Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Člověk slovy Jonathana Swifta – nikoli „rozumný“, ale „rozumu schopný“ udělal obrovský zábor. Patří mu v Evropě v podstatě všechno. Poprvé si svou devastační roli lidé uvědomili až v roce 1872, kdy byl vyhlášen jako první národní park na světě Yellowstonský národní park v USA. V naší blízkosti to pak byl rok 1909 a devět národních parků ve Švédsku-  a Češi vyčkávají a debatují ! A to až do roku 1963, kdy byl vyhlášen KRNAP.

Nemůžeme udělat mnoho,tak alespoň nechat přírodě těch pár flíčků, které jí zbývají. Nevmímejme Národní park jako turistickou destinaci, nemusíme mít vždy vše. Asi ani nemůžeme.

Šumavská výzva

a

25 Odpovědi to “Tak dlouho člověk strká hlavu do písku, až mu začne skřípat mezi zuby…”

  • Dagmar:

    Nedá mi to a připisuji výňatek z „Revolúcie jednej slamky“..myslím, že pan Fukuoka dovolí, protože v páté kapitole nazvané „Hĺúposť pod maskou múdrosti“, vystihl vše.
    Ĺudia si myslia, že rozumejú veciam, pretože sa s nimi doverně oboznámili. Je to len povrchné poznanie.Čím viac sú zapletení do aktivity intelektu, tým viac sa vzďalujú, a tým ťažšie je im žiť prirodzeně.
    Tragédiou je, že ludia vo svojej neopodstatnenej pýche sa snažia podrobiť prírodu svojej voli. Ľudské bytosti dokážu zničiť prirodzené formy, ale nedokážu ich vytvoriť. Hodnotenie, zlomkové a neúplné chápanie tvorí stále východiskový bod ĺudského poznania. Vo svojej neschopnosti poznať celok prírody, nevedia ĺudia urobiť nič lepšieho ako skonštruovať jej neúplný model a nahovárajú si, že vytvorili niečo prirodzené.
    Ak chce niekto prírodu poznať, musí si uvedomiť, že v skutočnosti nepozná nič, že nie je schopný niečo poznať. Až potom možno očakávať, že stratí záujem o analitycké poznanie. A keď zanechá hodnotiace poznanie, nehodnotiace poznanie v ňom vznikne samo od seba. Keď sa nebude snažiť kŕčovitě myslieť na poznanie, keď sa nebude starať o chápanie, nastane čas pochopenia. Niet inej cesty ako cesta deštrukcie ega, odstánenie myšlienky, že ĺudia existujú oddelene od neba a zeme.“
    Omlouvám se za dlouhý příspěvek i případné chyby v přepisu, ale sama za sebe mám opravdu pocit, že neexistuje jiná cesta..

  • Sidlova:

    …vypadá to, že Friedrich Sinner ví o čem mluví, nezbývá než věřit, že si výzvu naši čelní představitelé nejen přečtou, ale v lepším případě je i osloví. Každý to asi vidí po svém. Taky mi krvácí srdíčko nad každým poraženým stromem, ale na druhou stranu, topím dřevem, vařím na něm… Příroda má svoje regulační mechanizmy a je jí fuk, jestli se nám kůrovec zamlouvá nebo ne. Asi budeme muset přijmout fakt, že pro přírodu nejakých 100 nebo 200 let nic neznamená. Nahlížíme na to jen z naší starny, časově omezené, ekonomicky omezené,…jsme tak vzdáleni tomu porozumět )-:

    • Sidlova:

      Ještě takové zamyšlení. Co by se asi stalo, kdyby člověk nadobro zmizel. Zničil by kůrovec celou Šumavu??

  • Alca:

    Jdu do toho taky…jen se ještě zeptám, zda v dopise by nemělo být: že jako čelní představitel demokratického státu nepřipustíte,…. místo čelný, co je tam napsáno. Ze školy sice chvíli už jsem, ale moc mi to tam nesedí.

  • yaya:

    Doufám, že mě nebudete rovnou kamenovat, ale dovolím si mít jiný názor. Nejsem odborník, ale žiju dlouhou dobu v lese a hodně se zajímám o krajinu. Proto si dovolím vyslovit svůj názor. Jsem pro Národní parky a bezzásahové zony. Ale je absurdní zřídit bezzásahovou zonu v hospodářském lese jakým je i NP Šumava. Monokultura je vždy ohrožená kalamitami a čím dřív zmizí, tím lépe. Nejrozumnější řešení v nastalé situaci by dle mého bylo snažit se zastavit kůrovce tak, aby nezničil zbytečně velké území kolem Šumavy a změnit hospodářské plány směrem k přírodně blízkým. Bez zásahu – dosadby původního složení dřevin by obnova trvala dlouho. Nelíbí se mi, že probíhá těžba bez patřičných povolení za pomoci policie – to by se v právním státě stát nemělo! Ale smrky nemám ráda – nic moc v nich nežije. A nelituju je, ničí půdu – nenávratně.

    • zdravím yayo, kamenovat nebudem .-)), rád diskutuju,ale jsem z toho trochu zmatenej. Monokultura je vždy ohrožená kalamitami a čím dřív zmizí, tím lépe. Kdo lépe vybere, co ještě jo a co už ne,než sama příroda ? Bez zásahu – dosadby původního složení dřevin by obnova trvala dlouho. A my někam spěcháme?
      Krásný večer a díky

      • yaya:

        Trochu to rozvedu – bezzásahová zona dává smysl především ve velkých celcích, kde na sebe navazují různé ekosystémy a zároveň přicházející katastrofy(požáry, přemnožení škůdců atd.) neohrožují sousedící pozemky, zvířata mají možnost migrovat, měnit prostředí v průběhu roku a pod.. Toho se v naší malé zemičce dá špatně dosáhnout a to vytváří nutnost kompromisů – když se na šumavě rozmnoží nekontrolovaně kůrovec, tak zničí dalekosáhlé okolí, což je škoda jak pro člověka, tak pro přírodu. Že je každá monokultura ohrožená kalamitami je nasnadě – konkrétně smrk sfoukne vítr, sežere kůrovec, podlehne emisím a překyselí půdu už napořád. Porost šumavy není původní už 100 let, a proto se tam taky ten kůrovec šíří. A ta poslední otázka jestli někam spěcháme? Podotýkám nejsem ani lesník, ani biolog, ale vím že pomalá přírodní obnova lesa trvá desetiletí, do původního stavu před zásahem člověka staletí. Okolo šumavy se nevyskytuje stejný horský původní ekosystém, který by zničené pozemky přirozeně zpětně osídlil, a proto předpokládám, že nyní vyskytující se druhy fauny a flory by při přirozené obnově pravděpodobně nenávratně zanikly. Proto soudím, že nejrozumnějším řešením situace by byla řízená kontrola – kácení napadených porostů a jejich okolí, aby se kůrovec nekontrolovatelně nešířil do okolních hor a změna hospodářských plánů směrem k přirozené skladbě lesa. To co člověk poničil, by měl taky po sobě dát do pořádku.

        • omlouvám se, že neodpovídám vlastními slovy, ale uvědomuju si,že moje vnímání světa je často nepřijatelný a tak dávám v plén hodně plodnou diskuzi a vystřeďuji příspěvek ředitele NP Bavorský Les, což je z mého pohledu v podstatě totéž co Šumava, jen tyto dva subjekty rozdělují lidské hranice a ty mě naprosto nezajímají

          ….Karl – Friedrich Sinner
          Dámy a pánové, velmi děkuji za pozvání a za možnost prezentovat zde strategii přijatou v NP Bavorský les. Několik slov o mé osobě. Jsem lesník. Pracoval jsem téměř dvacet let ve dvou lesních kancelářích v okolí Norimberka. A od roku 1998 jsem ředitelem NP Bavorský les. V roce 1997 byl NP Bavorský les, který byl založen v roce 1970, rozšířen podle nového zákona. Dovolte mi, abych shrnul nové cíle a záměry NP do několika slov. Přírodní zóna, která je analogickou první zóně NP Šumava, má bezzásahový režim podle rozhodnutí našeho parlamentu. Toto je přibližně 75 % NP a naší povinností je zde nedělat nic. Kolem NP je nárazníková zóna ohraničující novou i starou část NP. V této zóně je naší povinností zasahovat proti kůrovci a chránit tak soukromé lesy v okolí. Další zónou je zóna sloužící intenzivní rekreaci a turistice. Zde máme infocentrum, zookoutek, hřiště. V rozšířené části je naším úkolem chránit horské smrkové lesy proti lýkožroutu smrkovému. Tedy máme nárazníkovou zónu kolem horských smrkových lesů, abychom měli možnost chránit tuto oblast. Další zónou je rozvojová zóna, kde je naším úkolem a povinností vytvořit přirozené přírodní lesy bez přispění člověka v období mezi rokem 2000 a 2070. Do roku 2020 máme prostor pro usměrňování přírodních procesů. Do roku 2000 byla přírodní zóna rozšířena z 200 ha na asi 1200 ha a během následujících dvou let chceme tuto zónu rozšířit na 3000 ha. Jak je znázorněno na mapě, bude přírodní zóna rozšířena těmito segmenty. Prvním krokem bude vytvoření této zóny v bučinách s nepříliš velkým zastoupením smrku, případně v mladých smrkových porostech, které v následujících 20–30 letech nebudou představovat nabídku pro lýkožrouta smrkového. V těchto oblastech je velmi malá pravděpodobnost pro nastartování gradace lýkožrouta smrkového. Myslím, že je velmi důležité na tomto místě říct, že tyto cíle byly velmi jasně a zřetelně vymezeny v roce 1997 a následně schváleny naším parlamentem. Naším úkolem je velmi intenzívně komunikovat s místními lidmi, s komunálními politiky a s návštěvníky parku a vysvětlovat jim naši strategii. Vysvětlovat, k čemu dochází v našem NP. Výsledkem naší krátkodobé strategie bude 75 % bezzásahové přírodní zóny obklopené nárazníkovou zónou chránící sousedící hospodářské soukromé lesy. Lýkožrout smrkový je stejně žhavé téma i v našem NP. Nyní po zkušenostech víme, že lýkožrout smrkový představuje hrozbu pro lesnictví, ale ne pro les. Lýkožrout smrkový a smrk ztepilý prošli vedle sebe dlouhým vývojem po dobu tisíce a tisíce let. A naučili se žít společně. A oba profitují z tohoto dlouhodobého soužití. Dověděli jsme se, že organický opad, který vzniká po odumření smrku následkem napadení lýkožrouta smrkového, tedy kůra, větve a jehličí včetně exkrementů kůrovce, jsou jedinečným prostředím pro smrkové semenáčky. A představují velmi vysoký přísun živin, které mladé stromky potřebují a vyžadují. Živiny, které byly z lesa odnímány po dobu 200 let lesnického hospodaření, se tak do lesa opět navracejí. Zjistili jsme, že to, co platí v hospodářských lesích a co je pro hospodářské lesy platné, už není pravda a nemůže být použito v případě lesů přírodních. Jednou věcí, kterou bych rád zdůraznil, je, že lesy v NP nejsou hospodářské lesy. Není možné chránit přírodní procesy a lesnicky hospodařit na jednom místě ve stejném časovém období. Máme pouze jednu možnost. Dělat jednu věc nebo druhou, ale ne obě najednou. Například otázka jelení zvěře. V Německu máme problémy s loupáním smrkových porostů jelení zvěří. V hospodářských lesích působí škody, neboť výrazně snižuje cenu prodávaného dříví. V přírodních lesích je jelení zvěř součástí lesního ekosystému . V přírodních lesích se stejně jako houby nebo lýkožrout smrkový jelen podílí na zvyšování diverzity ekosystému. Vytváří se tak světliny s ležícím mrtvým dřevem, kde tato místa představují vhodné prostředí pro další rostliny a živočichy. To znamená, vyslovil jsem tento příklad, abych znázornil, že to, co je a co považujeme za škodu v hospodářském lese, je přirozené a součástí přírodních procesů v lesích přirozených. Užitek špatný nebo dobrý, to je pouze lidská interpretace, ale ne přírodní. V přírodních lesích pouze sledujeme, k čemu dochází, jak přírodní procesy probíhají. To znamená snažit se pochopit tyto děje a vysvětlovat je návštěvníkům. Jak probíhal vliv kůrovce v bezzásahovém území. Jak můžete vyčíst z grafu, v roce 1996 gradace vrcholila. Celých 827 ha lesa bylo postiženo kůrovcovou kalamitou. V posledních letech se početnost kůrovce snižuje. V bezzásahové zóně došlo k ústupu lýkožrouta smrkového i bez intervence člověka. Vědci říkají, že na snížení stavu lýkožrouta smrkového se podíleli jeho přirození nepřátelé. Asi 90 % jedinců lýkožrouta smrkového zahynulo ještě před výletem ze stromů. Dalším úkolem je sledování a monitoring mladých smrkových porostů v nadmořské výšce nad 1150 m. Každý druhý rok v síti 200 x 200 m na ploše 500 m2 sledujeme vývoj mladých lesních porostů. Sledujeme stromy větší než 20 cm a stromy vysoké 10 až 20 cm. Díky tomuto intenzívnímu monitoringu víme, že máme 4570 mladých stromků na hektar, které jsou nadějí pro vznikající horský smrkový les. Smrk představuje 90 %, zbylých 10 % tvoří jeřáb, buk a další druhy. Je zřejmé, že les, který známe z těchto vysokých poloh, je tvořený převážně smrkem s řidším zápojem. Bylinné patro představují trávy a jiné rostlinné druhy. Při pařezech starých odumřelých stromů se les přirozeně zmlazuje. V NP máme problém s přemnoženou jelení zvěří. Redukovali jsme stavy jelení zvěře mezi lety 1970 a 1980. Na ploše 22 000ha je 500–600 kusů jelení zvěře. V našem NP lovíme jelení zvěř od září do konce prosince, lovíme pouze laně a mladé jeleny, ne starší než 3 roky. Lov přispívá ke snižování tlaku jelení zvěře na zmlazování lesa. Ve vyšších polohách díky sníženému tlaku zvěře je zajímavá flóra reprezentována rozmanitými druhy rostlin. Tím se pro jeleny zpestřuje potravní nabídka a mají tak vhodnou alternativu ke smrku ztepilému. V nadmořských výškách 1200–1300 m se smrkový les obnovuje skupinkovitě. Stejně tak jsou místa, kde je velmi husté plošné zmlazení a také místa s jednotlivým zmlazením, která mají charakter parkového lesa. Posledním velkým úkolem našeho NP, všech jeho pracovníků, je vysvětlovat místním obyvatelům, návštěvníkům a komunálním politikům rozdíly mezi přírodním a hospodářským lesem a že les v NP není hospodářským lesem. Je to navracení lesa zpět k přírodě a jejímu vývoji. Je třeba zdůraznit, že příroda není jenom zelený ráj, ale občas je to těžké vysvětlit.

          Dovětek:
          Provedli jsme v našem NP analýzu rizik napadení smrkových porostů lýkožroutem smrkovým. Výsledkem bylo, že ve staré části NP bylo asi 7500–8000 ha s vysokým rizikem napadení těchto lesů kůrovcem. Lýkožrout smrkový do současnosti zahubil asi 3700 ha lesa. To znamená, že nám zbývá 4000 ha lesa, kde může proběhnout stejný vývoj.

          stánout celou diskuzi : https://conovehonakopci.cz/wp-content/uploads/2011/08/Sumava_diskuse_190603.rtf
          odkaz na diskuzi a diskuze převzatá ze stránky: http://www.drosera.cz

          • yaya:

            Jo a s tím vnímáním světa se nemaž, máš na něj plný právo a máš to určitě opodstatněný, ne? Já si taky za svým vnímáním světa stojím, i když to většinou není populární na žádný straně. Jo a bacha, můžu i měnit názory na základě nových skutečností :).

        • Ještě malý dovětek, protože stále musím myslet na to vnímání času. Představme si, že problém by řešila jepice nebo naše Země. To co píšeš je stále vnímání času z pohledu člověka. Samotný les má generační dobu 500 let, to jen dřevoprodukční odborníci jí zkrátili na 80. A i kdyby to bylo těch 500, proč ne?

          • yaya:

            Vidíš, tady se dotáváme ke skutečné diskusi. V podstatě si myslím, že bychom dospěli ke stejným závěrům. Průser se stal už dávno, teď je otázka jak s ním naložit. Tady úplně chybí jasně vyslovená strategie, jakou se bude správa parku ubírat a vzhledem k politické situaci se bohužel nedá očekávat že jakákoliv schválená strategie bude také dlouhodobě prosazována. Ať už se teď bude postupovat kterýmkoli směrem, nemá to smysluplné pokračování a to je horší než vykácené hektary. Ti obětavci, kteří se osobně zasazují proti kácení dle mého nedělají dobrou PR. Veřejnost – jak místní tak i obecně je nepoučená a postaví se proti. Politická vůle nebude nikdy chtít postupovat proti veřejnému mínění a tak se v hospodaření v NP ničemu k lepšímu nezmění. Proto nejsem apriori proti kácení – především v těch nárazových zonách a to se také děje a jak se potom v tom má neorientovaný občan vyznat, když dostává informace o tom že kvůli nezodpovědným ekoteroristům se nesmí kalamita zastavit ani na hranicích NP? A otázka zda nechat obnovu zcela v režii přírody i přes dlouhý časový horizont? To je samozřejmě k diskusi, můj názor je, že jsme malá zemička s vysokou hustotou obyvatel a já sama bych nechtěla žít v místě kde se nemám šanci dožít konce procesu, ale to už ber jako čistě osobní názor.

            • TuLáK:

              Souhlasím s yaya. V té poslední větě jsi to řekla přesně.
              Já jsem jezdil pravidelně jako turista k pramenu Vltavy. Nepřál bych Vám vidět, jak to tam vypadá po zásahu kůrovce.
              Moje děti jsem jezdit asi nebudou (pokud nenajdou zalíbení v měsíční krajině). A pokud to necháme na přírodě, tak ani vnoučata, pravnoučata,….

            • zdravím yayo, v podstatě nereaguju na to, co píšeš, protože způsob řešení je krásně nastíněn v příspěvku Karl-Fridricha Sinnera. Takže spíš k tomu, k čemu se v podstatě vyjádřit není třeba, protože to je jak píšeš tvůj osobní náhled . Spíš teda položím otázku, znáš nějaké místo, kde se konce procestu dožiješ? ;-)

              a pro yayu, TuLáka a Annu, já vás chápu, jen si myslím, že je důležité si uvědomit, že váš pohled je antropocentrický a můj pohled je ani ne tak biocentrický, jako ekocentrický. Že je velmi důležité právě jak kdo svět vnímáme.

              • TuLáK:

                S tím antropo… nesouhlasím.

                Také položím otázku.
                Kolikrát je ČR menší než Německo a kolikrát je NP Bavorský les menší než NP Šumava?

                Ještě dodám, že i letos jsem byl na Šumavě, ale v okolí Lipna.
                Na jednom cyklo výletě jsem narazil na větrné elektrárny.
                Stály v Rakousku 100 metrů od státní hranice. To ochráncům nevadí?
                Jó kdyby se měli stavět o 200 metrů severněji, to by bylo čoro moro. :)

                • s tím antropo nesouhlasím ……můžu se zeptat s čím s tím antropo.. ve vztahu k vám nesouhlasíte? díky

                  Kolikrát je ČR menší než Německo a kolikrát je NP Bavorský les menší než NP Šumava?

                  Ještě dodám, že i letos jsem byl na Šumavě, ale v okolí Lipna.
                  Na jednom cyklo výletě jsem narazil na větrné elektrárny.
                  Stály v Rakousku 100 metrů od státní hranice. To ochráncům nevadí?
                  Jó kdyby se měli stavět o 200 metrů severněji, to by bylo čoro moro.

                  nevim, nemůžu si pomoct,ale mě to připomíná moje dětství „proč to musím uklízet já, když je brácha větší ?“:-)

                  • TuLáK:

                    Nemyslím si, že náš pohled na věc je antropocentrický.

                    Nemám problém s úklidem po kůrovci, ať je větší nebo menší.

                  • TuLáK:

                    Ještě dodám, že jsem zde cítil potřebu říct svůj názor.
                    Rozhodně neodsuzuju ani neškatulkuju názory ostatních.

                    • Jasan, já rád diskutuju- dík za ten dialog :-). tak a … ujasnění si, odkud se člověk na svět dívá jen pomáhá k lepší diskuzi, to nemělo znamenat, že dívat se odtud, či odtud je lepší nebo horší, to bych si nedovolil soudit.
                      Určitě lépe to vystihne tento článek, kde jsou všechny tři jmenované centrismy .-) http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=6769&webSSID=881efe981a7ce458818601d4a2e839da
                      Podle mě je logický, že každý člověk se na svět dívá z trochu jinýho úhlu a myslím si,že zákonitě musí inklinovat k antropocentrismu. Ale právě tady je hrozně důležitý, aby si možnost bio a ekocentrismu uvědomval a smyčkou k Šumavě, všechny argumenty, co padly tady v diskuzi, jsou ryze z pohledu člověka.

            • Janina M:

              Souhlasím s tím, že v téhle republice se s občany nevede dialog a ti nemají dostatek informací. Neřekne se tahle varianta má takové klady a takové zápory, jiná zase jiné. Veřejnost je dezinformovaná médii, která fakta upravují tak, aby hlavně měla vysokou sledovanost.

              • @Janina M: Janino, já si myslím, že vždycky to tak bylo, je a bude, že bližší bude košile než kabát a to, že by někdo potlačil ekonomické touhy, zvláš´t, pokud je v takové pozici, že má jakousi moc, a že by informoval zcela nezávisle a nezaujatě, to myslím, že není realita, a proto nakonec stejně každému zbyde si informace získat a utřídit sám. Aneb jak zpívá Vltava“ všichni lžou“! .-))

  • zuzana:

    Zrovna včera jsem rozeslala Šumavskou výzvu celému mému adresáři.
    Dopis Nečasovi jsem trošku doplnila a odeslala – děkuji za tu možnost+jdu ho šířit.
    Chápu, že se jedná především o symbolickou podporu těch, kteří se u Ptačího potoka nechávají ožírat muchničkami.
    Chápu, že každý podpis je důležitý. Chápu, že čím víc, tím líp.
    Ale stejně mě hodně drtí vědomí, že všem těm vrahům stromů je to úplně jedno…ale tak úplně jedno, že si to asi ani neumíme představit. Prostě nemají receptory na jiné formy života, než je ta jejich.
    Beznaděj…
    Jak se jí bráníte?

    • Zdravím Zuzano, no – Klára se jí bránit nedokáže.-)a jak já se jí bráním, to tady nemůžu veřejně napsat .-))

      • zuzana:

        Hahá, tomu říkám široký prostor pro fantazii…
        Také mám nějaké techniky psychického přežití, vždy aspoň na čas…nicméně s Klárou velmi soucítím.

Přidejte komentář