Posts Tagged ‘zápara’
Včera večer jsem se vrátila z nemocnice od jednoho syna, kvůli akutnímu odebrání slepého střeva, což ovšem následovalo po probdělé noci a návštěvě pohotovosti, kde nás poslali jen na uz, nikoli na chirurgii a uzavřeli kauzu s tím, že jsou to zvětšené uzliny a máme dávat teplé obklady a probiotika a pokud by se to zhoršilo, máme přijet. Paní doktorka byla velmi milá a při noční konzultaci velmi vstřícná, ale bohužel se příliš spolehla na uz. Po probdělé noci, kdy jsem začala závislost rostoucí teploty a mírné úlevy od bolesti paranoidně připisovat prasknutí slepáku, o němž jsem byla přesvědčená, že to je, vydali jsme se na druhé kolečko, které naštěstí končilo ordinací chirurga a přímou cestou na sál. Hned po narkóze, při druhém připrobuzení, když jsem ho ujišťovala, že to fakt byl slepák a bylo to víc než nutný, zeptal se mě, jestli nám ho dali pro psy? Dobrá rada ze zkušenosti – dávejte více na svou intuici. Já si to taky zase příště přečtu.
Dnes ráno po probuzení seděl doma pro změnu osmiletý Hugo na posteli, navlékal si ponožky, a když jsem zatápěla, začal při této činnosti hrozně vzdychat. Po velmi čerstvém včerejším zážitku a celonoční nevové story – praskne či nepraskne?, byla jsem zase hned na nohou, co že se to opět děje. Tak se rychle obracím a ptám se co se stalo? „Bolí mě uplně celej člověk, au, au au“. S ještě větší panikou se tážu, jak to? A Hugo na to: „já jsem včera hrozně pracoval!“. Jsem ráda, že další tři slepá střeva jsou na svém místě. Read the rest of this entry »