Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Tak jsme konečně zamrzli :-). Pan domácí seděl velikou část dne u počítače a hledal maximo-minimální teploměr. A to mě evokovalo historku, o kterou se musím podělit. Kdysi pan domácí už takový jeden záchvat s teploměrem měl – většinou takové záchvaty nutné potřeby mívám já, u něj je to velmi neobvyklé a také jak vidno, když už, předměty se opakují, prostě nedá si pokoj :-) no a tehdy se odehrálo to, že jsme si koupili digitální maximo-minimální teploměr – jedinou elektronickou věc v chalupě. Pan domácí měl strašnou radost. Teploměr jsme pověsili na zeď u okna a jeho sondy – malé nerezové špalíčky na kabelu jsme protáhli nějakou z mnoha děr ve zdi ven nad zem. A každý den se kochali, jak nám to pěkně měří, doma a venku a doma a venku a maximum a minimum….. A pak už přišlo  jaro, venku metr sněhu a my jeli vlakem s malým miminem na trhy s drůbeží – 5 km pěšky na vlak, pak 5km v tom městě od vlaku a celé zpátky. Teploměr ukazoval -2 vzali jsme si  jenom tlusté svetry – při -2 to je přece  normální, bundy jsme měli na -5 a níže.

A tak jsme velmi brzy ráno vyrazili.  Cestou dolů na vlak nám to bylo divné, jak jsme změkčilí, jak to, že nám je taková zima. Po městě na trh jsme šli už úplně zmrzlí, navíc trh zrušili a tak jsme zase jeli domů. Cestou do kopce v mírném větru jsme si říkali, že se musíme začít asi otužovat, abychom to zvládli, až přijdou opravodé mrazy. A hned jak jsme dorazili domů, sesypala se na nás smršť telefonů, maminka a druhá maminka a švagr a švagrová a všichni se ptali, jak to přežíváme ? A my, nemající tv ani rádio jsme odpovídali zcela bezelstně “ a co jako ?“ „No všude je -18, strašná zima, máme o vás strach, jestli jste nám nezamrzli !“.  Tak jsme se zasmáli, že všude  mají takovou zimu a my jen -2. Ale bylo nám to divné, tváře jsme měli ještě úplně červené, ve svetru byla dost zima…  Rozuzlení je velmi prosté – milá sonda byla zapadaná sněhem a my už 14 dní měli  -2 aniž bychom se jen na chvilku nad tím pozastavili….  a teď je to tu znovu…..ale nepodlehneme….

A teď k pečeni, která jednoznačně ozdobí každý vegetariánský stůl…. se džbánkem točeného piva by byla ještě lepší a ještě efektnější, ale hopsoda, jak říká Hugo, je 4 km a bojím se bojím, že by mi cestou domů spadla pěna :-).

Bezmasá pečeně

Tato pečeně je velmi, velmi a velmijednoduchá, ale ohromně dobrá, celkem rychlá a nenáročná na suroviny. Jediné co potřebujeme jsou brambory, mléko a trochu másla na bramborovou kaši, jedna veliká růžičková kapusta, dvě cibule, tři mrkve, 4 lžíce sladké papriky, tři bobkové listy, sůl, mletý pepř, nové  koření, olej.

Základ je růžižková kapusta, ale pozor, ne jen tak ledajaká – musí to být prostě strom! Žáné kuličky kapusty na kila, ale hezky pěkně celá kytka.  Z této kytky se oberou spodní kuličky a vloží do mísy a omyjí. Kapustě se  uřízne stonek u nás zvící zhruba 4 cm v průměru a ponechá se špička i s kuličkami v celkové délce pekáče.  Kapusta se pečlivě celá omyje.

Přichází na řadu nalití oleje do pekáče, vložení oloupané a nakrájené cibule na kolečka, vložení omyté a nakrájené mrkve na kolečka. Přidáme samostatné kapustičky, které jsme odloupli ze spodku kapusty. Nakonec vložíme celou kapustu, posypeme sladkou paprikou, solí, pepřem, dostatečným množstvím nového koření – alespoň deset kuliček, nejlépe hrubě mletých a mezi kapustu vložíme bobkový list.

Vše vložíme do rozpálené trouby a po zhruba pěti minutách podlijeme dvěma hrnky horké vody.  Pečlivě hlídáme a občas během pečení kapustu otočíme, opět můžeme jemně popaprikovat a podlít. Šťáva se však nesmí stát mdlou a světlou, musí být hezky tmavá a chutná.

Mezi tím, co pečeme kapustu si oloupeme brambory, dáme vařit do osolené vody a po uvaření rozmixujeme s mlékem a máslem na bramborovou kaši.

Po upečení servírujeme celou kapustu na talíři a bramborovou kaši poléváme vypečenou šťávou spolu s mrkví a samostatnými kapustičkami.

8 komentářů to “Není pečeně jako pečeně”

Přidejte komentář