Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archiv
Rubriky
Nový Domácí pekař
Domácí mlékař

DSCN6868Každý rok je to stejné, každý rok si už v březnu člověk říká, že už to přece musí přijít. Pamatujeme rok, kdy měl pan domácí v kotníku 18 šroubů, které mu tam vložili 11. března a do nemonice jel po krásném slunečném 10. březnu, kdy celý den s koňmi vláčel a kultivoval a házel si několikametrákové klády na kotník. A pak – z nemocnice si to dával zpátky těch pár km o berlích ve sněhu :). Zase to tehdy přišlo a přitom podle předjarního uvažování nemělo. Už člověk čeká sluníčko, skleník, vožení kompostu a sázení a setí. Já se ovšem asi nepoučím. U všech 4 dětí jsem měla pocit, že se narodí minimálně na konci sedmého měsíce. Že jsem hrozně obrovská a už to musí být. Kromě jednoho termínového porodu byli dost dlouho po termínu. Já jsem tedy přenášela pravidelně dva měsíce od okamžiku, kdy jsem si byla již jistá, že to bude. A vždy na to na jaře přijdu a vždy mě to během zimy zase opustí.

Místo toho, aby člověk užíval volnějších dní, klidného režimu, netrpělivě vyhlíží, kdy už mu to zase začne. A pak, začátkem června se bude těšit na zimu, jako každý rok. Tuším, že se to mu říká selektivní paměť.

A pak mu přijedou dobrovolníci na práci a on si řekne, že to je naposledy, kdy přijeli. A je zajímavé, že v mailové schránce je zase už několik mailů a „já“ se tu dohadujeme, zda ty čtyři mladé Španěly chceme nebo nechceme. Ostatní mají zcela jasno, „nechceme“, stejně tak Singapúrku ani dva Francouze, kteří cestují přes nás do Číny. Ostatní doma tak výraznou selektivní pamětí netrpí.

A taky jsem se dnes vydala na poštu. Bylo to romantické, ostatně jako vždy. Sice jsem dolů přijela úplně zablácená, blatníky neblatníky, sice unavená, protože skluzná plocha ve sněhu není ideální, ale člověka nakonec potěší okamžiky, které neočekává. Na cestě zpátky, asi 400 m od chalupy mi praskl šroub na sedlovce a utrhlo se sedlo. To mě samozřejmě netěší, ale to, že jsem to ustála a nesedla si na obnaženou sedlovku mi celkem zpříjemnilo odpoledne.

Jinak jsme kvůli sněhu prošvihli inseminátora, bohužel asi netrpí selektivní pamětí a moc dobře si pamatuje, jaký je k nám příjezd. Vyjdeme v pohodě se senem, zase nám chybí panely kolem dojírny a přebývá dost veliké množství bahna. Ale tuším, že za týden už to bude zase vše jinak.

 

Dnes zcela obyčejná hrachová kroupovka

Na kroupovku je třeba mražený nebo sterilovaný hrách, ječené kroupy, sůl, pepř, nové koření, česnek, majoránka, čerstvá zelená petrželka, růžový pepř, smetana, olej, cibullka, vejce natvrdo.

Je to rychlá předjarní polévka, tzv. ze zbytků. Hrách je možné použít ten, který nám ještě zbývá zavařený nebo mražený. Nejprve je důležité v jednom hrnci uvařit sáček klasických ječných krup v osolené vodě. V druhém hrnci osmažíme cibulku na oleji, přidáme hrášek, vodu, sůl a uvaříme. Uvařený hrách rozmixujeme, přidáme nové koření, pepř, majoránku a česnek a hlavně uvařené kroupy. A také můžeme přidat čerstvou petrželku, která už se dá na záhonu paběrkovat. Nakonec přidáme sběračku smetany, zavaříme a podáváme s uvařeným vejcem natvrdo a posypané růžovým pepřem.

Přidejte komentář