Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Jak již bylo napsáno dříve, na stránce Domácí mlékař v praxi budou postupně narůstat recepty k jednotlivým stranám knihy pro ty, kdo by rádi viděli recept i v barevných obrazech, případně na videu, tedy jako rozšiřující materiál ke knize, proto také video neobsahuje podrobný titulkový návod. Jakékoli fotografie vašich výtvorů jsou i nadále vítány a vložíme je následně do patřičného článku, případně jako fotografii k dané stránce. Posílat lze mailem na my@conovehonakopci.cz – nemusí (ale může) být komentář, foto bude prima.

Dnešní článek ukazuje velmi jednoduchou výrobu jogurtu bez pomoci jogurtovače, za použití 4 druhů mléčných kultur

  • kultury YFL 812 – výrobce Hansen Dánsko
  • kultury YO-Flex Harmony – výrobce Hansen Dánsko
  • kultury YO-Flex L 903 – výrobce Hansen Dánsko
  • kultury jogurtové – výrobce Milcom ČR
  • kultury Lambda  – výrobce Coquard Francie
4 druhy kultur

4 druhy kultur

Podle videa je zřejmé, že výroba v malých sklenicích či větší nádobě nemá při správném postupu a správném dávkování vliv na hustotu jogurtu. Jogurty jsou husté jak při výrobě v malém, tak větším množství. Co se týká chuti jogurtu, je u každého jogurtu výrazně odlišná. Je třeba najít si vlastní chuť, která každému vyhovuje. Každá kultura má jiné složení Bulgaricu a Thermofilu, tedy složek, které odpovídají – jedna za hustotu a jedna za chuť a právě proto je každý z těchto jogurtů odlišný. Vše zkoušeno pouze s kravským mlékem.

Kultura YFL 812 u nás chutnala všem, jogurt je hustý a jemný, chuť spíše nasládlá, není výrazně kyselý.

Kultura Yo-flex Harmony se nesetkala příliš s odezvou. Jogurt sice hustý, ale chuťově bezvýrazný, bez chuti.

Kultura od Milcomu slavila úspěch, jogurt hustý a kyselý, pro děti až příliš kyselý, to lze však regulovat kratší dobou zrání. Pokud však zrají všechny tyto jogurty stejně dlouhou dobu, Milcom vyniká větší kyselostí.

Jogurt z Lambdy chutnal také,  je mírně kyselý a hustý.

 

Pokud byste měli  rádi knihu o zpracování mléka doma, nabízíme vám ke koupi Domácího mlékaře
domácí mlékař

20 komentářů to “Jogurt podle Domácího mlékaře str. 82”

  • Lukáš:

    Ahoj, chcem sa spýtať či kultury YO-Flex L 903 – výrobce Hansen Dánsko je možné použiť aj na kozie mlieko. Ďakujem za odpoveď Lukas

  • Iva:

    Dobrý den, dostala jsem vaši knihu a od souseda koupila mléko a rozhodla se dělat jogurty. Ale stále se mi opakuje stejný problém, jogurt je málo hustý a po rozmíchání šlemovitý. Mléko kupuji od souseda, čerstvě nadojené, zahřeju na 95 stupňů, zchladím, naočkuji koupeným jogurtem, zahustím i trochou syrovátky ale i když už je to hustší tak stejně pořád docela teče a šlemovatí? Může to být tím že očkuji jogurtem a ne jogurtovou kulturou? Děkuji za radu

    • Hezký den Ivo. Nejsem si úplně jistá, co znamená, že zahustíte trochou syrovátky. Zkuste to prosím rozvést? Jinak ano, je to nejpravděpodobněji právě tím. Napište případně, jakým jogurtem očkujete. Samotné očkování jogurtem není až takový problém, jako druh toho jogurtu. Napište také, jaké množství jogurtu děláte a jakým množstvím jogurtu očkujete. Napište případně i při jaké teplotě a jak dlouho ho necháváte. Děkuji a hezký den.

      • Iva:

        Dobrý den, děkuji nejprve za rychlou odpověď. Jogurt jsem dělala dle návodu u vás v knize, 1 litr mléka zahřála na 95 stupňů, poté zchladila ve vodní lázni na 45 stupňů, přidala 2,5% syrovátky na 1 litr jogurtu a dvě a půl lžíce jogurtu Olma – Selský jogurt, poté zavřela do lahviček a dala do domácího jogurtovače od Tescomy na 8 hodin a pak na 12 hodin do lednice…teď jsem chtěla ještě ze zbylého mléka zkusit máslo, ale když jsme mléko zahřály na 60 stupňů a 48 hodin nechaly stát, tak jsme po té zjistili, že na mléce je jen nepatrné množství smetany, ze 2 l cca 100 ml smetany…přijde mi, zda to mléko není málo tučné a tím pádem se mi také nemusí dařit ten jogurt…

    • Inka:

      Dobrý den Ivo.

      Otázkou je, zda je jogurt opravdu tak bídně tekutý nebo jestli při vší úctě bez urážky máte jen lehce nereálnou představu.

      No…v Domácím mlékaři je přídavek sušené syrovátky a sušeného kravského mléka doporučován na výrobu kozích jogurtů, což je v pořádku. Jde čistě jen o zvýšení sušiny.

      Z vašeho příspěvku není zcela jasné, jakou používáte syrovátku. Zda sušenou kozí, sušenou kravskou (mimochodem jsem ji zahlédla v nějaké racionální výživě jen jednou za zcela neadekvátní horentní sumu). Použití tekuté by bylo z důvodu zvýšení sušiny zcela neúčinné s opačným efektem.

      Pokud jde o kravský jogurt, kdo by chtěl zvednou sušinu, tak je lepší přídavek sušeného mléka, ale zvedá to cenu a pro někoho je nepřijatelná jistá pachuť – je to velmi individuální.

      V očkování jogurtem by nemusel být problém, ale taky mohl. Velmi záleží na stavu mikroorganizmů, potažmo co si jogurt prožil, než se dostal k nám do ledničky. Potíže se úplně vyloučit nedají. Na druhou stranu poměrně dost lidí jogurt jako inokulum používá naprosto bez problémů. Kultura je však bezesporu jistější.

      Jestli je problém v mléce, jogurtu, nebo ve vší úctě i třeba někde u Vás, se můžete alespoň do určité míry pokusit ověřit na průmyslově ošetřeném homogenizovaném mléce z obchodu.

      Homogenizované mléko je z hlediska tvorby jogurtového gelu naprosto ideální surovina. Gel se tvoří o něco kvalitnější, než u nehomogenizovaného. Otázka je jestli je to běžný spotřebitel schopen postřehnout. Tím nechci dehonestovat jogurty z čerstvého mléka přímo od krávy. Taky je mám ráda a je jasné, že kdo chová dojné zvíře, nebude běhat pro mléko do obchodu.
      Byla bych nerada, kdyby tyto jogurty vycházely jako méněcenné. To opravdu nejsou.

      Je možné si udělat pokus. Použít jak mléko od krávy, tak mléko z obchodu:

      • je nutné mít alespoň 4 skleničky – 2 na jogurt z kupovaného mléka a 2 na jogurt z mléka čerstvého od krávy.

      1. mléko čerstvé od krávy zahřát na 95°C, nechat odstát cca10 min. a rychle zchladit na očkovací teplotu, zaočkovat jogurtem a nic jiného nepřidávat. Naplnit do vyvařených skleniček včetně víček a dobře uzavřít, skleničky řádně označit – dát do jogurtovače
      2. mléko z obchodu (čerstvé plnotučné ne UHT) už vysokým tepelným záhřevem ošetřené je, takže pouze vytemperovat, zaočkovat, naplnit do skleniček, uzavřít, označit a přidat do jogurtovače.
      3. po vytvoření pevné staženiny skleničky z jogurtovače vyndat (2+2)
      4. od každého jednu (1+1) normálně uložit do lednice k vychladnutí a dalšímu dozrání.
      5. jogurt v druhých skleničkách (1+1) pořádně rozmíchat čistou lžičkou, opět zavíčkovat a také uložit do lednice na konečné vyzrání => ve výsledku vznikne krémový jogurt (přesněji, měl by :).
      6. Speciálně pro tento účel je lepší nechat v ledničce vyzrát 24 hod. Takže zajistit, aby se na jogurt nikdo nevrhnul.

      Minimálně jogurty z kupovaného mléka by měly být OK. Jak tuhý, tak krémový. Dost velké procento jogurtů v obchodech je právě rozmíchávaných – krémových. Ono není možné úplně srovnávat krémový jogurt s variantou pevnou nerozmíchávanou – rozmíchanou až těsně před konzumací, nikoliv před finálním dozráním v chladu. Konzistence je zákonitě přeci jen trochu jiná.

      Pokud by se Vám jevil i jogurt z kupovaného mléka nějak „nestandardní“ nebo né podle Vašich požadavků, tak je buďto problém v očkovacím materiálu (jogurtu z obchodu) => zkusit jiný (lidem se většinou daří z Hollandie), nebo máte mírně jiné, lehce nereálné představy – to už jedině opravdu pouze přídavek sušeného kravského mléka. Ale je potřeba si to vyzkoušet (nejdříve změnit jogurt, nebo použít přímo kulturu a až pak sušené mléko). V případě smetanových jogurtů (min. 10% tuku) = přídavek smetany. Smetanový jogurt není možné vyrobit pouze z běžného plnotučného mléka. Standardizace tuku je zkrátka nutná. A srovnávat obyčejný jogurt se smetanovým není možné, i když to někteří dělají. To prostě nejde.

      Ivo neberte si to prosím nějak osobně negativně. Váš jogurt jsem neviděla, takže se pouze mohu pokusit o nějaký odhad slabých míst při výrobě včetně možných srovnávacích kritérií. Není to míněno nějak zle.

      S pozdravem
      Inka

      • Iva:

        Dobrý den, velmi vám děkuji za dlouhý a vyčerpávající návod. Rozhodně se nijak neurážím ani to neberu osobně a klidně bych i brala kdyby byla chyba v postupu u mě…to se dá totiž lehčeji spravit nežli shánět jiné mléko či kultury :-)
        pro představu, chtěla bych vyrobit takový jogurt…jako se konzistence (myslím tím opravdu jen tu tuhost) jako je např. Choceňský jogurt. Jogurt co vyrobím na první pohled vypadá skvěle, je tuhý, když obrátím lahvičku vzhůru nohama tak drží, ale po rozmíchání se najednou stane o 50% tekutější..Pokud je to takhle normální, tak asi máte pravdu v tom co vlastně očekávám. Chuťově je dobrý.

        Ještě mě právě napadlo zkusit to způsobem jako se dělá řecký jogurt, jestli by to pak nebyla ta kýžená konzistence :-) Když se kouknu na video viz výše, tak takovéto tuhosti nedosahuji….v podstatě vyrobím klasický bílý jogurt spíše tekutější konzistence..
        Děkuji za tip s rozmícháním jogurtu před uložením do lednice.
        Ještě jednou děkuji za rady a za to že jste si s odpovědí dala tolik práce, moc si toho vážím.
        Iva

        • katka1:

          Dobrý den.
          Choceňský jogurt je smeranový jogurt, právě přídavek smetany mu dává tu konzistenci. A chuť také.
          Já jsem zpočátku používala z zaočkování právě choceňský jogurt, k zaočkování je dostatečně „živý“ a pokud se dělá s přídavkem smetany, tak odpovídá chuť i konzistence.
          Dnes už vyrábím jen z kultury.
          Ať se daří.
          Katka

          • Iva:

            Dobrý den Katko, děkuji za informaci. Chtěla bych to s tou smetanou zkusit, povíte mi kolik jí přidáváte? Děkuji

            • katka1:

              Už smetanový jogurt nedělám, ale dříve, když jsem chtěla třeba litr jogurtu, tak jsem nechala ustát (třeba jen 12h) tři litry mléka a pak jsem sebrala horní litr tučného mléka. Tak jsem se dostala na přibližně 10% tuku.

        • Anonym:

          Dobrý den Ivo.

          To je právě to, že poměrně dost lidí si neuvědomuje, že při výrobě jogurtu je přímo zásadní surovina, tedy mléko. Někteří se mylně domnívají, že když třeba zaočkují smetanovým jogurtem polotučné mléko (1,5% tuku), tak jim automaticky vznikne „jako“ smetanový jogurt, ale nebude v něm tolik tuku. Nelze se v tomto směru na nikoho zlobit. Když není člověk „políben“ alespoň základními teoretickými znalostmi z mlékařiny, má na takovéto úvahy právo. A také chápu, že se dnes mnozí snaží s tuky a cholesterolem aktivně bojovat.

          Pokud se budeme bavit čistě o „bílém jogurtu“, tak lze stanovit 3 základní typy dle tučnosti:

          1. Nízkotučný bílý (se sníženým obsahem tuku) – obsah tuku POD 3 %

          2. Bílý jogurt – obsah tuku 3 % A VÍCE

          3. Smetanový bílý jogurt – obsah tuku 10 % A VÍCE

          Vždy se jedná o samostatnou kategorii, která má poměrně širší rozpětí. Proto není možné vzájemně porovnávat jogurty z různých kategorií. Rozdíly jsou patrné i v rámci jednotlivých kategorií. Jiné parametry bude vykazovat jogurt s tučností 3,2 % a jiné jogurt 7,2.
          Jednotlivé kategorie se obvykle liší i použitou výchozí surovinou.

          • U jogurtů nízkotučných bílých a bílých jogurtů (s obsahem blízko ke 3 %) se krom mléka s požadovanou tučností obvykle pro zvýšení sušiny (tedy zahuštění) používá přídavek mléčné bílkoviny nebo sušeného mléka + je možnost odparky.

          • Zatím co u smetanových bílých jogurtů se na obalu ve „složení“ můžeme dočíst: pouze smetana a bakterie mléčného kysání. Nic jiného se obvykle nepřidává. Zvýšený obsah tuku zajišťuje dostatečnou sušinu a tudíž i hustotu výsledného jogurtu.

          V provozu se používá výhradně homogenizovaná varianta smetany s tučností nad 10 %. Ostatně i na všeobecně opěvovaném Choceňském jogurtu je napsáno – obsah tuku min. 10 %.

          => ideální surovina na výrobu domácího smetanového jogurtu je homogenizovaná smetana s tučností 12 % (ta co je určená na vaření nebo do kávy)- nejlépe v 0,5 l balení – co mají v obchodech v chlaďákách (pure-pack), nemyslím ty trvanlivé v Tetrapacku. Kdo by chtěl standardizovat na 10 %, je možné přilít trochu mléka.
          Tím netvrdím, že není možné použít domácí odstředěnou smetanu, je však nutno počítat s tím, že bez homogenizace nám bude během zrání jogurtu část tuku vzlínat nahoru a utvoří se tuková zátka. A celkově bude jogurt senzoricky trochu jiný. Někdy jsou v něm znát přímo tukové kuličky (záleží na mléce) či jejich shluky a jogurt může působit v ústech až trupelnatě. Někomu to může vysloveně vadit, někdo to má naopak rád. Je potřeba si to vyzkoušet a zjistit co komu vyhovuje.

          .
          Už jsem tu jednou o standardizaci psala. Nerada bych zbytečně zabírala kyberprostor
          http://conovehonakopci.cz/?p=147&cpage=1#comment-210683

          Ve Fóru je rozcestník:
          http://conovehonakopci.cz/?page_id=1316&mingleforumaction=viewtopic&t=332

          (Kdybyste Ivo potřebovala třeba poměry na nějakou jinou tučnost 5 nebo 8 % nebo něco jiného, není problém)

          Dívala jsem se na Selský jogurt z Olmy, měl by mít obsah 5% tuku. Takže by srovnání s jogurtem z mléka od sousedů nemuselo být zrovna ideální. Záleží jakou mají u sousedů krávu. Záleží na plemenné příslušnosti i na konkrétním zvířeti. Jestliže mají např. čistou holštýnku a ještě k tomu nemá kdoví jaké genetické předpoklady pro mléčné složky, tak jí z vemena 5ti %tní mléko nikdo hned tak nevyrazí + je možný i o něco nižší obsah bílkovin. Pokud by měla tučnost třeba jen 3,2 tak musí být jogurt přeci jen oproti Olmě o něco méně hustý. Otázka je, jestli Olma ještě nepřidává mléčnou bílkovinu nebo suš. mléko.

          V tomto případě by Vám přídavek sušeného mléka na zvýšení hustoty (sušiny) určitě pomohl. Není to tak dávno, co zde na stránkách proběhl příspěvek o odpařování mléka na výrobu jogurtu. Pokud by se Vám podařilo uhlídat mléko, aby se nepřipálilo a nevadily by Vám příchutě dlouho vařeného mléka + náklady na energie, taky je to možnost.

          To celé by se dalo kombinovat s volbou vhodných kultur. Kdybyste se Ivo třeba v budoucnu rozhodla pro zakoupení kultur, vřele doporučuji si pořídit dva druhy jogurtových kultur od Bulgaricus (bulharské).Tím nechci nijak srážet ostatní co jsou na trhu. Všechny jsou dobré, ale Bulgaricus má momentálně v repertoáru „bulharský jogurt“ – což je pravý jogurt, původní (bez EPS kmenů – slizotvorných nebo alespoň ne nějak výrazně) a zároveň „řecký jogurt“ – evidentně s použitím EPS kmenů – je kompaktnější, viskóznější. Rozdíly ve struktuře obou jogurtů jsou markantní. Ale oba jsou dobré. Zrovna tyto dva jogurty mi připadají na porovnání struktury jogurtové sraženiny jako ideální. A dá se z nich připravit i velmi dobrý rozmíchávaný jogurt.
          Případné snížení kyselosti se dá řešit očkováním a zráním při nižší teplotě třeba 35 – 36°C, prodlouží se však doba zrání, s tím je nutné počítat.

          Malá technická: Kultury jsou zatavené v pytlíčkách. Po otevření rychle vlhnou. Pokud člověk nevyužije rovnou celou dávku je vhodné zakoupit si předem nejlépe plastovou zkumavku se zátkou (bývají sterilní) nebo i zkumavku na moč. Seženou se v některých zdravotnických potřebách nebo zkumavky na moč mívají v i v lékárnách. Velmi záleží na lékárníkovi. Pokud nejsou, tak mít připravenou alespoň nějakou vyvařenou malou lahvičku s dobře těsnícím uzávěrem. Jinak hrozí, že kultury v mrazáku rychle zvlhnou a vytvoří se hrudky až celistvá hrouda.

          Bulharské kultury se krom bulgaricus.cz a kutilov.cz (využívá Uloženku) dají koupit už i v Milcomu (ty za 50 Kč s možností 10x přeočkovat) – nevím jak teď, ale v minulosti zasílali kultury po dohodě i za snížené poštovné jako doporučený dopis. Dají se sehnat i v některých jiných eshopech.

          Zcela obecně u všech jogurtů platí, že když se tuhá (vychlazená) gelová staženina rozmíchá, uvolní se syrovátka a jogurt zákonitě musí zřídnout. Částečně se tomu dá čelit právě rozmícháním před chlazením a následným vyzráním (krémový jogurt). Neznamená to však, že z nízkotučného mléka bez jakýchkoliv úprav sušiny pouze „rozmícháním“ vyrobíme jogurt razance smetanového. Tak to opravdu nefunguje. Ta sušina tam prostě být musí.
          Vzhledem k tomu že i v lednici při nižší teplotě jogurt stále ještě velmi pomalu vyzrává (mikroorganizmy jsou živé), je nejlepší jogurt z hlediska chuti ale i konzistence až třetí den, ale vydržte to :).

          S pozdravem
          Inka

  • tera1:

    Dobrý den, Kláro,
    poraďte mi prosím, nevím kde dělám chybu. Mléko na 95st, zchladím na 45-43 a zaočkuju YF-L 812, 0,1g na 1l. Nechám zrát v peřinách 6hod. pak 12hod. chladím a pak nemám jogurt jako vy na tom videu :( je sice hustý a dobrý, ale pořád mi z něj vystupuje syrovátka … takže cedím přes organzu. Z 20l mléka mám výsledných cca 11kg výborného hustého jogurtu, po vycezení ho prošlehám v robotu aby byl rovnoměrně krémový, ale kdybych se obešla bez vykapávací fáze bylo by to fajn.
    Jinak i u nás vedou jogurty 1.generace.
    Připadá mi zajímavý, že když jsem jogurty kupovala byla jich spotřeba tak plato na 4 dny, domácíma začli hoši stejným tempem, ale postupně se jim spotřeba snižuje. Předpokládám, že to souvisí s osídlením střev dostatkem těch správných bakterií. Máte někdo taky takovou zkušenost?
    Díky za vaše přínosné stránky.

    • Terro, napadají mě pouze dvě věci. Na hustý jogurt je třeba denaturace bílkovin, která se děje při vysoké teplotě, což vy nepopomíjíte. Zkuste zpočátku udělat tu změnu, že necháte mléko při vysoké teplotě ještě cca 30 min a pak teprve dáte do vodní lázně. Půl hodiny při teplotě od 95 do 80 °C.
      Druhou věcí, co mě napadá je obsah bílkovin jako takových. Každé mléko je jiné. Jaké používáte mléko? Zkuste napsat, co máte za plemeno dojnice, nebo jaké používáte mléko. Pokud by to bylo totiž mléko například od holštýnky, obsahuje jak málo bílkovin, tak i málo tuku. JInak je to např. s jerseykou.

      • tera1:

        Aha, děkuju, zkusím. Je to mléko z kravína od holštýnek.
        My krávu teprve plánujem, v srpnu jsme se konečně dočkali, prodali dům a koupili statek :-) Zatím máme dvě, snad, těhotný kozenky a králíky. Slepice nemáme, přišla zima a s ní kdosi hladový z lesa a 15 slepic a kohout už nejsou. Vůbec nevím který z predátorů by za noc beze zbytku zlikvidoval 11 slepic, zbytek byl zádavenej.

        • dan:

          myslím, že tohle může být kuna. navíc je to pro ní typické. jedna vojenská hláška, kterou jsem někde četl, že kuna hoduje až když jsou všechny slepice mrtvé by tomu i odpovídala :) ale zase to není až zas tak časté, lišky taky umí své, jsou tiché a chytré a pohybují se i ve smečkách…co dělal pes? ;)

          • tera1:

            Spal v kuchyni, je postarší a skoro slepý a navíc je to sheltie … žádnej hrdinnej bojovník :)

            • katka1:

              Jé, vy máte šeltii :-). Mamka jich má 10 a samé šampiony. Ale šampion ne šampion uloví vše, co se hýbe a lišce by ještě pomáhaly. :-))
              Katka

  • Jitka M.:

    Ahoj, my používáme italské kultury Micromilk, probiotické, ani kyselé ani nevýrazné. Je jedno v jak velké skleničce zraje a výroba přesně podle Domácího mlékaře. Jogurt je pěkně tuhý a v lednici má dlouhou životnost.

  • kupicek.mar:

    Tak mně i dceři nejvíce chutná asi jogurt od Bulgaricusu, vyzkoušely jsme všechny jejich druhy a nejlepší se mi zdál jogurt řeckého typu. Oni píší nemrazit kultury a jeden sáček doporučují na 1-5l. Dělala jsem si i tak zákys a ten dala zmrazit a použila na jogurt – ten se udělal, byl chuťově dobrý. Ale nejlepší byl z kultury řeckého typu – z čerstvé a do 5 litrů mléka. Děláme z kozího mléka a jogurt měl chuť zakysané smetany. Myslím, že jejich kultury jsou dobré, ale jsou dražší, protože radí nemrazit, sáček otevřít a vícekrát nepoužívat (i takto jsem to dělala, i tak se jogurt udělal, jenom ta kultura byla zvlhlejší a hůře se rozpouštěla). Ale nedozvím se, jaký ten jogurt měl kvalitu. Chuťově byl dobrý. Vzhledem k tomu, že jogurt dcera „užívá“ proti průjmu a fungovaly jogurty dělány všemi způsoby, tak si myslím, že kvalita byla vždy stejná. Toť asi fše. Markéta

  • Zdravím všechny mlékaře :-).
    Používám Lambdu a protože nakupuji osobně, dostala jsem k ní i návod, přímo od p. Rysa. Takže, první generaci nechat zrát 12 hodin, takto vytvořená matečná kultura je vhodná k dalšímu zaočkování, do sýrů a k přímé konzumaci. Druhá generace jogurtu zraje 4 hodiny a je vhodná už jen ke konzumaci, mě osobně chutná víc, než ta první. Katka.

    • Ahoj Katko, to je právě to hezký, že co člověk, to jiná chuť :). My Lambdu používáme zrající cca 8 hodin, po 12 už by byla k přímé spotřebě pro nás moc kyselá. Všechny ostatní jsou také vhodné na přeočkování, kromě tohoto druhu milcomácké kultury – je to na 80-100l. Její výhoda je, že je to na trhu asi suverénně nejlevnější kultura. Nevýhodou, že se oficiálně nedá přeočkovávat, což při ceně za litr není zase až tak nutné a že je vhodné mít mikrováhu. U nás hrají prim zase první generace. Pro nás asi vůbec nejlepší kombinace – 50:50 ybl 812 a milcom, zatím jednička. Třeba Harmony nám naopak moc nejede. BYlo by prima, kdyby napsal někdo, kdo má zkušenosti s bulharskými kulturami.

Přidejte komentář