Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Doba se mění a dává nám netušené možnosti. Například vařit jídla na dlouhé lokte, jídla přípravou náročnější, hrát si s vařením nebo pečením, hledat v receptech a nacházet nová a nová pokušení. Byly však doby, kdy člověk pracoval víceméně manuálně, čas mu příliš nedovoloval, práce střídala práci a takový je zcela přirozeně život, pokud se člověk snaží uživit sám sebe. Pokud se tedy vrhne do způsobu života skromného, většinou se toto rozhodnutí pojí také s větší fyzickou vytížeností, neboť co si nezaplatím, to si musím udělat.

A pak nastává přechodné období, kdy si lze myslet, že mohu pokračovat v naučeném blahobytném způsobu života, neboť způsob našeho stravování bezesporu blahobytem jest. Velmi brzy přijde vystřízlivění a změna kurzu buď na jedné, či na druhé straně. Buď přijde uskromnění ve stravě, nebo odklon od soběstačnosti k většímu pohodlí a využití služeb, které si zaplatím, čímž si opět ulevím.  Po vlastní zkušenosti nevěřím příliš, že někdo dokáže dlouhodobě pracovat na maximální soběstačnosti, na dobrovolné skromnosti, snažit se o chod domácnosti a rodiny s minimem vnějších vstupů a přesto zachovat naučený standard, který je v dnešní době běžný. Takového člověka si neskonale vážím a zatím ho neznám. Každý, kdo se o takový způsob života snaží a nechce se ideje na obyčejný život vzdát, nechce zvyšovat vstupy z venku, časem chtě nechtě přešel alespoň po část svých dnů na minimalizovaný režim. Minimálně v době od jara do podzim, kdy jednoduše nelze podojit, zpracovat mlíko, dojít na borůvky, umýt sklenice, zavařit marmeládu, na ty borůvky udělat svačinu – tak v tyto dny nelze ležet v posteli obklopen množstvím kuchařských knih, číst si v receptech  a udělat gurmánské chody.

A protože letos pan domácí neodjíždí kupodivu jako každé jaro-léto někam do teplých krajů, neprodává chalupu a nekupuje jachtu, na které se naučí lovit a jíst ryby a dožije do konce svých dnů, ale panikařím já, chci se odstěhovat do Provence, nedělat seno na zimu a marmelády na deset zim pro běžnou rodinu, které u nás už v březnu nebudou, neloupat hrášek, nepozorovat ten protivnej plevel, jak získává neuvěřitelnou sílu, hlavně peťour!!!!!, nechodit dojit za pana domácího, kterého nakopla kráva a on se namíchl, nakop jí zpátky a pravděpodobně si zlomil palec nebo alespoň narazil, a když už se to po kostivalových zábalech zlepšilo, neustále sedí na nějakém stroji a dělá seno a vyhrožuje deštěm a tak dojím zas) a tak přesně v tento moment přestávám vařit a uchyluji se ke knize „Kaše, strava naše“ a k rychlým jídlům.

V této rubrice se budou jídla postupně hromadit pro každého, kdo ten den podlehne jakékoli sebelítostivé depresi :-) Rubriku lze najít na horní liště pod vegerecepty jako první záložku. Já dnes přidávám zcela prostý recept na brambory na loupačku se vším, co se doma najde a budu ráda za vaše rychlovky ze základních surovin ! Do komentářů s nimi – buď sem, nebo přímo do rubriky rychlovky.

Brambory na loupačku se sýrem, tvarohem, koprem a hráškem

Nejjednodušší jídlo jídel. Brambory se i se slupkou opláchnou, vloží do hrnce, osolí a dají vařit. Mezitím se připraví vše, co je doma – čerstvé studené mléko, tvaroh se solí, nakrájený čerstvý kopr, orestovaný právě vyloupaný hrášek na čerstvé cibulce, strouhaný sýr.

 

29 komentářů to “Rychlovky ze základních surovin”

  • avatar žE:

    Uvař dýni s jakoukoli středně intertní zeleninou (brambory, cuketa, mrkev). Rozmixuj. Vydatně okořeň a přiměřeně osol. Fajnšmekři zahustí jíškou, bešamelem nebo smetanou s vločkama. Konzumuj jako polívku nebo jako omáčku. Osladíš-li, je to príma přesnídávka. (Nedochucené funguje jako první příkrm pro kojence.) Ještě bych vám řekla, jak se z toho udělá prvotřídní Hogwarts-džus, ale to už byste mě měli za blázna. Takže neřeknu.

  • avatar Dana:

    Kláro, píšete: takového člověka si neskonale vážím a zatím ho neznám.
    Já ho znám. Vlastně jsou dva. Eva a Eda Sovovi. Ti se vzdali všeho, aby byli soběstační a fakt se jim daří. Žijí v ráji.

    • Milá Dano, díky moc. Asi jsme se úplně přesně nepochopili. Samozřejmě znám mnoho lidí, kteří se snaží o soběstačnost a nezávislost, o svobodu atd. Ten koho jsem zatím nepoznala je ten, kdo přesto, že se o toto snaží, zvládá bez všech výdobytků udržet standard, který se naučil předtím, s výdobytky. Pokud jsou tedy Sovovi naučeni jezdit dle fotek na delší výlety, pravděpodobně mají auto. Pokud se auta zbaví, logicky omezí něco jiného nebo zruší delší výlety. To je to omezení o kterém jsem mluvila, že neznám nikoho, kdo by setrval ve svém naučeném náročném životním stylu a zbavil se všech výdobytků, které mu pomáhají naplňovat jej. :)

    • @Dana: moc se omlouvám,ale z důvodu toho, že Sovovi provozují komerční web,mažu odkaz.

      • Přeji zdravý večer (je už totiž půlnoc).
        Náhodou mě okolnosti navedly na pasáž: jelikož Sovovi provozují komerční web…… Mám rád černý humor, obzvláště pak ostravský (to je ten můj…:o)))). Náš „komerční web“ již provozujeme x let, jakožto i celý projekt a obojí i další dotujeme z vlastních peňuch (zaplať pánbůh již došly, takže nyní nepokračujeme…, odpočíváme za své na svém…:o)))) a celkově se to vyhouplo na nějaký ten milión, v červenejch….!! Tím si nestěžuji, jenom reál popisuji. Pakliže se „Jidáši“ budete chtít naučit jak sebe sama připravit o pár melounů, klidně se na nás s Evikem obraťte, nasměrujeme Vás v rámci pomoci všem slušným lidem, kteří Vás pochopí, tak jako nás. Hlavu vzhůru, ještě není všem sovinám konec…., (nejdříve musíme schrastit prašule, asi komerčně???, ale z jiného soudku) zdraví esova

  • Přidám také jednu bramborovo-cuketovou rychlovku
    Brambory i cuketu nakráníme na plátky,osolíme,můžeme opepřit,na pekáč nebo vyšší plech klademe střídavě mírně přes sebe vrstvu brambor a cuket , posypeme nastrouhaným sýrem a zalejeme smetanou,ve které rozkledláme vajíčko, osolíme,případně opepříme, dáme upéct do trouby. Možné jíst samotné nebo jako vynikající přílohu, nebo na talíři posypat osmaženou cibulkou, pro „masaře“ posypat na kostičky nakrájenou a orestovanou anglickou slaninou. Příloha okurkový nebo jiný salát.
    Zkusila jsem také proložit vrstvou žampionů, ale už to nebylo ono, žampiony mě tam prostě „neseděly“.

  • avatar irresistible:

    Nejjednodussi jidlo ( a u nas asi nejoblibenejsi) jsou testoviny s rajcatovou omackou. Testoviny bohuzel nejdriv nekdo musi udelat do zasoby a rajcatovou omacku dtto, aby se to dalo tahat z mrazaku a spize jak kralici z klobouku:-)
    V posledni dobe ujizdim na jakychkoliv rychlych testovinovo- masovo- zeleninovych kombinacich, to maso tady teda asi moc rozebirat nebudu, ale objevila jsem smakouna, takze to je moje bezmasa alternativa a chystam se jiz nejakou dobu na psenicny seitan dle vaseho postupu:-) tofu me za srdce a zaludek nevzalo.
    Z detstvi zboznuju smazena vajicka na cibulce, nove brambory a okurkovy salat, no uznavam, ze to uz nejaky cas zabere:-)
    Pak pecene brambory s hromadou cibule a cesneku, jen solene a peprene, pecene na plechu, trocha nejakeho oleje, zboznuju seskrabovat ty pripecene kousky, k tomu studene mliko, mnam:-)

  • avatar Herma:

    Kromě variabilních receptů typu kuskus/bulgur/těstoviny s nějakou dušenou zeleninou + shoyu dělám docela často i polentu s něčím. Např. Polenta s dušeným pórkem a volským vokem:
    Uvaří se polenta (když vyloženě nespěchám, tak nejdřív osmažím cibulku a česnek, zaliju potřebným množství vody, osolím a ochutím domácí podravkou, do vařící vsypu polentu a míchám… když je uvařená, přiliji mléko nebo smetanu, případně kousek másla a trochu parmezánu nebo i jiného sýra). Mezitím si očistím a nakrájím pórek, osmažím na oleji (nesmažím až dohněda), přidám trošku soli, podliju vodou (trošku) a dusím. Pórek krásně zesládne. Pokud se voda vydusí, ještě přidám a nakonec zakapu omáčkou shoyu (když se to s ní přežene, je to hodně slané, tak ještě přidat vodu a nechat přejít var). Nakonec se usmaží volské voko. Na talíř se dá polenta, k ní se naaranžuje pórek a nahoru se dá volské voko. Může se ještě posypat praženými dýňovými semínky.

  • avatar Magika:

    Dobrý den, Klárko,
    opravdu antidepresivní příspěvek, jako vždy ;-))
    Občas, když potřebuji zasytit rodinu a nemám moc času, dělám topinky, které znám z dětství. Nakrájím potřebný počet plátků chleba, každému vyříznu měkkou část, aby zbyly kůrky cca 1 cm, ty dám na rozpálený olej opékat. Do každé kůrky dám zpěnit cibuli (na kostičky, půlkolečka, to je jedno) a nasekaný česnek. Všeho přiměřeně, a když není čas /nebo to nechtějí strávníci/, vůbec tam cibuli ani česnek nedávám ;-) Měkkou část (z té strany, aby se dala znovu „zasadit“ do kůrky) namažu hořčicí (libovolnou, dle chuti, občas to potřu kečupem nebo smetanovým sýrem) a zatím ji ponechám stranou. Po cca 2 min rozklepnu na cibulku do kůrky vajíčko, trochu ho vidličkou roztahám, aby byla kůrka plná, osolím, opepřím (někdy přidám mletý kmín nebo červenou papriku, koření se meze nekladou), a když je vajíčko z poloviny hotové, přiklopím je měkkou, namazanou částí chleba. Někdy ještě na vajíčko přidám plátky sýra, a pak je teprve překlopím měkkou částí. Obracečkou otočím a opékám, dokud není topinka zespoda hotová. Když se takto dopéká, dávám ještě navrch plátek sýra (jsme sýroví, čím víc se to táhne, tím líp ;-)), aby se roztopil. Podávám se zeleninou, která je zrovna po ruce. Příprava a servírování pro čtyři lidi nezabere ani čtvrthodinu ;-)
    Recept, který mě kdysi naučili kamarádi z ČVUT, vařili ho na kolejích ;) varianta původní: těstoviny, mražená zelenina dle vlastního výběru (nebo co mrazák dá) a kelímek smetanového sýra (např. Pribina v kelímku je výborná). Těstoviny dám vařit do osolené vody, zhruba 7 min před koncem k nim přidám mraženou zeleninu. Když je obojí měkké, sliji vodu a do těstovin vmíchám celý smetanový sýr. Hotovo. Varianta upravená za života na salaši: těstoviny vařím v osolené vodě dle návodu, v jiném hrnci si rozpustím kus másla (dle množství strávníků a zeleniny) a na ně přidám jakoukoli zeleninu, jakou mám po ruce, očištěnou, nakrájenou na kostičky (nebo nastrouhanou nahrubo), chvíli ji na másle restuji (3–4 minutky), pak ji zaliji trochou vody (nebo vývaru, pokud je po ruce nějaký hotový ;-)), osolím, okořením dle libosti a pod pokličkou dusím, dokud není měkká (záleží na velikosti kostek, ale zpravidla je to 5–7 min), poté vše smíchám s těstovinami a sýry přidávám stylem „co lednice vydá“, když je sýrů málo, obětuji ještě jeden malý hrnec, v němž v mléce nebo smetaně rozpustím sýry, které mám, osolím, přidám bílý pepř, ev. pár kapek citronu (to záleží od směsi sýrů, není nutné) a pak tím směs těstovin a zeleniny zaliji. K tomu opět přidám jakoukoli čerstvou zeleninu, která je po ruce. Jak jinak ;-)

  • avatar rivl:

    @hanaka:
    No my jsme od Jihlavy 30km. Rakytník roste jak o závod. Prý je to hodně rozpínavá rostlinka a musí se hlídat :-)) Ze všech rostlinek, co jsme vyzkoušeli se rakytníku daří nejvíc. Některé nepřežily zimu na vysočině.

    • avatar hanaka:

      My jsme taky na Vysočině, kousek od Poličky :-) No já se bála, že vymrzl, ale je to nezmar, obrazil krásně. My jsme ho právě kvůli své údajné rozpínavosti nasadily do meze, kde je pámelník. Je to hned za ohradou. Pámelník má jedovaté kuličky, tak se snažíme ho potlačit a doufáme, že rakytník vyhraje. No a jako bonus bych si přála nádherné oranžové plody plné vitamínů :-)

  • avatar rivl:

    @hanaka:
    No my jsme od Jihlavy 30km. Rakytník roste jak o závod. Prý je to hodně rozpínavá rostlinka a musí se hlídat :-))

  • avatar rivl:

    @hanaka:
    To máte u svého nicku rakytník ? Loni jsme zasadili cca 10 proutků 30cm a nyní je to keřík 1,5m vysoký. Tak máme obavy, jestli nás ten rakytník z naší zahrádky za čas nevystěhuje. Jaký s ním máte zkušenosti ?

    • avatar hanaka:

      Ano, je to rakytník, ale ne z naší zahrady. Tahle fotka byla pořízená kousek od Jihlavy, kde je celý rakytníkový les, nádhera :-) Vzali jsme si odtud před 2 roky pár odkopků a přikoupili 2 samce, máme to na takové neudržované mezi. Ale zatím nic moc, letos jsem ho zkusila hodně ostříhat, tak uvidíme, rozpínavost zatím extra žádná. Sousedi mají taky, ale nikomu v okolí tady neplodí, tak jsem zvědavá.

  • avatar rivl:

    Srdečně všechny zdravím. Tak jsem se osmělil a rozhodl se uveřejnit totální rychlovku, co dělá moje drahá polovička nebo já. Menší brambory ve šlupce se pečlivě omyjí. Nakrájí na cca osminky (vypadají asi jako stroužky pomeranče). Dají se opect do trouby (rychleji mikrovlnky) až mají křupavou kůrčičku. Vysypou se do mísy a vydatně se posypou kořením na americký brambory (tohle bohužel není základní surovina, ale pytlík stojí pár šprdlíků :-) ). Děláme poměrně často, například když já loupu starý rákosový strop a jsem celý pokrytý 60 let starou meziprkennou výplní a moje mamča bojuje s plevelem a hnědými slimáky. Náladu nám tato minutka zvedne když si k tomu dáme červené vínečko.

    • avatar hanaka:

      Úplně vás chápu, strháváním rákosového stropu a trámků jsme si také prošli, úporné plevy byly úplně všude!!! Fuj! Pak to celé vyvozit za chalupu, slavnostně přijít se sirkama a zjistit, že je to tak uleželé, že to nehoří! No ale měli to předci dobře vymyšlené, dokonalá izolace :-)

    • U nás šel strop celý, rákos i povaly, ale zdi, tam jsme strhli jen ráks s omítkou a pod tím byly trámy bílé od omítky, tak vzal pan domácí rozbrušku s kartáčem a komplet celou místnost obrousil. Začal na nejshilejším trámu shodou okolností :) a tak začal házet flintu do žita, ale nakonec to klaplo a trámy jsme zatím měnit nemuseli.

  • avatar hanaka:

    Milá Kláro, zase jsi mi rozjasnila den! :-) Ani nevíš, jak jsem se nasmála, jen moje drahá polovička radost mít nebude. Občas mu tlumočím obzvlášť zajímavé přihody z kopce – a mě i jeho zaujala podobnost s panem domácím a jeho touhou odjet do teplých krajů. U nás se o víkendu chalupa opět prodáavala, a můj drahý si vzpomněl, jak je pan domácí z kopce moudrý a jistě příjemný člověk, a že by s ním rád vyjel na loď a jedl ryby a já ať si klidně jedu blbnout někam na kopec :-) U nás je teď situace trošku naopak, protože byly svátky a konečně volno a já si naplánovala spoustu práce, plečkování a vyvážení hlíny z podlahy budoucí kuchyně a spoustu jiných věcí a taky výlet na třešně. To bylo v pátek. Při pokusu o výstup na strom mi na čtyřikrát křuplo v koleni, prý znamení, že v mých letech už se na stromy lézt nemá a já se nebyla schopna téměř hnout, takže na všechny ty práce zbyl můj drahý sám + mu přibylo dojení a obstarání krávy, což dělám většinou já.
    No ale opravdu jsi mě povzbudila, já totiž sebelítostivou depresí trpím téměř každý den, kdy po radosti, že jsem udělala sýr, okopala záhonek, udělala kompot… se můj drahý zeptá, co bude k večeři. A tak jsem si mockrát říkala, jak se to dělá na kopci a jinde, a že já jsem ta jediná a neschopná, která nezvládá při tom všem vytvořit zajímavý gurmánský zážitek. Brambory na loupačku jsou taky naše oblíbené, ale teď jsem si uvědomila, že dlouho nebyly, tak budou dneska :-)
    Jinak – topinky s česnekem a sýrem, bramboráky, nebo zeleninové placky – podusím jakoukoli zeleninu, nejlépe mrkev, hrášek, kukuřici, smíchám s moukou, mlékem a vajíčkem a smažím jako palačinky. Pak taky zapečené brambory s pórkem nebo cibulkou zalité smetanou. V létě mix zeleniny do pekáče, pokapat olejem a kořením – zapéct. Čočka s chlebem. Kuskus se zeleninou a samozřejmě těstoviny – ty jsou ale u nás až jako poslední volba, opravdu nejméně oblíbené jídlo. Mé drahé polovičce občas přihodím něco z masa, to když vidím, že trpělivost opravdu dochází :-)
    Takže rychlovkám zdar! :-)

  • avatar Klaris:

    ha já jsem v módu „nechce-se-mi-vymýšlet-co-vařit-nedejbože-u-toho-trávit-moc-času“ většinou celý rok :D
    Gurmánské recepty obdivuju, leč neprovozuju. Ptají se mě co jako pořád jíme. Tak jsem si jednou udělala seznam (není dlouhý, děti jsou vybíravé, k tomu konzervativně založené ;) a nějaké experimenty mi netrpí..). Nejsložitějším jídlem je na něm svíčková (bez svíčkové ;) ) a pohanková sekaná s brkaší. Jinak:

    rýže (dělaná na pánvi do vstřebání vody – ochucená kmínem, majoránkou, vege bujonem) + struhaný sýr nebo tofu nebo jen zelenina – uvařená spolu s rýží i čerstvá (ta samozřejmě ke každému jídlu, pokud není sladké)

    sladká rýžová kaše, dělaná obdobně na pánvi, místo koření cukr a vanilka, vařím ve vodě, až ke konci přidávám mléko (u nás teda sojové z krabice ;) )

    brambory (nebo pečené brambory) + na pánvi na pórku opečené tofu nebo i jen jogurtovo majonézová omáčka (více jogurtu než majonézy, na drobno nakrájený pórek,steril.okurka, sůl, oregano)

    cuketová omáčka (bohužel už ji děti nejí jako dřív , vůbec nejí cukety :( ) – na cibulce podusit cuketu, zahustit moukou smíchanou s vodou, osolit, okořenit (kurkuma..), s brambory

    rajská (u nás z protlaku) – jen zahuštěná jíškou, sůl, cukr, nic víc. K tomu rýže. Když se čas a chuť tak teprv zelenin. karbenátky či pohank. sekaná (větš. když zbyde od předch. dne :) )

    těstoviny – nemusím zdůrazňovat že děti je nejradši suché či s kečupem nebo smetanou… Já kečup nerada, takže opeču vždy nějakou zeleninu, nějaké koření, zaliju trochou smetany
    nebo těst. se špenátem – klasicky udělaný špenát se smíchá s těst. a zapeče v troubě

    brkaše s krupkami nebo pohankou , s osmaž. cibulkou

    pohank. kaše naslano s jogurtem a strouh. sýrem

    jen hustá čočková polívka s chlebem

    no a samozřejmě kuskus, pokud už opravdu není čas, my dospělí jíme opět buď s tofu nebo opečenou zeleninou, smetanou, děti nejadši nasladko – cukr, oříšky, suš. ovoce, skořice, smetana

    • avatar Klaris:

      a úplně jsme zapomněla na moji oblíbenou letní omáčku na těstoviny – tedy cibulka a česnek na plátky, osmahnout na oleji, na to dávám namočený soj. granulát (což asi nemusí být), osmahnout, pak postupně zelenina – nejdřív paprika, pak cukety, na konec rajčata – vše na kostky. Dusit do změknutí všeho (vodu přilít podle potřeby) , sůl, okořenit hlavně hodně oreganem. Na závěr dávám trochu domácího kečupu
      Ovšem naše děti to opět nejí..

    • Já se nechám vždy blbě přemluvit sama sebou :), a teprve když zjistím, že je to pro dnes zbytečně náročný, není už cesty zpět :)

  • Myslím, že představa o pojmu základní surovina z pohledu z kopce a městské dívky válející se v posteli v obklopení kuchařských knih (bohužel, soustředěných pouze do jednoho notebooku) se podstatně liší, neboť pro mě je například hrášek nebo kopr naprosto nedostatková surovina a tak stejně si umím představit, že například toasty zapečené v toustovači (které jsou pro mne jídlem v krajní nouzi) na kopci asi moc nefrčí. Přesto zkusím podat pár návrhů na rychlá jídla, která snad mají i shodné suroviny jak pro město, tak i pro kopec. Takže…
    1. Cuketová kolečka se potřou olejem a nadrceným česnekem a smaží se na pánvičce. Jídlo mého dětství…
    2. Cibulačka z hrozně moc cibule, kde menší část se nakrájí nadrobno a osmaží se do změknutí v hrnci na oleji. Poté se přidá zbylá část cibule nakrájené na půlkolečka a taky se trochu osmaží. Poté se hrnec zalije vodou (co nejvíc to jde) a přihodí se nějaké to koření. Celé se to vaří až do změknutí cibule. Když je čas, udělá se osmažený chleba. Jídlo počátku našeho vztahu s přítelem… A potom, že se cibule k lásce nehodí…
    3. Rajská polévka převzatá (a lehce upravená) podle Jamieho Olivera: Kilo rajčat se nakrájí na menší kousky, dá na plech nebo do zapékací misky, přidají se nadrcené stroužky česneku a celé se to promíchá s olejem. Rajčata se pečou na 220 stupňů neurčitou dobu (dokud prostě nejsou měkká). Mezitím se na oleji v hrnci do změknutí osmaží cibule a přidají se čtyři lžíce balzamikového octa. Až jsou rajčata v troubě měkká, tak se přidají k cibuli a k tomu se ještě hodí bazalka a celé se to rozmixuje (nejlépe tyčovým mixérem). A je to…
    4. Těstoviny s vajíčkem aneb další evergreen mého dětství: Nevím to přesně, protože to vždy dělala babička nebo mamka a já na nějaké obkoukávání byla dost malá, ale jestli si dobře pamatuji, tak k cibulce osmažené do zlata se přidají uvařené těstoviny (nejlépe ty, co zbyly od včerejšího dne) a trochu se osmaží. Potom se rozklepnou vajíčka a celé se to umíchá jako míchaná vajíčka (neboli smažinka).
    5. Dneska jsme právě nakrájeli cuketu, cibuli, papriku, lilek na obří kusy a celé to osmažili na oleji. Rozhodně to ale není ratatouille (přestože jsme k tomu přisypali koření s názvem ratatouille), neboť to vypadá a chutná úplně jinak.
    6. Brambory v slupce se pokladou řezem na vymazaný plech a zádíčka se bramborám ještě trochu namasírují máslem nebo olejem. Pečou se cca hodinu a v průběhu druhé půlhodiny se posypou cibulí nakrájenou na tenká kolečka. Mňam aneb další vzpomínka na dětství…
    No, vydalo mi to spíš na článek než na komentář. Když si vzpomenu ještě na něco rychlého a nenáročného, tak to sem ještě napíši.

    • .) díky moc za recepty. Ono koneckonců každý dle svých možností. Je mi jasný, že v paneláku prostě člověk pravděpodobně koupí mražený hrášek, stále je to pro mě variabilní základní potravina pro panelák :). Je to jednoznačně krok od nějaké hotovky či půlhotovky.

  • Ha,také mám mnoho zaječích úmyslů.U babičky jsme mívaly brambory na loupačku,s máslem a mlékem a tvarohem,pažitkou v sádle.Mňam.A právě dnes,v chmurách a zamyšlení,suroviny kupované,neboť mám z latifundií jen balkón,kde se opalují kočičky,tak dnešní chod a to rychlý byl : nožičky od žampionů a cuketa na plátky orestované,trochu pórku,pár kousků slaniny a zamíchat s předem spařeným v horké vodě bulgurem se sušenými rajčaty,chvíli ten mišmaš restovat,dusit,dokud bulgur nezměkne,což trvá asi 5 minut.K tomu thaiská chilli omáčka :-).K těm nožičkám žampiónů,kloubočky byly taky,plněné sýrem,niva + balkán,plátek slaniny,to je velká dobrota,jak v pánvi,tak na grilu,což si nechávám,jako recept do kavárny,dostavění je v nedohlednu skrz deprese,co k tomu dodat,že ? Tak moc děkuji za reflexi mé sebelítostivé deprese a mějte se mňaukrásně.

  • avatar Lota:

    Moje oblíbené ultrarychlé italské variabilní těstoviny:
    Ingredience: Těstoviny, žloutky, sýr, máslo, zelenina (dle možností, osvědčené a vynikající je spojení rajčat a jarní cibulky), sůl, pepř, bylinky podle chuti.
    Dáme vařit těstoviny, nejlépe špagety. Oddělíme žloutky (na 1 porci 1 žloutek), nastrouháme najemno sýr (nejlépe nějaký parmezánovitý, ale lze jakýkoliv, případně lze i vynechat). Nakrájíme zeleninu, nejlépe rajčata a jarní cibulku, ale lze v podstatě cokoliv obdobného. Zeleninu podusíme, ochutíme solí, pepřem, bylinkami podle chuti (hodí se bazalka apod.).
    Těstoviny slijeme, ihned dáme do mísy, přidáme trochu másla, sýr a žloutky a pořádně zamícháme. Teplem z těstovin se vytvoří hezká omáčka, která obalí těstoviny. Hned podáváme s podušenou zeleninou. Pro nevegetariány lze přidat nahoru ještě tuňáka.
    Jde obměňovat typ těstovin, druhy zeleniny, podle toho, co je zrovna doma. Příprava max. 20 minut.

Přidejte komentář