Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Začíná to být trochu náročnější. Má se telit kráva, ale dává si na čas, všechno roste a tak je potřeba zavařovat, měsíček dělám, jako že tam není, odpískala jsem s těžkým srcdem chleba, co jsem pekla k zeleninovým bedýnkám, protože na tom začínala být škodná rodina. Uvědomila jsem si to včera večer, když jsem si v duchu začala říkat, co nemusím ještě udělat, že to chvíli bez toho vydrží :-)). V sobotu čtyři bochníky chleba,sice odvezli také něco  rodiče, ale vše je pryč a teď už se zadělávají housky a další chleba a pokud bych pekla pro bedýnky, doma by dnes neměli nic. Člověk má radost, jak mu to hezky jde, ale asi musí být vše pěkně vyrovnané. Když se to na jedné straně začne natahovat, na druhé to většinou zaskřípe. Dobrý je, když je doma takový pan domácí, který žije v permanentním mesiášství toho, že peníze jsou na posledním místě. A ego taky !:-) Takže člověk bojuje nikoli s tím, že se mu  nic nechce, ale že se mu chce, a že to je nakonec trochu kontraproduktivní :-). Když jsem včera mailem napsala omluvu, že chleba nebude, mělo to dvojí efekt. Uklidnění a navíc za to, co neudělám, upevnění sympatií u pana domácího :-)))))

Včera také přijela naše první plečka. Z Plzně a obrovské nesmazatelné plus, protože v našich okolních hvozdech a skalách si udělala cestou k nám trochu neplánovaně nekrátkou procházku, na chalupu shlížela tu z toho a tu z onoho vršku, ale nezavolala a nakonec dorazila.  Pak nám neprozřetelně prozradila, že cestou viděla borůvky, a že tedy zralé, tak jsme všichni svorně zajásali, že se jde na borůvky !!! Milá Halka asi musela mít vnitřní mrtvici, protože po tom výšlapu…., ale jelo se s vozem a navíc borůvek je hrozně málo, takže jsme to po hodině otočili a jeli domů, dosbírat hrášek. A děti po ní neustále skákaly a lezly a říkaly, že není jako Eliška, protože Eliška nemá brejle, a když už byl večer a únava obrovská, vytáhly největší trumf – totiž, jestli nepůjde na trampolínu :-))))

A k té bublanině – ta je ještě z másla od Marie, teď už sušíme ústa, čekáme na mlíko a dělají se jen nemáslové věci :-)).  Bublanin je spousta- tato je velmi, velmi jemná a křehká. Není vhodná někam převážet nakrájená, jedině na plechu, protože je opravdu jako pěna, přesto, že je z celoznné mouky. Ale….. je v ní 250 g másla :-)) a také 300g cukru, 6 žlouků, sníh ze šesti bílků, citronová kůra, vanilka a 300 g mouky.A samozřejmě třešně !

Nejprve je nutné řádně ušlehat žloutky s máslem, cukrem a cukrem s vanilkou. Hmota je velmi hutná – sice našlehaná, ale hodně hustá. Pak postupně přidat mouku smíchanou se sněhem. Těsto se nanese na plech- nikoli vylije, protože jeho konzistence to nedovoluje, ale nanese gumovou stěrkou, rozetře – opět, nelze ho roztékat nakláněním plechu, použít stěrku. A pak na něj pokládám v pravidelných řadách vypeckované třešně.

Dá se péci na 190-200 *C a musí se hlídat. Nepeče se nijak moc dlouho, rozhodně do půl hodinky.

6 komentářů to “Velmi jemná bublanina”

  • Farfalla:

    Ja jsem vecra delala hodne podobnou, jen v posledni dobe kaslu na slehani bilky/zloutky zvlast. Proste cela vejce s cukrem do huste peny, prida se maslo a zbytek surovin a vylije na plech-prekvapive funguje a fakt je jako pena..ale diky maslu neni sucha.

    • Přesně tak- je tam 250g másla, tudíž je docela nesuchá :-)) A já zase zhruba před měsícem zjistila, že bílek vůbec není na škodu utlouct jen rukou, že na to není potřeba ruční mixér. Kdysi jsem vše dělala rukama, pak přišel ponorný mixér s metlou a robot a já používám ostošest, ale postupně se jakousi přesmyčkou u jednoduchých věcí zase ráda vracím k rukám :-)). Jasně, často to jde bez rozdělení, zatím rozděluji :-))) ale často nad tím váhám :-)

  • JaMi:

    bublanina je velmi dobry recept na leto, rychla a jednoducha. My u nas doma nejak moc neoblubujeme bublaninu s ceresnami lebo clovek kazdu chvilku kusne do kostky, ale pridavame bud, ribezle, jahody alebo broskyne, marhule. Najnovsia variacia je pridat aj kakaovy puding a bublanina neostane taka sucha

  • Katka:

    Tá bublaninka vyzerá naozaj úchvatne…už len sa do nej zahryznúť. Na dvore mám čerešní, že by som ich mohla predávať,( zaváram, robím lekvár, rozdávam susedom a už neviem čo s nimi ďalej) takže ďakujem za inšpiráciu. Bublaninu nezvyknem robievať lebo mi príde suchá, ale táto vyzerá akosi inak. Jedna kamarátka od nás z dediny mi radila čerešňovú omáčku, ktorú robievali naši predkovia. Neviem či to poznáte. Čerešne sa rozvaria v troške vody s vanilkou, škoricou a cukrom. Zmes sa prepasíruje, alebo zmixuje a nakoniec sa zahustí. Kedysi to bolo múkou dnes to robíme pudingom. Zatiaľ vyhráva citrónový.

Přidejte komentář