Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

c0df0e7666_71110263_o2Dnes lidé vzpomínají svátek Sv. Martina – 11. listopadu. Každý pravděpodobně ví, že pokud 11. listopadu sněží, říká se, že „Martin přijel na bílém koni“, což je pranostika, která přibližuje každoroční první sněžení (u nás platí téměř stoprocentně, jen letos tedy výjímka potvrzuje pravidlo).  K tomuto dni se vztahují i další pranostiky, např.„Sníh nepřijde-li na vše svaté v noci, přijde na Martina s celou svou mocí“ nebo „Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí“ či „ Půjde-li na sv. Martina po ledě husa, může pak choditi bosa“.

Málokdo také ví, že na svatého Martina se přestával pást skot na pastvinách, Martinem totiž začínala oficiálně sedlácká zima. Proto pekly hospodyně martinské rohlíky, které rozdávaly čeledínům, volákům, skotačkám i děvečkám, které ze služby propouštěly, nebo jiné do služby přijímaly. Slovo „Martínkové“ tedy znamenalo čeleď, o sv. Martinu měnící svou službu a „martínkovati“ znamenalo opouštět službu a novou nastupovat.

Slovo „Martínek“ však také znamenalo synonymum pro prostopášníka a „martínkovati“ také hýřiti a to snad proto, že v době měnění služby si čeleď ráda vyhodila z kopýtka.

Můžeme také nahlédnout do Staročeských výročních obyčejů, pověr, slavností a zábav prostého lidu od Čeňka Zíbrta, kde zmíněný píše

…. Zajímavo jest, jak si čeští poetové vykládali tvar těchto rohlíků. Ježto prý svěcení sv. Martina vzniklo z pohanské slavnosti boha vína Baccha a Bacchus bývá malován se dvěma rohy, má pečivo martinské podobu dvou spojených rohů…..

Stále mluvíme o sv. Martinu, kdo však vůbec sv. Martin byl?  Wikipedie praví, že  Sv. Martin byl vojákem, poustevníkem a biskupem v Tours. Stal se jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších svatých a patří mezi první nemučedníky, které církev označila za svaté.

A k tomu bych ráda přidala jednu legendu, která se mi dostala do rukou v podbě katolických listů z roku 1881. Protože jsme stránkou, kde najdete čistě vegetariánské recepty, vůbec se mi nechtělo sem zmínky a Martinských hodech, spojených hlavně s husou, dávat, jenomže ono to vše není vždy přesně tak, jak to na první pohled vypadá. Svátek by mohl na základě legendy úplně v klidu probíhat, aniž by byly husy po několik dalších století 11. hromadně zabíjeny a bohatě by stačilo péci martinské rohlíky, které vlastně vůbec rohlíky nebyly. :)

V každém případě, makové martinské rohlíky si rozhodně upečte, protože jsou fakt skvělé, nezávisle na tom, že se dnes neprodávají jako rohlíky, ale spíše ve tvaru široké střešní tašky. Recept na ně najdete v již uveřejněném článku z roku 2010.

 

853e88eb9a_71110278_o2

Mezi lidem naším zachovaly se mnohé zvyky a obyčeje, o jichž původu a významu dnes málokdo již ví aneb aspoň naň nepomýšlí. Mezi takovéto obyčeje náležejí též hody Svato-Martinské. V městech i dědinách českých zajisté o sv. Martině všude něco lepšího se strojí. Zejména pak pekou se husy, rohlíky a podkovy, zvané Svato-Martinské.

Odkud vzal se tento obyčej a jaký má význam? Za dávných dob připravovali se křesťané na svátky vánoční podobně šestinedělním postem, jako se nyní čtyřicetidenním postem připravujeme na svátky velikonoční. Jižť pak víme, že čtyřicetidennímu postu před velikonocí předcházejí dnové masopustní čili „ostatky“.  A podobně předcházely i dřívější půst před vánocemi jakési ostatky kolem svátku sv. Martina, jakožto poslední výraz radosti a církevně dovoleného požívání masa. Stolovalo se tu hojněji a skvěleji než jindy a to udrželo se podnes. Odtud tedy hody Svato-Martinské.

Při oněch dávných hodech Svato-Martinských nesměla chyběti husa. Husa ta připomínala zvláštní událost ze života sv. Martina, jak o ní legendisté vypravují. Když totiž sv. Martin volen byl za biskupa Tourského, nechtěl ze skromnosti důstojnost tu na se vzíti. Proto dal se na útěk a chtěl se ukrýti. Avšak právě tam, kde se hleděl skrýti, páslo se několik hus, které, když se blíže nich objevil, daly se do takového křiku, že ti, kteří sv. Martina hledali, křikem tím upozorněni byvše, přichvátali, sv. Martina nalezli a s radostí do volebního shromáždění do Toursu nazpět přivedli. Nyní se ovšem na událost tu nepamatuje, ale husa Svato-Martinská posud se pojídá.

Podobně má se to s rohlíky Svato-Martinskými. A přece ani ty bez zvláštní příčiny o sv. Martině se nepekly a nepekou. A příčina jest tato:

Za dávných  dob nepívalo se ze sklenic a džbánů, nýbrž z rohů, zejména z rohů bůvolích, jež bývaly dosti uměle zlatem a stříbrem vykládány. Zejména pívalo se z nich též ke cti bohům. I vypravuje se pověst, že svatý Martin ukázal se jednou ve snách švédskému králi Olafovi, který přijal víru křesťanskou, a že mu přikázal, aby staral se o to, by nepilo se více ke cti bohům pohanským, ale střídmě ovšem ke cti jeho. Sv. Olaf vyhověl prý rozkazu tomu a s ním i lid křesťanský i pili zejmena o svátku sv. Martina jemu ke cti z rohů. Časem přestaly býti rohy nádobou k pití, ale pekaři a hospodyně zachovali a zachovávají na ně památku, pekouce o sv. Martině rohlíky Svato-Martinské, jež arci mají podobu rohů.

A což znamenají konečně ty podkovy Svato-Martinské, jež pekávají se o sv. Martině nejen v domácnostech, ale více ještě u preníkářů a cukrářů? Kdo si povšiml starších obrazů svatých, pozoroval, že jsou tam svatí tak vyobrazeni, že mají okolo hlavy záři v podbě půlměsíce či raději podkovy. I má se tedy za to, že pečivo v podobě podkovy, jež peče se o sv. Martině, označuje záři okolo hlavy sv. Martina a připomíná jeho svatost a slávu. Vyloživše takto původ a význam obyčejů Svato-Martinských, přejeme, aby čtenáři naši o hodech Svato-Martinských zpomínali sobě na to, co jsme tuto položili. Budouť se z hodů těch dvojnásob těšiti.

Poutník, kalendář pro katolíky z roku 1881

 

3 Odpovědi to “Svatý Martin a proč se vlastně slaví”

Přidejte komentář