Když prší, je nutné dobrat energii .-) a když navíc den před tím bylo tak zdravé jídlo – špenátový nákyp, není vůbec třeba se obávat nezdravé smaženiny. Navíc jsem si neprozřeteně přečetla diskuzi pod článkem pana Cuketky – Kokino a dostala neutišitelnou chuť udělat hezké páteční zákuskové odpoledne, zvlášť, když nám přijede naše pražská oper Eliška. Už má na jaro slíbený prostor v našem kurníku, který si však musí hezky zútulnit, za to, že bude mít takovej bejvák. Mě to možná čeká taky, protože dneska našel pan domácí takovýhle hezký článek, balzám na jeho duši – dřevěný podzemní dům . Ukazoval mi fotky pro jistotu odspodu. Pak jsme došli až nahoru, kde je kalkulace a já zkusila ještě jeden pokus, když jsem tvrdila, že 3000 liber je milión osmset tisíc :-)). Neprošlo to. 180000 už bylo neargumentovatelných. Je tam taky ale ještě napsáto tisíc hodin lidské práce a protože my jsme dost pohodáři, dá se to převést 1hodina na tři hodiny kopcové práce, tudíž 3000 hodin práce a to už snad možná je argument, že nám stačí, to , co máme :-)).
Zákusky na zítřek jsou v plném proudu a dnešní jídlo už není, ale děti začaly skvěle loupat brambory a tak mi to není zase až tak líto :-)) Na cibulové kroužky jsou potřeba dvě až tři veliké cibule, podle počtu členů u stolu. Dále olej na smažení, voda, sůl a hraška. Druhá varianta- na talíři jsou obě dvě je místo hrašky použít vejce a strouhanku.Navíc ještě sladká paprika.
Není nic snadnějšího, než cibulové kroužky. Já dělám buď kroužky nebo celé plátky, podle toho, jak moc je cibule kompaktní. 
Nechávám to prostě na cibuli. Nejprve cibuli oloupu, nakrájím na plátky, zhruba půl cm tlusté.Plátky jemně posolím a opaprikuji. V misce si romíchám vodu s hraškou a to tak, aby vzniklo husté těstíčko. V jiné mističce pak vejce s trochou soli a na talíři strouhanku. Část cibulí obaluji jen v hrašce a smažív v rozpáleném oleji, část pak nejprve ve vejci a pak ve strouhance.
Smažené kroužky podávám s vařenými brambory a tatarskou omáčkou, kterou míchám s jogurtem, krájenou cibulovou natí a rajčetem.
Teda, můžu vám říct, že tohle miluju (nedávno jsem to prvně vyzkoušela) a ještě k tomu cibulačku… jenom přísahám, že ani ten pes s kočkou se mnou nechtějí být v jedné místnosti.
Cibulové kroužky jsou moc fajn, ale netušíte, jestli by šly udělat v troubě, já prostě nesnáším smažení a ten zápach z toho … (zvlášť teď, když jsem zase v jiném stavu .-)). Dát je třeba na pečicí papír a pokropit olejem, máte někdo zkušenost?
Já myslím Madlo, že je lepší zkusit to nějak jinak. Podle mě v obalu je to prostě bez smažení pase- i když v hrašce si myslím, že by to mohlo možná v troubě klapnout. Já tak závidím, že někdo má v těhotenství nějaké špatné chutě. Já jsem měla většinou jen ty chutě a to na vše :-)))..Hlavně že to bylo k jídlu.
Jó, o špatných chutích a nechutích v tomhle těhotenství bych mohla napsat román. U prvního dítěte pohoda džez, kdyby mi nerostl pupek, tak ani nevím, že jsem těhotná, ale teď hrůza. vadí mi zápach ze smažení, mnohdy i z pečení, na některá jídla se stačí jen podívat a je mi celý den špatně, někdy se nemusím dívat ani na jídlo :-)
A to jste měla u všech čtyřech dětí takové pohodové těhotenství? To závidím, taky bych chtěla víc dětí (uvidíme, jak to do budoucna klapne :-)) a je fakt, že za to stojí každé trápení.
Já se od smažených kroužků nakonec dopracovala k variantě, že cibulové plátky naskládám do nějakého vyššího pekáčku (nabyde to), zaleji rozšlehanými vejci a zapeču v troubě, lze proložit i nějakým sýrem. Vždycky se mi totiž na pánvy plátky cibule hrozně rozpadají a děsně mě to rozčiluje, jak z toho mám nakonec takovou míchanici.
Holky je to opravdu ňamuša :-)) U nás to má větší oblibu než řízky :-D
taky jsi se inspirovala Zlatkou jako já v sobotu ? Je to dobrota, ač jsem dělala v troobale.
Inspirovala :-)) Já dělám občas a občas i takovou tu ponořenou smaženou cibuli bez obalování, ale Zlatka zase připoněla oblíbený recept a včera jsem nevěděla co vařit :-))
Kláro, libra britská už není 56,-Kč ale pouhých 29,-, tak ten baráček by spotřeboval „pouhý“ milionek a nějaký ty člověčí hodiny, ale zase ta krása, být mladší, se do toho pustím…ale to vím až teď, když už mladší nejsem a o tom to je
29,-??? no tak to je průser!!! to máme zase plán na pětiletku :-)), navíc vlastní les – to to nakonec vyjde ještě na méně :-)). V chalupě necháme děti a my budeme Hobiti ! Mně se to taky moc líbí. Jedna střecha byl stavební vrchol našeho života a kdyby nepadala asi by k ní nedošlo. Bylo to ale kdo z koho. :-))Ale dál máme jasno, žádné velké stavby, žádná energie do betonu !!!
neviem ako počítam, ale mne z 3000 libier po 29 Kč, vychádza stále len 87.000 Kč a nie milión. V každom prípade mať takú ochotnú polovičku, ktorá by do toho išla, tak neváham ani sekundu, aj keby to stálo viac.
souhlasím, včera jsem to natáhla o jednu nulu na milion osmset, ale pan domácí to ihned odhalil :-)). Je to 87 000 a se svým dřevem i méně. Však ano, mě se to také moc líbí !!:-))
jjj, Katko, ještě že jsou počtáři mezi námi, co čekat ode mně, která zlomky pochopila ve čtyřiapadesáti letech, že :-(
…šmankote, ten barák podzemnicový a tohle jídlo navrch-kňučím jak pětidenní štěně…já chci takyyyy :-)