Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Jedním z důležitých předmětů, které se děti učí, a který mám navíc velmi ráda, je dějepis. Pan domácí vyučuje zcela přirozeně – na otázku padne odpověď a já na to jdu vědečtěji :-)). Vyzkoušela jsem vše možné, abych jim ho přiblížila co nejlepší formou. Naposlouchala jsem toulky českou minulostí a pokoušela se jim je nějak jednoduše podat. Pustila jim z internetu schůdné dokumenty, někdy i neschůdné :-), čteme knížky, encyklopedie….. zatím nejvíce bodovaly „Dějiny českého národa“, upravené jako komiks, které dovezla Eliška. Stejně tak stejnojmenný seriál v archivu ČT. Něco mělo úspěch, něco méně, až přišel nápad, který zatím vyhrává na celé čáře.  Desková hra. Zásadní vtip ovšem není v tom, že deskovou hru připravíme my, ale že si jí připraví samy děti. Další plus pro mě. 

Předložila jsem jim vzor v excelu, děti sedly k počítači a po několik dnů vytvářely své katičky. Ihned na počátku se rozdělily přirozeně kompetence – Jentl si okamžitě vzala k ruce knížku „České královny a manželky králů“, Kvído se vrhul na bitvy a Ester tak všeobecně ze všeho trochu. Pak papíry vytiskly, podlepily čtvrtkou, rozstříhaly a včera večer jsme se vrhli do první bitvy.

Výsledek byl na očekávání. Dnes už mám v nabízené hře ke stažení opravený pravopis i dětmi při tisknutí tochu pomotané velikosti katiček, na fotce je však vidět dětská sveřepost ve vytváření i mírné zanedbání pravopisu. :-). Museli jsme včera překousnout pár „Přemislovců“, „sina“, mnoho malých velkých písmen  i velmi úsměvnou interpretaci kartičky „kočovné etnikum nejasného, zřejmě turistického původu“ turkitského se sem evidentně hodilo méně :). Ciryl je taky moc hezky napsaný, měkké i tvrdé i je  navíc po správných souhláskách, tam se to i o to hůře vysvětluje :).  O to více však hra splnila účel edukativní. Osmiletá Jentl se do krve přela, že Richenza – totiž Eliška Rejčka patří i vedle Václava II. a s rudou tváří křičela na pana domácího, že jí čtyři body patří, protože je to Václavova žena!!! :-).  Hra má totiž jedno podstatné plus, neděje se v ní nic jiného, než že se přikládají k sobě karty, které ovšem musí mít s každou vedlejší kartou(kromě sousedící pouze rohem), něco  společného. A to je celkem těžký úkol. Navíc přiřadit Kvídovu kartičku, na které je Karel Bonaventura Buquoy je vcelku nelehké. Naopak hru celkem usnadňuje karta – „Narozena někdy po roce 850 „. Vřele doporučuji !

A po hře jedno klasické české jídlo a totiž

Šťouchané brambory

Šťouchané brambory jsou trochu náročnější, než klasické bramobry oloupané a uvařené, ale stojí za to jim tu trochu práce navíc věnovat. Tato příloha se hodí k něčemu říznému, v našem případě k dobře okořeněné restované dýni a ke kysanému zelí. Na brambory je potřeba jen nemnoho surovin: brambory, olej, česnek, sůl a cibule.

Brambory připravíme jako klasickou přílohu – oloupeme, omyjeme, nakrájíme spíše na větší kusy a dáme vařit do osolené vody.  Mezitím, co se brambory vaří, rozpálíme si olej a na něm osmahneme do zlatova cibulku, kterou osmaženou jemně osolíme. Je důležité nesmažit cibulku nasucho, ale s trochou více oleje.

Hotové, měkké brambory slijeme – ovšem část vody zachytíme do sklenice. Přidáme k bramborám cibulku a vylisovaný česnek – na kilo brambor dávám asi pět středních cibulí a 3 stroužky česneku. A vše rozkvedláme kvedlačkou na brambory. Nikoli však do hladké hedvábné kaše, ale pěkně nahrubo. Pokud je hmota příliš suchá, přiléváme velmi opatrně vodu slitou z brambor. 

 

Pokud se vám líbí tento zeleninový recept, podívejte se na ostatní recepty ze zeleniny  jako e-knížka Zelenina z Kopce – čisté vařivo bez fotek, s proklikem na webovou stránku.

4 Odpovědi to “Šťouchané brambory”

  • annamae:

    Nápad s tou hrou je naprosto úžasný! :-)

  • Veska:

    Ty jo to je paráda,občas nějaké takové hry jsme hrávali na základce ale s tím že se pokračovalo dál lavice od lavice a kdo nevěděl vypadl až zůstali dva poslední co se tak nějak přehrávali … narozena někdy po roce 850 … bombaaaa

  • Golda:

    Smekám před vaším stylem výuky pomyslný klobouk. Ještě štěstí, že tu teď nejsou moje, už dospělé děti. Určitě by mi znovu připomněly, jakými názvy domácích zvířat jsem je častovala, když jsem jim vysvětlovala chemii…

  • Obdivuju !!!! kromě jiného to domácí učení. Já bych svým dětem otloukala hlavičky o zeď, kdybych to musela dělat :) Stačilo mi, když demonstrativně nechápaly při domácích úkolech …

    Jenom musím přiznat, že už se několik dní zamýšlím nad tím dobrovolným venkovním záchodem … to je skoro tak dobré jako poustevník na poušti … pro mě strašná askeze, každou mrazivou noc by probíhalo duchovní cvičení ;-)

Přidejte komentář