Lidské touhy se neuvěřitelně rychle mění. Možná se nemění touhy, jen prostředí a člověk na něj musí velmi rychle reagovat. Běh u mě začal před několika lety proto, abych utekla na chvíli z chalupy. A protože nešlo utéci na doslech, to by bylo k ničemu, stal se z toho denní, poměrně zásadní rituál. Neběhám rychle a ráda běhám dlouho. Jenomže letos tento důvod padl, neboť děti to myslí s tím, že budou běhat se mnou, zcela vážně. A tak jsem si včera řekla, počkejte, já vám dám. A šli jsme na osm kilometrů. Po šesti jsme se blížili domů a já tasila zbraň – půjdu ještě nahoru jeden kilák a pak zpátky. Oni, že ne, že už jsou unavení. Juchůůů, zajásala jsem v duchu. Ale když odbíhám, Jentl se otočí, a že jde taky. No a když jde Jentl, tak musí i Kvído. A tak mám zase průvod. Jenže po kilometru jim asi naběhly endorfiny nebo co, začaly mávat ručičkama, a že tohle je teda bezvadný, že teď se jim běží tak lehce, že by to běžely klidně ještě hodinu. Schizofrenní situace – když takhle malé děti v naprosté euforii běží a úplně upřímně je to baví, volají že už nehtějí běhat krátce, jen dlouho a zároveň vědomí toho, že už asi nikdy nebudu sama :-)
A tak při vědomí toho, že musim zavařit fazolky, vybrat cibuli, sebrat měsíček, a že se mi vůbec nic nechce jen momentální rychlovka. Potřeba na ní jsou dva hrnky jasmínové rýže, plát mořských řas, sůl, červená paprika, olej, trochu olivového oleje, trochu curry, černucha setá a jedna cuketa.
Mladou cuketu oloupu a celou jí podélně nakrájím na co nejtenčí plátky zvládnu. I se semínky. Jsou mladá a ničemu v pokrmu nevadí.
Plátky vložím do vymazaného pekáče olejem. Posolím a okořením paprikou. Na cuketu vložím natrhanou suchou řasu. 
Posypu dvěma hrníčky jasmínové rýže, opět rýži posolím a popráším kořením curry. Nakonec na rýži nasypu černuchu – malá černá semínka.
Zaliji pěti hrníčky teplé vody, opět vložím plátky cukety a dám péci do trouby na 190°C. Po přelití vody je třeba trochu zručnosti a cviku, aby spodní cuketa nevylezla nahoru. 
Po vyndání cuketu svrhu poliji olivovým olejem. Netřeba již ničeho jiného na dochucení, ovšem černucha i řasa jsou nezbytné. A pan domácí nedal jinak a tento obrázek si pořídil :)
Milá Kláro! Zase jste mě dostala! Tak Vy ještě běháte! Dáváte sem různé recepty a rady (mj.úplně bezva), prosím Vás pěkně, dejte sem ještě návod na to, jak to všechno stíháte! Pro mě je to záhada. Máme pidi hospodářstvíčko, dítě odrostlé a já furt nestíhám! Připadám si podle Vás jak nemožná hrabna! Dík a zdraví Slávka
Jo, Slávko, jsem na tom s Klárou úplně stejně. Také ve srovnání s ní se jen šťourám v nose a ještě mám pocit, že nestíhám. Občas je to mučení zajít sem na kopec… :-D
Slávko, Pipi – blbost. Je tu nepořádek, nemusím toho spoustu a toho, co nemusím, je mnohem víc, než můžu, tudíž mám dost času a chuti dělat to, co chci :). Teď třeba mám před sebou asi dvěstě knih a nevím co s nima. Na aukro odmítám fotit, dávat po koruně a pak jít na poštu, antikvariáty se vysmějí, knihovny to nechtějí a pálit to odmítám. Tak co s knížkama? Jinak žádný nervy, rozhodně nežijeme standardně – spousta klidu a času.
Když jsem byla dítě, žili jsme s rodiči nějakou dobu docela podobně a dnes vidím, že maminka taky potřebovala trochu prostoru. Nicméně jakmile jsem začala číst, o komunikaci s rodiči jsem projevila zájem opět cca ve dvacetipěti letech. Z toho vyplývá, přivést děcko k nějakému zájmu, který ho pohltí a vše je vyřešeno:-).
Jinak naprosto chápu vaši touhu po samotě bez dětí!!!!!:O)))))))Ale osm kiláků bych teda nedala ani kvůli vidině osamění, to jste fakt dobrá!
Zdravím na kopec!
Chci se Vás zeptat jestli v receptu zmiňovaná černucha jsou ta semínka z letničky Černucha damašská? Nebo mi to na zahradě rostě něco podobného ale nejedlého. Nevíte jestli je tato identická?Uvnitř malviček po odkvetlých květech jsou zatím jen zelená semínka a jako černucha prodávaná na kořenění vypadají.
Díky
Tytko, také zdravím. Stejný dotaz jsem dostala tento týden již naživo :) a tak jsem se dívala a našla toto „Kromě ní se u nás můžeme setkat ještě s černuchou damašskou, jejíž semena se rovněž používají ve farmacii a svou chutí i vůní údajně připomínají jahody a ananas.“. Předpokládám tedy, že bude jedlá, ale asi trochu jiná, protože setá určitě nevoní po ananasu a jahodách. Možná zkusit koupit balíček seté a porovnat to. Zatím damašskou nemám, ale jsem v pokušení jí sehnat. Měly jsme s Eliškou záměr zasadit setou, ale nějak zapadl :-)
Dobrý den,
tak jsem zkoušela tu damašskou černuchu ochutnat (semínka už uzrála a malvičky se otevřely)a opravdu voní po ananasu, jahody jsem v tom moc nevnímala. Takže by se dala využít třeba na posypání sladkých kynutých bochánků alá černý sezam.
Kdo že se to nepřihlásil:o)