Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Posts Tagged ‘chlebíčky’

Předevčírem jsem s dětmi viděli film s Ivanem Trojanem „Osmy“ a během sledování takového filmu a především po, přicházejí zcela přirozeně dlouhé tématické rozhovory, respektive odpovědi na přirozené otázky dětí. Nevím jak u vás, ale pokud se já stanu svědkem hovoru o době normalizace, chtě nechtě mi před očima putuje plující obložený chlebíček. Tedy ne, že by mi před očima různé druhy jídla nepluly tak nějak při zasnění neustále, ale chlebíček má své jedinečné a zcela specifické místo. A právě kvůli této osobní vazbě jsem chlebíček poměrně dlouhou dobu nejedla – řekla bych, že ta doba se počítá spíše na desítky, než na roky. Ale včera to bylo tak intenzivní, že jsme upekli veku, vyndali zavařené kapie a okurky, uvařili vejce, nakrájeli uzené tofu, přinesli hrnec rozleželého bramborového salátu z chodby a udělali si kulisu k tématu – chlebíčky. A je to také osobní historie, která se v hlavě objevuje pokaždé, když někdo vysloví slovo lahůdky nebo chlebíčky.

Můj dědeček, narozený v roce 1909 byl vlastníkem malého koloniálu na Smíchově a v roce 1932 získal prostory ve Veletržní ulici, kde si nedaleko Veletržního paláce otevřel Koloniál – lahůdky Šebek. A jak se lišil koloniál od lahůdek? Koloniál byl například Kulich, kde bylo  možné zakoupit brambory a mouku. V lahůdkách (jak s hrdostí vypráví babička) pak saláty, chlebíčky a konzervy – lahůdkové konzervy a rybičky (Tonda nikdy neprodával mouku, jen cukr).  Dědeček jako koloniální lahůdkář měl svého prodavače a učil se u něj budoucí prodavač. Lahůdky to byly bez donášky, zato s krásným bytem nad obchodem. To vše v devětačtyřicátém zmizelo – kapitalistům utli tipec :). Babička je ještě dnes plná vitality a o tom, jak se stěhovali z velkého čtyřpokojového bytu pod Letnou do malého bytu zcela jinde, jak putoval pan koloniálník lahůdkář následně do obchodu v Karlíně a pak do závoznického auta, vypráví celkem s nadhledem. Dědečka jsem dlouho nezažila, nevydrželo srdce, i když je to s podivem, když  mu doba přinášela netušené možnosti, jak svého obchodního ducha rozvíjet pro stranu a lid. Read the rest of this entry »