Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Včera jsem běžela do našeho města pod kopcem, koupit pytlíky na zip, protože nám zase přišlo objednané koření. Protože je dobré udržovat sociální kontakt, protože má kolem sebe člověk pár fajn lidí, občas nakupujeme komunitně. Včera byl vrchol jedné takové komunity. Dorazily dvě bedny koření od Samuela. (Tato reklama je za dobré služby – není placená:) Každá po patnácti kilech a dorazily samozřejmě jen k silnici. Já nakoupila pytlíky, pan domácí musel k silnici a vzhledem k tomu, že není příliš komunitní typ, budu to mít ještě drahé. Navíc si dnes všimnul, že má u vozíku upadnuté kolo,  u vozíku, který je dimenzován na jedna a půl tuny a všiml si toho dnes, když se vrátil s Hugem a přivezl pět velkých žoků vlny, protože už občas vidíme mezi trámy, že vychází slunce. |No, nebudu lhát, častěji vidíme, že zapadá :).  No a tak je jasný, že to upadlo kvůli těm dvěma bednám po patnácti kilech a teď bude muset shánět zase nějakého dalšího komunitního typa, který mu to svaří. Nebo vysoustruží novou poloosu. Z města jsem to vzala oklikou, protože naše španělská oper zůstala jednou cestou z hospody u žebříku ve skalách, poměrně dlouho tam zůstal a okolnosti tomu chtěly, že zapíchl lahváče, co si nesl domů do sněhu a lahváč tam zůstal.

Takže jsem měla pytlíky, lahváče, jako bonus i ztracený zapalovač a celý večer jsme pytlíkovali. Byl to takový hezký, skořicový astmatický večer. To je zajímavý, jak je člověk stále v pokušení sníst tu lžíci skořice :-), když jí balí. Jen to zkusit.:) A poslední díl komunitního seriálu, totiž rozvoz, respektive roznos mě čeká. Dnes první. Do Prahy a do Plzně neběžím, to si počká zde. Ale napadlo mě to už v pátek, když jsem takhle byla na malém ranním výletě naproti rodičům pana domácího, že je strašně neefektivní, že skuteční sportovci netrénují třeba tak, že je nezaměstnává pošta. Já běžela jeden, asi 7 km kus tím způsobem, že zastavilo auto, vyšly dvě pošťačky, zazvonily u domu, já je předběhla, oni nasedly, předjely mě, ujely padesát metrů, zastavily,vystoupily, já je doběhla – předběhla a takto po celou dobu. Takový ruční a nožní – tedy běžečtí a koloví „mesenžři“ by ohromně naplnili trh práce :-).

No a když už jsme zase u koření, je nezbytné odkázat na jeden fakt prima článek Michala Hromase na jeho Rozinkách a mandlích. Máte vy osobně nějakou opravdu oblíbenou kombinaci koření? A nacopak? A nějakou opravdu vlastní směs? Sem s ní ! A taky –  u nás zvítězil na plné čáře Badyán.   Které je vaše nejhezčí koření?

26 komentářů to “A zase koření”

  • Miluška:

    Ahojec, ja jsem si pro nakup koreni oblibila internetovy obchod profikoreni, nedavno jsem si tam koupila zasobu sladke papriky a to je teda zuzo labuzo :) Jinak miluju taky jeste kari, treba takove kure na kari, to nekdy doma bodne :)

  • Pavluša:

    Jak to tady čtu, musím vyzkoušet kardamon. Můžu se zeptat, do čeho ho nejčastěji dáváte? ;-)
    Jinak já miluju kurkumu a libeček. Libeček v čerstvém stavu odjakživa a švagrová využívá i semínka. To jsem se od ní naučila a tak máme libečkovou vůni v bramborách, rýži apod. i v zimě. Začala jsem je dávat i do chleba (lžičku) a má bezkonkurenční chuť! :-)

  • jani:

    Kláro, prosím, jaký kupujete kmín? Uvažovala jsem objednat na netu větší balení a ceny jsou od cca 80Kč do 400 i více Kč za kilo. Zatím jsem ho kupovala různě, největší balení 750g v Makru, ale na ceny jsem nekoukala. Nějak výraznějšího rozdílu v kvalitě jsem si nevšimla, takže netuším, jestli se vyplatí si připlatit… :) Děkuju.

    • Zdravím Jani. Vše co jsme schopný, se snažíme koupit u pramene. Nečekáme až se to zaneřádí, nebo nabalí spousta nesmyslů, když to protéká kanálama :-). Jsem hodně zaražený, když se někdo ptá, kde koupit obilí, nebo věci, které se běžně pěstují v Čechách a na Moravě. Já bydlet ve městě a mít auto, sednu, vyjedu a v první vesnici, kde uvidím něco jako hospodářství zastavím a zeptám se – potřebuju pšenici, žito, atd.

      No jinak kmín sami bereme od takového místního pěstitele, co už ho pěstuje x let. A kontakt jsme získali ze dvou stran. Od známé a agentury. Ideální, pokud nevíte je, zavolat na agenturu mze. Je to detašované pracoviště ministerstva zem. a tam mají všechny místní sedláky pod palce a vědí co pěstují.. Dají vám kontakt. My kupujeme ve velkém a 60-70 Kč kilo.

      • jani:

        Díky moc :) To určitě zkusím nejen kvůli kmínu, to mě nenapadlo. Pšenici a žito jsme kupovali taky přímo od sedláka, starý pán, dělá to s vnuky už několik desítek let a postaru a poctivě, ale poslední rok byla pšenice dost mizerná a s kdejakým smetím. Uvidíme, jestli to bylo rokem a počasím, nebo sedlák už hodně stárne a vnuci to flákají…

  • Veska:

    No u mě jednoznačně skořice,miluji její vůni to typické aroma po kterém se utluču a kdy bylo možné sypu je všude … skořice s medem po ránu … ideální doping po noci … skořice do kafe,skořice do rajské,skořice do štrudlu,skořice na pečená jablka … a jednoznačně do perníků proto je miluji …
    badyán je nádherný,ale skořice je skořice … a chápu to nutkání strčit lžičku se skoříci do pusy .. já bych neodolala

  • hanaka:

    Tak tenhle článek mi krásně kápl do noty, zrovna se odhodlávám od Samuela poprvé objednat. Navnaděna zdejšími recepty, láká mě vyzkoušet uzenou papriku :-) Jinak sladká a pálivá paprika – u nás nejvíce používané koření, už jen kvůli barvě, nemám ráda bledá, mdlá jídla. Ze směsí zátar, garam masala, někdy provensálské koření, ale to si většinou míchám až do jídla. Nějaký tip na dobrou směs od Samuela? Jednu dobu mě taky nadchly grilovací byliny od W. Grešíka, ale ta cena, tak si míchám převážně sama. No a badyán je určitě nejkrásnější, skořice dokonalá a kardamon prostě nejlepší :-)

    • S tím jaké koření je nejkrásnější, nejlepší a vůbec – úplný souhlas. :). Tak se SAmuelem – mám to tak, že hodně dávám na komunikaci a to, jaký mají přístup. Je tam velmi milý pán a je dost vstřícný. My brali koření poprvé vloni a pak tento týden, vždy kolem 25 kg :-). Vloni jsem byla nadšená uzenou paprikou, ale letos zjistila, že bohužel není uzená :), nebo je, ale je to prostě paprika a uzené aroma, což se tedy nikdo nesnažil tvrdit, že by to bylo jinak, jen jsem si toho nevšimla. Např. koření od Antonína prodává také uzenou papriku a tam je jasně napsáno, že je to vyuzená nikoli s aromaty. Jenže tam je cena už příliš vysoká. Bezesporu bude kvalitní, ovšem s mou spotřebou musím hledat kompromisní cestu. TAkže moje cesta je koupit si maďarskou asta 100 a sladkou 160 od Samuela a zkusím letos část vyudit :) (je tedy jasný, že se udí paprika a pak se mele, ale to mi vůbec nepřekáží :-).

      Pak k jejich koření – zelená koření jsou poměrně hrubá, takže třeba rozmarýn je fakt celý, lze koupit tuším i drcený, já raděj větší a doma si pak melu. Směsi – dělám si sama, jedinou, kterou kupuji je jejich provensálské koření a to mi moc vyhovovalo.

      • hanaka:

        Hm, tak tu uzenou papriku budu muset promyslet, taky jsem si toho nevšimla. zelené koření v celku mi nevadí, nejradši mám potlučené z hmoždíře, aroma je pak nesrovnatelné s drceným, které leží třeba měsíc. Jen skořici jsem doteď kupovala mletou. Meleš na mlýnku na obilí nebo spíš na mačkači?

        • Podle toho co. Skořici si kupuju jak celou, tak kilovku mleté.(prý je to afrodisiakum :)) Na mlýnku melu hořčici. V mačkači pak badyán, hřebíček a prostě tvrdé koření a v hmoždíři rozmarýn, zelený pepř, nebo co je momentálně potřeba.

    • jani:

      Hani, zrovna se chystám si namíchat „grilovací“ směs a sbírám inspirace. Můžu se zeptat na tvou kombinaci? Obvykle dávám pár druhů paprik, různé pepře, kmín, sušený česnek a zkouším různé zelené příchutě, ale nějak to pořád není to pravé :)

      • hanaka:

        Jani, tak já to míchám od oka a většinou těsně před použitím :-) Jinak vlastně to samé, jen většinou ještě přidám ze zeleného petržel a podle typu jídla a chuti třeba oregano, tymián nebo rozmarýn. Někdy i to hořčičné semínko. Moc dobrý je i koriandr.

    • Od Samuela beru hlavně směsi, tak můžu pár doporučit. (Nevařím maso, tím je možná můj výběr lehce ovlivněný. Dochucení steaků pečínek nebo např. šunková sůl jdou mimo mě. :-) )

      Evergreeny, které užiju nejvíc jsou Maminčino tajemství a Babiččino staročeské – koření na bramborák. Maminčino pozdvihne a doladí chuť různých směsí nebo placek. Babiččino se hodí do polévek, různých zapečených jídel a omáček. I když postupem času přidali do názvu tohoto koření bramborák, není jeho využití omezeno na něj. Základem je sice majoránka, ale chuťovou zajímavost směsi dává právě to ostatní v kompozici kolem ní.
      Další, které stojí za vyzkoušení jsou Koření Břetislava II. a Dědův kapr. Ty už nejsou tolik samospasitelné, že by se hodily prakticky do všeho, ale mají zajímavou netypickou chuť. Já jsem si našla kombinace, kam mi vyloženě sednou, zkuste taky. :)

      A pak mám také jeden anti-typ: Mládenecké. Je sice příjemně výrazné a na první ochutnání zajímavé, ale základem je sůl a chuť se s dalším použitím zdá spíš vlezlá. Nevím, z čeho se skládá. Možná sůl, česnek a trochu papriky. Mě osobně výsledná chuť připomíná trochu glutamát. Je to jediné Samuelovo koření, které se u nás nespotřebovalo.

      • hanaka:

        Myosotis – díky moc, taky vařím převážně bez masa, ale ten Dědův kapr na bezmasá jídla, to mě opravdu zajímá :-)Vyzkouším i to maminčino, různé placky jsou u nás často :-)

  • tunga:

    Já hodně použivám asafoetidu (čertovo lejno:). Ale to je možná přehnaná exoťárna. Jinak hodně suším celerové listy a dávám je do všeho.

  • A já si včera domů dovlekla 10 kil semínek a připadalo mi, že je to moc:) Oblíbenésměsina koření nemám, prostě buď voní, nebo nevoní a nechutnají…ale do zásoby moc nemíchám. Mám stabilně jen perníkovou, zátar, adžiku a čubricu, ale poslední dvě jmenované moc často nepoužívám.

  • To s těmi běžeckými messengery je dobrý nápad! A taky rotopedy ve fitness centrech jsou pěkně neefektivní. To si vždycky říkám, že by tím šlapáním měli vyrábět elektřinu. Nebo si napájet alespoň vlastní osvětlení a klimatizaci :-)

    A teda k tématu koření: mě fascinuje chuť a vůně kardamonu – třeba když se přidá do koláče :-)

  • Ty jo…tolik koření snad nespotřebuji za rok, nebo jo? Kupuji v menším, tak se to blbě srovnáva. Co se týká pošty, mám pocit, že “mesenžři” už mají a doručují zrovna moji poštu z Moravy. Nebo to aspoň tak dlouho trvá.

  • Tolik koření, to je krása! Muselo to u vás nádherně vonět :)

    • Anonym:

      A to koření potom prodáváte?není možné ani při tak početné rodině ho využít bez projítí záruky

      • Nene, vůbec ne, ale SAmuel má při koupi nad půl kg a kilo velmi, velmi příznivé ceny a tak když se dá dohromady 12 rodin, jedna to objedná, rozváží a rozběhá :), tak mají všichni celkem přiměřenou dávku. My osobně určitě spotřebujeme za rok kilo papriky, hodně zeleného pepře do sýra, majoránkku, když dojde domácí, černý pepř. A určitě hodně skořice a pak všechny koření, ze kterých si dělám směs koření do perníku. Takže tak to je :)

        • caso:

          Pres kilo papriky?! Bohajeho, to si vubec nedokazu predstavit. Budu muset provest analyzu vasich receptu, se specialni durazem na pouziti papriky. Musim rict, ze to mi opravdu vyrazilo dech. Vzdycky jsem mel v kilovych objemech zarazenou skorici, anyz, kmin, horcici, nebo treba hrebicek (a samozrejme susena rajcata, cesnek, cibulu a korenovou zeleninu), ale papriku? Nevim proc, ale jedine co se mi pri predstave kiloveho (a vetsiho) baleni papriky vybavi, je parta alkoholickych kucharek v diagnostaku. Budu si muset upravit predstavu, kterou o Vasi rodine mam.

          • Muhehe, parta alkoholických kuchařek v diagnosťáku :)). Hele, to já zase si neumím představit velké množství hřebíčku. Za svůj život, s vypitými cca 5ti litry vína si hřebíček kromě kompotů, rajské, perníku a sem tam dalšího, automaticky spojuji s naším stomatologem :). Když se nechce k lékaři, jde se pro hřebíček. Jo a abych vás trochu vyvedla z vnímání objemu – tak v chodbě leží pytel, který měl vloni 25 kg. Je v něm kmín :). Něco si někdo pobral, ale moje dávka do jednoho bochníku chleba je cca jeden prodávaný pytlík. No ale chápu vás. Třeba moje maminka byla sběratelkou kořenek, byly u nás od dětství a my je museli omývat a omývat a takto se omývaly asi 15 let. Nepamatuji se, že by se kdy dosypávaly :-)

            No a protože vaše komentáře mě vždy naplňují radostí a vyvolávají úsměv na rtech, musíme si vás nějak předcházet a tak posílám přímý link na všechna jídla, kde se vyskytuje termín „sladká paprika“ :) https://conovehonakopci.cz/?s=sladk%C3%A1+paprika

            • caso:

              Panecku, to je ale kompliment, a ten servis, uplne mi to vyrazilo pocitac s ruky. Dekuji mnohokrate za paprikove orgie.
              Nechal jsem si to projit hlavou a ted zrovna ziju predstavou Vaseho obydli, a uplne vidim matne obrysy postav prodirajici se pres haldu plnych pytlu s korenim (krome vsech ostatnich pozivatin) a je to nadhera.
              U nas se jede take na pytle, temer ve vsem (krome papriky!!) ale jeste navic k jidlu mame roztrouseno v hlavni obytne mistnosti spoustu naradi a ruznych polotovaru, takze osadka taky dost zakopava a napichuje se.

              • Předpokládám, že nejste naivní a nemyslíte si, že se u nás nezakopává nejen o roztroušené spousty nářadí a různých polotovarů? Že jsou pod stolem, vedle stolu, v kuchyni, ba i na trámu a v posteli. To, že něco není na fotce samozřejmě neznamená, že to není ve skutečnosti. Ale stejně jako židé nosí do synagogy kipu, protože ani Bůh nemá právo na jejich myšlenky, stejně tak je pan domácí se svými fotkami tvrdě lustrován. Je určité soukromí, o které si člověk zakopává rád sám :)

                • caso:

                  Uz dlouhou dobu premyslim, odkud prameni tahle „mestska legenda“ o noseni kippy, ale asi to je jen obecna lidska vlastnost racionalizovat veci kolem sebe. Uznavam, ze tahle je jedna z tech lepsich – Kol Tuv.
                  No, dle meho nazoru neni mozne zit zivot bez spousty rozdelanych projektu (minimalne mentalnich), takze ne, ocekaval bych u Vas neco podobneho jako u nas, s mensimi odchylkami (jakoze u nas neni mozne udelat fotku interieru ktera by neobsahovala „rozdelavky“).

Přidejte komentář