Knihy
e-knihy Domácí mlékař
Archiv
Rubriky
Nový časopis Mlékonoš
Domácí mlékař
fb twitter instagram
Login

Register| Forgot Password?

Přemýšlíte občas nad tím, kolik odpadu opouští váš byt, dům? Určitě. Tento článek není o tom, abychom psali do komentářů, jak to máme zmáknuté a kolik málo odpadu produkujeme. Nezávisle na tom, jak na tom jsme, až na pár vyjímek, existuje možnost zlepšení. A právě o tom jsme mluvili se včerejší návštěvou, neboť na toto téma přišla řeč.

Máte zkušenost ve svém okolí s možností nákupu ve velkém, s bezobalovým obchodem nebo s nějakou formou komunitního nakupování? Existuje ve vašem okolí více rodin, které například nakupují ve větším? Dotaz tentokrát nesměřuje na lokální výrobce a producenty, ale na to, zda nějak využíváte nákup ve velkém, týká se vyloženě obalů.

Včerejší debata se točila kolem reálné situace, nikoli kolem popisování ideálu na sociálních sítích nebo jednorázové akce, ale toho, zda skutečně to někomu funguje, když se pár lidí domluví, nebo se musí jednat o regulerní byznys (obchod), pokud to funguje, jaká forma se vám osvědčila a pokud to nezafungovalo proč, případně proč k tomu ve vašem okolí vůbec nedošlo. A myslíte si, že by ve vašem okolí byl dostatečný počet lidí, kteří by se byli ochotni zapojit (nakupovat ve velkém a dělit se) nebo je to pouze málá sociální bublina, která by stála na jednotlivci, jenž by se brzy unavil a celý projekt by tak skončil?

děkujeme všem za vaše zkušenosti a případnou úvahu

4 komentáře to “Lokální potravinové komunity”

  • avatar Karla:

    Přemýšlím o bez obalu čím dál tím víc. Bohužel nákup v těchto prodejnách je pro mě drahý. Kilo rýže za 80 Kč fakt nedám i když je bio. Já jsem nakoupila látkové sáčky na pečivo a zeleninu. Odličovací tampony mám prací, nepoužívám igelitové sáčky do odpadového koše, přemýšlím co vyhodím a co hodím do kompostu. Snažím se nekupovat kraviny, dělám si jídelníček na týden. Není to mnoho, ale mám lepší pocit a mrzí mě to jsem o tom nepremyslela dříve. Zdravím a obdivuji. Karolína

  • avatar Klaari:

    Ano,
    jednou za měsíc objednávám zde http://ladonka.webnode.cz/, mám to asi 5 min od domova, což je velká výhoda – nesu ve velké tašce. Nevýhoda asi je, že je to jen jednou za měsíc a přece jen mi občas něco dojde dříve. Myslím, že nás není moc, co objednáváme, je to tak do 10 lidí, a musíme objednat do 500 Kč min.Bohužel se několikrát stalo, že zboží nedovezl dodavatel včas, atd…takže pak člověk počítá s tím, že v pondělí bude mít vločky a nakonec je má až další pondělí, takže je mezitím koupí jinde.
    Nemusím se s tím tahat z jiným prodejen, vyjde to levněji, něco je i bezobalové.
    Jeste jedna prodejna bylinek prodává pár produktů bezobalově.Výhodou je, že skoro každý den tam mohu s nádobou dojít.
    V HK, Mrštíkova ulice je obrovský bezobal obchod, těžko asi soudit jak se daří něbo ne, je teprv od podzima, mě se tam moc líbilo, ale bohužel bydlím hodně daleko.

  • avatar Ka.mi.:

    Ahoj,

    myslím, že to může fungovat. U jednotlivce určitě, jen záleží na vnitřním přesvědčení. My nakupujeme bezobalově a ve větším (cca na 3-4 měsíce) už několik let. Dlouho jsme objednávali na stránkách opobchod.cz, teď otevřeli kousek od manželova zaměstnání bezobalový obchod, takže nakupujeme tam. (včetně drogerie a mléčných výrobků). Zeleninu a ovoce, co nevypěstujeme, tak přes sezónu na farmářských trzích.
    A pokud je člověk obklopen podobně smýšlejícími, je jen otázka domluvy, aby podobné aktivity probíhaly společně!Mám zkušenost, že člověk si často přitahuje sobě podobné, což se děje i u nás (v novém místě bydlení) a už začíná fungovat sdílení nejen informací, ale i různých strojů a nástrojů, aby si každá domácnost nemusela kupovat vše. Také různé přebytky, výměny již nenošených obleční dětí i dospělých, atd.
    Vidím to optmisticky, že sdílení se bude postupně více a více rozšiřovat cestou k větší šetrnosti a k citlivějšímu zacházení s naším životním prostředím:-)

  • avatar Vanni:

    Ahoj,

    já zapojená nejsem, ale naši sousedi už pár let nakupují ve velkém z (pokud se nepletu) CountryLife. Oni jsou Adventisti sedmého dne a tak se nějak domlouvají v rámci té své komunity a kupují velké pytle obilovin, mouky, sušených obilných mlék, ořechů, různé obilné sirupy a pod. a potom si to ostatní rozeberou, když se sejdou u nich na bohoslužbu.

    Taky jedna moje kamarádka funguje jako takové distribuční centrum, jednou za cca 2-3 měsíce pošle email svým známým a oni jí pošlou seznam, co chtějí. Objednává to někde online, ale nevím kde, a pak si k ní každý přijede pro to své. Vždycky to spojí s návštěvou, takže ona má díky tomu docela slušný sociální život:)

    Pokud vím, obojí je postaveno tak, že se osloví větší množství lidí a jen část z nich si nakonec něco koupí, ostatní zase třeba příště. Myslím, že je to udržitelnější, než mít třeba jen 3 rodiny, které pak musí vždycky nakupovat, když se posílá objednávka, a jsou pocitově víc pod tlakem.

    Já ani jedno nevyužívám, protože jsem si prostě ještě nezvykla mít doma velké zásoby, nemám ani dobře, kam bych je dala…
    Využívám nákupy biozeleniny ze dvora, jezdím jednu týdně do velkého biozelinářství v sousední vesnici, s koproutěným košem:) Mají tam možnost i různých luštěnin a obilovin a mouky právě bez obalů, ale to využívám minimálně, protože mi vadí, že je to tm skladované otevřené a není jasný datum spotřeby (zvlášť u celozrnné mouky mi to přijde podstatné).

    Takže sečteno podtrženo, podle mě to funguje, ale drží to pokaždé nějaký nadšený jednotlivec.

Přidejte komentář