Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

Děti někdy napadne šílená věc. Ale to se dá ještě přežít. To si člověk řekne – nechodí dolů často, dopřejme jim to. Horší je, pokud to napadne mě. Když mě to pouze napadne, je to ještě dobré. Ale pokud mě to napadne a hned s tím jdu na trh, to pak následuje šílený pohled pana domácího, který vypadá přesně, jako by si klepal na čelo, že právě zase nepřemýšlím, jestli si to uvědomuju? A poslední takový nápad byl, že bychom, než skončí zima, mohli navštívit Marušku dole v tělocvičně, aby si děti mohly zkusit lezeckou stěnu. Pan domácí vyvaluje oči a  celý obličej půl metru před sebe, děti křičí jedno přes druhé – na stěnuuuuuu a já jsem v jednom okamžiku ráda, jak jsou děti rády a zároveň vyděšená, co zase budeme muset absolvovat. A stěna je ve středu, což je dneska a na dnešek celou noc sněžilo a abychom tam byli v devět, musíme vstávat na šestou, pan domácí nakrmit a napojit, Ester zabezpečit koně, děti se všechny obléknout, svléknout kalhoty a následně umokřené punčocháče, najít všechny šestery rukavice a čepice, vyzvednout po cestě španělskou oper Vítka na chatě a hádat se, kdo bude prošlapávat tu šílenou spoustu sněhu a proč nejde ten za tím a jde si sólo vedle. Po hodině výšlapu jak do druhého tábora v Himálaji, se dostat na autobus, sebrat Miloušův sedák, navázat všechny děti postupně na lano

a přemluvit pana domácího, aby se vrátil o dvacet  let zpět a vylezl taky to, co Maruška na fotce a Markéta a skandovat, aby to nevzdal a nevyměkl jako oper Vítek, který nám sdělil, potom, co se na ženský díval, že se nebude ztrapňovat :).

Pan domácí lezl jako zamlada, ale skončil pod ňadry, zatímco Maruška je daleko za ňadry a Markéta skončila na samém vrcholu této stěny, když tam nejprve vytáhla lano. A Vítek stále jistil děti a říkal, že takto dopoledne je to tu s tím obsazením na stěně moc hezký. Že by se mohl chodit neztrapňovat častěji. Pak nejít do knihovny, protože je ve středu zavřená a díky tomu si nepůjčit dalšího Thomase Brezinu, pána, který už napsal 400 knih a další píše, a o kterém jsme vůbec netušili, že existuje, dokud si ho neoblíbily naše děti a u něhož bohužel nemáme vidinu toho, že až ho děti celého přečtou, změní si vkus něčím jiným. Thomase Brezinu mají na dlouho.  Pak se nechat báječným stopem odvézt domů a vyšlápnout zase tu štreku  a po třech kilometrech hlubokým sněhem tam a třech zpět zcela zaslouženě odpočívat.

Mimochodem – Kvído se ptal, když se na gympl dělají přijmačky, proč berou toho, kdo je udělá? Zda by nebylo logičtější, aby brali především toho, kdo je neudělá, aby ho to tam naučili? :)

a pak už jen velmi rychlá lískooříšková buchta

Třeba je na ni: 4 vejce, 220 ml oleje, 250 g cukr krystal, 400 g celozrnné pšeničné mouky, 200 g lískových ořechů, vanilkový cukr, trochu citronové kůry, trochu rumu, 1 prášek do pečiva, kakao, skořice, 300 ml mléka.

Nejprve je nutné ušlehat vejce s cukrem, přidat slunečnicový olej, přidat nasekané ořechy najemno, skořici a kako, rum, mouku a prášek do pečiva spolu s mlékem a trochu citronové kůry a vanilkového cukru. Vše nalijeme do vymazaného a vysypaného pekáče a pečeme při 180°C.  Hlídáme, aby se nepřipálil. Ořechy k tomu mají větš tendenci.

Pokud se vám líbí sladké recepty na této stránce, lze si stáhnout e-knížku se sladkými recepty – čisté vařivo bez fotek.

 

 

4 komentáře to “Lískovoořechová buchta”

  • avatar Dagmar:

    moc příjemně čtivě sepsané úvody k jednotlivým receptům. Máte spisovatelské „střevo“… – člověk se na vaše psaní a recepty vždycky těší.

  • avatar Jana:

    Buchta vypadá naprosto skvěle a na stěnu se chystám už dlouho :)))

    • avatar Máňa:

      vážně máš střevo …vás má smysl vyhecovat kamkoliv, je pak zaručeně co číst..nenapsala jsi, že děti jsou úplní opičáci…a svým zimním během mi narušuješ morál! dočkejme jara ….krásný víkend na kopec!

  • avatar hanaka:

    Kvidovo logické myšlení se mi móc líbí :-)

Přidejte komentář