Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Už dlouho mi nebylo tak dobře jako teď, tedy v uvozovkách, protože z Prahy z přezkoušení jsme si přivezli nějaký bacil. To je vždy daň za cestu do hlavního města. Jinak je po přezkoušení, děti spokojené, já spokojená potažmo i pan domácí a kdyby nebylo toho bílého sajrajtu, co ho tu každou noc připadne minimálně pět čísel, přičemž jsme právě zhruba na devadesáti číslech, tak je ráj na zemi. Z Prahy máme zážitků spoustu, překvapující množství hospod, barů, kaváren a bister, podél cesty z Hlaváku na Karlov, na Karlák, na Kampu a na Břevnov,  které každoročně přirůstají, setkání se Skuprzem a filosofické dvě hodinky Skuprze a pana domácího z kontejneru na tvrdý papír, kam se schovali před mrazem, zatímco zbytek rodiny navštěvoval tchýni. Na Karlově prostě buď do policejního muzea nebo do kontejneru. Se Skuprzem je to vždy trochu o hubu, ale tentokrát alespoň včas pan domácí zakročil, zakázajíc Skuprzovi kouřit – „až venku, mám tu tchýni, kdyby to chytlo, byla by ostuda!“. Nad pobytem v kontejneru se nepozastavil ani jeden, na rozdíl od okolo procházivších kolemjdoucích.  Také občas zažijete situaci, kdy potřebujete vedle sebe někoho, kdo je nad věcí, je to pragmatik a nepodléhá zbytečné ustrašenosti a on je bohužel zrovna v kontejneru?Ne? Tak to buďte rádi! :-))

Viděli jsme spoustu svíček cestou z Hlaváku na Karlov, spoustu svíček na Kampě, byli překvapení z ceny 190 Kč za jednu a poloviční jízdu naší rodiny Prahou. Spali vedle Markéty, kde je prý dost dobrá hospoda pro čerstvé matky. Díky ní a její předzahrádce se dostanou do hospody mnohem dříve, než by to bylo normálně :-). Viděli jsme ohromné množství odchytávačů, co odchytávali kolemjdoucí. Jedni se ptaliu na televizi, jedni na pojištění. Nás neodchytl ani jeden a děti si to tolik přály. Úplně nás ignorovali :-). Viděli na Bělohorské fantastické železářství, kde měli ve výloze vidle na brambory, které nemají ani u nás. A vůbec je Bělohorská docela nabitá. A po půlnoční cestě z vlaku domů hlubokým sněhem jsme našli dopis s namalovanou krávou, třemi kyblíky a nápisem – „Jsem dojička – Máří mě miluje!“. Eliška to tu zvládla. Odtáhla na bobech několik sudů vody, odtáhla mnoho balíků, kyblíků zs mlíkem, neutekly jí krávy, bylo tu uklizeno a nesnězený všechen bramborový salát.  Zapomněla tu tentokrát jen spacák a rukavice -mám jí prostě fakt ráda!

A tak jak se stabilizovala situace, mám chuť zase něco napsat a pořádně uvařit a tentokrát pouze sklepní menu – s přidáním oleje a kupované sladké papriky a provensálského koření. Spočítali jsme to  s dětmi na 9 Kč a to hlavně díky tomu, že jsem tím olejem ve kterém mám naložená rajčata nfešetřila- ten to prostě takto zvedl – potvora.

Vzniklo výborné jídlo, které chutnalo jak panu domácímu, tak dětem a vřele doporučuji zkusit jednou gigant takto připravit. Pokud máte svou zeleninu ve sklepě, dnešní jídlo je přesně typický vzorek lednových sklepních zásob.

Je třeba: 1 kedluben gigant, dvě větší cibule, dvě větší mrkve, 1/3 dýně hokaido, sůl, provensálské koření, sladkou papriku, 200g tvrdého sýra. Naložená rajčata v oleji i s olejem. Slunečnicový olej.  Jako přílohubramborovou kaši.

Nejprve je nutné odkrojit z kedlubny kořen. Kedlubnu nakrájet na zhruba centimetr široké řízky a oloupat slupku. Takto připravený kedluben je nutné vložit do velikého hrnce do horké vody, osolit a uvařit do poloměkka. Je třeba dát si trochu času, nezměkne hned.

Mezitím, co se vaří gigant, je třeba oloupat brambory, uvařit je, slít, přidat máslo, teplé mléko a udělat kaši.

Po uvaření vyndám gigant z vody a nechám na talíři chvíli oschnout. Do velké nádoby, u mě je to pekáč, může to být pánev či těžký hrnec, vložím trochu oleje, nakrájenou oloupanou cibuli na kolečka a na cibuli vložím plátky gigantu. Osolím, opaprikuji – dost – opravdu dost, posypu provensálským kořením, vložím naložená rajčata a trochu rajčatového oleje zpod rajčat a nechám chvíli restovat. Posypu oloupanou na hrubo nastoruhanou mrkví a na větší kusy strouhanou dýní hokaido. Opět chvíli restovat, pak otočit gigant, opět okořenit, chvíli restovat a pak podlít hrnkem vroucí vody a přiklopit.

Nakonec stačí jen nastrouhat sýr, posypat řízky kedlubny, na chvilku nechat v troubě natavit a na talíři posypat kaši výpečky zeleniny zpod gigantu. Je to zeleninové jídlo, které i při zakoupení surovin není nijak závratně ekonomicky náročné. Navíc toto množství, které je uvedeno v receptu, je pro šest hotových lidí.

5 Odpovědi to “Přírodní řízek z kedlubny aneb sklepní hostina za 9Kč”

  • Tereza:

    Devadesát čísel sněhu!!!! Co my bychom za to dali!!! Hlavně syn – ten chce sáňkovat i na tom bahně, co tu je:-) Mějte se krásně a trošku toho sněhu pusťte i na Moravu!

  • Mirabelka:

    Super, nechám se inspirovat. Giganta sice nemám, ale možná by to šlo z patizonů, ty tu ještě mám na polici. Pamatuji se, když jsem byla malá, tak jsme giganty měli ve sklepě s brambory a babička si vždycky sekerkou odsekla kus kedlubu:))))
    JInak tady ve středním Polabí mám na zahrádce stále čerstvou petrželku, co pomaličku roste, ona snese i těch mínus 3, a tady zatím větší zima nebyla. Taky mi krásně roste kadeřávek a nechala jsem na podzim v zemi košťál od kapusty, a ono to udělalo takové jako volné maličké hlávky! Jo, a před 14ti dny jsem na kapustě našla živé housenky běláska zelného….takové je to bláznivé počasí.
    Zítra nám odjíždí syn na kolej, tak opět vařím jen pro dva a za lacino a bez masa.
    Jenom, kdyby nebylo tolik bahna, máme 4 pejsky, takže já za den umyju snad 100 psích tlapiček, jak courají ven a zase domů.

  • Nevanka:

    to vypadá hodně jedle!

Přidejte komentář