Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Ve čtvrtek nám dole ze statku přivezli jalovici, kterou nám vybrali – tedy vybrali dvě a pan domácí jel udělat poslední verdikt. Vybral tu méně doporučovanou, prototže sice prý o něco neklidnější, ale vemeno skvělé – lépe řečeno struky – na ruční dojení ideální. Marjánku přivezli ve čtvrtek, rozkoukala se velmi rychle, zapadla a zdála se býti více než klidná. A termín otelení byl 19.dubna.  Ovšem převoz, nové prostředí a vše kolem zapůsobilo, v pondělí už Marjánka chodila s nohama roztaženýma od nás až po Krkonoše, protože neměla kam natěsnat vemeno, které nateklo neuvěřitelně a v úterý ráno, když jsem vyšla z chalupy, viděla jsem už z dálky, že začíná porod. Z Marjánky visel blánový vak.

To je ta výhoda venkovního záchodu. Je to takový hlídač událostí venkovních, neboť všichni doma ho cyklicky musí využít a periferně po cestě zahlédnout vše, co se kolem děje.  Marjánku obhlídl pan domácí a asi za dvě hodinky naznal, že začíná být zle a je nutné jí pomoci. Milá zlatá se tedy přivázala, přivázaly se provázky – tedy nikoli sami, to pan domácí,

my všichni okolo jsme jen seděli a dělali publikum, které on ovšem po chvíli kaučoval. Ty přines vodu, ty slámu, ty tohle a ty tamto. Nakonec jsem šla pomoci tahat a Eliška roztahovat hráz.

A po další chvíli se narodila krásná jalovička, děti jásaly, Eliška na sebe přenesla pár Mařenčiných endorfinů a jásala, že chce ještě rodit. Marjánka opět milovala po předchozí odtažitosti pana domácího – to každá kráva :-) a všichni si užívali příjemné popoledne. Márinka měla dvě mámy, navíc čtyři děti ,

které se o ní staraly a rozkoukávala se na světě

 

A večer přišlo první dojení. My čekali vše, protože naše saň Máří nám dala kdysi lekci, jak to je s jalovicemi – ovšem Marjánka je z jiného těsta. Neumím si představit, jaká by byla ta druhá kráva, kterou nám nabízeli, když prý byla klidnější. Představuju si, že by jen spala a spala, protože Marjánka se nechala přivázat, podojit si vemeno jak ručně, tak zadní super tuhé struky strojem. Nekope, nevzteká se, stojí jak solný sloup, nechá se pohladit, olízne bundu a odejde.

A naše saň Máří, která je zlodějka telat stála po otelení kámošky za ohradou, tři dny bučela jak parník a chtěla to tele pod sebe. Bučela a bučela a bučela a my opět stáli před volbou, co s teletem, protože jak ho necháme pod krávou, která zase bučela, že chce mezi ostatní krávy, okamžitě ho Máří ukradne a tele bude vypíjet krávy dvě a dvě nám budou zadržovat mlíko.

A tak šlo telátko – Márinka do boudičky vedle dojení, kde k ní krávy můžou, olizujou jí – obě, stojí obě u ní, dokud se v klidu nepodojí a pak šup – utíkají se pást. A Márinka si zaleze do zadělané boudy v ohrádce, kde na ní nefouká a probudí se na krmení. Poposkakuje, čeká na děti s tuplákem a já jsem ráda, že si zvyká, protože bude rohatá. Za tři měsíce bude zase s ostatníma v ohradě už nastálo.

Zatím jsme tedy měli tři jalovice, které jsme učili dojit a Máří, naše saň, kterou jsme ale měli jako první, nám to pěkně osolila a máme od té doby respekt, ale vypadá to, že možná i ne zcela právem. Už je větší počet těch, které jsou naprosto klidné, nemají lechtivé vemeno, jsou rády, že se vydojí a svůj úděl berou velmi klidně. Jo a navíc snad jsme snad prolomili pecha, protože za těch 12 let, co máme krávy jsme měli jen jednou jalovici, jinak se vždy narodili býčci a dvojpohlavní dvojčata, kde byly jalovičky neplodné. Letost tedy konečně vysněná !

Sdílej článek...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin

23 komentářů to “Další Marie”

  • Veska:

    Zdravím nádhernou Marjánku milující Jidáše a Márinku co se má čile k světu … Na kopci prostě vládne pohoda

    • Anonym:

      a nepořádek

      • Zdravím Anonym, myslim, že to je slabý slovo, nestyděl bych se použít „bordel“.

        • Anonym:

          no už podle fotek to je hrůza,jednou je napsáno,že zvířata nesmí do kuchyně a za krátkou dobu sedí kočka v troubě.a ty kravičky samé lejno na zadnici.Okolo domu nepořádek ,kde co spadne tam to leží i v zimě.

          • LUcie:

            To je skoro jak u nás, jen u nás to vydrží až do dalšího jara, léta? (to jsi neuvedl, kdy že jim to tam padá na zem)… a lejna na zadnici tu maj občas i lidi. A nebo minule, to bylo dobrý, to se blbě vykadil pes a musela sem mu to od zadku doma tahat, jak to tam viselo za trávu.

            • Anonym:

              tak to vas lituji,tak žít v 21století.Ne nadarmo se říká,každý strůjcem svého štěstí.Jak si kdo ustele,tak si lehne,máli kam.

              • LUcie:

                Počkej, ale nad čim lítost? Jak souvisí století s exkrementem psa? To je přece odjakživa stejný, když žere hodně trávy. Nemůžu ho nechat hodiny sáňkovat, to by si chudák lehl, jak si ustlal, to by mi ho bylo líto. My jsme takhle šťastný – to je zajímavý, že jsi to pochopil obráceně.

                • Anonym:

                  nad tím životem, bydlením,čistotou a vším.Kdo nechce pochopit ten nepochopí.no každý jsme jiný.

                  • Čistota a nepořádek spolu nesouvisí, v bordelu se mléko zpracovávat dá, ve špíně nikoliv. Zkuste někdy z mléka vyrobit něco složitějšího než kakao a možná pochopíte. Já osobně se cítím lépe tam, kde je aspoň nějaký nepořádek :-) , než v příbytku, který vypadá jako sterilní galerie. Ale jak píšete, je to každého věc.

                  • LUcie:

                    Jenže ta pravda neni v tvym pohledu na svět, stejně tak bych mohla já zarytě stínit ten svůj a snažit se přesvědčovat, že kdo nechce, ten nepochopí, že i v bordelu a bez stavu hodnýho 21.století (to si napsal moc hezky), v TAKOVYM bydlení a v běhu TAKOVYHO života může bejt člověku daleko líp než v tom, co naznačuješ ty. Každej je svýho strůjce štěstí a věř, že hadr může vzít do ruky každej. Jediná otázka, co z tvýho psaní se nabízí, zdá se mi, je, kde se bere ta odhodlanost myslet si, že něco nějak je a že z toho něco dalšího plyne. Upřímně by mě zajímalo, jestli mi rozumíš.

                    • LUcie:

                      To strůjce je tam záměrně, vyjadřuje, jak to vidim – někdo je svýho štěstí strůjcem, někdo svýho strůjce štěstí.

  • mellorn:

    Klaro, jakto,ze pan domaci umi asistovat krave u porodu , rozumi si s konmi a tak vubec ma se zviraty hezky vztah? Ma na to skoly, nebo se to naucil praxi? Kazdopadne velka gratulace k telatku….

    • Zdravim mellorn,omlouvám se, ale odpovim za Kláru.Panu domácímu připadá, že porod je zcela přirozená věc a jako na vše co je přirozené, stačí jen použít to, čím jsme byli obdařeni ;-)Ale když tele mělo vpáčenou hlavičku, na což je potřeba ovládat speciální chvat,neučil se to na tom teleti a radši nechal zavolat někoho, kdo už ten chvat umí.
      Se zviřaty má hezký vztah proto, že je bere jako sobě rovné.
      A k poslední otázce. Má nepřekonatelný odpor k jakémukoli hromadnému vzdělávání.

  • hanaka:

    Gratuluju ještě jednou ke krásné jalovičce!!! Obdivuju, že zvládáte v takových situacích ještě fotit, to my si vždycky vzpomeneme, až když je po všem. Ale asi je to taky menším počtem ručiček :-) Poslední fotka je opravdu nádherná!!!

  • bravurní reportáž kláro! díky i za to uslintané telátko :-) líbivé..

  • jarcula:

    …tak se zdá, že s novým jarem na kopci hodně nového :-)…gratuluju a všem zdraví přeju

  • Gratuluju na kopec, ať jsou Máří, Marjánky , saně i ostatní skot a skotky v pořádku!

  • Děkuji! Můžeš mi prosím doporučit nějakou literaturu ohledně reprodukce u skotu? :-)

    • Sašo, bohužel, nemůžu :-). Je to jako s koněm – tam známe jednu ‚SAšu a ta nám doporučila nebo zamítla toho kterého koně jsme si vybrali, aby nám nakonec prodala svého :-)) No a tady máme jednoho Dana, zootechnika, který k nám kdysi vezl naší první krávu, teď má doma krávy svoje, v kravíně už nedělá, ale genetika krav je jeho skryté hobby a kdykoli zavoláme, ihned z hlavy vysype, co je co za býka, jakou má dojivost, jakou má reprodukci atd. atd. To jsou naše dvě knihy a vše ostatní šlo tak nějak postupně – nastala situaci, my zjistili, že existuje – jako třeba, že se narodí dvojčata, ty se raduješ jak blázen a pak ti tři lidi řeknou – no to je ale pech co? A ty netušíš, proč se taky neradujou:-). Knížku o reprodukci žádnou nemáme, ani jsme na žádnou nenarazili. Jakmile narazím, tak se určitě ozvu.

  • Dvojpohlavní dvojčata – jako, že hermafroditi? To mě zajímá, mě se teď narodili dva roky po sobě hermafroditní kůzlata.

    • Ne ne, nevím jak je to u koz, ale u krav je to tak, že pokud se narodí dvojčata – což není zase až tak častý a jsou dva bejčci, tak v pohodě, dvě jaldy taky v pohodě, ale jak se narodí jalda a býček, tak je na 95% neplodná, protože býčkovi se vždy vytváří dřív pohlavní orgány než jalovici a „nakazí“ jí testosteronem, prostě dostane se díky placentě k jaldě testosteron a jí se nějaký pohlavní orgán třeba nevyvine vůbec, nebo špatně. My měli dvakrát za sebou od dvou krav a pokaždý se musí čekat až do dvou let, tedy většina lidí to hned pošle, ale my si říkali, co kdyby to bylo těch 5%, no – nebylo. Jedný chyběla děloha a druhý vaječníky. No, takže tak :-)

    • Alexandra:

      U koz to hodně způsobuje, když se páří jedinci bez rohů. Takže pokud to tak máte, šupněte si do chovu rohatého kozla.
      Tady je to dobře popsáno http://alfa_romeo.sweb.cz/amalthea/rohatost_koz.htm

Přidejte komentář