Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Začíná to být takový folkór, že si napíšu menší článek o něčem, co bouřlivěji probíhá v komentářích předešlých článků. Přeroste to formu komentářů, navíc člověk začne na základě diskuze zajímat názor ostatních a tak dávám k dispozici tento článek jako hlásnou troubu pro vyjádření zkušeností s farmářskými trhy. Náš názor nejde vyjádřit zcela lehce, protože ho máme velmi rozporuplný a v současné chvíli si připadáme trochu jako černá ovce. Farmářské trhy se nám líbí. To v první řadě. Líbí se nám jako další prostor pro prodej vlastní produkce. Je obrovská škoda přerušení tradice trhů, na kterou se velmi špatně navazuje, nicméně vytáhnout z popela je samozřejmě lze.

Co je to, co nás zajímá a tudíž vaše zkušenosti, je, jak farmářské trhy zcela subjektivně vnímáte, jak vnímáte prodejce. Čemu dáváte přednost a z jakého důvodu? Jednoznačně trhy odmítáte, preferujete raději prodej ze dvora, trhy naopak vyhledáváte a jsou pro vás přínosem? Chodíte vy, kteří jste z města, na trhy pouze za čistým účelem koupě kvalitní potraviny, nebo tam hraje roli i to, že podle vás podporujete zemědělce odkudsi a jejich produkci?

Myslíte si, že farmářský trh v současné době je skutečným zrcadlem toho, co je zastoupeno ve společnosti? Je to tak, jako když by si v devadesátých letech někdo vzal za své, že rozjede import českých hlav do zahraničí a byl nadšen tím, že jim tyto možnosti umožňuje a nepozastavil se už nad tím, že tu  je minimálně rozvinuté prostředí pro to, aby se ti, kdo případně vycestují, kvalitně naučili anglicky? Nebo naopak jejich stále častější vycestovávání napomohlo tomu, že se zde udělalo kvalitní prostředí pro rané učení jazyků?

Je to v rámci výroby potravin podobná situace, nebo i kdyby bylo prostředí ideální, nenajde se příliš mnoho lidí,  kteří budou fyzicky sami pracovat a farmářské trhy naplňovat? Kdo si představujete, že má být ten, kdo na trhu prodává? Ten, kdo sám pěstuje či příslušník jeho rodiny, nebo farmářské družstvo, sdružující více takových farmářů, nebo jakýkoli podnik, kdo pěstuje v ČR ? Jak a čím je přínosný prodej větších zemědělských družstev na trzích a čím se liší od prodeje v klasické obchodní síti?

Je pro vás farmářský trh prostorem pro kvalitnější nákup nebo spíše pro levnější? Je důležité být pořadatel farmářských trhů a jako pořadatel jim dát prostor a vše ostatní už nechat na iniciativě samotných farmářů? Nebo je důležité trhy i po vzniku organizovat, dělat jim reklamu? Je pro vás zásadní pouze farmářský trh, nebo je vám zcela jedno, jaký trh to bude, zda budou prodejci propojeni a vy si budete moci vybrat pouze na základě vlastního úsudku? Potřebujete či by vám vyhovovalo nějaké jištění zboží ve formě např. kodexu nebo i zde dáte pouze na svůj  úsudek a zkušenost?

Je vám vše výše zmíněné jedno a prostě chodíte na trh a tím to hasne?

díky všem za vaše zkušenosti a rozšíření obzorů :-)
V anketě lze hlasovat pro více možností

 

 

 

BlueBoard.cz

Sdílej článek...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin

137 komentářů to “Farmářské trhy”

    • Rovnou se přiznám, že jsem nečetla žádné komentáře ohledně této diskuze. Myšlenka výborná, od počátku zemědělství běžně lidmi využívaná. Tisíce let to fungovalo. Feudál chtěl desátek a o víc se nestaral. Kapitalista poplatky, DPH, a tak, komunista to nejdřív nahnal do různých družstev, sdružení, aby to mohl kontrolovat a pak pro jistotu zakázal. A dnešní doba, to je parodie na cokoliv, na co si vzpomenete. Chci aby farmářské trhy byly a fungovaly. Chci, aby se pěstovaly české brambory, mrkev atd, chci si je koupit raději od malého výrobce přímo a na čerstvém vzduchu, a ne se stresovat v obřích barácích. A pak vlezu na farmářskej trh a hele, tu korále, tu čepice, tu nesmysl tam nesmysl a mezi tím pár stánků se zeleninou a medem. Kde je chyba? No nejspíš tam, kde o tom rozhodují, to jest kde za to berou poplatky! Viděla jsem i tři babičky v jednom stánku. Složili se, aby to uplatili. Jedna prodávala bylinky, druhá med a vše z něj, třetí tam byla s úžasnou cibulí, česnekem. Všechno čisté, srdce se smálo. Ale stačilo, aby jedné přišel důchod o tři dny později a nejela prodávat ani jedna, protože na to neměli peníze! Ale vietnamský spoluobčan tam byl s dvěma plnýma dodávkama hadrů! Na farmářským trhu! Takže kdo měl dostat nakopáno do prdele? Úředník, který to měl na starost! A nejen to, měl by přijít o práci, podruhé by se to nestalo a třeba by na farmářským trhu bylo pár malých farmářů s báječnou, českou, zdravou zeleninou.

      • Dolomiti:

        Co na to říct? :-) nejlepší bude když si přečtete odkaz, který uvedla Klára výše ;-)

        • Já ráda spím a tak se do diskuzí tohoto typu moc nezapojuji. Jen jsem odpověděla na pár otázek Kláře k článku výš.Jsem staromilec a trhy by se mi líbily, kdyby plnily svůj účel na obou stranách :-)

    • dolomiti:

      Moc to neprezentujte ; -) víte jak šaptně potom spíte :-D

  • sadlo:

    Ahoj všem, přečet jsem to všechno teď, najednou. Takže moje reakce bude možná trochu zmatená.
    .
    To, že na trhu někdy prodává někdo něco, co koupil v Kauflandu, mně nepřekvapuje. Dělo se to už dřív, když se prodávala zelenina „u silnice“. Obchod je obchod.
    .
    Pěstování zeleniny „na zahrádce“ opravdu v malém s minimální mechanizací se nerentuje ani pro sebe, natož to pak prodávat na trhu. Vyplatí se to pouze pro tu jistotu, že co jsem si zasadil, si taky sklidím. O to víc, pokud nejsem tady třeba v Polabské nížině, kde mám pole, mechanizaci, zkušenosti po více generací…, ale jsem z podhorské oblasti, kde jsou všechna pole zatravněna, úrodnost podstatně nižší a v okolí nikdo nic nemá. S masem to je podobné. V malém jde prostě větším konkurovat jen těžko. Díky dotacím má cena potravin s náklady jen pramálo společného. Nicméně bez nich by se tu asi taky děly zajímavý věci.
    .
    Malých zemědělců bude čím dál méně. Staří skončí, jejich potomci se po práci ještě „odreagovávat“ na poli chtít nebudou a tak pozemky prodají těm velkým a stroje hodí do šrotu. No a ty z města, co přijdou na vesnici, by třeba chtěli, ale zase nebudou mít pozemky a ani jim je nikdo už neprodá.
    .
    Na FT jsem nikdy nebyl, ani z jedné ani z druhé strany. Jsem příznivcem prodeje pro známé, ve větším ze dvora. Nepotřebuju certifikované BIOprodukty (i když mám také certifikaci). Raději nakoupím od člověka, kterému důvěřuji a vím, jak to vede. Pokud mám přebytky, raději je rozdám, nakonec se to stejně vyplatí víc.
    .
    Nemyslím, že by muselo být všechno regionální. Už za socialismu si lidé mezi sebou různě mněnili věci podle toho, kdo měl k čemu přístup, a kde co bylo. Tak proč by to nešlo teď, když se „vzdálenosti zkrátili“. Dneska je hrozně moderní, mít všechno regionální. Ale to ocení zejména turisté.

  • Petra:

    Ahoj:)
    Farmářské trhy znám jak ze zahraničí tak i od nás. Momentálně bydlím v Praze, ale čím dýl jsem tady, tím víc jsem si jistá, že tady rodinu mít opravdu nechci.
    V Česku na farmářské trhy chodí ze dvou jednoduchýh důvodů, kvalitní potraviny a podpora českých pěstitelů, zemědělců, farmářů.

  • Bara:

    @Klára:
    já jsem se zapomněla přihlásit, to nebyl účel psát anonymně..
    a hlavně jsem zapomněla dodat, že jsem nepřečetla ani zlomek všech komentářů. mám v plánu si to vytisknout a přečíst, abych si to mohla přečíst v klidu večer v posteli :) a nesedět u PC.

    • Jan Novák:

      Z příspěvku v ČT jsem nedávno pochopil, že farmářské trhy jsou u nás celosvětovou záležitostí. Kupující uvedla : koupili jsme si tu banány, mango, avokádo. O kus dál stánek s cizokrajným kořením, vedle něj puntíkované hrnečky. Jen ten ů Český pěstitel “ tam nějak chyběl.

  • Anonym:

    tak já tedy taky přispěji. Když jsem začala registrovat FT, byla jsem nadšená coby zákazník, ale všude daleko, pak „babička“ jeden otevřela 8km od nás. tu jsem zajásala a vyrazila. ač sobota, takže autem, zásadně nejezdím autem jen na nákupy, vždy to spojím s doktorem a podobně. ale tohle bylo lákavé, to přeci není jen tak obyčejný nákup. mno. pečivo dobré kváskové, uzeniny neřeším ač nejsem vegetarián, taky ten med tam byl, ale ten my berem od „sousedů“, pak nějaký mlékař z Krkonoš, no to my už měli kozu, takže nepotřebujem, pak trochu zeleniny od pána, co vypadal, že to fakt prošlo jeho rukama, ale zrovna jsme zeleninu nepotřebovali páč nás navštívila prababička a nějak jsem se nechtěla vyptávat, když nic nekoupím, pak ještě nějaké sazeničky, ale jen okrasné, nevím od kaď, taky jsem nechtěla, tak jsem taky nezpovídala.
    koza se nám časem hezky rozdojila, nestíhali jsme pojídat a popíjet, tak jsme přemýšleli, že na FT? ale jako 300kč za stání? to mám prodat 10l mléka, abych vůbec vydělala na stání? tedy u přebytkářů snad jde i o domluvu, podle toho kolik toho prodají, ale nechali jsme to být. Pak se po sousedech trochu rozkřiklo, že děláme kozí sýry, které ani nejdou cítit po koze ( podejď by jo, když je stále na pastvě ), tak občas se něco prodalo tímto nejlepším způsobem, občas jsme někoho podarovali, občas zkusili hodit sýr do mražáku, jestli to bude dobré a uděláme si zásoby na zimu. no člověk ty FT pak nepotřebuje, natož za to platit pro nás tak nehorázné částky.
    nadcházející sezónu, jsme měli mýt 2 dojnice, tak jsme si řekli, že tam třeba 1-2 vyrazíme, jako uděla tsi reklamu, zvyditelnit se, pak že buď dovezem přímo když bude cesta, nebo si dojedou zákazníci, když budou mít cestu… jenže kozička nám porodila o 2 měsíce dřív, mrtvá holátka, měla komplikace a tak podobně, jak to někdy bývá, takže bude zase jen jedna nevyzkoušená dojnice, no tož uvidíme, jak to bude….
    jinak se mi myšlenka FT stále zamlouvá a jsem ráda za ně, ač jsou pro mě mimo, bydlet ve městě bez vlastních zdrojů, tak tam chodím nakupovat, pokud bych si byla jistá, že je to skutečně přímo od farmářů.

    • Zdravím, jsem moc ráda za každý příspěvek, který někdo napíše z vlatní zkušenosti. Ano, to je přesně o tom, co píšu. Já sama nemám nic proti FT, ať si je klidně organizátor místo strkání rukou do hlíny organizuje. Ať jezdí jednou měsíčně i s celým cirkusem a láká lidi, kterří mu přijdou a přilákají stánky, které mu zaplatí za stání – zadarmo to organizátor nedělá, na to již nejsem tak naivní.
      Jde mi o to, aby i přes „organizované FT“ bylo stále permanentní místo pro přebytkáře, které, pokud se to neudělá včas, nemají pak šanci si nikam stoupnout,protože jim město logicky řekne – máme tu FT, běžte na ně. Pokud tam půjdu s 50 vejci jako přebytkář, tak nejen, že jsem se dozvěděla, že to na nich nestojí, nýbrž nejsem ani schopná zaplatit stánek – stále mi 150 chybí a i kdyby byl jen za 150, nejsem blázen, abych tam šla zadarmo a trávila 14 km enthuziazmem. No, takže můj cíl je dohodnout se s městem, aby si po zkušenostech s FT – jsem docela zvědavá na Báru co napíše z Kilkenny, protože to je 20000 město a pokud je tam na FT to, co ona píše – je to na to, že mají náskok před námi přesně to, co zde z komentářů vyplývá – hodně konzumentů, málo producentů – tak abychom eliminovali chyby, které ft mohou také přinést – například následnou nemožnost přebytkářů jednoduše prodat, eliminovat to, že FT bude pro farmáře natolik výhodný, že pak bude brát ber kde ber, jen aby tam byl, postavit trh a vůbec ne farmářský, prostě místní trh jen na tom, že kdo přijde, ten tam bude a vůbec si nedělám iluze, že by někdo přišel – to však nemění nic na tom, že možnost má.
      Navíc eliminovat to, že když organizátor do našeho města přiveze dvě pekárny z okolí 40 km, tak logicky naše místní pekárna má docela smůlu, tudíž absolutní priorita místní produkce, aby se eliminovalo přívozem a lákáním jiných, než těch, kteří fakt přijdou jako doplněk na základě přebytků – problém místních kamenných obchodů, o které snad stojíme, eliminovat jakékoli navyšování ceny produktu kvůli místu formou např. stání zdarma pro místní s vlastní produkcí, výběr jako tady městskou policií, čímž je veliká šance, že fakt přijde každá babka se salátem -pokud bude chtít. A pokud je argument – to tam ale nikoho nebudete mít, nebudeme, ale na základě skutečnosti, nikoli na pseudoprodukci.

      • dolomiti:

        Ja to porad nejak nechapu asi uz jsem z cr moc dlouho :-)))) Nerozumim proc by obec, kdyz organizuje bauernmark vybira nejaky poplatky. Prece hlavnim ucelem je ukazat co vsechno se v obci deje a trhy jsou jedna z moznosti. Je to vyhodne jak pro producenty tak pro obec, navic obec je tady snad od toho aby pro sve lidi neco delala ;-)

      • Dolomiti, přesně tak – to je cíl. Velmi jednoduché, protože obec má místa a tam nikdo nic neprodává, protože není produkce, jsou tam jen stánky s oblečením. Takže není důvod, aby obec tyto stánky dávala zadarmo, většinou jsou tam překupníci, kteří prodávají svůj stálý sortiment. No a přijde organizátor a ten to může udělat samozřejmě zadarmo, ale z něčeho chce být živ a tak mj to buď musí zaplatit obec nebo lidi, co prodávají. Jde fakt jen o to, domluvit se z obcí, aby si za každou cenu zachovala svou politiku a šla po tom, co říkáte vy – chtěla využít vlastní lidi, vlastní potenciál a těm nechala permanentní místa zdarma. Přespolní pak zaplatí.

        • dolomiti:

          Na druhou stranu u nas pokud obec bauernmark neorganizuje tak nemate zadnou sanci se na nej nekde dostat. Jedine s nejakou produkci o kterou by mela organizujici obec zajem, tak potom snad. Nastesti tady diky cestovnimu ruchu jsou jine a lepsi moznosti a tak bereme trh jen jako doplnek, ktery jsme jeste nevyuzili. Konkretne v nasi obci baurnmark neni ale jen normalni trh. Nejsem si jistej ze bych v sobe nasel silu prodavat syry vedle hadru, ponozek a bot :-)))))

        • Samozřejmě, vy děláte dříve obyčejný sýr, dnes špičkový výrobek. Proč byste chodil na trh, když vám lidi utrhají ruce a máte své zákazníky mnohem jednoduššeji. Takže půjdete až na slavnostní trh, kam vás obec zdarma pozve jako své zlato – tam se odprezentujete a jdete domů.

          No, takže pokud vím – jako, že vím, že dělám něco dobrýho – zeleninu, tak buď k sobě nechám přijít člověka a nechám ho koupit v přirozeným prostředí, nebo budu mít přebytek, nebudu mít vlastní odbyt a půjdu na trh, kde to prodám. Kde se nabídnu. Takže jasně, když bude spousta trhovců a obec zjistí, že má ve své lokalitě takovýho zlata, tak uspořádá jednou za čas třeba větší trh, něco víc in, ale je nesmysl, jít na to odzadu. Vytvořit si pseudozlato, aby byl trh :-)))

          Je to o vnímání věcí. Lidem se změnilo vnímání věcí. To, že někdo udělá dobrý sýr je dnes považováno za kvalitní jídlo. Ale byly doby, kdy to bylo něco zcela normálního. Prostě se udělal sýr, nadojilo se mlíko, sebrala se mrkev. Dnes je Farmářský trh považovaný za něco víc než je jídlo např. v supermarketu. Ale to je hrozně pokřivený vnímání. To jídlo – to kvalitní jídlo, který bylo vždy obyčejná norma, to je dnes ve druhé třetině žebříčku nahoře a to dole, to co se průmyslově vyrábí, to je jednoduchý podvod. A tím, že tomu obyčejnému dobrému jídlu dají lidé punc něčeho lepšího, kvalitnějšího, tím ve své hlavě legalizujou ty srajdy průmyslový jako normální jídlo. A dokud v obchodě nenatáhnou ruku a už když jí budou natahovat, budou vědět, že si kupují srajdu, cena necena, obal neobal, množství nemnožství, tak se nemůže zlepšít přístup k jídlu, věcem, k životu.

          • dolomiti:

            Takhle jsem to nemyslel. Ten priklad jsem uvadel jen z toho duvodu za to tady stejne zamereny lidi (mam na mysli prebytkare) jako jste vy taky nemaji zrovna moc jednoduchy. Pokud nemaji stesti a jejich obec bauernmark porada. Ale ted me napada jeste jeden prodejni kanal kterej tady bezproblemu funguje a to hlavne pro lidi kterym neco prebyva a to jsou horske chaty. Tim jsme zpatky u cestovniho ruchu. Jak jsem tady na foru uz jednou psal v Südtirol je cestovni ruch a zemedelstvi az neskutecne provazany a vlastne i ty trhy maji sezonu stejnou jako je turisticka. No abych tu diskuzi za sebe nejak ukoncil, tak vam preju hodne sil, protoze to co jste napsala v poslednim odstavci se bude predelavat tezko a hlavne asi dlouho. Hodne zdaru.

          • MIlane, díky moc za vaše přínosný příspěvky, je to super, dozvědět se něco k věci odjinud a přímo od zdroje.Taky hodně štěstí – dík

  • barbuchita:

    Velice zajímavé téma, Kláro. Ráda přidám i svůj komentář. S farmářskými trhy v České Republice nemám moc velké zkušenosti a proto se s vámi radši podělím o zkušenost s farmářským trhem zde v Irsku, který navštěvujeme pravidelně každý čtvrtek. Žijeme s manželem a dvěma malými dětmi v Kilkenny, malém městečku na jihovýchodě Irské Republiky. Místní trh se koná jednou týdně a pokaždé se ho účastní zhruba ti samí prodejci. Mezi nimi jsou dva pravidelní bio zelináři, rybáři, stánek s masem z bio farmy, čokolatiérka, hrnčířka, dva či tři stánky s chlebem a jiným pečivem, košíkářka s manželem hrnčířem, sýrař. Na jaře a v létě ještě přibývá stánek se sazenicema a kytičkama. Také je tu jeden stánek, který se trošku vymyká těm ostatním, a to jsou Libanonci prodávající čerstvé falafele, mezi místními jsou ovšem zaslouženě stejně oblíbení jako zbytek stánkařů. Já osobně jsem na trh začala chodit před dvěma roky, když jsem hledala co nejkvalitnější suroviny na přípravu příkrmů pro Floriána. Od té doby tam chodím pravidelně a nenakupuju tam už jenom pro děti, ale pro celou rodinu. Co se výběrů stánků týče, tak se snažíme kupovat kvalitní, pokud možno bio, a z místní produkce. Například zelináře upřednostňujeme bio farmáře Eamonna, je přímo z okresu Kilkenny, většina jeho zboží je jeho vlastní, ale k tomu i prodává trocha bio zeleniny a ovoce od velkoprodejcu, které momentálně sám nevypěstuje, ale po kterých je poptávka. Je to milý, pracovitý a velice slušný člověk. A takový jako je Eamonn, je většina místních prodejců. Farmářský trh jsem si zamilovala, seženu tam kvalitní potraviny, poklábosím s prodávajícími i s nakupujícími. Náš trh je pro mne i pro děti společenskou události, na kterou se každý týden moc těšíme.
    Tak to by byl Irský farmářský trh z pohledu nakupujícího. Pokud by vás zajímalo, jak je to s organizací a podmínkami pro prodávající, tak vám to ve čtvrtek od Eamonna ráda zjistím. :)

    • yaya:

      Ano prosím a děkuji :).

    • čau Báro, moc tě zdravím, hele, jestli můžeš, napiš – kolik je takových trhů v Kilkenny, jetli je to jediný, nebo jestli je jich tam víc. Díky moc

      • barbuchita:

        rel=“nofollow“>Klára: je to v kilkenny jediny farmarsky trh. Zjistim vam podrobnosti ve ctvrtek. Co vas vsechno zajima, abych na neco nezapomnela?

        • Tak minulý týden nebyl na trhu Báry prodejce Eamonn a včera neměl mhono času, ale zjistila, co se dá, poslala mi to a já to dávám jejím jménem :-)

          Vcera jsem s Eamonnem mluvila, ale nemel na mne moc casu, bylo tam hodne zakazniku.
          Trh organizuje mesto, plati se mestu a to rocne, na kratsi dobu to nejde. Rocni najem, coz je 1 x tydne stoji 320 eur. Stali stankari automaticky dostanou misto v novem roce, novi stankari jsou zvoleni formou losu. Zrovna vcera se tam objevil novy stanek s bio zeleninou, takze jsou tam momentalne 3.
          Eamonnovi tento system vyhovuje, mohl by prodavat ze dvora, ale uprednostnuje jezdit na trhy. Jezdi na ten nas a pak jeste do vedlejsiho okresu Waterfordu. Take jednou tydne a to v sobotu, a je tam sam zelinar. Trh ve Waterfordu je taktez organizovan mestem, cena stejna, ale je to pry lepe organizovane, stankari tam maji svou komisi a pravidelne se schazeji.
          Prodej prebytku se zde nekona, jak mi rekl, musis si zaplatit na cely rok. Ale me to prijde trochu divne, protoze urcite vidam v lete vice stankaru.
          Tedy, není tam úplně sám,vzdy jsou tam dva stanky, jeden je on, mistni a druhy z jineho okresu. Ted jsou tam tri, ale jsou to vsechno bio, nebio zelenina se tam prodava prave jenom v lete. Co ja vim, jsou tu nebio farmy, kde se da kupovat primo ze dvora, tak predpokladam, ze lide jezdi tam. Ale hodne lidi tu samozrejme nakupuje v supermarketech. ja treba take chodim do Lidlu, ktery ma slusnou bio zeleninu a ovoce, ale jenom spis, kdyz mi dojdou zasoby od Eamonna.
          Co se týká toho, proč tam není více stánkařů, tak po rozhovoru s Eamonnem bych rekla, ze za A o ne neni zajem, protoze mesto chce, aby si stankari zaplatili na cely rok a za B to mozna ani nikoho nenapadlo. Kdyz jsem to pred Eamonnem zminila – proč tam není nikdo s přebytky, tak vypadal prekvapeny, ale pak uznal, že to dává smysl. Předpokládám, že to tu není zvykem.
          Jeste ses ptala, jestli zacal pestovat s vizi, ze bude prodavat na FT. Zapomnela jsem se na to zeptat, ale vim, ze podedil farmu po rodicich a akorat zmenil to, ze pestuje bio. Myslim, ze zminoval, ze pestuje 10 let. Vim, ze predtim zil v mistni komunity Camphill.

  • Já jsem dnes našla dva zajímavé obrázky z konference o farmářských trzích http://www.nalok.cz/akce/farmarska-konference/2011/Program.aspx
    jde o dva, které mě nejvíce zaujaly -autorka Lenka Fendrychová, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

    Základ je asi podle mě uvědomění, pro jakou společnost je FT otevřený a k jakým cílům vede.Já se na to bohužel dívám ze svého pohledu – člověka, pro kterého je prioritní trh jako doplněk kamenných obchodů. Samotnou mě velmi zajímá, jaká bude další budoucnost vloni a předloni vzniklých velkých FT, které organizují ve větších městech s už asi ne úplně zanedbatelným ziskem z organizace pro sebe a na malých městech spíše nadšenci, jako je třeba Yaya a naopak, zda vůbec a jakou šanci mají trhy, jaké si představujeme my a RAchad, totiž obyčejný plac, který si najdou přebytkáři a budou dělat doplněk kemenným obchodům z náměstí – víceméně sezónně.
    Přikládám video -jediné z youtube, kde trh vypadá podobně, jak si představujeme my, prostě klasický obyčejný trh, je to video ze dvou po sobě následujících let a i v něm je evidentní, že nechat to pouze na pěstitelích, nebude asi ustláno na růžích. V tomto případě dávám za pravdu Yaye, že lidé, pokud budou chtít trh, budou asi potřebovat organizátory, protože prostě nejsou ti, kterých je hodně, potřebují prodat, potřebují se uživit a tak vyhledají trh. Tato situace tu není, přesto lidi chtějí trh a tak nezbývá než organizátoři, kteří budou přemlouvat,zvát,lákat. Celá zemědělská politika není na rozdíl např. od Polska celé postavené nikoli na malých a středních farmách, to se bohužel neděje. Takže my s naší ideou toho, že se občas najde přebytkář, který zaujme místo na městském tržišti asi spíš neuspějeme. Což je mi celkem líto.
    http://www.youtube.com/watch?v=2IBsw1iarw0
    http://www.youtube.com/watch?v=s39daD-wSKY

    • yaya:

      Kláro, to jsem opravdu ráda, že jsi mě vzala na milost :). Já měla na začátku hodně podobné názory jako Ty, ale když jsem šla do hloubky – a s ročními zkušenostmi, kdy jsme udělali celkem 36 trhů – nám vyšlo to, co děláme. S tím Tvým nápadem opravdu šanci nemáš z mnoha důvodů. Ale na ty příležitostné přebytkáře by se určitě zapomínat nemělo, jen ten pravidelný producent holt musí mít přednost. To už si musí rozmyslet sám, jestli bude každý trh na place, nebo jestli si tam pustí konkurenci. Tady už je ten život naostro. Nebojím se toho, že by trh převálcovaly velké firmy, byť místní. Není to pro ně lukrativní, farmářský trhy je zajímavý svou jinakostí, rozmanitostí a tu je schopen dělat jen menší producent. Velká firma zaměřená na prodej do supermarketů nemůže pěstovat 10 druhů salátů, protože jí to prodraží výrobu. Naopak pro ruční práci to je optimální a je to i ten důvod proč si zákazník přivstane na trh. U nás je to bohužel zatím hudba budoucnosti.

    • dolomiti:

      Mam stejny nazor, ze trh by mel byt doplnkem. My mame jako mistni vyrobce misto na trh v Mühlbachu automaticky, ale treba vloni jsme ho nevyuzili ani jednou. Velkou cast prodame v huett vedle mlikarny a mame prodejni misto u jedna chaty na Seiser Alm a tyhle dve mista kde je znacna koncentrace cestovniho ruchu jsou lepsi nez trh. V cr kdyz jsem navstivil nekolik farmarskych trhu tak mi to prislo jako ode zdi ke zdi. Prijde mi ze lidi to berou tak, kdyz supermarkety prodavajinekvalitni zbozi, tak budu nakupovat na trhu, to je od farmaru a to je kvalita. Je otazkou zda to tak opravdu je. Jeste jedno mozna maly odboceni. Mam cerstvy zazitek ;-) V pondeli 23.1 jsem se zucastnil hodnoceni ceskych syru na Celostatni prehlidce syru v Praze. Svym zpusobem to bylo zajimave poznani, ale naplno jsem si uvedomil, ze v cr ani po dvaceti letech nic nefunguje. Co si vy farmari neudelate samy tak mit nebudete, neni nikdo kdo by mel za ukol se vami zabyvat. Mluvil jsem s prezidentem ceskeho mlekarenskeho svazu, pri vsi ucte k nemu (Nepotkal jsem moc lidi kteri by meli takovy prehled) si nejsem jisty ze v soucasne situaci bude mit tato organizace silu a moznosti vam pomoci. Coz je vec u nas samozrejma, proto vlastne Senereiverband Südtirol existuje.

      • palec nahoru, přesně můj názor.Když si člověk projde video, je tam více než zřejmé, jak většina lidí vůbec netuší, že jádro pudla je hlavně v tom, že tam ti lidé nejsou ne proto, že by nechtěli, ale proto, že nejsou a pokud budou, zase se k ničemu dobrovolně neuvážou. Proto se mi tak líbí klasický starý systém- máš prostor- můžeš jít. Prababička bydlela v Přerově, ráno vstala, šla do kostela, po kostele na trh, prodat přebytky ze zahrádky, pak domů, uvařit a na zahradu…. :-) No, ale lidé chtějí trhy ber kde ber, mají je mít.

        • dolomiti:

          Presne :-)))

          • vera:

            No pockej, Klarko, jeste nehazej vidla do hnoje. Dalsi model je ten Amissky. Amisove maji nekde na kraji farmy stanek u cesty, a lide tam jezdi v sezone kupovat, i turisti se zastavi. Casto se nekolik rodin da na to dohromady. No a potom, kazda vetsi Amisska obce ma svuj obchod, kde prodavaji kde co, celkem velice lacino, pro sebe i pro turisty a zakazniky z blizkych mest. Ty obchody jsou regionalne zname, a je o ne velky zajem, nekdy lide jezdi az z velke dalky, aby tam nakoupili, a taky zahlidli kus starobyleho hospodareni.

            • :-) milá VEro, potěšila jste mě, díky.Čekala jsem čekala, ale nakonec si nechávám tento stý komentář pro sebe a pro vás :-))Vůbec neházím, my jsme individualisti a máme rádi podložené věci skutečnou hodnotou:-)) a tak mě ale zajímá – ohledně Amisů – slyšela jsem, že mají zásadní problém. Že totiž mají omezený počet půdy a děti a určitý počet dětí musí odejít, mají však prý problém s tím, že se vrací :-)))

              NO a ještě interní dotaz, kde v Coloradu žijete? díky moc a hezký pozdrav za oceán.

              • vera:

                Blahopreji ke stovce! :-)
                Ja jsem v jihovychodnim Coloradu, na zapad od Puebla. Tam, kde prerie konci a Skaliste hory zacinaji.

                Tak o tech Amisich. Oni maji prumerne 8 deti (o neco min nez driv), a kdyz deti vyrostou, tak se jim snazi zajistit budoucnost. Nekdy jim postavi domek na zadnich 40 akrech, nekdy jim koupi farmu v blizkosti. Ale jezto jsou dnes pozemky drahe, tak se jich vic obraci na praci venku, mezi Englischers (jak nam ostatnim rikaji) ci si prifari maly obchod, casto delaji nabytek, ale i spoustu jinych veci (slysela jsem ze v nekterych obcich vyrabeji sve baterie — oni elektrinu nesmeji mit, ale baterky nekde smi). Cili ke starsimu veku tata dela v dilne, a synovi da farmu. Atd. Vetsina jejich deti zustava Amisi.

                Vzhledem k tomu, ze te pudy dost neni, v poslednich letech se Amisove rozsiruji do cele Ameriky, a taky maji kolonie v Belize a v jizni Americe. Cetla jsem, ze budou-li se rozmnozovat tak, jak ted, tak za 100 let budou Mormoni a Amisove tady vetsinou. Zajimava myslenka…

                Pardon, ale… muzeme si tykat? :-) Ja moc nejsem na formality… Anebo je doma zvyk vykat na internetu?

  • vera:

    Dolomitaku, dik, to jsou skvele informace. Jeste mi povez vic of te tepelne regulaci mleka. Rikas, ze jsou ruzne license, a pasteurizace neni nutna. Jak to funguje? Je to jen pro syrarny ci je to i pro jine mlecne produkty ci i cerstve mleko? To jsou veci… tady v Coloradu musi clovek „zakoupit (nebo spis pronajat)“ kus kravy ci kozy, a pak ma legalne narok na to mleko. Jinak ne…

    • Vero, to je docela zajímavé, má nárok, když je vlastníkem třeba levé části vemene:-) proto, že pak je ohledně hygieny a zákonů z obliga? Nebo proto, že to je podobně jako v Anglii příspěvek předem pro farmáře, ať se děje co se děje?

    • Nicméně – je to dost dobrá pobídka, jak to udělat i v Čechách na malém hospodářství :-)). POkud má někdo čtyři krávy a každou pronajme papírově dvěma rodinám, má hned zcela bez problémů veteriny odbyt pro osm rodin a může být dost v pohodě :-))) \Protože rozumějte, i když máte od veteriny vše vyběhané a můžete celkem už ne tak složitě a s tak složitým vybavením prodávat ze dvora, stále na to musíte ještě vlastnit kvótu na mlíko. To si málokterý spotřebitel uvědomuje, že se musí koupit kvóta a je jedno,zda na jednu či na deset krav- tedy i na jednu už musí být, pokud chcete prodávat a naopak, musí se psát výkaz, kolik jste prodala a kvóta se nesmí ani překročit, ani nedoplnit :-))) takže hurá na pronájmy !!!

    • Připravila jste nám veselý večer – když by rodina měla pronajatou půlku krávy a my byli neoblomní a nebyl by to pouze papírový pronájem, nýbrž skutečný a naše kráva má 5000 litrů za rok, tak by měli 2500 litrů, tzn. že by museli zcela tržně na jaře zaplatit za půl krávy 37000 a my bychom je pak každý den buzerovali – dnes si vezměte něco většího – dnes měla 30!!! a před teletem bychom měli dva měsíce zasušenou krávu – tedy regulerní dovolenou a majitelé by byli naštvaní:-))

      • Veska:

        @Klára:
        pronájem krávy … ty jo to tu nebylo … poptám se u svého farmáře jestli mi kravku pronajme,zatím to neřeším každý týden v sobotu mám nachystáno 10litrů mléka ale netuším jestli od Lízy,Mařky či Božky jestli z pravého nebo levého vemene … a tuto sobotu kyblík cca 3 kilo jogurtu …
        Jasně že tuhle šanci nemá každý … takže děkuji za šanci mít mlékomat přímo u pramene,což je dneska výhoda

        • vera:

          No decka, jsem rada, ze jste se vsici pobavili. :-)Ono je to vlastne jenom takova legalni finta. Totiz zakony rikaly, ze cerstve mleko primo od kravy mohou pit jen vlastnici. Bylo zakazno i prodavat sousedum. To znicilo mnoho mnoho farmaru. No a ted kdy cerstve mleko chce kde kdo, tak v nekterych statech proste rekli, tak my si kus kravy zakoupime, a smytec. A proslo to. Funguje to takto: clovek podepise smlouvu na rok, a zaplati maly poplatek na „koupi“ te kozy. Pak se domluvi s farmarkou, kolik chce, ja jsem brala pul galonu tydne, vetsinou lide berou galon. No a pak ta farmarka ti da den, kdy mas odber. Aby to mela rozdelene po cely tyden. (V te smlouve je uvedeno, ze leden a unor je suchy.) No a pak clovek zaplati mesicne to mliko. Nebylo to vubec drahe.

          Nema to nic do cineni s hygienou, ta je porad na tech farmarich, kteri musi casto posilat vzorek mleka do laboratore. Ale je to moznost pro farmare prezit, and mit trochu zisku. Bylo mozno si to mleko prevzit na te farme, anebo blize, v domku jeji sestry. Nekteri farmari maji aranzma s bio obchody, a nechaji to mleko tam pro zakazniky, zvlast kdyz jsou pomerne daleko od mesta.

  • dolomiti:

    Neda mi to a tak trochu prispeju jak funguji trhy u nas, tedy mimo cr. V podstate funguji dva druhy a oba vzdy organizuje obec. Markt je trh ktery aspon me pripomina vietnamskou trznici, bez vietnamcu, ale zbozi v podstate stejny ( presna ukazka byla v slunce, seno, erotika). Druhy je bauernmark, ktery ma dost husty pravidla;-) Jak jsem psal tak ho organizuje obec a pristup na nej maji pouze zemedelci a vyrobci zijici na uzemi dane obce. Cizi maji pristup pouze v pripade ze jejich sortiment neni na trhu zastoupen a to jeste neni zadna jistota ze vas tam pusti. Zalezi na obci jak se rozhodne. Co se tyka malych obchudku, tak s potravinama si vybavim jen opravdu maly vesnicky kde funguje neco takovyho a to jeste diky cestovnimu ruchu a ne mistnimu obyvatelstvu. V podstate skoro vsude ma prodejny SPAR, v par mestech MPREIS a nebo konzumni druzstvo. Hlavni a zasadni rozdil je podle me v chovani. Drtiva vetsina lidi si kupuje zasadne pecivo u pekare (denne) a ne v supermarketu (do zasoby do mrazaku :-D) a stejny je to s masem. V kazdym meste i vesnici najdete pekare (nekde i dva) a reznika. Co se tyka cen tak neni zasadni rozdil mezi pekarem a treba SPAREM, oboji je drahy :-). Kilo peciva (u nas je vsechno na kila :-D) stoji od cca. 4,50 do 7,50. Ja si kupuju zitny chled s orechy, ktery se pece dvakrat tydne, musim si ho objednat a kilo stoji 7,30. Chci tim jenom rict ze bauernmark se bere jen jako zpestreni a moznost pro prodejce, ale i tak preziva diky cestovnimu ruchu. Je to tim, ze ze v siti marketu koupite relatvne stejne draho a i relativne stejnou kvalitu. Südtirol ma v podstate jen dve ekonomicky odvetvi (ostatni jsou jen drobnosti) a to je zemedelstvi a cestovni ruch a oboji je az neuveritelne provazany. Zemedelstvi vcetne trhu by bez cestovniho ruchu jen zkomiralo a cestovni ruch, ktery spotrebovava hlavne to co se tady vyrobi by bez zemedelsky zakladny skomiral uplne stejne.
    Koukam ze jsem napsal dobrej blabol, ale snad si z toho neco vyberete :-)))))

    • buraci:

      Ano, v Südtirol je pečivo poměrně drahé, ale kvalita i nabídka je oproti tomu, co se nabízí u nás (jak na trhu, tak v kamenných obchodech) nesouměřitelná (u nás na Plzeňsku je v poslední době kvalitní pouze kváskový pšenično-žitný chléb). Líbí se mi, že zákazníci nejsou odkázaní na objíždění trhů a sedláků, pokud chtějí koupit nějaký místní produkt. Nakupujeme ve Sparu v Brunecku a vždy tam najdu širokou nabídku místních sýrů (včetně mého oblíbeného Alta Badia), mléčné výrobky ať už z mlékárny ve Sterzingu nebo místní brunecké (kam se ráno sváží čerstvé mléko od sedláků v takových minicisternách), dále pochopitelně uzeniny, pálenky, ovoce a zeleninu podle sezóny… Líbí se mi tedy, že zemědělci a malovýrobci mají zajištěn celoroční odbyt i v supermarketech a nejsou vázaní na časově náročný a někdy nejistý prodej na trhu, tak by to mělo asi mělo fungovat, trhy pouze jako doplněk.

      • vera:

        Bylo by zajimave zjistit, jak to ti Rakusaci delaji. V Anglii i v Americe maji farmari se supermarkety velke problemy… proste oni jim diktuji odber, za minimalni cenu, a s temi malymi vubec nechteji jednat. Je to takovy blackmail. Mnoho malohospodarstvi na vychode bylo zachraneno trhy ve velkych mestech jako je Washington a NY. Zakony jsou delane pro velky business. Mnohe regulace drobne rolniky vyridi. A tady dokonce jdou po farmarich, kteri prodavaji cerstve mleko primo od kravy, i po lidech, kteri maji par slepic ve meste. To, jak se chovaji Polaci ke svym malym rolnikum, zni jako utopie.

        • Ona to je utopie, akorát že jsou likvidovaní potichu. Protože přžili bolševika, tak se to nezcelilo násilně, tak se to dělá pokradmu. A hlavně lidi jsou všude stejný, takže když jim někdo nabídne v „jednodušší“ život, tak většina podlehne. Bohužel. Nevěřim tomu, že to tam vydrží ještě víc jak deset let.

        • buraci:

          Jižní Tyroly jsou autonomní oblast v Itálii:-) Předpokládám, že to asi bude regulováno zákony(?), jinak by se ty řetězce chovaly jako u nás. Prosím pana sýraře z Dolomit, jestli by nám to mohl objasnit. Ovšem i v Itálii došlo k likvidaci některých menších mléčných farem, protože jejich majitelé neměli peníze na požadovanou modernizaci (zjednodušeně vykachlíkovaná místnost s pasterizační jednotkou), ovšem almy ve větších nadmořských výškách si zas takovou hlavu s hygienou nedělají (prý k nim stejně kontrola nevyleze:-) a dočkáte se tam velice autentického zážitku a pravděpodobně i vynikajícího velmi zralého sýra případně sýra čerstvého kozího s nezbytným schüttelbrotem. Při pojídání můžete drbat kozu za uchem:-)

          • dolomiti:

            Rad osvetlim :-) tak jak to pisete to nefunguje. Südtirol je autonomni oblast v italii kde zhruba 90 veci rozhoduje landrat. Kdyz to trochu prezenu tak mistni lidi v podstate italie a to co se deje v rime nebo v milane nezajima. Nedozvite se to ani ve zpravach, kdez 25 minut je 20 o Südtirol 3 minuty ze sveta a zbytek z rima. Co se tyka supermarketu, tak nejvetsi sit tady ma SPAR ktery bere v podstate mistni veci napr. Pecivo od pekare a cenu ma vpodstate stejnou. Od nas bere syry a prodava je dokonce asi o 50 centu draz nez my. Samozrejme ze v LIDLu ( tech je tady ale minimum ja vim o dvou) koupite deset housek v pytliku,ale tam moc mistnich lidi nenakupuje. Co se tyka mlekarem tak tak mate hodne zkreslene informace. Zadna mlikarna nemusi mit paster. Evropska unie zrusila povinnost tepelneho upravovani mleka uz v roce 2006. V podstate to zalezi na vas jakou licenci si zvolite. Nejjednodussi je registrace na obci ta obnasi ze muzete prodavat pouze v Südtirol a musite mit 50% primy prodej. Druha varianta je registrace u provincie potom muzete prodnavat v Südtirol a v prilehlych provinciich a primy prodej musi byt 40%. No a posledni je evropska licence a to je to o cem vy pisete. Evropska licence je jeden velkej problem, kontrolu provadi brusel a opravdu mesite mit i na centimetry presne rozmery skrine v satne zamestnancu. Pokud vim tak u nas ji maji jen velke mlekerny. Pro ty ostatni je to zbytecnost. Co vyrobite bez problemu diky cestovnimu ruchu prodate. Ja mam spis problem udrzet co nejvic syru co nejdelsidobu ve sklepe. Co se tyka hygieny a tohoze do tech kopcu nevyleze. Tak vam dam priklad. Hygiena musi ze zakona minimalne jednou źa sezonu zkontrolovat kazdou alm a odebrat vzorky syru pro testovani. Testovani se dela uplne komplet vcetne testu na toxiny. Pokud nebudete mit provoz tak jak si predstavuji tak vas navstivi treba i trikrat za mesic. Rok predtim nez jsem prisel na tuhle alm tak museli na prikaz hygieny zlikvidovat syry za 6000 eur :-)) Vloni tady naproti zavreli syrarnu kvuli bordelu a pozor to nejlepsi na konec. Tady hygiena nerozdava pokuty , ale problem predava statnimu zaatupci protoze se to bere jako verejne ohrozeni. To je zhruba jedna kontrola. Druha kontrola je ze Senereiverbandu, kde musi byt kazdy producent povinne clenem (stejne jako u hospod musite byt clenem HGF). Pred kazdou sezonou nam posle senereiverband rozpis kdy a jaky vzorek musime zaslat ne testovani a k tomu jeste tak 3x za sezonu prijede nekdo z almberetung na kontrolu. Tak ze co se tyka kontrol mozna by jste se divil. Ale tak je to spravne vsichni vi do ceho jdou a pokud vyrabite syry ze syroveho mleka (jinak to na alm ani nejde) je to svym zpusobem vase jistota.

            • dolomiti:

              V prvni vete ma byt spravne 90% veci :-))€

            • Anonym:

              Jeste mala poznamka proc tak funguji supermarkety tak dle meho nazoru je to jednoduchy. Jak jsem psat tak cestovni ruch tady zivi prevaznou vetsinu lidi a Südtirol se celosvetove prezentuje jako Genüssland a kazdej mistni se tomu snazi dostát. Nemuzou si dovolit prijit o turisty. Druhou veci je fakt ze se zaroven prezentuje jako draha destinace a zivot tady neni levnej. Jeden cas bylo Bolzano nejdrazsi mesto na nakupy v italii. :-))))

              • dolomiti:

                Anonymni bylo jeste moje doplneni, nejak me to odhlasilo asi uz ho to nebavilo :-))))

              • buraci:

                Takže cestovní ruch na velkoprodejce platí (jinak místní produkty se dokonce dají koupit i u některých italských dálničních pump, to je u nás úplné sci-fi)… No, na to si u nás asi hrát nemůžeme, ono je s podivem, že k nám ještě někdo jezdí. Jo a omlouvám se za off topic, ale nedávno u nás řízeně zkrachovala další mlékárna (v oblasti kde žije přes 100 000 lidí!) pod vedením bavorského majitele, takže sýry, máslo, mléko pro masovější spotřebu se k nám vozí z oblastí vzdálených stovky kilometrů a naše mléko zase jezdí do Bavorska. Štve mě to v kontrastu s tím, když vidím, jak to funguje jinde.

            • Milane díky, to jsou bezvadné vhledy jinam, díky za ně!

            • buraci:

              Díky za zajímavé info. Ad zkrachovalé almy: Vzhledem ke stavu v jakém jsme je viděli, zkrachovaly určitě před rokem 2006, podle paní, ke které jezdíme, to bylo kvůli nedostačujícímu vybavení. Oni sami, přestože se jedná o relativně malé hospodářství (cca 30 krav ve stáji + pár na almu), pasterizační zařízení mají, i když mléko dodávají ihned po nadojení do mlékárny, prodej ze dvora skoro neprovozují. Jinak vím, že jim hygiena dost znepříjemňuje život kvůli agroturistice (slepice musí chovat v prostorách, kde nepřijdou do styku s hosty, museli se vzdát chovu prasat, protože je nechtěli nechat zavřené v chlívku, nesmí vařit pro hosty, protože nemají kuchyni zařízenou podle hygienických norem atd.). A ad hygiena ve 2000 m.n.m. Jedná se o moje osobní dojmy (ale info o minimálních hygienických kontrolách pochází od místních sedláků). To, co jsem viděla na almech v nepřístupnějším terénu (ovce volným krokem vycházející z domu, slepice pod nohama hostů, suché záchody, stoly v podstatě v kozím výběhu) asi nebylo z hlediska hygieny úplně košer (čímž neříkám, že by mi to vadilo). Mně to ale takhle vyhovuje, je každého volba, jestli se doplazí na horskou chatu, kde si dá hygienicky ošetřenou gulášovku, nebo jestli nakoukne ještě za hřeben, kde se dějí věci nevídané.

              • Já jen pro upřesnění dodám podmínky na prodej u nás:
                ze dvora – je potřeba zavolat okresní veterinární správu, která si prohlédne místo, mít připravený výsledek rozboru vody- potřeba každý rok. Správa zjistí, zda je v objektu prostor pro skladování mléka – to je jediný požadavek, i když mléko nebude skladováno. Správa chce nějakou záruku chladu pro mléko, tedy bud chladící zařízení, velké nebo stačí konvové, a to v prostoru, který stačí na rozdíl od minula, aby byl nějakým způsobem oddělen od okolí. Nemusí to být vyloženě zeď. Potom každých tuším 14 dní, nevím přesně – odvézt zkumavku se vzorky mléka do nejbližší sběrny – to čítá pokaždé cca 150Kč na zkoušku. Paster není nezbytný pro prodej ze dvora ani pro mlékárnu. Mlékárna si pak pasteruje sama. Je třeba mít kvótu na prodej ze dvora, do čehož asi spadají i FT. U FT je to tak, že tam musí být schválený mlékomat, ale správa mi sdělila na dotaz, že to není nezbytné, ano, bylo by lze mobilní chlazení, kde by se stáčelo mléko kohoutkem. Nevím, jak by to bylo s již naplněnými vratnými lahvemi – jedna stojí 9,90 Kč, takže investice pro mlíkaře v pohodě, ovšem netuším, jak by to bylo na trhu, zda by musel být nějaký chladný box.

                Mlékárna – každý může od 150-200 jak kde prodávat z domova.Samozřejmě vzorky stejné jako nahoře, vete. kontrola jakbysmet. VEčer nadojí, dá do chlazení, ráno nadojí, naplní nerezový 200l kontejner, vyplní papíry, dá kontejner k silnici a mlékárna odveze.Nebo doveze k nejbližšímu svozu, podle toho, zda kolem něj cisterna jezdí nebo ne- na domluvě. Musí být kvóta pro mlékárny.

                To jen pro představu, co co obnáší – ze dvora a trh – vymývat lahve, vozit na trh, stát tam – pozitivum – vyšší cena a hned, přímý kontakt s kupujícím. Mlékárna – nadojit, vychladit, do kontejneru a adie – nevýhody – zcela v rukou mlékárny, cena asi někdy i za dlouho, někdy byla dokonce i v naruráliích – v hotovém másle :_)

                • buraci:

                  Díky za zajímavé doplnění informací. Zrovna včera jsme se doma bavili, jestli u nás také funguje svážení mléka v kontejnerech k silnici (ponechávám stranou nízké výkupní ceny mléka). Prodej mléka na trhu ale asi bude pro většinu malých producentů dost problém (kromě toho, pokud se trh koná jednou týdně, tak ho to skutečně nevytrhne), předpokládám, že je nutné prodávat z chlaďáku nebo z automatu, ono to tu je asi někde napsané, ale ta diskuse je už tak košatá, že se stává nepřehlednou:-), a to asi ne každý má k dispozici… Což opět potvrzuje to, že trhy by měly být jak pro výrobce, tak pro zákazníka spíše doplněk.

                  • yaya:

                    Dovolila bych si jen navrhnout jezdit na trh třeba 3 x do týdne. Mělo by to fungovat tak, že by se trhy v blízkých městech střídaly v různé dny v týdnu. Pak je možné, na trhu prodávat většinu produkce.

                • dolomiti:

                  Husty :-))) jenom nerozumim tomu proc prodavat mleko na trhu :-O

                  • yaya:

                    Mléko, sýry, zeleninu, to je jedno. I zelinář potřebuje rychlý odbyt třeba z foliáku, nebo ze skleníku, jednou týdně nestačí. S dostupností mléka – máme vlastní, pokud máme zasušeno, kupovali jsme od místních, jenže už 3 se na to vykašlali, krávy došli, jsme na suchu. Jsme na vsi, všude kolem nás vesnice, podhůří Krkonoš.

                    • dolomiti:

                      Myslel jsem to jinak ;-) Nerozumim tomu proc prodavat mleko a ne vyrobky z neho? Prave z toho duvodu maji sedlaci u nas druzstvo, aby prodavali mleka co nejmene. Druzstvo je schopne zhodnotit litr mlika o cca. 1,15 az 1,65€

                    • yaya:

                      to dolomity: Jsem nadšený družstevník! :)))))) Bohužel myšlenka družstevnictví je u nás zprofanovaná.

                    • dolomiti:

                      No a to je jeden z problemu ceskyho zemedelstvi, proto radeji mlikem pohnoji :-)))))

              • dolomiti:

                Tak tyhle almy znam, ale dle meho nazoru se na nich odehrava minimum cestovniho ruchu. Sam chodim na jednu alm, kde vyrabi graukäse, ale jen pro svoji potrebu a pro znamy nee pro oficialni prodej. Problem spis vnikl v tom co oba povazujeme za bezne a normalni. Pro me je normalni a bezne se s tim v almkäserei setkavam je kupferkessel nebo aspon nerezovy kotel. Zkratka zakladni vybaveni bez ktereho sesyrove mleko zpracovavat neda. Ja sam bych se toho bal. Nerozumim te vete, ze oni maji paster a pritom vsechno mleko dodavaji mlekarne. Na co ten paster? Normalne v almkäserei nemuzete pasterovat protoze to neni provozne zvladnutelne. Pokud zpracovavate mleko jen nekolik dni v tydnu, tak mozna, ale napriklad u nas mame cca. 1100 litru denne, ktere zpracovavam v trista a tisiciletrovem kotli a k tomu jeste maslo si to ani nedovedu dost dobre predstavit. V sezone je to prace na 14 hodin denne (pokud to delate sam coz tak vetsinou je) a nevim v jakem case ba se pasterizovalo. Co se tyka toho roku 2006 to jsem jsem napsal trochu povsechne. Do te doby meli stejne vsechny staty se syrarskou tradici vyjimku na zpracovani syroveho mleka. Kdyby to tak nebylo prisel by jste o Pravy parmazan a mraky francouzkych, italskych a vsechmoznychpuvodnich syru.
                Jeste k tem starym almum. Nase kravy se pasou v nadmorske vysce cca. 2.200m a i primo tam je postavena dojici linka pro deset krav. No a hned vedle je stara alm kde vam behaji slepice prasata a telata vam olizuji ruce :-))) sem opravdu hygiena prijde malokdy (ostatne ja ji v hospode za 12 let jeste nevidel), alejak jsem jiz psal je to vase zodpovednost a pri problemu jsou nasledky dost drsny. To se ovsem tyka hospody. Pokud zpracovavate syrove mleko je to s hygienou tak jak jsem psal vyse. Jinak mam tady jednu starou hütte, kterou castecne pouzivam jako sklep a tam by jste videl komplet starou mlekarnu jeste s medenym kotlem nad ohnistem :-)))))

                • dolomiti:

                  Tyhle diskuze jsou bozi! Jeste ze to Klara zavedla :-)))) Preji hezky den jdu se podivat do hor ;-)

                  • buraci:

                    :-))) Díky vám se tu ale člověk dozví spoustu zajímavých věcí, na které se v Tyrolích neptám, protože bych byla zaručeně zahrnuta přívalem informací v místním dialektu, který se mi krásně poslouchá, ale rozumím mu pramálo. Zdravím do Alp z podhůří Brd:-)

                    • dolomiti:

                      To mate jedno :-) ja mu ani po dvanacti letech kolikrat nerozumim! :) ale mam zkusenost ze pitim Lagreinu se to umerne zlepsuje :)))

              • dolomiti:

                Trochu zpozdilá odpověď, ale přesto ;-) Dám vám tip! Labesebenalm nad Mühlbachem, prasata vám běhají volně pod nohama a kuchyň?, dle mého o nějakých normách nikdy neslyšela, přesto tam ochutnáte boží jídla ještě ze starého Südtirol. Na druhou stranu si nejsem jistej jestli tam vůbec kdy nějaká hygiena byla :-D

  • Marta z Ostravy:

    No, paní Kláro a moje skepse mi zase nedá a položím otázku, a co budem my Češi, kteří jsme naše zemědělce takřka zlikvidovali, jíst potom, až budou odrovnaní i ti polští? To potom teprve nastane ta neviditelná ruka trhu !! To bude veselo!! Máme přebytek politiků, modelek, herců, sportovců,úředníků, s výjimkou zubařů i doktorů, ale zemědělec ?? To se nenosí. Hezký večer na kopec :-D.

  • Marta z Ostravy:

    Dobrý večer,
    přidávám se se svou troškou do mlýna, myslím, že Ostrava ještě není v diskusi zastoupena. Takže panu domácímu doporučuji k přečtení níže uvedené odkazy a to včetně diskusí. Myslím, že se tam dozví to, co chce vědět.

    Jinak,já osobně si myslím, že jeden z hlavních problémů, proč to nejde na trzích, jak by mělo je to, že FARMÁŘI PROSTĚ DOŠLI. Je těžce podhodnocená cena práce v zemědělství a zemědělských prvoproduktů. Vajíčko nemůže stát 3,-Kč. Stálo 1,-Kč před 25-30 lety. Od té doby dle mého laického názoru klesla hodnota koruny nejméně 10x. Cena másla 250 g v tu dobu 10,- Kč. Dnes i to nejlepší pouze 4x víc. Přitom důchodci, kteří křičí nejvíc, že je draho, berou nejméně 7000,-Kč a ne 700,- Kč, jako tehdy. Podle tehdejších měřítek by 250 g másla mělo tedy dnes stát 100 Kč. A pokud nechceme jít cestou zvyšování cen, jděme cestou jiného daňového režimu pro zemědělce jako mají Poláci (viz odkaz níže).

    Dokud lidé nepochopí, že i cena práce zemědělce má svou cenu, do té doby zemědělce (slovo farmáře nesnáším, zrovna tak jako slovo manager :-D) potěš pán Bůh. Za hodinu práce holičky lidé bez mrknutí zaplatí i 500,- Kč (a to jsem při zdi), ale dát zemědělci 100,- Kč za 10 kvalitních vajec, tak to už ta samá osoba nesvede.

    Držím všem lidem, kteří se dnes živí zemědělstvím palce a vyjadřuji jim moji hlubokou úctu (zvláště těm, kteří se chovají k půdě a svým zvířatům slušně).

    http://www.farmarske-trhy-ostrava.cz
    http://asz.cz/cs/zajezdy-na-farmy/polske-zemedelstvi-ocima-ceskych-sedlaku.html

    • Marto, díky moc za odkazy a za komentář. Jen skepse ve mně mi nedá, příspěvek o polském hospodaření je z roku 2005 a mám trochu strach o budoucnost, protože Poláci přežili Stalina, Hitlera, bolševika a vypadá to, že současné možnosti je mohou částečně položit na lopatky. Poláci dostávají největší důchod za „položení hospodářství“ tzn. za to, že slíbí, že končí s hospodařením, tak doživotní měsíční renta. Týká se to pravděpodobně nejvíce právě těch sociálních hospodářství, o kterých článek píše.

      Jasně, to je nit, která se táhne jako základ celým naším uvažováním -pokud nejsou suroviny, není co prodávat:-).

    • rivl-šťoural:

      hm,dobré přirovnání,ovšem musíte tady taky zmínit, že ten důchodce pokud zůstane sám, tak si ze 7tis. nezaplatí ani nájem. V době kterou popisujete, tak nájem byl cca od 130 do 260kčs. Nezmiňuji cenu energií, protože to je astronomický rozdíl. Nelze to takto srovnávat, protože do svého příspěvku jste ani nedopočítala dotace, které v každé zemi jsou jiné.

  • Tereza:

    Dobrý večer.
    U nás ve městě se FT konaly. Byla jsem tam jen jednou a velice mě zklamaly..od FT jsem opravdu čekala, že tam nějakého farmáře potkám…nebo alespoň malého živnostníka…PRÁVĚ PROTO SE TO TAK PŘECE JMENUJE! a houbelec. Byly tam většinou firmy, které dodávají do běžných obchodů..potěšila mě akorát keramika a med..to přece nemusím chodit na FT a můžu jít rovnou do supermarketu!
    Tak nějak už nevím, kudy kam…farmářů v mém okolí je poskromnu a kdo si doma něco pěstuje a chová, tak mu to vychází tak akorát, aby zásobil svou rodinu…“bio“ kupovat už se skoro bojím po tom, co jsem slyšela o jednom prodejci pohanky, jak to dobré a kvalitní prodává do Německa a v čechách prodává „kvalitní“ čínskou…a tak si říkám, jak mu to může projít? Dělá to tak každý? Tohle je úplná zhovadilost, co se tady děje…a pak příjdete na trhy, kde čekáte, že koupíte něco, co si ten člověk (nebo jeho rodina) vypěstoval doma sám a zjistíte, že on to koupil od dodavatele, který to koupil od dodavatele a už jsme zase u těch jablek ze Španělska a česneku z Polska…jsem mladá a možná i naivní, ale chtěla bych si někdy koupit něco, co bude opravdu kvalitní a čisté bez chemie, ráda si i připlatím…a věřím, že k tomu jednou dojdeme, že si začneme vážit jídla a hlavně přírody, která nám tu potravu vlastně dává..a nebudem jen ti „Češi, ke kterým dovezeme šunty a ještě na nich vyděláme“..ale to už jsem se dostala jinam…

  • SarkaCGY:

    Můžu ještě přispět jedním názorem, který tu zatím myslím nezazněl?

    FT poblíž nás se konají v malém městečku. Asi to znáte – náměstíčko, okolo něj obchody jako korálky – pekárna, maso, uzeniny, zelenina a další.
    Je jasné, že kamenné krámy dnes nemají na růžích ustláno a supermarkety je úspěšně likvidují. A do toho každou sobotu ráno na náměstí FT, které jsou obsazeny v podstatě velkovýrobci (zeleniny, uzenin a chleba a pečiva), kteří by normálně měli dodávat právě těmto krámkům.
    Výpadek sobotní tržby každý týden může být poslední kapkou. Výsledkem po dvou letech může být to, že krámky zkrachují a FT přestanou organizátoři organizovat, protože to přestane být prostě IN nebo je to už nebude bavit.

    I proto se domnívám, že přebytkáři a zahrádkáři by nabídku těchto stabilních krámů doplňovali, nikoli, aby již tak chudý krajíc tržeb porcovali. Samozřejmě se to netýká Prahy.

    • vera:

      Kdyz jeste existuji kramky, proc organizatori nepomahaji jim? A jenom berou na trh ty kupciky, kteri doplni vyber na tu sobotu?

      • :-), aby trh fungoval, potřebuje dvě složky, prodejce a kupující. Farmářský prodejce, tak jak jsme si ho zidealizovali v Čechách v podstatě neexistuje, takže organizátor trhu, pokud chce organizovat trh, musí zákonitě sehnat náhradu a zde se nabízí už zavedené firmy. A organizátor trhu není svatej žijící z prány:-)), stejně jako všichni ostatní chce za svou práci svojí odměnu.

        • vera:

          No v tom pripade by tedy meli byt organizatory ti majitele tech kramku na namesti, ne? Pak by si to sami mohli udelat, aby to slouzilo i jim, i zakaznikum, i opravdovym farmarum z okoli. ?

          • Ano, to by bylo logický. -)

          • To je přesně to, nad čím zůstává rozum stát. Tady v Čechách je to Vero nyní tak, že malé krámky stále ještě existují, fungují paralelně se supermarkety. Hodně – téměř všechny, postupně zmizely z malých vesnic, kde vždy ve vesnici byl jeden všehoobchod. Zmizely nejen proto, že narostly superm. a lidi jezdí hodně autem, tudíž si vše potřebné dovezli, ale také zmizela složka subdodavatelů. Po nárůstu velkých supermarketů začali logicky krachovat i taková ta jednotlivá auta, co vždy jednou týdně tyhle malé obchody zásobovala, takže to zbylo na majitelích vesnických obchodů, aby si jezdili třeba do Makra nebo velkoobchodů sami. Jenže – dva lidi vesnický obchod neuživí, takže někdo musí prodávat a nelze jezdit. A tak jich postupně většina zavírá. Zůstávají obchody v městečkách a to hlavně v centru, kolem náměstí. U nás je situace třeba taková, že tu jsou tři zeleniny a jeden pennymarket. Ty tři zeleniny uživí cca 5-7 lidí. Pokud bude otevřený prostor pro trh přebytkářům a malým farmářům, celé naše město by jich uživilo minimálně 40, kteří by přes sezónu prodávali svoje výpěstky a z těch 5-7 v kamenné zelenině by minimálně tři až čtyři zůstali na dovážené zboží a zimní prodej. V podstatě by mohli kooperovat vzájemně. Pokud ale na trh přijedou hlavně střední a větší firmy z okolí 50km, jenom budou kamenné obchody dublovat, čímž nepomůžou ani jednomu, ani druhému. Nastává pak přesně ta situace, o které píše Šárka. A nakonec na tom vydělají zase velcí hráči.
            Majitelé obchodů si nebudou shánět pěstitele a chovatele, protože to je pro ně zbytečně složitý a navíc, každý pěstitel a chovatel by asi předpokládal, že trh je od toho, aby se zbytečně nezvětšovala cena jeho produktu o marži onoho majitele obchodu. Takže cesta je v jejich kooperaci- když jsou malí, prodejna je toleruje na trhu, neublíží jí, protože prodejna je jistota, jakmile se rozrostou, může jim místní prodejna nabídnout odbyt v kamenném obchodě. Výhodné pro všechny tři strany – ovšem utopie.

            • vera:

              Toz tak. Kooperace. To je nas problem na celem svete. Bez kooperace nas ti korporatiste prevalcujou. A prijde druhy stredovek, a vetsina nas zpet do nevolnictvi. Sup do pytle.

            • Veska:

              @Klára:
              Popíšu situaci na malé jihomoravské vesnici … před cca 15-20 lety 90% obyvatel mělo svoje maličké hospodářství- byli soběstační v produkci zeleniny a vajíček a z toho 50% ještě v produkci masa /vepřík,králik,drůběž/…každý kousek políčka obdělaný,meze posečené …
              dnes je to tak že s bídou 50% obyvatel co si ještě pěstují zeleninu a slepice pro sebe a jen 20% ještě pořád lpí na tom svém mini hospodářství prostě zásobit rodinu svými výpětky … jinak pole neobdělaný,meze neposečené není kdo a pro koho… zatrávněné zahrady,pole ladem … o chátrajících bývalých družstevních budovách ani nemluvím …
              Prodej výpěstků ve vesnici sousedům se snad ani nevyplatí … spíš daruji než prodám …
              a farmář ani jeden ,bohužel …
              Farmářské trhy snad jedině v Brně,jinde jsem na ně nenarazila … jenže kdo by jezdil s produkcí pár proložek vajíček a s bedýnkou mrkve či salátu … jedině kdo má štestí a bydlí u hlavní silnice ,dá si ceduli s prodejem toho,co právě roste na zahradě … okurky,salát,kedlubny,brambory,nějaké sazenice a podobně …
              jenže tohle je opravdu jen prodej toho co mám jakoby navíc ,není to na uživení prostě jen tak a další věc sezonní zelenina podléha počasí … dneska je salát nádherný za dva dny je tak pro slepice a zasít ho lán je prostě neekonomické …
              Když to shrnu tak prostě není kdo by prodával – kupující by se ještě našli,ale není pěstitelů není prostě těch co by něco nabízeli … za pár let zmizne i těch pár odvážlivců co se ještě dneska plahočí na svém políčku …
              V sezoně 1x týdně jezdí do městečka soukromník se svoji produkcí zeleniny,ovoce,kytiček,různých sazenic …
              začínal opravdu svoji produkci … dneska přijede na náměstí,vybalí svoje výpěstky a za půl hodinky dojede zelenina a ta mu vyskladní ostatní věci …od zelí až po mandarinky … prostě i tady funguje zákon trhu …

  • dadaz:

    Hradec Králové:tady jsou denně trhy(kromě zimy-ale celkem chápu,že není co prodávat)), kde část jsou překupníci(na české banány moc nevěřím), kteří prodávají v první řadě, ale zbytek tržiště jsou přebytky, a furt ti stejní prodejci…ale prodávají pouze zeleninu, ovoce, kytky a sazeničky…Jednou měsíčně v sobotu jsou organizované FT, kde pak mají i maso a pečivo, mléčné výrobky,..sice nemám záruku,že je to opravdu vše z okolí(musím věřit cedulkám, co mají na stánku), ale pocit z toho dobrej mám i tak:-)) já bych klidně i dvory objížděla, ale jet pro kilo mrkve a celeru 20km za město autem se mi fakt nevyplatí a větší množství mi v městském bytě splesnivý… takže já patřím mezi ty naivní, co doufají, že podporují místní zemědělce a jako bonus, že ty popraskaný okurky jsou snad zdravější, než ty z Teska….:-)

    • :-) milá Dado, teď jsem si ho přečetla – tak nakonec komentář spadl ze spamu do schválených – jsme nějaká unavená nebo co :-)

  • rychlonoh:

    ja uplne k veci napsat nemuzu, protoze u nas trhy nejsou. Vajicka mame od sousedu. Akorat jsem narazil na zajimavy dokument – jak se vyrabi hlavkovy salat. je to docela sila – doporucuju

    http://www.youtube.com/watch?v=buaOJo64HK8

    pripadne jak se vyrabi parky:

    http://www.youtube.com/watch?v=6dPgBRUnOk8

    ono to souvisi s tou cenou….

  • yaya:

    Máš v tom sice trochu zmatek, ale držím Ti palce a těším se až napíšeš svoje zkušenosti. :).

  • buraci:

    Dovolím si reagovat jako současný spotřebitel a bývalý organizátor bedýnek. Na trhy v Plzni nechodím, v sobotu máme obvykle jiný program, na trh bych musela jet autem (nejsem z Plzně), se kterým v centru nezaparkuju, nemám ráda davy apod. Vyhovuje mi farmářská prodejna, kterou vlastní organizátor trhů a kde koupím kdykoliv v podstatě to samé, co na trhu. Do loňska jsem spoluorganizovala bedýnky od jediného místního biopěstitele. Letos už to dělat nebudu z mnoha důvodů. Kvalita zeleniny byla přes pravidelné výhrady velice kolísavá (dřevnaté ředkvičky, obrovské cukety, popraskaná rajčata, pórky plné nějakého hmyzu), nebyla dodržena slíbená pestrost zeleniny (dostávali jsme kvanta salátu, ale žádnou jinou listovou zeleninu, protože ji jaksi nikdo včas nezasel atd.), ovšem cena byla vzhledem ke kvalitě neúměrná (je to bio a furt vám to dávám skoro za hubičku – tj. až 900 korun za bedýnku).

    • rivl-šťoural:

      Ano, tohle PŘESNĚ potvrzuje to, co jsem zde uvedl ve svém příspěvku. BIO je zaklínadlo pro předražené zboží.

      • Zdravím, ale myslím, že toto je chybný úsudek. Cena potravin je výrazně podhodnocená. Ceny biopotravin se lehce přibližujou realitě a to, že byznys je byznys neznamená, že eko je moc drahý.

        • buraci:

          Pokud místo kvalitní zeleniny dostanu pouze něco, co obohatí náš kompost, tak to prostě drahé je. Jinak ceny biozeleniny se u nás blíží těm v zahraničí (Itálie, Francie), nebo jsou dokonce vyšší, kvalita je ale často poněkud sporná.

          • Jasně, souhlas, ale asi bych negeneralizovala. To, co píšete je přesně o tom, o čem je celá ta debata u trhů. Dokud není produkce a tahá se nahoru uměle, je to vždy průser. Kilo mrkve prostě nikdy nestačí na deset bedýnek. My třeba jedeme na sebe a to tvrdě, snažíme se svojí rodinu zabezpečit maximálně a každý prodej je jen malý bonus. Podle diskuze na fb, jsou i bedýnky, který jsou použitý jako systém a farmář nenavyšuje. Má prostě určitý odběr, aby ho pokryl v pohodě a prachy ho nedoženou a neprodává celý rok salát a navíc v bedýnce za 900,- :-)). Už vůbec bych do toho netahala bio. To je spíš prostě hloupost lidí, že jdou po značce jako s prominutím po flusu. Pro mě je pořád bio záruka alespoň něčeho lepšího pro zvířata než konvence,(nemluvím o lidech) ovšem souhlas – v zemi, kde je během roku nárůst biozemědělců ve stovek procent není asi vše úplně košer- ale zase co se týká zvířat, jejich chovu, nedá se kontrola bio tak snadno očůrat, na rozdíl od kvality vyprodukovaných surovin. Na druhou stranu, procento lidí, kteří kupují bio kvůli způsobu chovu a způsobu zacházení s půdou, bude asi o dost nižší než procento těch, kteří to kupují pro zdraví. Prostě u všeho používat hlavu :-)

            • buraci:

              Úplný souhlas. Značka bio ani jakékoliv zmínky o selském původu u zeleniny není zárukou kvality a konečně ani zaručeného původu (manžel se například domnívá, že jablka, která u nás u silnice sbírali horlivě lidé do pytlů (to u nás nebylo nikdy zvykem), skončila na farmářském trhu:-). I obsah prvních bedýnek, které u nás byly a asi ještě fungují, se podivně řídil tím, co bylo zrovna v akci v Makru. Celá tahle situace pramení z toho, že je u nás v kraji žalostně málo sedláků ať už bio či nebio (kromě jiného z historických důvodů, po válce jsme přišli o spoustu obyvatel a potom nebyl rozvoj našeho kraje v komunistickém zájmu), ale poptávka po selských produktech je přitom obrovská, na trhy k nám do Plzně proto dojíždějí pěstitelé z Litoměřic a z jižních Čech. U masa a mléčných výrobků je situace poněkud jiná, poblíž Plzně máme velký statek, který se zabývá chovem krav v naprosto špičkových podmínkách (i pokud srovnám s certifikovanými chovy, které jsem navštívila v Rakousku), v pohodě se uživí prodejem masa ze dvora, na trhy nejezdí. I na Šumavě a v Krušných horách je několik chovatelů, kteří mají biocertifikát buď na produkci masa nebo výrobu sýrů, ti na trhy jezdí a často už nemají kolem poledne co prodávat.
              Mimochodem radnice u nás (ve Starém Plzenci) chce na zkoušku v létě uspořádat trhy. Jednalo by se tedy o to, co tady někteří preferují, tedy trhy bez všelijakých neziskovek a paní v dlouhých pletených svetrech. Za pronájem stánku budou chtít 80 Kč na den, cenu, kterou si může dovolit i paní s mrkví a rybízem. Přesto se obávají toho, aby vůbec někdo přijel, protože spousta zemědělců se zatím ozvala s tím, že oni jsou zvyklí spolupracovat s tou paní s korálkama, která za ně všechno zařídí a řekne jim, kde, kdy a za kolik mají být. Tak nevím, možná tady budou zase jenom Vietnamci se záclonama.

              • dolomiti:

                A proc jim to samy nemuze rict pani bez koralku z obce? :-))))

                • yaya:

                  To máte těžký, paní z obce udělá jen nejnutnější – administrativu, pozve registrované farmáře, vystaví příjmový doklad. Takže přijede kdo se o tom dozví. Když je tržba, natáhnou se tam překupníci, trh získá špatnou pověst – farmáři s kvalitním zbožím mají smůlu. Když tržba není – farmáři mají smůlu. Paní z obce nebude brát v 10 večer před trhem telefon a rozhodovat se, jestli ten pán co volá, je podvodník, nebo ne. Nepůjde si ho lustrovat na internet atd.. Mimochodem dlouhý pletený svetr by se mi do chalupy právě teď moc hodil :).

                  • Prostě a jednoduše, jde tu o to, jestli vše kolem nás někdo bude řídit, jestli ty toky budeme neustále někdo regulovat, nebo už si konečně uvědomíme, že řeka je přirozená ve svých meandrech, výlevných loukách a nemusíme to pořád rovnat, abysme posléze zjistili, že jsme tento proud zase a opět nezvládli, a že nám hrozí další povodeň. To o čem se bavíme je spádová oblast o velikosti cca 10 000 obyvatel a v téhle oblasti můžou trhy fungovat zcela přirozeně, protože se všichni přes jednoho znaj.

                    • yaya:

                      Jestli ono to nebude Jidáši spíš tak, že náš milý pan prezident Klaus to už dávno pochopil a nechal tu řeku volně téci. Ale protože u nás doma si ten volný tok pěkně regulujeme socializmem, dostáváme se pořád dál na mělčinu. A to ti pak i ve spádové oblasti 10 000 obyvatel, může konkurovat čínský, italský, polský a guatemalský plantážník a ty jsi chtě nechtě zregulovaný a to ne princeznou na bálu. Nejlepší cesta jak se dobrat od teorie k praxi je, prostě to zkusit. :).

                    • vera:

                      Samoorganizace!!! :-D

  • Vkládám ještě pro ty, kteří ho neznají, destero z veterinární správy – co musí být třeba na FT. Podotýkám, že například bod1, mléko – není třeba zákonitě automatu za 300 000, Kč, ale stačí např. mobilní chlazení, které už lze sehnat řádově levněji.

    DESATERO STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVY K PRODEJI
    NA FARMÁŘSKÝCH TRZÍCH

    Krajská veterinární správa (KVS) dozoruje trhy konané na místě schváleném obcí, jejichž konání bylo obcí povoleno a příslušná krajská veterinární správa schválila provozovateli tržní řád, nebyl-li vydán formou nařízení obce

    1. Chovatelé mohou prodávat produkty zvířat z vlastního chovu, které nebyly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném výrobním podniku a to za těchto podmínek:

    ▪ maso z drůbeže a králíků (musí být vykucháno, u králíků nesmí být oddělená hlava) maximálně z 10 kusů týdně, maso musí být uloženo při teplotě maximálně 4 °C. Maso musí být čitelně označeno nápisem „Maso není veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“

    ▪ syrové mléko a smetanu pomocí prodejního automatu (automat musí být registrován u KVS)

    ▪ čerstvá, prosvícená a označená vejce s uvedením jména a adresy chovatele v maximálním množství 60 kusů jednomu konečnému spotřebiteli

    ▪ včelí produkty od včelstev ze stanovišť ve stejném kraji jako trh, označené jménem, příjmením a adresou chovatele a u medu druhem a množstvím

    ▪ živé ryby (usmrcování a další opracování ryb musí být nahlášeno příslušné KVS 7 dní předem)

    2. Je nepřípustné prodávat maso z domácí porážky provedené v hospodářství (mimo drůbeže a králíků) a výrobky z tohoto masa

    3. Ostatní prodejci potravin a surovin živočišného původu musí zajistit, aby jimi prodávané potraviny a suroviny byly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném podniku. Jejich povinností je udržovat je při stanovených teplotách. Prodejce je povinen tuto teplotu kontrolovat

    ▪ 7 °C pro maso vepřové, hovězí, skopové a velké zvěře

    ▪ 4 °C pro maso drůbeže, králíků a drobné zvěře

    ▪ 3 °C pro vnitřnosti

    ▪ 5 – 18 °C pro vejce (nekolísavá teplota)

    ▪ 4 – 8 °C pro mléčné výrobky jiné než UHT, sterilované a sušené

    ▪ 0 °C pro čerstvé chlazené ryby (teplota tajícího ledu)

    ▪ Ostatní výrobky musí být uloženy při teplotách stanovených výrobcem

    4. Pro potraviny podle bodu 3 musí být k dispozici viditelná informace o jejím názvu, množství a datu použitelnosti nebo datu minimální trvanlivosti. Prodávající musí být vždy schopen na místě doložit původ produktů

    5. Označení „domácí“ v názvu potraviny je nepřípustné

    6. Prodávat potraviny s prošlou dobou použitelnosti je nepřípustné

    7. Potraviny musí být po celou dobu uvádění do oběhu chráněny před jakoukoli kontaminací a před přímým vlivem klimatických podmínek

    8. Všechny předměty a zařízení, které přicházejí přímo do styku s potravinami, musí být čisté a nesmí představovat nebezpečí kontaminace, dopravní prostředky a nádoby používané pro přepravu potravin musí být udržovány v čistotě a v dobrém stavu

    9. Osoby manipulující s potravinami musí dodržovat požadavky na osobní hygienu a musí nosit čistý oděv, při prodeji nebalených potravin, zejména masa, musí být k dispozici zdroj pitné vody k mytí rukou

    10. Potravinářské a jiné odpady musí být z prostor, kde se nacházejí potraviny, co nejrychleji odstraňovány, aby nedocházelo k jejich hromadění, a nesmí představovat přímý ani nepřímý zdroj kontaminace

    • To je docela košer ne?

      • Michale, proto to právě píšu a píšu to taky proto, že mi dost koliduje s tím, co tu čtu. Tahle diskuze mi v mnohém pootevřela a hlavně mail Jany Bělíkové, která chtěla psát soukromě a vysvětlila mi své zkušenosti s FT v pozitivním i negativním smyslu – jako farmáře. A díky ní jsem pochopila jednu věc. Za mě asi fakt patří dík tomu, kdo se zasadil o to, aby na veterině prošla možnost prodávání věcí, jako je mlíko nebo vejce, nebo králíci – viz. výše v pravidlech pod hlavičkou „Farmářský trh“. Nevím jestli to, že Hanka Michopulu je zakladatelkou FT znamená zrovna toto, fakt se v tom neorientuju, ale pokud ano, tak jí patří rozhodně můj dík. Podsud je to super. Možnost jakéhokoli člověka někde něco prodat za nějakých podmínek a vyběhání té možnosti na úřadě zvaném státní veterinární správa a vůbec možnost to dělat je za mě moc dobrý počin.

        Ale třeba v této diskuzi mám pocit, naplňuje se to, co mě na tom pak štve a to je to, že ať už je zemědělců hodně nebo ne.- to už je nakonec věc každýho, zda na trh půjde a využije to, jako právě Jana z mailu, nebo nepůjde, protože to je pro něj nesmysl, tak mě štve, že se pak najdou „organizátoři“, kteří to zorganizují. Pronajmou si náměstí, rozpočítají to s x% nárůstem stánkařům, určí jim pravidla, tu stejné stánky, tu vizi permanentní možnosti odběru kdy přebytkáři nesmí nabourat jejich strategii atd. atd. A tak jsme si s Eliškou řekli, že bychom mohli udělat takový hezký malý hapening, něco jako antifarmářský trh – něco jako koncert proti hudbě :-). ‚A protože jsme zaslechli, že by se mohli u nás snad začít konat farmářské trhy, zkusit zavolat na město a optat se na možnost, která vyplývá i z toho, co vydala veterina, že totiž pořadatel – potažmo vyhlasitel prodejního řádu může být město, zkusit na městě optati se opatrně, co kdyby naše stálé místo pro stánkaře, kde jsou permanentně dva stánky s hadrama, co kdyby naše FT spočívaly v tom, že by město vyhlásilo středu a sobotu jako prodej FT, kdy se tam podle pravidel FT může prodávat. Jak už s tím kdo naloží, to už každého věc. No, je asi jasný, že to pokud už má někdo chuť to pořádně zorganizovat, tak nám tento koncert proti hudbě asi nevyjde. Pokud by to náhodou vyšlo, fakt tady přísahám, že tam půjdu s prvním přebytkem a pak tady napíšu svou zkušenost s prodejem na farmářském trhu.:-))))

        • Víš já byl moc malý když jsem poprvé viděl prodávat zeleninu a vejce na ulici, takže si nepamatuju jak to měla ošéfovaná veterina. Ale myslím že to rozhodně nazačalo Hankou Michopulu. Takhle by někdo mohl přijít s tím že vynalezl restauraci, taxislužbu, nebo stěhování. Protože to pojmenoval. A to je právě to, co mi na tom celé nedává smysl. Trhy vždycky byly, jsou a budou. Jen když jsem hledal fotky na souk tak jsem toho našel hromadu. A v severní africe je fakt poctivě prochodil. I tam je hygiena a veterina a jsou přísní. Ale marketingovou značku „farmářský trh“ to jsem viděl až tady a ten humbuk kolem toho mi prostě nějak nesedí. Líbilo se mi co mi říkal kolega který byl taky v Blavě a říkal že nechápe jak můžou vedle sebe sedět čtyři ženský s tou samou zeleninou(prostě sezóna). Jenže přesně to trh je. U jedný je to o ceně, druhá je ukecaná a třetá jí opláchla. Čtvrtá odveze všechno domů. Nikdo nikomu neříká – promiňte stánek s mrkví tady už máme, potřebujeme občerstvení a dechovku…

          • Jasně, hele přesně tak, trhy na Petržalce atd. Jde mi o to, že já mám stejný názor jako ty, když ale psala Jana do mailu, jde o to, že úředník v tomhle státě má fakt pocit, že musí vše zachránit. Za mě- na trhy vše a zdravý rozum do hlavy lidí. Netušíme, proč by se nemohlo prodávat přímo z asfaltu, když kupující snad sám usoudí, jestli si to koupí z asfaltu nebo ze stolu. Jednoznačně preferujeme osobní volbu. Trochu anarchii :-)I když víme,že je to“neochráněno“ a tím pádem pro občana velmi nebezpečné, protože je zvyklý, že vše za něj řeší jiný občan.

            A k tomu, co jsme psala. Jasně, já nikomu nechci lézt do zadku, H.M. neznám, ale zároveň je mi jasný, že největší paradox je to, že sami lidi si o tyhle podmínky říkají a volají po nich. To nedělají organizátoři, ti toho pak už jen využívají. Lidi chtějí kodexy, chtějí přesně nalajnováno, kde má být jaký nápis, mít to hezky podložený, jsou tací, co budou vždy preferovat klecový vejce, protože prostě klec je hygieničtejší koncentrák. Atd.atd. A já si jen uvědomila, že v jednom momentě musel přijít někdo, asi někdo s pákou, kdo ty zákony od bolševika trochu prošlápl. Že si na tom už další nebo i ti samí dělaj byznys, to už je jiná věc.

            A tak jsem zavolala dneska naší paní starostce a výsledek je ten- ano, není vůbec žádný problém, domluvíme se na tom osobně, lze dát našemu městskému placu na třeba dva dny st. FT – čímž tam budou moci i mlíkaři a králíkáři a vajíčkáři a nic se nezmění. Ale bude tam moct kdo bude chtít-bude mít tu možnost a třeba to někdo využije. Bude tam moct Růža s mlíkem i bez mobilního chlazení, protože tady má svoje zákazníky a může tam vzít skleněný lahve na zálohu. Za mě ideál.

            • Muhehe. Já to tušil… :-) Všechno jde když se chce :-)

            • halka:

              Byla jsem čtvrt roku na Ukrajině a v obchoďáku jsem nakupovala jen asi dvakrát. Trhy (velké) jsou v každé čtvrti a menší stánky na každém rohu. A pak taky babky s pěti kily brambor a kilem mrkve u vchodu do metra nebo na jakémkoli jiném příhodném místě. Sice občas tam věci od překupníků jsou, ale většinou je na trhu oddělení, kde mají lidé vlastní produkci. Člověk se tam musí naučit používat hlavu – nakupovala jsem tam mléčné výrobky, maso i zeleninu a ovoce – před koupí je možné ochutnat a pak si sám vybrat. Prostě co se mi nezdá, nevoní, to nekupuji a za celou dobu mi nic nebylo, a dokonce všechno bylo moc dobré. Takže můj dojem je, nespoléhat na regule a na to, že to za mě někdo ohlídá, protože tam nijak moc kontroloři nechodí a všichi jsou zdraví. A taky byl problém vysvětlit Ukrajincům, že u nás takovéhle trhy nejsou: „A kde nakupujete?“ „No, v supermarketu, ne?“ „Co? A proč, proboha?“ Sice to situaco u nás moc neřeší, ale byla to zajímavá zkušenost.

  • yaya:

    to Klára:http:
    1. Pro farmáře, který se na trhy marketingově specializuje – má úrodu po celý rok, střídá podle toho plodiny atd.. Pro přebytkáře samozřejmě také, ale musí být nastaveny podmínky tak, aby si vzájemně konkurovali jen zdravě.
    2. Ano, jsou to firmy z okolí do 30-ti km, ale kolem dokola, takže kdybys u nich chtěla nakoupit tak ujedeš 200 km. Loni to bylo cca 90% . Ty firmy si u nás nacházejí zákazníky, kteří je pak vyhledávají v jejich domovských prodejnách. Objevují se první vlaštovky s přebytky – vajíčka, med, zelenina, ovoce, káčata, kohouti, králíci, ale vyjímečně.
    Situace je taková, že jsou farmáři, kteří mají zájem, ale brání jim v tom přepisy.
    3. Zavádějící otázka – nikdo nepěstuje to o čem neví jestli to prodá. (Ale chtěl by) Odpověď viz 1.
    4. Nemáme zaměstnance. Propagační akce – honoráře, cesťáky, diety (občerstvení pro kapelu, divadlo), plakáty – tisk, distribuce, výlepné, případně investice do vybavení – stan, ozvučení atd.. – Nač propagace? Proto, aby se o tom zákazníci dozvěděli a přišli, aby prodejci prodali.
    5. Požadovaná produkce není a je o ní zájem. Zemědělců bude tolik, kolik se jich uživí. Malých i velkých. Neříkám, že pro přebytkáře není místo, to by bylo smutné. Říkám, že to na nich není postavené.
    6. Nemůžu, ještě to není rozhodnuté. Ale můžu napsat jak to bylo na podzim a bude to podobné. 150 Kč á prodejní místo, víceméně bez ohledu na velikost + energie a pitná voda + možnost postavení stánku – (50,-Kč půjčovné, 100,-Kč doprava, montáž a demontáž). „Zisk“ jde do sdružení – zatím na pokrytí nákladů s režií – naše práce a výdaje v průběhu celého roku.
    7. Co je hybnou silou? :), asi především povaha, teď už o tom nepřemýšlím. Štve mě např. když mi v sadu každý druhý rok shnije 10 tun jablek, krásných, dobrých, „bio“, protože je dávat do výkupu za kačku kilo nebudu. A když vím, že je spousta lidí, kteří by je chtěli koupit. A tak je to se vším. Tak se to snažím propojit. Vlastně mě oslovili organizátoři, kteří pak nic neorganizovali, tak jsem to udělala sama.
    Ty otázky nejsou vhodně postavené a obrázek o realitě si z odpovědí neuděláte.


    Milá Yayo, takto se nikam nedostaneme. Mě osobně tady od počátku nejde ani o to, házet špínu na FT, ani o to je vynést do nebes. Já bych jen ráda zjistila, jaká je co nejvíce realističtější realita a za nás jako malého zemědělce bych ráda zjistila, jaké nám dává či nedává perspektivy farmářský trh. Zkus prosím nemyslet na to, že tě někdo napadá – neděje se to – je fajn, že jsi tady zastoupena jako organizátor trhu a tak se prosím té pozice ujmi a zkus jen čistě pragmaticky odpovědět na pár, alespoň pro mě zásadních otázek. Jde o to,nechat nahlédnout do pozadí trhů i ty, kteří tam chodí, nakupují a vůbec je nazajímá, co je za tím, ale kdyby věděli, třeba by je i zajímalo.

    1) Pro koho jsou dle tebe, jako organizátora, určeny FT. – Mají tam šanci viděno tebou jako organizátorem malí přebytkáři, kteří nechtějí prioritně vyrábět pro FT, nýbrž mají skutečně jen přebytky?

    2) Jsi z trhů v České Skalici, malé město, prosím, můžeš napsat, kdo je stěžejní na vašem trhu a zda to jsou firmy, které prodávají i v nedalekém okolí a jak daleko, tudíž lze bez problémů nakoupit normálně u nich? Nebo to jsou přebytkáři a zemědělci, kteří normální produkci nemají a toto je pro ně šance? Prosím jde to nějak v procentech?

    3) Je situace taková, že jsou farmáři, nemají odbyt, jsou nešťastní, ví o vás, protože fungujete už rok, máte dost velkou propagaci – tudíž si vás nacházejí a mají zájem dostat se na trh. Nebo je to tak, že hledáte farmáře vy a máte problém je sehnat?

    4)Cituji z tvých komentářů:
    My když jsme začínali, tak po žádných dotacích nebylo vidu ani sluchu, takže jsme to kvůli nim nedělali………Zmiňovala jsem se o dotacích vypsaných přímo pro farm.trhy, o těch ostatních víme, hledáme v nich zdroje, ale bohužel, zatím se nám trhy do žádného programu nevešly. Pokud nám nějaké pomůžeš najít, budeme Ti vděční a můžeme se zaručit, že všechno půjde do propagace.

    Lze prosím napsat na co půjdou ty prostředky? Chápu, že jste neziskovka – to pro mě není zajímavé, protože v neziskovce se platy zaměstnanců nepočítají jako zisk, stejně tak náklady atd. tudíž prosím nač taková propagace?

    5) Myslíš si ty osobně jako organizátor, že je v Čechách taková produkce malých zemědělců aby pokryly to, v co zákazníci farmářských trhů věří, nebo bude vždy gró trhu ve větších firmách, které mají možnosti prodávat i přes normální marketing? a prosím, zkus do toho nějak vložit tvá tvrzení z komentářů, že pro přebytkáře tu vlastně není mnoho místa. Jde mi fakt o paní Novákovou, co jí v neděli doroste 50 salátů, vezme kolo a jede…. díky.

    6) Můžeš prosím napsat, kolik u vás stojí nájem stánku za den a s jakým nájmem počítáte na letošní rok? A zisk jde městu, či organizátorům trhu?

    7) Co je pro tebe jako organizátora hybnou silou být organizátor a šlo o tvůj zájem či tě oslovili zemědělci?

    Díky za vše
    a piš klidně úplně nahoru nový komentář a napiš toKlára – sem se to asi nevejde. dík

    • Yayo díky, můžeš ještě prosím specifikovat číslo 2: zemědělci mají zájem, ale brání jim v tom předpisy? Prosím moc, pokud ti to čas a děti dovolí, jaké to jsou předpisy, co jim v tom brání? Protože to je myslím, pro lidi, co se o to zajímají také docela přínosné. díky

      • yaya:

        Kláro, to je ta nejdůležitější věc na celé debatě. Věc se má tak, že to vůbec není jasné. V každém okrese se řídí jinými, pravidly SVP, hygienická jsou pouze doporučení, ale musíš se jimi řídit. Nemáš kde je zjistit. Mě bylo doporučeno jít na školení :). Nevím kdy, kam a jak to hledat. Ještě se k tomu vrátím, až bude čas, a nové informace.

        • dolomiti:

          Ale to je ceska klasika uz desitky let :-) co okres to jiny pravidla od hygieny, co se v jednom okrese smi to v druhym ne a obracene :-))))

  • rivl-šťoural:

    Pro Kláru. Srdečně zdravím na kopec. Vaše stránky sleduju zhruba od té doby co jsme si koupili chalupu na Vysočině. Hodně nám stránky pomohly. To víte jsme pražáci do „desátého kolena“ a najednou zahrada 2tis.metrů.:-))
    Omlouvám se za svoje trochu přímé příspěvky, nechci tady probudit „flame“.
    Jinak vám na kopec držím strašně moc palce a mějte se tam moc hezky. Je to trochu mimo téma, ale nemohl jsem se udržet. :-))))

    • Díky – jsme na tom podobně, já též, sice jen do čtvrtého kolene, ale stejně pražáci jako poleno :-))). Ne ne, naprosto s v pořádku, jsme rádi, že píšete. Každý faktický komentář je podle mě pro ostatní přínos. díky a ať se na Vysočině daří !

  • serpentine:

    Zdravím, taky se přidám svojí trošku do mlýna. Jako běžný spotřebitel využívám pražské FT na Jiřího z Poděbrad. V zásadě nakupuji jen zeleninu. Stánky jsou označeny jak které, jak se komu chce a upřímně – lobby „poznej svého farmáře“ je v tomto případě úplně neplatná. Na povídání nemá čas prodávající, nemám na něj čas já a už vůbec ne lidi, kteří za mnou stojí ve frontě :-) Trhy na mě působí rozporuplným dojmem. Zdá se, že je to možnost pro farmáře prodat přebytky, na druhou stranu – pekárny jezdí dvě: Držkov a nevimjaksetadruhájmenuje, se zeleninou Semice a Tišice + ještě jedna, která měla uvedeno, že je z Litoměřicka, mléko měli snad jen Němcovi – mám dojem, že prodávajícím prostor spolkli ti větší nebo přeprodávající (v listopadu rajčata asi ne, že?). Neznám pohled z druhé strany, jak velký problém je se na trhy dostat a zda-li se to vůbec malým producentům vyplatí. Dokonce v létě proběhlo v novinách, že se malí producenti na FT nehlásí (a my to pro ně organizujeme, nevděčníci!), ale upřímně pochybuji o tom, že nemají zájem.
    Jak už tu padl návrh na bezplatnou plochu pro prodej, to by bylo krásný. Jenže bez jakýchkoliv pravidel by to bylo permanentně obsazené jen přeprodávajícími a bylo by to o ničem. S pravidly se dostáváme tam, kde jsme (pokud se smysluplně neupraví). Letos se stěhujeme na Vysočinu a budeme pracovat na samozásobování. Třeba se mi FT budou ještě jednou hodit :-)

  • Lalaith:

    Vaši stránku občasně sleduji, moc sem nepřispívám, jsem normální smrtelník bydlící odjakživa v paneláku… (ale objevila jsem kouzlo domácího vlastnoručního pečiva :-)Podotýkám, že ještě studuju a je mi něco přes dvacet, takže budu možná mit poněkud zkreslené (a idealizované a naivní) představy.
    U nás ve městě se trhy konají… Jak je to s pronájmy, jestli je někdo organizuje, popravdě vůbec netuším. Z mého pohledu mi přijde organizace zbytečná – a myslela jsem si, že prostě město nabídne k pronájmu místo (případně určí třeba den a hodinu) a kdo chce, tak si pronajme a basta…
    Co mi dost vadí na našich trzích je to, že probíhají JEN dopoledne. Na jednu stranu chápu, že ti, co tam prodávají, potřebují mít taky dost času na to, aby starali o své hospodářství a aby měli CO prodávat, že… Ale kdyby tam stáli odpoledne, kdy se varcí lidi z práce… Nebylo by to pro ně samotné výhodnější?!? Až trhy zase budou, zkusím se někoho zeptat, jak to tu funuguje… Na trhách se dostane spousta ovoce a zeleniny, mnohdy levnější než v obchodech (a nemusím jako idiot obracet krabice s jabkama a hledat, odkud pocházejí – abych zjistila, že VŠECHNA jabka, co má třeba v nabídce nějaký obchod, jsou z ciziny – Argentina, Chile, Španělsko…), teď nově nějaké uzeniny, ale to je vše – vejce, mléko, mléčné výrobky, pečivo – nic…
    Trhy u nás funugují už řadu let, už jako malá holka si pamatuju, jak mě mamka ráno v sobotu hnala z postele, abychom stihli trh. Takže nějaká tradice tu určitě je. Jo, ta sobota je podle mě jediné štěstí pro pracující lidi, pak jsou trhy ještě další dva dny v týdnu – do 12h. Takže ale ani nevím, jestli nějakou propagaci vůbec mají?!? Všichni to vědí, že trhy jsou, občas jsem si nebyla jistá, jestli jsou teda ve středu nebo ve čtvrtek, tak jsem se zeptala babičky a mamky a bylo, no…
    Na trhy chodím ráda, kvůli tomu, že tam člověk mnhdy dostane zeleninu nebo ovoce, které v obchodě nedostane (pro začátek – z Čech, ještě líp – z regionu) – s tím souvisí i to, že to není vezené přes půl republiky a vím, že to někde nedávno dozrálo a neválelo se to kdovíjak dlouho v letadle, ve skladech apod. A ten pocit, že tím třeba trochu pomůžu tomu místnímu zemědělci je taky fajn, ale musím říct, že v počátcích mi šlo o to, co JÁ (potažmo přítel) budeme jíst…
    No, s trochou štěstí časem osadíme balkon něčím vlastním, ale prozatím – jen hudba budoucnosti (čekají mě státnice a pak pěkně dodělat druhou školu, která mi narozdíl od té první už snad k něčemu i bude).
    Nevím, takový je můj pohled na trhy, je to skvělá věc, ale teprve teď mi došlo, že si na něčem tak obyčejném někdo asi nejspíš pěkně mastí kapsu…
    Jinak jsem se dívala na možnosti biobedýnek – a zdály se mi předražené, navíc pro dva lidi možnbá až velké množství, řešení by bylo se rozdělit s někým dalším… Ale ještě jsem to nedotáhla nějak do konce, stejně jako ta vejce, mléko… (zatím máme jenom to vlastní pečivo, i když ke kváskovému chlebu jsem se ještě nedostala, nějak mi nejde kvásek založit…) Prostě proti biobedýnkám si raději přivstanu v tu sobotu a vyberu sama, co chci a kolik toho chci – a jsem ráda, že aspoŇ takhle tady ty trhy vůbec máme…
    Tolik aktuální tok myšlenek, ne zrovna souvislý, za to se omlouvám…

  • Sidlova:

    Dobrý večer((-: Někdy si připadám jak potrefená, když u těch regálů študuju, malilinkatým písmem psaný, složení základních potravin. Kysaná smetana s přídavkem škrobu? ne díky, mouka s přídavkem lepku, taky ne. Vracím do regálu a asi mám znechucenej výraz, protože prodávající mi to vrací (((-: Tak se mi prodej ze dvora jeví jako ideální řešení. Od koho kupujeme pravidelně, toho už vlastně známe. Víme čím krmí, jak hnojí, kde má včeličky…
    Chápu, že pro spustu lidí je to neproveditelný, ale jsem ráda, že ta možnost tu je. Taky mi připadá fér podpořit „souseda“ zemědělce. Předpokládám, že on jednou podpoří mě (dá mi práci, třeba, až dojde ropa((-: )
    Původně jsem brouzdala na netu a hledala, jak nebýt paranoidní. Narazila jsem na Vás na kopci a moje situace se fakt zlepšila ((((((-: už rok mám jasno a má paranoia je můj přítel. Díky!!!

    • halka:

      @Sidlova: Palec nahoru :-) jsme na tom stejně. Momentálně mám za cíl provést osvětu v rodině. To, že přestanou s uštěpačnými komentáři na moje zahradnické pokusy je jen třešnička na dortu. Mami začíná chápat, že rajčata v lednu prostě nejsou to ono, a jogurty se škrobem taky ne. Tatí začíná nakupovat u podřízených, kteří jsou malozemědělci s přebytky. Ale pořád je to boj.

  • Frantiska:

    No ja chodim v Praze na farmarske trhy na Naplavku/Vytoň. Hlavne na vajicka, coz je trosku problem, protoze casto v sobotu v 10:10 jsou vyprodane (jo a pro ty co vstavaji za kuropeni, tak jen vysvetluju, ze pro mne je to v sobotu nekrestanska hodina :))) Chodim tam hlavne od kvetna do zari (tak jednou az trikrat do mesice). Prijde mi fajn si tam kupit ovoce nebo zeleninu, co neni v obchode napriklad patizon. Neni to takove jako v Brne nebo v Uherskem hradisti, ale je tim, ze to je Praha, takze tam se snazi kazdy vydelat na vsem a cena za pronajem musi byt obrovska.

    Idealni by podle me bylo prostor vyhrazeny mestem na prodej jidla a kvetin a bylo by to pro prodavajici zdarma :) ale pri povaze nekterych prodejcu by to asi bylo neudrzitelne.

    Ale co nepochopim, tak jsou ryby z Chorvatska, ruzne obcerstveni, ktere je podle mne uplne nahouby.

    Ale jsem moc rada, ze takova moznost v Praze je, protoze bydlet nekde, kde nemaji Vietnamci zeleninu, tak to musi byt hrozne.

    Bedynkovy system je moc fajn, je vsechny uz jsou plne. Pokud nejsou plne, tak jsou uplne na druhem konci Prahy a musi si to clovek vyzvedavat v hodiny, kdy je v praci a pokud nema auto, tak si jen namuze zada. A hlavne ja mam rada moznost vyberu, chtela bych si urcit co si koupim. A hlavne muj ciste subjektivni nazor je, ze bedynky jsou pekne predrazene 300kc za brambory, korenovou zeleninu a neco na vic …

  • HH:

    Z mého hlediska je vlastně jedno kdo a proč ten trh organizuje, já nevidím vlastně rozdíl, zda je to nějaký grassroots movement samotných farmářů nebo je to někdo, kdo, vlastně z jakéhokoli důvdou, ten trh jenom organizuje, aniž by byl zemědělec nebo řemeslník.
    Jasně, pokud si to organizují sami farmáři, mohou se obejít bez jednoho prostředníka, ale o tom trhu jako takovém to nic neříká. A to ani pro zemědělce ani pro kupujícího. Zemědělec zvažuje finanční náklady na účast na trhu (vzhledem k tomu, že zemědělců je málo, tak jsou poměrně nízké až nulové) a svůj čas, který tam pročučí. Kupující zvažuje co se tam nabízí a cenu.
    Dá se spekulovat, že pokud by si to organizovali sami zemědělci, budou si lépe kontrolovat takové jasné excesy, jakou jsou popsány výše, že tam někdo přeprodává něco z Lidlu, ale jistý si tím nejsem.
    My organizujem bedýnkový systém, tedy pro jednoho zemědělce zajišťujeme balení a distribuci bedýnek v blízkém městě. A po mých zkušenostech ze dvou sezón nevěřím, že by něco takového vzniklo samo od sebe, jen na neorganizované bázi.
    Farmáři/pěstitelé, které znám, prodávají na farmářských trzím své přebytky, které nejsou schopni prodat ze dvora. A to mi přijde správná cesta.
    Člověka sice může štvát humbuk kolem farmářských trhů v posledních dvou letech, je to nakonec jen trh, který tu byl vždycky, není to žádná nová, převratná věc, která zachrání zemědělce. Ale to pro mne nakonec není důvod pro to to odmítnou jako celek.

  • SarkaCGY:

    Mám zkušenosti FT poblíž Prahy. A musím říct, že jsem ze začátku byla maximálně nadšená.

    Trhy oraganizuje firma, která zakoupila jednotné stánky, ty staví a po trhu sklízí. Tím se vyšplhala cena za pronájem stánku od 8:00 do 12:00 na 800,00 Kč, je možné se o stánek rozdělit a je to za 400,00. Tím pochopitelně vypadávají babičky se šnytlíkem, narciskami nebo přebytkem třešní (pravidelní účastníci trhu za dob mého dětství). Na trhu prodávají jen velopěstitelé, uzeniny prodává firma, která má několik obchodů v Praze, je možné zakoupit i chléb z Držkovské pekárny vzdálené cca 100 km.

    Po prvotním nadšení, dnes už na FT nejezdíme.
    Mám pár výhrad:
    *) ráda bych, aby trh podporoval místní zemedělce a zahrádkáře, kteří tu u nás jsou. Vzhledem k ceně za stánky se to ale vyplatí jen těm, kteří na trhu prodají zeleninu z celé dodávky
    *) firma, oraganizující FT pořídila jednotné stánky, aby to „hezky vypadalo“ a aby měli něco, čím k vlastnímu FT přispějí (vždyť my tu také něco děláme, stavíme tu stánky). Celkově to ale jen zvyšuje nákladovost systému.
    *) nevidím důvod, proč si na trhu kupovat chléb, který ke mě putoval 100 km. Není to sice ze Španělska, ale i tak se najezdil dost
    *) obec i organizátor má z trhu profit, nedělají to pro nic jiného. Kdyby opravdu obec chtěla podpořit své zemědělce a zahrádkáře, udělala by to formou levného pronájmu občanům žijících v působnosti obce. Koneckonců z daní těchto občanů se třeba opravovalo právě to náměstí, kde se trhy konají.

    Takže suma sumárum, abych jen nekritizovala, postupně nám vykrystalizovala naše cesta. Chléb a pečivo na trhu nekupujeme, protože si pečemě vlastní (díky tobě Kláro lepší, dík moc). No a postupně se budeme snažit zásobovat zeleninou, ovocem, vejci a masem z vlastních zdrojů. Cesta je ještě dlouhá, ale postupujeme.

  • Karkule:

    Mě popouzí ten název. Nicméně nemám čas, abych mohla objíždět různé zemědělce a chodit si k nim pro konkrétní potraviny. Každou středu k nám jezdí auto s mlékem a mléčnými výrobky mlekozfarmy.cz . Od dubna do října má jeden den v týdnu u metra stánek zemědělec, který zjevně není mezičlánek, a společně s manželkou tam prodává bylinky, ovoce, mléko, vejce a zeleninu. Na jaře má jen bylinky, na podzim už mu zbydou jen jablka, brambory a dýně. To je naprosto ideální. Ale je to jeden den v týdnu a když se tam zrovna nedostanu, tak mám smůlu. Vyhovovala by mi tržnice jako v Holešovicích (i když bydlím v Praze, tak pro mě výlet na půl dne) na Praze 5, kde bych věděla, že jsou pěstitelé každý den. Co se týká farmářských trhů, jezdím na Výtoň, ale těch „pravých“ farmůřů je tam tak 1/4. Pak jsem taky objevila zdroj domácích marmelád apod. na fler.cz, třeba z hájenky mají dobré džemy a za dobrou cenu.
    Dřív jsem měla více času a nelitovala jsem za něčím jet 1,5 h tam a 1,5 h zpátky, ale teď jsem celkem dost v práci a často prostě musím koupit to, co je nejblíž.

  • Fearn:

    Co máte proti dlouhým sukním a pleteným svetrům? :))

  • rivl:

    Tak já mám zkušenost s FT v Praze. Vše prodávají lidé, kteří pole neviděli ani z vlaku. Je to pouze záminka jak zvednout cenu za „bio“. Musel jsem se smát tomu, že tam jedna paní prodávala vajíčka orazítkovaná v Polsku (podle balení koupená v LÍDLU, JAKO BIO VEJCE Á 6kč. To je jen malý příklad.
    A tak vše kupuji ze dvora a mnohem levněji – mléko z farmy v obci Rynárec á 13KČ litr (FT 25Kč), vajíčka Jihlávka 2kč (FT 6kč) a např. med Jihlávka 60Kč za „litrovou zavařovačku“ (FT za 0,25l zavařovačku 120KČ super bio)
    A tak z uvedeného vyplývá, že FT jsou hlavně pro někoho dobrý „busines“ ,hlavně tady v Praze, ale lidem s „hlínou pod nehty“ to houby pomůže.

    • To ale trošičku přeháníte, ne? „Vše prodávají lidé, kteří pole neviděli ani…“. Za a)částečně máte pravdu, ale dají se najít i ti „správní“ za b) mi připadá logické, že pokud má už někdo větší hospodářství, tak třeba musí zůstat doma – třeba podojit ty krávy, postarat se o další zvířata apod. (nebo si sehnat nějakou Elišku:) nebo naopak nějakou výpomoc poslat na trh). Sám pan hospodář prostě asi na trh nebude stíhat dojít, chce-li se zároveň starat o své hospodářství, takže počítám s tím, že bude prodávat někdo z příbuzenstva nebo prostě nějaký schopný, věci rozumějící brigádník.
      To, že se někdo přiživí je jasný – samozřejmě taky nevěřím ve všeobjímající lásku prodávajících, ale je na mně, kde nakoupím a vajíčka třeba kontroluju, zajímám se odkud pochází, zeleninu přebírám… FT samy o sobě nemohou (i když by to bylo fajn) a nezládají být zárukou poctivého zboží, akorát je blbý, že by měly aspoň dodržovat nějaká svoje pravidla (které si samy určí). Ani na výše uvedeném Zelňáku nejsou všichni poctiví jen ze své zahrádky prodávající a musíte si ty své šikovné najít sami, ale aspoň o sobě nic netvrdí.
      K FT celkově: Já na trhy chodím ráda, nemám auto, bydlím v centru a tak si prostě ty svoje oblíbené věci snažím najít co nejblíž. A mám samozřejmě lepší pocit z toho, že podporuju místní zemědělce (v lepším případě regionální, v horším prostě české). Chodím hlavně kvůli sezónní zelenině a ovoci, na které se v supermarketech kašle, a počítám s tím, že to bude o trochu dražší. V zimě nečekám pestrý výběr zeleniny, ale zase je mnohem víc masných (a dost dobrých) výrobků atd. Snaha o nějakou uniformnost mě až tak netěší (a podražuje to a může znevýhodnit některé miniprodejce, jak psala Sarka) ale zase mám ráda, když mají obchody aspoň nějaký jednotnější formát cedule, vidím, jak se ten, u kterého nakupuju jmenuje a odkud je, tyhle dvě informace mi přijdou dost důležité a ne vždycky (v létě obzvlášť, lidí jsou hromady) si teda stihnete popovídat. Ale na druhou, my v centru Prahy asi ani nemůžeme čekat, že se k nám nějaká babička potáhne 30 km s košíkem vajec a hroudou másla, těžko by se jí to vyplatilo, takže na větší pěstitele nemůžeme úplně nadávat.
      A k těm cenám – vždyť to psala Klára už minule, těžko na trzích budete prodávat vejce za 2 koruny, když k vám musí odněkud přicestovat, někdo (prodávající) s nimi, zaplatit pronájem paním v dlouhých batikovaných sukních atd. Mimochodem, tady jsme viděla vejce za 3,50 ks, med litr za 60 kč bych se ale asi styděla koupit, to je smutně nízká cena (předražování je špatná věc – podceňování je ale taky hloupost).

      • No a tohle je přesně to o čem jsem mluvil. Já třeba v supermarketu sezónní zeleninu našel, a taky třeba jablka od Slanýho, nebo zeleninu z Mělníka. Takže pardon, ale kdo chce být alternativní za každou cenu ať zvedne ruku a zaplatí, kdo neskáče není Čech a já mám nárok nechat se oblbovat kým chci, pravda? :-D V diskusích to zní všechno moc pěkně, ale zblízka už to tak hezký pohled není. Vpodstatě se ti vykukové liší jen velikostí. To co žere mě, je právě ten odér charity a mesiášství kolem „normálního“ byznysu… Nevadí mi že si někdo chce vydělat, o to tady jde přeci všem. Ale ta etická čára je pro mě prostě asi někde jinde.

        • yaya:

          Odér charity a mesiášství versus etika, no, Tebe musel někdo hodně nasrat.;).

        • @rachad: No jasně, že se nakoupit některá zelenina dá, o tom žádná. Ale myslím, že to není nějaký hraní si na alternativu, znát někoho, u koho nakupuju a nemuset při každým nákupu kontrolovovat etiketu, jestli dneska náhodou není mrkev česká vyměněná za belgickou mdlou, a je jedno jestli na FT nebo na jakémkoli trhu… A nemyslím, že si frikulínsky alternativně připlácím za něco,co neexistuje, vzhledem ke svýmu rozpočtu musím taky velmi pečlivě vybírat, příběh nepříběh, některý věci jsou snad jasný:)
          A jako chápu, co tě štvě, a taky to si to částečně myslím…“musíte si ty své šikovné najít sami, ale aspoň o sobě nic netvrdí.“..na rozdíl od FT. Ale stejně mi FT přijdou jako dobrý počin, prostě ta hustota prodejců toho, co hledám, je vyšší, než jindy, byla potřeba, aby to nějak to začalo, začalo to a časem se to vytříbí, lidi pochopí, co, od koho a koho tam vůbec hledají. Ale je to asi na delší povídaní, z těch diskuzí mám pocit, že se stejně málokdy pochopíme.

          • No, tak to si právě nerozumíme. Já nehledám zkratkovité řešení a už vůbec nečekám že to někdo udělá za mě. Tak třeba belgická mrkev není můj nepřítel a supermarket taky ne. Vybírám si sám a nečekám že to někdo udělá za mě. Nechápu proč by česká jahoda, nebo česká mrkev měla být lepší než jakákoliv jiná. Třeba to víš ty. Třeba celý svět jí odpadky a v Čechách roste ze země zlato. Už jednou jsem něco takového četl o nějakém ovoci ze Zelňáku a tuším že to taky bylo tak prosté. Ta paní měla české jahody (to se přeci pozná :-)) jiné tak dobré nejsou a kdyby byly ty samé za rohem v Tescu taky nebudou tak dobré. A jestlipak víte proč? :-D A to by bylo odsud z Brna asi tak všechno. Blahopřeji všem kdo věří. Tuším že se tomu říká placebo. Není to zadarmo, ale za ten pocit že člověk dělá něco pro dobrou věc to přeci stojí… ach kdybyste jen věděli co vlastně kupujete. V supermarketu se vám ty nápisy číst nechce, ale na ulici bez nápisu slepě věříte jen kvůli ceduli „farmářský“. Pánbůh s námi a zlý pryč… Nechci se hádat, dokonce ani přít, jen nechápu že to pořád nevidíte. Stačí pár křiklounů a půl národa má pocit že si našla mesiáše, který vejcema z domácího chovu na zeleným (aspoň to na nich píšou) nakrmí celou Prahu, Hradec Králové a Plzeň navrch. Umíte si představit ten výběh? Víte co pokrývá 80% půdy určené pro bio pěstování? Co když je to prostě píce pro dobytek, protože výnosy neošetřené zeleniny stojí tak za starou bačkoru že se to prostě nevyplatí? Jak by vám bylo? A znáte ten selský vtip? Víte, jak poznáte bio zemedělce? Chodí hnojit v noci… Čtěte, studujte, cestujte, ptejte se a nevěřte každýmu. Na krabicích mlíka se taky píše že je čerstvý a bude to tam napsaný ještě za dvacet let. Howgh. Promiň Kláro už budu zase hodnej :-)

            • yaya:

              A co bys jako chtěl? Aby se zeměmdělci domluvili, udělali družstvo a otevřeli si obchod? To by bylo ideální, ale to by se napřed museli domluvit. Jinak budeš běhat po všech čertech shánět každou věc jinde. Tak víš co, tak já až budu mít pocit, že to stojí za to, tak Tě pozvu k nám na ochutnávku. Na svoje náklady jo.

              • Já bych nechtěl nic. Nejsem zemědělec. Jen jsem řekl svůj názor na FT. Úplně vidím jak ve městě sedí partička v kavárně nebo v hospodě a říká si: Někdo by měl těm sedlákům pomoc. Pojďme od nich vybírat peníze a dovolíme jim prodávat tady na náměstí!“ :-) Nemyslím si že někdo kdo v tom dělá má něco jako „svaté nadšení“. Staly se chyby. Vytvořilo se prostředí umožňující zemědělcům produkovat a zbytek neexistuje. Pár jich to vzalo pěkně do ruky a poradili si. Zbytek se plácá a snaží zbavit se přebytků jak se dá. Nikdo bohužel nevymyslel nic lepšího a jednoduššího než jsou bedýnky a FT. Kde je místo a příležitost tam se prostě něco takového stane. Ale nemyslím že je to ideální způsob jak zásobit město zeleninou. Jinde ano, tady ne. Tady se z toho udělal cirkus Humberto.

                • yaya:

                  Tak to se velice mýlíš. Mohla bych Ti vyprávět co všechno je za tím…. FT nejsou samospasitelné, patří k nim i bedýnky, místní maloobchody i ty supermarkety atd.. Tady u nás z toho nefunguje NIC. Ani spontání trh. NIC. FT jsou začátek prodeje lokálních produktů. Bohužel, je to fenomém o který se otře kdekdo, včetně politiků, a proto to vypadá, tak jak vypadá. Nevím, proč by to, co funguje jinde, nemohlo fungovat i tady. To je takové malé čecháčkovství, nadávat na svou zem. Dej tomu šanci a čas, v zemědělství jde všechno pomalu.

                  • Milá Yayo, takto se nikam nedostaneme. Mě osobně tady od počátku nejde ani o to, házet špínu na FT, ani o to je vynést do nebes. Já bych jen ráda zjistila, jaká je co nejvíce realističtější realita a za nás jako malého zemědělce bych ráda zjistila, jaké nám dává či nedává perspektivy farmářský trh. Zkus prosím nemyslet na to, že tě někdo napadá – neděje se to – je fajn, že jsi tady zastoupena jako organizátor trhu a tak se prosím té pozice ujmi a zkus jen čistě pragmaticky odpovědět na pár, alespoň pro mě zásadních otázek. Jde o to,nechat nahlédnout do pozadí trhů i ty, kteří tam chodí, nakupují a vůbec je nazajímá, co je za tím, ale kdyby věděli, třeba by je i zajímalo.

                    1) Pro koho jsou dle tebe, jako organizátora, určeny FT. – Mají tam šanci viděno tebou jako organizátorem malí přebytkáři, kteří nechtějí prioritně vyrábět pro FT, nýbrž mají skutečně jen přebytky?

                    2) Jsi z trhů v České Skalici, malé město, prosím, můžeš napsat, kdo je stěžejní na vašem trhu a zda to jsou firmy, které prodávají i v nedalekém okolí a jak daleko, tudíž lze bez problémů nakoupit normálně u nich? Nebo to jsou přebytkáři a zemědělci, kteří normální produkci nemají a toto je pro ně šance? Prosím jde to nějak v procentech?

                    3) Je situace taková, že jsou farmáři, nemají odbyt, jsou nešťastní, ví o vás, protože fungujete už rok, máte dost velkou propagaci – tudíž si vás nacházejí a mají zájem dostat se na trh. Nebo je to tak, že hledáte farmáře vy a máte problém je sehnat?

                    4)Cituji z tvých komentářů:
                    My když jsme začínali, tak po žádných dotacích nebylo vidu ani sluchu, takže jsme to kvůli nim nedělali………Zmiňovala jsem se o dotacích vypsaných přímo pro farm.trhy, o těch ostatních víme, hledáme v nich zdroje, ale bohužel, zatím se nám trhy do žádného programu nevešly. Pokud nám nějaké pomůžeš najít, budeme Ti vděční a můžeme se zaručit, že všechno půjde do propagace.

                    Lze prosím napsat na co půjdou ty prostředky? Chápu, že jste neziskovka – to pro mě není zajímavé, protože v neziskovce se platy zaměstnanců nepočítají jako zisk, stejně tak náklady atd. tudíž prosím nač taková propagace?

                    5) Myslíš si ty osobně jako organizátor, že je v Čechách taková produkce malých zemědělců aby pokryly to, v co zákazníci farmářských trhů věří, nebo bude vždy gró trhu ve větších firmách, které mají možnosti prodávat i přes normální marketing? a prosím, zkus do toho nějak vložit tvá tvrzení z komentářů, že pro přebytkáře tu vlastně není mnoho místa. Jde mi fakt o paní Novákovou, co jí v neděli doroste 50 salátů, vezme kolo a jede…. díky.

                    6) Můžeš prosím napsat, kolik u vás stojí nájem stánku za den a s jakým nájmem počítáte na letošní rok? A zisk jde městu, či organizátorům trhu?

                    7) Co je pro tebe jako organizátora hybnou silou být organizátor a šlo o tvůj zájem či tě oslovili zemědělci?

                    Díky za vše
                    a piš klidně úplně nahoru nový komentář a napiš toKlára – sem se to asi nevejde. dík

                    • yaya:

                      Kláro, ty po mně chceš toho tolik a to já teď vážně nestihnu, pokusím se o to, ale nevím kdy to bude. Taky mám 4 děti.

                    • Hele ‚Yayo, úplně v pohodě, klidně i nepiš. Je to čistě na tobě.

                    • šťoural:

                      Super otázečky. Tak trochu na tělíčko. Vsadím se,že odpověďi nebudou tak briskní, rychlé jako na ostatní příspěvky.

                  • velký omyl. Nenadávám na svou zem. Mám ji moc rád a vždycky se za ní stavím. kdyby se mi tady nelíbilo a neměl jsem to tady rád, tak už tady nejsem. A čecháčkovství vidím právě ve FT. Jak už jsem řekl – jde to. Bydlím teď v Brně a funguje to úplně normálně. Otírání mají FT rádi, viz články na různých serverech, kde se nepíše o stáncích na Botanické, babkách na Slovaňáku nebo stánkařích na Zelňáku. Všude jen slyším o FT jako cestě k lepším zítřkům a jsem klidný protože vím že lidi nejsou hloupí a všechno se vytříbí. Pro někoho bohužel, pro někoho bohudík. Líbí se mi tvoje impregnace. Řeknu ti co přesně se mi nelíbí na FT a ty mě obviníš z čecháčkovství a mluvíš o svatém nadšení :-) Byla bys skvělá farářka. Mohla bys i vyprávět co všechno za tím je, ale nemyslím že bys mi řekla něco co nevím.

            • Hele Michale, vůbec se neomlouvej, za nás rozhodně nemáš za co.

      • rivl:

        Srdečně zdravím. Myslím si, že nepřehnal. Trvale bydlím na Praze 5 a na chalupě na Vysočině jsem každý měsíc tak týden. Na Vys očině jsou hodně nízké platy a tak ceny ze dvora jsou tomu úměrný. V Praze jsou platy nejvyšší v ČR a ceny na FT jsou předražený. Proto se snažím nakupovat potraviny od farmářů na Vysočině i pro naše rodinné příslušníky a cenu vždy zaokrouhluji nahoru. S těmi farmáři se už trochu známe, tak je to tak, jak by mělo být.
        Nicméně „jádro pudla“ vidím v malé propagaci hesla „KUPUJ ČESKÉ VÝROBKY – DÁŠ PRÁCI SÁM SOBĚ“. Všechno ostatní je jen „marketingová omáčka“-
        Co se týče zemědělství, tak vše je pokrouceno dotacemi. Doposud jsem nepochopil, jak jablka ze Španělska, vejce z Polska apod. můžou konkurovat české produkci. (kde je cena za dopravu, víc prostředníků apod ?). Prostě je něco shnilého, zemědělcema nezaviněného, co se snaží někdy s menším, jinde s větším úspěchem FT narovnat.

        • opět zdvihám palec. A za nás za kuchaře bych podotknul že „české“ se bohužel vždycky nerovná „kvalitní“ a ve finále je mým hostům jedno kde jsem to vzal když to chutná dobře. Ale když je to navíc „naše“ jsme všichni radši.

        • Anonym:

          Dobrý den
          Zemědělci v jiných státech mají jiné daňové zatížení, jiné dotace a případně i nižší náklady spojené s cenou práce.Prostředník je tam jede – supermarket s mezinárodním působením. Cena dopravy představuje pouze částku v řádu jednotkách procent z ceny přepravovaného nákladu (asi ta ropa není ještě tak drahá???).
          A k transportu potravin(nebo asi radši řeknu výrobků potravinářského průmyslu) k zamyšlení doporučuji článek na http://www.wmmagazin.cz/view.php?nazevclanku=britanii-deli-jen-devet-jidel-od-anarchie&cisloclanku=2009030126
          Hezký den všem

  • Jejda…pardon. Já jak vidím vystrčenou bradu… :-D

  • Já to vidím tak (a na trhy jsem jezdil bezmála tři měsíce než jsem přišel o prachy), že je to jen novej způsob developmentu. Prostě někdo pronajímá kanceláře v offichousech, někdo si pronajme rovnou celé náměstí a dělá alternativu. Jde o totéž. Pronajmout si plac a podpronajmout ho stánkařům. Aby to bylo trendy a dobře se to plnilo pojmenuje se to farmářský, selský nebo babiččin trh. A potom už jediné co vám může pít krev je, že ti sedláci ne a ne spolupracovat a vy máte starosti jak ho naplnit. Tak se zorganizuje pouliční divadlo, autorské čtení, nebo tam někdo píská na příčnou flétnou a druhej k tomu hraje na kytaru, začnou se prodávat housky, kytky, hrníčky, a proutěné košíky aby to pořád vypadalo útulně. Obzvlášť zábavně to působí třeba v lednu nebo v prosinci takové farmářské trhy. No a rozdíl proti normálním trhům je v tom, že zatímco třeba tady v Brně si babča koupí zaplatí svůj plácek přímo na radnici a stojí v řadě dalších dvanácti stařenek s medem, bramborama, houbama a cibulí (samozřejmě ne v lednu), tak farmářské trhy „kdosi“ zorganizuje a nechá si to pochopitelně pěkně zaplatit. Podle čísel co mám k dispozici se to docela vyplácí, jen to dá běhání sehnat ty farmáře no… A největší legrace nakonec je že když přijde na věc, tak nějaká alternativní paní z města v dlouhé sukni, pleteném svetru a s dřevěnýma korálema na krku která v tom má prachy se zlobí na sedláky a říká jim že tomu nerozumí a proč nechtějí spolupracovat na jejím byznysu. Když už se válí doma a nic nedělají :-D :-D :-D

    • Hele RAchade, tak to ne! Já tady pozoruju pěknej zápas a ty strčíš hlavu do ringu a knokoutuješ mi soupeře v první minutě- já se chci bavit sakra :-)))) nejdřív musíš oťukávat, ukázat svá slabá místa, abys navnadil soupeře a ne tak hr, hned to vybalit ! :-))

      • yaya:

        Ale Jidáši, to není pěkné, jen tak zpovzdálí pozorovat, nechat všechno odřít ubohou ženu a nakonec se do toho v pravou chvíli vložit!

    • yaya:

      Jo, to jsi popsal situaci celkem výstižně. My – http://www.babiccinytrhy.cz :) – se to snažíme tak nedělat, ale ono to k tomu dost svádí. A to je pořád ta lepší varianta. Znám i horší. Je to smutný, ale čas to vytříbí. Lidem, kteří mají o dobré trhy zájem, bych doporučila úplně nezanevřít a podporovat ty dobré.

Přidejte komentář