Co noveho na kopci

Tak „konečně“ řečeno slovy našich dětí, přišla zima na kopec. Je tu trochu sněhu,

naštěstí na stupnici množství se drží na úrovni – „ještě to není na běžky“ , včera kvůli bahnu už se překročila čárka – „nedá se k nám vyjet“, ale dnes naštěstí hodně namrzlo a vítaný inseminátor nám sdělil dobrou a špatnou zprávu. Dobrá je, že Máří je březí a v červnu se otelí a špatná, že Marie má vaječníky jak špendlíkové hlavičky  a potřebovala by klíčkový olej a píchnout mrkev ! Píchnout mrkev?? ptám se -nestačilo by, že by jí sežrala jako krmnou?  Takže budeme muset z kopce sehnat klíčkový olej a mrkev asi s dovolením vezmeme ve sklepě :-))

Polévka z hokaida je oblíbená – tentokrát jsem se nechala přemluvit a dýni neoloupala. Ale jako šlupkový skeptik jí asi zase příště oloupu :-)))

Suroviny: jedna střední dýně hokaido, 3 menší mrkve, trochu růžičkové kapusty a kadeřávku, sůl, pepř, olej, trochu turmeriku, 1 větší cibule, hrnek rýže, 1,5-2l vody.

Nejprve neoloupeme dýni hokaido :-), jen jí pečlivě omyjeme, vyndáme semínka a vatový vnitřek. Oloupeme a nakrájíme cibuli na  kostičky a vložíme jí do hrnce na rozpálený olej. Po chvilce přidáme na kostičky nakrájenou dýni hokaido.

Po chvíli míchání přidáme vodu, sůl, pepř, lžičku turmeriku a vše přivedeme k varu. Vaříme do mírného změknutí dýně.

Mixérem vodu s dýní a kořením rozmixujeme a přidáme na proužky nakrájenou růžičkovou kapustu a nakrájený na plátky kadeřávek. Přisypeme také jeden hrnek syrové rýže. Polévku přiklopíme a vaříme, dokud rýže nezměkne.

Polévku netřeba zahušťovat, je dostatečně hustá i bez jíšky. Lze jí ještě dochutit trochou smetany, ale to až některá příští – ta dnes je nesmetanová, jen čistě zeleninová. Podává se s chlebem.

1 ufa | 25. listopadu 2010 v 18:49 | Reagovat

Jůůů, super. No, jestliže jste zvyklá loupat, tak loupejte… já jsem zase zvyklá neloupat… Ale dělám ji trochu jinak…a musím říct, že váš recept je velmi zajímavý…určo vyzkouším, my dnes měli také dýňovku, ale tu moji, tak až budu dělat příště, přidám také něco zeleného… Je to pak ještě veselejší než jen ta oranžová! Lucie Ufa

2 janka | E-mail | 25. listopadu 2010 v 23:43 | Reagovat

Koukám, že jsme vás s tím louáním resp. neloupáním nepřesvedčily… Já ji dělám taky trochu jinak a hlavně u nás musí být opečené chlebíčky do polévky, potom to vypadá tak, že se vyjídají a stále přidávají ty chlebíčky a talíř je stále skoro plný polévky.. . Ale jinak má úspěch.Příště taky zkusím tu vaši..Radost ze sněhu je u nás taky veliká.. ..už stačili vyrůst a roztát tři sněhuláci. Mějte se Janka

3 Linda | 26. listopadu 2010 v 4:53 | Reagovat

Tenhle recept se mi moc libi, diky!
Ja delam klasicke pyre, hodne huste, bud s opecenou houstickou nebo s kopeckem kysane smetany. Tohle bude sytejsi a hlavne, je to necfo noveho!

PS: Taky loupu . Kdyz se dyne predem opece (vydlabana, nakrajena na ctvrtky) v troube, jde pak kura loupat uplne snadno.

4 Veska | 26. listopadu 2010 v 7:47 | Reagovat

Tenhle tvůj receptr vypadá moc zajímavě,já dělala polévku jen jednou
a ještě jsem do ní smažila chleba na kostičky,takže výsledná chuť byla určitě jiná,mě chutnala ale ostatní řekli že je nevýrazná

5 Klára | E-mail | Web | 26. listopadu 2010 v 9:22 | Reagovat

[2]: Já to poctivě zkusila, ale když dýni neloupu, má pro mě příliš moučnou chuť. Mám pocit, že loupaná chutná méněmoučně. . Dělám také s opečeným chlebem, tato je však takovou hutnější variantou “ na hlad“

6 Klára | E-mail | Web | 26. listopadu 2010 v 9:23 | Reagovat

[3]: Díky Lindo, není to takový klasický gurmánský recept, polévka nevypadá moc stylovaně , je to prostě takové jídlo, kdy už pak není často potřeba ani druhý chod – je i díky rýži hodně sytá !

7 Klára | E-mail | Web | 26. listopadu 2010 v 9:24 | Reagovat

[4]: Někdo k chlebu přidává ještě slaninu, což já nepřidávám ale hodně dochucuji, aby mdlá nepřišla, hodně ochutnávám a dávám sůl, pepř, turmeric nebo curry. Libeček, když je nevýrazná dýně. Někdy má chuť  trochu jako svíčková, hrozně moc záleží na té jedné konkrétní dýni.

8 Mirabelka | 26. listopadu 2010 v 14:21 | Reagovat

Také ji vařím, je výborná. Ale já nejdříve opeču na dobrém oleji tak dvě brambory na malinké kostičky a plátek celeru – pěkně to vypeču do křupava, ono to dá pak takovou jemně kořeněnou chuť. Pak přihodím hokkaido, zaliju vodou a dávám buď solčanku, nebo ten bujon s bylinkami a česnekem, co je bez glutamátu. Na závěr zjemním troškou smetany. A když je libeček, tak čerstvý libeček, pokud mi ho tedy mráz už nespálil.

9 farfalla | 26. listopadu 2010 v 16:31 | Reagovat

Právě jsem ji dovařila a spokojeně dojídám druhý talíř. U nás jen cibule na masle a oliv. oleji, dýně, muškát nebo někdy trochu koriandru, čeřstvě namletý pepř a vývar. Promixujeme, podáváme s topinkou, děláme hlasité oooch, mńam.

10 janka | E-mail | 26. listopadu 2010 v 21:47 | Reagovat

Neměla byste v zásobě nějaký dobrý recept na špagetovou dýni? Letos jsme ji pěstovali poprvé, ale moc receptů jsem zatím nevyzkoušela…Už se těším na tu buchtu viz výše…

11 Klára | E-mail | Web | 28. listopadu 2010 v 16:50 | Reagovat

[10]: Janka, špagetová dýně se mi letos neurodila a ta co se urodila, tu děti vydlabali a dali si do ní svíčku ). Já jí vařím ráda jen propíchanou v osolené vodě a pak jí kombinuju s těstovinymi – to co vyndám. Ochucené to dávám na olej s cibulkou a promíchám s těstovinami.