Tento příspěvek jsem si kdysi na jaře plánovala jako takovou sousedskou výpomoc. Totiž výpomoc jednomu sympaťákovi. Dopadlo to úplně jinak. Ale od začátku. Ve svých 39 letech jsem zjistila, že jsem hrozně nešťastná, protože ač jsem 21 let šťastně vdaná a 25 let ve vztahu s jedním mužem, navíc ve vtahu velmi plodném a nevyčerpaném, přesto jsem nešťastná, protože pan domácí má příliš mnoho zásad. Již jsem pochopila, že přijdivší pan domácí pravíc – „Já jsem ti tak chtěl tu kytku natrhat, ale já prostě fakt nemohl“ že je to, jako bych jí dostala, možná i víc. Já si zvykla. Zvykla jsem si na to, že neslavíme narozeniny. Že cokoli si přeju, mám šanci to mít, přesto, že je to mnohem náročnější, protože pak si uvědomím, že je to většinou ptákovina, kterou nepotřebuji, zatímco, pokud by mi to vymlouval, proces by byl daleko delší :). Ale zjistila jsem, že ten prsten nutně potřebuju. Rozuměj ten, co jsem nikdy nedostala.
Nemám ráda zlato. Nemám ráda stříbro. Líbí se mi měď a tak, když to na mě padlo a takto jsem smutila asi týden, nakonec jsem neodolala a našla si jednoho chlapíka, co z mědi dělá krásný věci. Pan domácí chodil kolem a jako vždy pravil “ jasně, to víš že jo, to si pořiď, to je moc hezký“ :-). Já se pak slyšela, jak píšu Verunce – „pan domácí mi objednal prsten“. Nemám moc ráda lež, ale v tom jak očůrat sama sebe, v tom jsem přeborník. :). No a pak přišel okamžik, za který to fakt stálo. Pan domácí si prohlížel báječné výrobky onoho chlapíka a pravil“ A víš ty co, mohla bys vzít teda ještě tyhle dva a já bych ho nosil jako snubák“. V ten moment mi to vlastně stačilo. Už jsem je ani nemusela objednávat :). Ale napsala mail a objednala a strašně se těšila na prsten s říční perlou.
Pan domácí si pak prohlídl web a pravil – „jen se těš, těš se. Budeš se těšit dlouho“. Já se strašně rozlobila, jak může takovou báječnou romantickou situaci takto úplně zničit a už mi mě bylo zase líto. Pan domácí to chtěl trochu vyspravit – no tak se podívej, to je hrozně svobodnej člověk, to prostě nebude prsten zítra, ani příští týden, ale o to víc se budeš těšit. „Nezdvořilý hrubián“ říkala jsem si, byla jsem vzteklá a v duchu nadávala, jak je zase „chytrej“.
To byl únor letošního roku. Mail jsem odeslala a chlapík napsal obratem, že mi moc děkuje, že je za objednávku moc rád, že mu nyní moc pomohla, hned se do toho pustí a příští týden mám vše doma. Ať pošlu míry. To jsem udělala obratem a demonstrativně ukazovala panu domácímu ten přístup.
Za 3 neděle jsem se opatrně ozvala, zda míry před třemi nedělemi došly, aby nebyly míry mého a pana domácího prsteníčku někde v éteru. Prý došly a prý vůbec nechápe, jak se to mohlo stát. Okamžitě se na tom začne pracovat. Usměvavá, s teplem na hrudi a potěšená, těšila jsem se ještě více.
To byl březen.
V květnu jsem trochu začala ztrácet naději a pomalu přestávala panu domácímu v duchu spílat. V červenci jsem byla nešťastná. V srpnu se znovu ozvala. Dozvěděla jsem se, že to snad není možné, jak to, že to ještě nemám,že jsem první na řadě a to natuty. Není nad opakované těšení se z jedné a té samé věci.
Napsala jsem naposledy, že se nezlobím, nic si z toho nedělám, že to znám. Že jsem musela do porodnice 4x, protože jsem měla slíbeno, že až se vrátím z porodnice, budu mít koupelnu. Teď je mi sice trochu líto, že už to počtvrté klaplo, člověk nikdy neví, co je k čemu dobré, ale že čekám poctivě.
Teď v srpnu – stále si říkám teď, ono to v hlavě pak lépe vypadá, dostala jsem poslední zprávu – pozítří to máte doma.
Už je pomalu konec října a já bych moc chtěla prsten s říční perlou a pana domácího se špatným odhadem – alespoň jednou. :)
Pripada mi to jako dobry test, sam to tak obcas delam, kdyz si myslim, ze neco potrebuju poridit, ze nejakou dobu pockam, a poridim to az jestli to potrebuju i po par dnech/ tydnech/ mesicich. Takhle to pan vyresil za vas, zrejme nechce zahlcovat svet zbytecnostni.
Ale pokud po prstenu stale touzite, tak si jej udelejte sama. Med je jednoducha na domaci zpracovani, medenych trubek / plisku / dratku jsou plne srotaky, brzo bude zima a snih, tak sup na to. Akorat jeden trik, ktery mozna neznate – u medi je to opacne nez u oceli, nahlym zchlazenim se popousti (misto zakaleni jako ocel). Treba na srotaku najdete vetsi kus plechu, a muzete si misto prstynku vyklepat medenou misku. Uz se tesim, jak se tu rozjede kovotepecka debata :)
K tematu pravdy a odhadu se nebudu vyjadrovat, je to velmi subjektivni a z me zkusenosti casto dopadne v paru hure ten, kdo tu „pravdu“ mel.
Caso, díky moc, ještě že vás mám, kdybychom se nepoznali, já bych to snad zakalila a bylo by to čudu …. :)))))
A sakra, zase se to stalo. Opet jsem, navzdory tolika zkusenostem, neprecetul spravne kod sdeleni, a domnival jsem se, ze je k veci prihodit mozne reseni situace. Nechci rikat, ze to je striktne muzsky a zensky princip komunikace, ale tak trochu to tak vypada: pribeh, ktery ma par zachytnych bodu, zdanlive vyzadujicich reseni. Z meho pohledu nejjednodussi je vyresit otazku prstenu, specielne z tak snadno obrabitelneho materialu jako je med. Necham se unest, a prihodim i jeden prakticky tip, informaci kterou z me zkusenosti vetsina lidi nevi.
Ale ono o to vlastne vubec neslo, a je to uplne odlisna kolej, vlaky komunikace se ani nemihly kolem sebe, jen v dalce na sebe zahoukaly.
No, abych uplne neztratil tvar – kovy se vetsinou obrabeji v popustenem stavu, neb je to MNOHEM snazsi, a kali se az nakonec. Prstynek kalit netreba, ale popusteny material se bude zpracovavat lepe. I kdyz v podstate je to fuk, protoze med se opracovava tak snadno, ze to je jen takova legrace.
Caso, bezva. Jen pište dál kovotepecké zkušenosti, je to prima. Zmýlil jste se ale ovšem. Ony vaše připomínky totiž jsou velmi plodné. Udělal jste jedinou malinkou chybu. Napsal jste špatného adresáta. :-)
Toz ted uz nevim vubec nic. Je to tedy tak, ze prsten ma vyrobit pan domaci? Chapal jsem to tak, ze to byl token vaseho vztahu, ktery jste si prala. Ale zrejme nejde vlastne vubec o prsten (jak jsem psal vyse), ale o uplne jine kontexty, pricemz prsten hraje podruznou roli katalizatoru.
Straslive se tady zapletam do neceho, v cem se citim dost ztracene. Opakuju, jediny zamer, ktereho jsem ve svem vstupu chtel dosahnout, bylo nabidnuti reseni prstenove situace jinymi prostredky. Jsem povrchni clovek, a tak jsem se chopil toho, co bylo nejbliz, a on to byl koren sahajici az k protinozcum. Ted s nim cloumam, trochu jsem se prilepil a nevim si moc rady, radsi toho uz necham.
Pokud byste nekdy stala o to vyrobit si medeny prsten, tak jsem tady, ale jak to tak pisu, tak je mi jasne, ze se uz od tohoto tematu budu drzet dale :)) (a nebo ne, kdo vi:)
Ne, máte pravdu, bez ironie. Až si půjdu udělat ten prsten, ozvu se a nechám si poradit :). Já pevně doufám, že sympatický chlapík se přeci jen vzmuží a prsten dodělá, nakonec – pozítřích je:-). Samozřejmě že je to symbolika. Když dostanu prsten, budu zase za čas v situaci, kdy mi mě bude líto:) a přitom, upřímně, nemám na to nejmenší právo. Ale to nevadí. Je mi mě občas líto bezprávně. Na to si prosím vyhrazuji plné právo. Díky moc za rady a včera tu byli rodiče s vozíkem a odvezli jsme šrot za 15 let, samozřejmě ne ten, na který se chodí a je zde do zásoby, ale ten navíc – víčka od plechovek, starý kýble, atd. Dostali 1800 – to je hezká platba za „čatáras“ a byl v tomu i jeden měděný tlustý kus. MOhla to být hezká miska, ale pro příště to mám v hlavě :)
Milý Caso, tak jsem si udělala test. Ten test byl dlouhý cca tři roky a výsledek je ten, že to fakt stále hrozně potřebuju :). Takže jsem to zkusila, vyhledala mail a znovu se připomněla, jen tak decentně, že jako nespěchám :). A dnes přišla obratem odpověď :) Zdravím Vás Kláro a děkuji za tu Bóží trpělivost! Prsten s perlou vyrobím hned.
Já pevně doufám, že toto nebude seriál typu Dalas či snad spíše Manuela, vzhledem k tématu a už ho uzavřeme. Ale je to milý seriál, těším se v podstatě na jeho pokračování, ať bude jakékoli :)
já bych se asi na „sympaťáka“ vykašlala a našla si podobného dodavatele prstýnků…ale je pravda, že je aspoň v koutku duše na co se těšit.já takhle 3 měsíce čekala na balíček z jižní Ameriky, který „měl být na cestě“ a s každým zvoněním pošťáka mi s nadějí poskočilo srdce :)
jinak už mám delší dobu (kdyby mi ho někdo třeba chtěl pořídit) v záloze tento: http://www.fler.cz/zbozi/druhy-prsten-307850
tak doufám, že to není stejný týpek jako ten váš :DD
Muhehehehe, tak hodně štěstí! .-)
:o))))))))))je co?třeba je přes Fler rychlejší:o)))))
No ale upřímně, nevykašlu : 1) je to sympaták, 2) je svobodnej – nikoli stavem, ale rozhodně myslí:) 3) nenašla jsem nikoho, kdo by dělal takový pěkný. Jestli někdo takový je – tak by mi to mohl nezištně dokázat :)
No, co na to říct? U nás je to se zásadami velice podobné, člověk si zvykl, vlastně ví, že takhle je to v naprostém pořádku a ani to jinak nechce. I když občas, občas žena prostě podle mě zákonitě zatouží po té natrhané kytici z louky a prstenu s říční perlou. Leč odhady pana domácího bývají někdy až děsivě přesné :-) Držím pěsti a doufám, že třeba jednou…? :-)
ty prsteny jsou krásný a na životě je stejně nejlepší to těšení, ať vám to nakopci dlouho vydrží :-)
No comment… Prostě i tady platí, že všeho moc.. škodí.. nebo aspoň občas leze na nervy? Myslím tím dobré odhady pana domácího, aby nedošlo k nedorozumění. Zdravím na kopec a pevně chci věřit, že ten prsten do vánoc přijde. To by byla hrozná nespravedlnost. (nechávám si zadní vrátka – nepíšu do kterých…)
A zkus mi v lednu nenapsat!!!!!!