Naše děti, potažmo naše rodina je zvyklá co se jídla týká na ledacos. To, na co se ale logicky příliš zvyknout nedá je „fast food, protože do nejbližšího a to je hodně nadnesené místní bufáč nazvat fastfoodem, je 7 km vzdálený. Nejrychleji je to na kole, to jsme dole za 20 minut a nahoře za hodinku – takže to už se to rychlé občerstvení notně zpomalí. To nemluvím samozřejmě o zimě, ale o létě,když je hezky a člověk nemusí mazat lyže. I když v zimě ho to zase žene tedy :))
Takže hamburgery znají děti jen domácí. Není tam jenom ta dálka a ekonomika, ona i nějaká ta idea tam hraje svou roli, ale když přijede babička z velkoměsta, přiváží poslední dobou pravidelně rostlinné párky. Zatímco na mocca soufflé, na domácí chleba, domácí rohlíky, na všechny ty normální těstoviny se děti dívají s lehkým nadhledem jako na běžnost nejběžnostnější, takové sojové párky a z nich pak párek v rohlíku – to je něco !!!!!!! Nejmocnější dar gastronomie.
A protože prarodiče právě včera dorazili a přivezli plnou igelitku bílkovin v podobě vegepárků a salámů a klobás, děti okamžitě křičely – bude párek v rohlíku !!!
Párek v rohlíku je nesmírně jednoduché jídlo, pokud máte doma paličku na maso s kovovou násadou, je o to jednodušší. Ale k tomu dojde. Nejdříve je důležíté si ten „fast food“ trochu zpomalit a tím ho neuvěřitelně zlepšit – bez legrace. Večer před tím se vezme 1kg bílé mouky, 40g droždí, trochu mléka, lžíce a půl soli a tři lžíce oleje + tolik vody, aby se vyhnětlo vláčné, ne příliš lepivé těsto. Nejprve se tedy udělá jen z trochu mouky, trochy mléka a droždí kvásek. Zhruba po 10minutách kvásek vyběhne a se zbytkem přísad se zadělá těsto – vláčné a ne příliš lepivé. Těsto se ihned šoupne za okno, do chodby, do lednice- prostě do teploty od +2do +10.
Druhý den ráno se vytáhne těsto z chladu, uzme se rukou vždy kousek těsta, vytáhne se z něj rukou něco jako trojúhelník a pak se ten tvar zdokonalí mírně válečkem na nudle. A nyní jsme na křižovatce. Buď děláme jen obyčejné rohlíky, zarolujeme tedy rohlík od širší strany k samotnému cípu, nebo a to je výborná varianta – udělám rohlík pro pana domácího, který nebazíruje tak jako děti na tom párku, co kouká z rohlíku. Vytáhneme těsto, ale před tím, než ho zarolujeme, vložíme do něj asi dvě minuty uvařený a před vložením do vody svléklý ze střívka, rostlinný párek. Rohlík pak zarolujeme stejně, jako by tam žádný párek nebyl. Oba druhy rohlíků nakonec potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme mákem. Dáme na plech a dáme péci.
Po upečení do zlatova uděláme s rohlíky to, co je nutné – uřízneme jim prdelku a vezmeme buď vařečku, nebo v lepším případě, paličku na maso s kovovou násadou, kterou jsme na plotně nahřáli a násadou uděláme v rohlíku díru – tunel od uřízlé prdelky až po co to jde. Párky – svléknuté a uvařené v horké vodě namočíme v hořtici a vložíme do rohlíku. Radost je na světě a nepochopení pana domácího, proč má fotit rohlík na talířku, ve kterém není ani párek také. Rozhodně si myslím, že se může párek obalit i v plátku sýra, prostě fantazii se meze nekladou.
ty jo! fast food na kopci! no to se někdy musím zastavit na dvojity hamburgr s hranolkama (samozřejmě celerovýma :), až zas zavítáme do vašich krajů!!! :)))
:)hamburger je super a „hotdog“ taky – budeme se těši :))
Koukám, že jsou všechny děti stejné…i kdyby to bylo z pilin, jak se to jmenuje a vypadá to jako párek, tak se po tom můžou utlouct, že? :-)
:))) tak nějak. Ten obřad-to je to hlavní. Když se mi chce, tak jim to balím i do papíru, jak si ho pamatuju z Václaváku .-)).
jak hcutá sojový párek?:-)
My nekupujeme vůbec sojové věci. Navíc nemáme ani moc rádi náhražky. Jsme na to nějak vysazení, ale rodiče rádi něco vozí dětem, co jim chutná a upřímně,jsem raději, když jsou to párky než něco jinýho.)) Vozí vegevital párky a bílou vegeklobásu. Potom salám mozaika. Ty tmavé párky obsahují soju a pšenici a kukuřičný škrob. Už jsem nejedla maso 11 let,takže jsem hrozně neobjektivní, ale upřímně můžu říct, že jsou hodně chuťově podobné jako levné párky masové. Moc v tom nevidím rozdíl. Podle mě je v obou podobné množství obilovin.-))Ta bílá klobása pak už chutná čistě obilně a nemám moc potřebu jí dál kupovat-ještě upřesníme Jéžíškovi .-)))
No a salám mozaika je jednoznačně výborný. Zase, hodně mi připomíná junior, co si ho pamatuju a s domácím rohlíkem a máslem je výtečný. Nicméně je to dost drahý špás na to, že jsou to obilniny a mám vyzkoušeno, že je potřeba to nepřehnat. Že takto koncentrovaná bílkovina je lepším v malém množství. Jedna,max.dvě nožičky párku do rohlíku nebo ke kaši. Takže shrnuto -párky hnědé a hnědé chilli chutnají i samotné, s hořticí mnohem lepší. Bílé párky rozhodně nemusím, studené se ani moc nedají jíst. Mozaika rozhodně. A ta cena je občas i dobré, že je vyšší, protože se to kupodivu dost přejí. Je potřeba dávat pauzy.
:-¨)