Co noveho na kopci

Na sociálních sítích a na blozích se to jen hemží mazanci a beránky, symboly velikonoc v kuchyni, které letos vyšly na tento víkend. Málokdo však ví, že dnešní den byl vlastně velmi dlouhou dobu 1. dnem roku a březen byl prvním měsícem.

25. březen, dříve Starý začátek léta, později den zvěstování p. Marie, incarnatio Domini.

Za pohanské doby býval tento den jeden z nejslavnějších dní v roce, neboť býval prvním dnem léta, stejně jako březen byl prvním měsícem. V Uhrách se kupříkladu počínal rok tímto datem ještě ve 12.–13. století.

Když francouzský král Karel IX. (Gallorum rex) r. 1567 vyzdvihl starý pořádek počínati rok (more veteri sublato), uvádějíc počátek roku 1. lednem, setkával se v Německu s nemalým odporem. Hlavně Trevířští, kteří přilnuli ke starým pořádkům vždy počínali rok 25. března.

Církev přeložila na ten den počátek takřka křestanské doby a mnozí papežové od toho dne datovali své bully. Ještě i Řehoř XV. roku 1621.

I mezi Slovany je však ještě mnoho hojných stop, které dokládají 25. březen jako první den roku. Tak se až dodnes v Čechách traduje pověra, že kukačka je pták jarního zvěstování, proto prý žije bez samce, že na den zvěstování P.M. (25. březen), když všichni ptáci svátek světili, ona jediná pracovala. Kukačka ale byla Slovanům a to zvlášť Polákům vtělení Vesny či Živy a Rusové přímo věří, že na Blagověščenje Vesna zimu poborola – pobořila, přemohla. Déšť toho dne spadlý, vláha jarní zvěstuje Rusům až podnes úrodu obilí.

U Rusínů rodí se toho dne upíři a viďmy z plodu počatého. Jejich viďmy jsou čarodejnice, jako pozůstatky starých bohyň.

U Srbů je též „blagozvijest“ slavným dnem a jak se i říká, je to „pripovijest“ jara. Pomocí uťaté hlavy hadové, do které se česnek, prostředek proti čarodějnicím, vstrčil, může se na ten den u Srbů poznati, která žena je věštící čarodějnicí.

Bájeslovný kalendář slovanský 1860

Jedna odpověď to “25. březen – 1. den roku”