancí, které se mohou !!! vyskytnout těm, kteří berouce chytrou knihu do ruky, opustivše právě město,jsou naprosto přesvědčeni o tom, že co chtějí, stane se !!!
bez předních zubů, trochu koktal a byl nesmírně příjemný. Posléze jsme se dozvěděli, že je to pan Inženýr starosta místního města, toho času ve výslužbě a že vyměnil místo starosty za stodolu s kuřaty, která dovede do stáří 8 týdnů a prodá – a nejsou ledasjaká -jsou to americká nosná !!!Inu zajásali jsme a koupili jich tehdy 20. Ještě než jsme je ale přivezli, tak jsme si v hlavě a posléze snad i na papíře namalovali, jak jim uděláme luxusní kurník. Úplně to vidím jak dnes – sedíme u stolu a povídáme o tom, jak bude mít kurník na jižní straně skleník, dokonalá krmítka, samospadávací dvířka na kukaních, kolik musí být kukaní, dotékání obilí, dotékání vody – kapénkovou napáječku, popeliště, pískoviště a spodní část odsouvací na kompost, no prostě slepičí ráj na zemi. Inu začali jsme stavět. Během jednoho odpoledne jsme z přivezených krajinek, pod kterými málem klekl vozík i auto, protože pan domácí řekl, že krajinky co váží 1000 kg se na vozík musí naložit a k nám že to není zase až takový kopec – jsme postavili budovu, dva metry vysokou, metrdvacet širokou se čtvercovou základnou. Střecha plochá, mírně zkosená – takový trochu větší záchod, ale měl okénko :-) . Pardon – dvě. Vycpali jsme ji polystyrenem a ten pak překryli lepenkou. No a bylo hotovo, koza se nažrala…. slepičky měly kde bydlet a my si nezničili svůj sen. Budova dostala své jméno, protože jako mnoho dalších budov zde jsme po dokončení zjistili, že mírně padá k jihu (nevadí, však tam bude skleník )) jsme jí dali jméno „pipíza“ Read the rest of this entry »