Začíná nám krásná zima a ke krásné zimě patří teplá kamna, sníh a teplé pečivo, vonící z trouby. No, mohou to být naučená schémata, kterých se člověk drží a nechce pustit, takže se zcela dobrovolně pouštím schématu zima = sníh, ale teplá kamna a vonící pečivo z trouby je nezbytné (a ani nemusí být kalendářní zima). A k zimě patří také komínek knížek – u nás je to nyní štůsek se severskými detektivkami, Pratchettem a halda s chlebovou a pečivovou tématikou. S panem Hamelmanem usínám i se vzbouzím. Občas ho vyměním za pány Hitze, Reinharta, Balvína a Vavřenu. Jsou to hezké večery, noce i rána. Do toho zimní evergreen – dorostlo další dítě do ideálního věku a vyžádalo si Pottera a tím pádem i skvělého pana Hyhlíka. Během volných chvilek pár myšlenek na blížící se přezkoušení a kontrola napsaných slohovek, ve kterých se objevují výborné věci. Ve slohovce na téma „popis“, kdy je popisována výroba lineckého cukroví – musím říci, velmi sofistikovaně, čtu „ a pak vykrajujeme různé orgamenty“ – čtu znovu, zda jsem se nepřehlédla, ale skutečně, jsou tam ještě dvakrát orgamenty jedny. Takže až budete příště vykrajovat či zdobit různé „orgamenty“, nemyslete na biologii, už vůbec ne na sex, je to jen nové synonymum pro slovo „tvary“.
A dnes k tomu všemu voní z trouby velmi obyčejné grahamky. Grahamky – mohou to být rohlíky, housky, dokonce i placky. Prostě nějaké „orgamenty“ z grahamové mouky, což je mouka rozhodně celozrnná, trochu mezi krupicí a hrubou moukou. Trochu ke šrotu. Nemůžu tu vypálit všechny důležité informace, které jsem kdy posbírala a pročetla, protože pak bych neměla co napsat do knížky a neměli byste se na co těšit. A podrobnosti o grahamové mouce patří přesně do této kolonky. Takže zatím jen Grahamová, celozrnná hrubě mletá mouka.
Osobně přidávám k mouce ještě pšeničné otruby. Vypadá to hodně zdravě – trochu šrotu a otrub, ale nebojte, je to fakt moc dobrý. Navíc jsou grahamky skutečně nadýchané, žádný tvrdý kámen. Jestli jste ještě nikdy nezkoušeli, rozhodně zkuste.
Na grahamky je třeba 750 g celozrnného pšeničného šrotu – hrubší než hrubá mouka, trochu více než krupice, 250 g pšeničných otrub, 50 g droždí, 50 g sezamu, 50 g slunečnicových celých semínek, 60 ml oleje, 600 ml vody. Na posypání rozdrcené slunečnicové semínko a pšeničné vločky.
Smícháme šrot, otruby a semínka a do důlku rozdrobíme droždí. Zalijeme trochou vody a rozmícháme. Jakmile droždí vzejde (cca 15 min), přidáme zbytek vody, olej a sůl a řádně prohněteme.
Necháme v teple kynout cca 1,5 h a poté proválíme a vytvoříme dlouhou šišku,
kterou nakrájíme na kousky.
Tyto kousky přikryjeme na 10 min.
Po uplynutí této doby každý kousek stočíme do kuličky – nebude tak hezká a hladká jako z klasické mouky.
Ihned raznicí nařízneme vzor – nařezáváme až téměř na dno, necháme ještě cca 15 min kynout a poté potřeme vodou a posypeme nadrcenými semínky s vločkami.
´Dáme péci do trouby předehřáté na 200 °C a upečeme do světle hnědé.
Paštika je prostě nejlepší!!!
Moc zdravíme na Kopec.
Eriko díky moc, je nejlepší, na kopec pozdrav třeba, díky Zb. jsme včera mohli na pohotovost a dnes po včerejším chybném verdiktu s ultraaktutním apendixem Kvída. Vaše rodina – naše záchrana :)
z tvého příspěvku jako obvykle dýchá klid a pohoda… je to teď u nás podobné, poslední dni roku….
graham zkusím, tvoje recepty nemají chybu. Pavel