Co noveho na kopci

Pomalu začíná zimní sezóna, což znamená, pečení sušenek, cukroví, slaných sušenek a

všeho, protože zaprvé, je máslo, tvaroh a mléčné vůbec a za druhé, nikomu se nechce z kopce dolů, takže co si neuděláme, to většinou nemáme. A i když z kopce jdeme, batohy jsou omezeně veliké, na voze v zimě zima, prostě nakonec to vždy skončí vlastní tvorbou v kuchyni. Naštěstí na to není člověk sám, má k tomu přichystáno osm nožiček a osm ručiček a předčítače receptu :-)

Na sušenky používáme lis na těsto UNIVERSAL, který je jednoduchý i pro děti- tedy, pro děti s již alespoň trochou síly.

Samotná tvorba sušenek je zatím velmi kreativní. Kuchyně není na svém místě, kamna nejsou na svém místě – taková velmi řádná improvizace. Děti naštěstí k práci nepotřebují ani žádný stálý prostor, ani žádný stálý systém. Poradí si okamžitě a všude, což jen obrovská výhoda. Fotka níže je speciálně focená pro UFU :-), aby věděla, proč

jsem se smála, když jsem si četla o té hotové chalupě :-)))Výběr tvořítka sušenek probíhá v prostoru definitivní kuchyně, ovšem kdy k té definitivě definitivně dojde, je zatím zcela nedefinitivní :-))

Stůl , jako absolutní centrum našeho domova však už stojí tam, kde má, což je takový záchranný bod ve vesmíru.

Nejprve ušleháme vejce, žloutek, máslo, cukr a vanilkový cukr a poté přidáme všechny ostatní suroviny. Vznikne ne příliš tuhé těsto, které lžící vkládáme do lisu na těsto – strojku na sušenky a sušenky tlačíme tím způsobem, že kolečko u lisu natočíme na větší mezeru.Sušenky tlačíme rovnou  na pomazaný plech.  Bohužel nemohu zcela jasně říci, kolik sušenek je. Je toho minimálně šest plechů, ale sušenky byly snězeny tak rychle, že jsem je nedokázala zvážit. Příště budu mnohem ostražitější :-)

Suroviny na puding se šlehačkou:

Nejprve dáme hřát většinu mléka- v neohřáté menšině si rozpustíme naturamyl. Do horkého mléka přidáme cukr, vanilkový cukr a kakao – alespoň 4 lžíce. Když je mléko horké, přidáme mléko, ve kterém je rozmíchaný naturamyl. Vše za stálého míchání a mícháme až do úplného zhoustnutí pudingu.

Ještě horký puding nalijeme do sklenic či misek a ušleháme si smetanu ke šlehání. Puding s ní ozdobíme. Podáváme spolu se sušenkami, pokud se sejde taková konstalace, že puding i sušenky jsou i dispozici v tutéž chvíli. To že je obé děláno v jeden den je zcela nepodstatné :-))

1 ufa | 19. října 2010 v 9:49 | Reagovat

Tyjo, to je poprvé, kdy někdo dal na svůj blog fotku jen kvůli mě… ale pomohlo to, vidím, že opravdu nemáte spoustu věcí hotových, a moje „vše“ bylo nevhodné, ale na druhou stranu, venku je už sakra zima, a tak i nedodělaná kuchyň stojí za to… sušenky vypadají luxusně, hned bych si dala, bohužel takovýhle strojek nemám, ale myslím, že pro nás, dospělé, by šli udělat i jen tak lžičkou, a bylo by to príma. I když mě je 23 let, a s chutí bych si dala spíš ty kytičky atd. a s ještě větší chutí bych si je tím strojkem mačkala na plech a koukala, jaký tvary z toho lezou… na Vánoce mě vždycky bavilo dělat cukroví ze strojku, vždycky jsem nenápadně posunula lištu s tvarem, a pak mamka koukala, co to z toho leze, když má lézt něco jiného… jóó, to byly časy…

2 Pipi | Web | 19. října 2010 v 21:29 | Reagovat

Ta tekoucí šlehačka silně působí na mé chuťové buňky…

Mimochodem, Kláro, kam chodíš na svou nevyčerpatelnou zásobu recepů? Čerpáš z nějaké konkrétní kuchařky, nebo už „jedeš“ svoje výtvory…?

3 Klára | E-mail | Web | 20. října 2010 v 17:36 | Reagovat

[2]: Pipi – pokud mám být upřímná, když si nevím rady, nevím kudy a jak, mám dobrou vůli otevřít nějakou knížku nebo nějaký web, ale z 95% se inspiruju. Do poslední chvíle chci dělat předlohu, nakonec ale téměř vždy dělám něco jiného )). Tak je t v momentě, kdy se chci inspirovat, pravda je, že to je asi menšina receptů, většinou už si spíš tak v hlavě rozmýšlím, přemýšlím, zkouším…. takže spíš „jedu “ svoje výtvory )