Archive for the ‘Náčiní do kuchyně’ Category
Stává se vám občas, že na vás padne můra dokonalosti? Neptám se těch, co jsou dokonalí, pečliví, precizní a v pravém slova smyslu hospodyně či hodpodyňové. Protože ti to mají prostě od přírody a není to tudíž žádná ctnost :-). Ptám se těch, co jsou jako já. Nepečliví, ne moc pracovití, především netrpěliví a jednoznačně nesystematičtí – a nemusí mít ani všechny tyto mé přednosti :), bohatě stačí jen jednna. No a pak se stane, že přijde můra, vy máte pocit, že za nic nestojíte, že je všude nepořádek, což co si budeme povídat – on je – a to co vás nechávalo po dobu dnů , týdnů… dokonale v klidu, najednou se rozhodlo, že vám udělá těžkou hlavu. Vidíte každou věc, která není na svém místě několikanásobně zvětšenou a několikanásobně špinavější, zaprášenější, ošoupanější a ošklivější, než opravdu je. A všichni kolem za to můžou :)) a nikdo vám nepomáhá!
Jsou dvě cesty, jak z toho ven. První zastává pan domácí. Sednout si, uklidnit se a počkat, až to přejde. :) Na tu ale musíte přijít sami, protože pokud vám jí někdo poradí, je většinou první na ráně. Druhá možnost je vrhnout se na generální úklid. Štěstí je, že ta můra většinou přejde dřív, než člověk přejde do fáze druhé, totiž vytvořit systém, který posléze budu pečlivě praktikovat. To totiž člověku s mou náturou hrozí, že po šťastných pár dnech, kdy systém člověk dokáže udržet, přijde zákonitě deprese a systémový pád :). Ale opakování matka moudrosti, že :-) a tak je dobře si to hezky nacvičit a postupně se dostat do toho, že to nějak půjde samo.
A tak jsem si pro to, aby to šlo líp, přichystala takových pár rad z roku 1930 z knihy Učebnice domácích nauk od Ferdinanda a Anny Tomanových. A pevně doufám, že se kniha stane alespoň u někoho spouštěčem, ať v tom nejsem sama:)
A protože máte určitě praktickou kuchyni, kterou byste neměnili pořádek nepořádek, na kterou jste zvyklí, tak byste se mohli taky pochlubit a já bych se měla čím kochat. Stačila by mi fotka kuchyně – to mám ráda a pak něčeho, co je fakt vychytávka. Třeba já mám na stropě karisíť na které je zavěšené maximum potřebného nádobí. Výborná praktická věc, od Ikei , která to má železné, ušetřeno mnoho peněz a ani jsem nepotřebovala pana domácího :) Tedy – já jsem nepotřebovalal jeho pomoc, ale pak jí musel on sundat, předělat a znovu nandat :))- tak je to vlastně skoro vždy. Tak takové pěkné vychytávky, se kterými jste spokojení a které jsou praktické, které máte rádi a co fakt v kuchyni neoželíte – to mě opravdu zajímá. Za fotky díky a za komentáře bez fotek, co je vaše číslo 1 případně 2 budu taky moc ráda.
Nedávno jsem dostala v komentáři prosbu ohledně lisu na sýr. Tak dnes se k tomu dostávám.
Lisování sýrové hmoty je důležité proto, aby se spojila sýrová zrna. Sýry, které nemají být tvrdé, těm stačí lisování vlastní vahou. Lisování se děje zhruba v rozmezí 4-24 hodiny a je důležitý i postup lisování. Nejprve by se mělo lisovat na menší tlak a později na větší. V praxi to znamená, že například u tohoto sýra si dávám závaží nejprve na nejbližší zářez, později na nejvzdálenější. Dělám ale i sýry, kdy dám závaží jen na první – nejvzdálenější zářez, protož jdu spát a odmítám k tomu vstát :-)). Jde o to, aby syrovátka odtékala nejprve pomalu a později více a více. Jako závaží lze použít cokoli. Buď veliké závaží, ve kterém je vyvrtaný závit a zavrtaná da něj jakási šibenice, za kterou se věší závaží, nebo naplěnou pet lahev pískem či vodou, zavázanou provázkem pod víčkem a pověšené – lisuji zhruba na 6 kg, ale veliké sýry se lisují až 25 kg závažím.
Spodní deska je prostě dřevěná deska, lze použít například velké kuchyňské prkénko. To ostatní jsou prostě prkýnka s vyvrtanými dírkami. Vše je spojeno vždy šroubkem a matkou. Lze si lis nastavit přesně na to, co potřebujeme. Spodní deska je tak přesně akorát veliká na to, aby byl lis stabilní, možná by mohla být o něco širší.
Prkénko, které se položí na sýr je ideální udělat přesně na průměr nádoby jen s malou vůlí. Takže pokud máme více nádob je dobré mít i více přesných, raději tlustších prkének. Menší kroužek je dost důlžitý. Tento je z rozpadlého dřevěného koně, takže mám čtyři :-)), ale je potřeba jen jeden a vždy se položí ještě navrch přikrývacího prkénka. Je to proto, že prkénko má během lisování tendenci se sklápět, když není přesně vystředěné. Toto malé s dírkou zabezpečí to, že vše krásně drží.
Tady tedy obrázek s rozměry lisu. Na jeho výrobu není třeba žádná exotická věc, jen malinko šikovnosti, vrtačka a chuť ho vyrobit.
Je to pracant a rozhodně bych ho nedala pryč. I přes to, že je objemný a své místo zabere, stojí za to – samozřejmě pro toho, kdo pracuje s mlékem častěji. Jinak to bude hlavně hezký doplněk do kuchyně.
Lisy na sýr existují v mnoha variacích. Jsou lisy vertikální, ale i horizontální, ktré si můžeme představit jako hever na ležato. Tady malá galerie lisů, které jsem našla na internetu jako alternativa lisu dřevěnému. V každém případě mi pákový lis zatím vychází jako nejpraktičtější. Ty ostatní jsou ovšem možná jednodušší na výrobu a proto je sem dávám pro ty, kteří chtějí mít rychle lis, který je multifunkční – například lis číslo jedna, jenž lze s úspěchem kombinovat s domácí posilovnou :-)))
http://justinsomnia.org/2009/02/how-to-build-a-cheese-press/
Komentáře
Ta bábovka je krásná. Jestli se můžu zeptat, odkud jsi ji přivezla? 
Určitě – jezdíme jednou do roka k jedné prima ženské na keramiku – nechá nás tam udělat pár věcí, ale bábovka byl dárek, stejně jako konvice – většina keramiky, kteou používám je od neznámý