Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Archive for the ‘rok v zahradě’ Category

Každý má asi nějaký oblíbený systém, metodu, jak uchovat bylinky na zimu. Ráda suším, ale ráda také mrazím a mražené každý tvoří a uchovává asi trochu jinak. Nedávno jsem slyšela o metodě rozprostření bylinek na plech nebo tác, zmrazení a následně jen celý plát vložit do sáčku a ulamovat. Read the rest of this entry »

Read the rest of this entry »

Nejprve ze všeho veliké poděkování všem z okolí, kdo reagovali na loňskou prosbu a věnovali nám odkopky rebarbory. Všechna se chytila parádně a už jedou krásné tlusté rebarbory jako blázen. Můžu za to letos nabídnout arniku nabo medvědí česnek. Obě se mi hezky rozrůstá. Read the rest of this entry »

Letošní březen je stejný jako v podstatě každý březen, který už tady na kopci byl.  Člověk po zimě rychle nastartuje a stejně rychle pohasne – dožene ho jarní únava. Někdy nemá šanci pohasnout, protože mu v tom zabrání totálně zmasakrovaný kotník pana domácího a jeho následná lékařská i domácká péče a jakákoli absence jakéhokoli tlaku na kotník vyvíjející, jako před pár lety. Od té doby startujeme celkem v klidu, ale stejně to člověka nutí. Většinu věcí ohledně pěstování už jsem psala  vloni, nicméně nějaké změny přeci jen rok od roku nastávají. Petrklíč a bledule rostou na stejném místě. Read the rest of this entry »

Máte úporné ekzémy a nemáte rádi kortikoidy? Máte akné, špatné vlasy?  Tak na to je teď na jaře docela zajímavá pomoc. Určitě každý, kdo se občas projdete nebo projedete na kole nevydlážděnou cestou, narazíte na ten prevít, který je obalený chlupatými ostnatými kuličkami, kterými jste pak po projetí i jen docela daleko od něj obaleni celí vy. Jasně, je to lopuch. Grandiózní bylina. Nejen co do objemu, ale i do účinků na lidské zdraví.  Lopuch je prevít, který ohromně zplaňuje a každý se ho rád zbaví, nejraděj hned pěkně začerstva zjara. A to je právě ta nejideálnější chvíle spojit příjemné s užitečným. Kořen se odsekne, donese domů, omyje, očistí a použije na olej a tinkturu, což jsou obě věci, které v zimě jako když najdeš. Především tedy, pokud má člověk v okolí nějaký kožní problém. Samozřejmě lze koupit i lopuchovou mast v lékárně, ale jsou tak strašně přeparfémované, že podle mě ten parfém naprosto vyruší všechno pozitivní působení mastičky – mluvím samozřejmě o komerčně vyráběných lopuchových mastech.

Lopuch je dvouletá bylina a nacházíme ho především a rumišťích, v křovinách, hradních zříceninách, pustých místech, okolo plotů na paloucích a lučinách.  Sbírá se především kořen a to buď na podzim nebo na jaře. Dále se sbírají semena koncem léta a lze také sbírat i listy.

Kořen obsahuje především polysacharid inulín, složky silně fytoncidní(rostlinné antibiotikum) a fungicidní (látky proti růstu hub a plísní).Dále obsahuje sliz, třísloviny, silice, minerální látky, hořčiny, glykosidně vázané látky a minerální soli.

Droga podporuje látkovou výměnu a patří k nejlepším přírodním léčivům v dermatologii. Je močopudná, má tudíž své uplatnění i v urologii, podporuje činnost ledvin, odstraňuje z těla zplodiny a podporuje růst vlasů.

Lopuch podávaný v prášku celkově posiluje, čehož lze využít při rekonvalescenci. Při vypadávání vlasů používáme lopuch jako silný odvar nebo tinkturu, kterou vtíráme do suchých, umytých vlasů, čerstvé, naklepané listy používáme na špatně se hojící rány a semeno jako výborný prostředek na žaludeční potíže. Read the rest of this entry »

Pokud člověk sejde z kopce sporadicky a je závislý – samo, že ne úplně, ale snaží se o to alespoň na tom, co je ve chlívku, ve sklepě a na pastvině, případně usušené na polici, nemůže se už dočkat jara. Toho opravdového – plodícího ! Takže dnes konečně !!!  Řeřicha a křen. Oboje tedy řízné, jak se patří.  Řeřichová první sklizeň skleníková- řeřicha na chlebu s tvarohem. První vitamíny, první zelené – na pampelišky a jitrocel si člověk tady, kde hledí přímo na stále ještě zasněženou Sněžku, ještě počká. Křen už je venku, ale teprve tento týden rozmrzla půda natolik, aby šel vykpnout :-)

Řeřicha setá, zahradní je rostlina jednoletá, která se vysévá ze semene, jenž je v dostání v každém semenářství. Pytlíček stojí cca 8 kč. Řeřichu lze buď pěstovat na jemném podloží- vata, piliny, klíčící misky :-), ale to vyrostou takoví malí chcípáčci. Pro byt dobrý, ovšem kdo má jen tochu možnost půdy, ať už záhon ve skleníku, pařníku, fóliáku nebo truhlík na okně, doporučuji vřele toto. Zanedlouho vyrostou krásné zelené rostlinky, které lze použít jak na chleba do pomazánek, tak do polévky, na sypání salátů, těstovin, rýže, prostě první zelené.Řeřichu sázím do řádku, ale na široko- prostě řádek je asi 20 cm široký. Pytlíček semínek vysypu na záhon a jemně přihrnu. Zalévám denně. Lze sbírat už úplně malinkou nebo si počkat na delší šlahouny. Tento výsev není nutné dělat jen na jaře, lez s úspěchem pěstovat po celý rok, ovšem v době zrání všech ostatních salátů a ředkviček už je to trochu kontraproduktivní práce a čeká zase až na podzim a zimu.  Read the rest of this entry »


Květen už je velmi veselým měsícem, nebo alespoň velmi často bývá :-). Je více slunce, více tepla, sklízí se už větší množství druhů zeleniny a také je hodně práce.
skleník … skleník už vypadá dost vesele, sklízí se saláty,které dorůstají do cca 200g hmotnosti,
sklenik
sklízí se ředkvičky, projednocené větší, neprojednocené logicky menší. Přesazují se rajčata na svá místa ve foliovnících a i ve skleníku už dostávají své místo jak rajčata, tak papriky. Předpěstovávají se stále nové a nové várky salátu, začínají vyjíždět fazole, kvůli teplu předpěstované v samostatných kelímcích, stejně tak okurky nakladačky a všechny druhy cuket, dýní a tykví.

ředkvičky
salát
foliovník… do foliovníků se přesazují už na své místo rajčata a pomalu a p
ostupně se sbírá zasazený salát. K rajčatům se zapichují tyčky – tak veliké, jak dovolí výška foliovníku. Zatím je rajče příliš malé, aby se k tyčkám přivazovalo. U rajčat vyštipujeme již pečlivě první mezivětvičky – je to důležité, protože, když rajče povyroste, tyto první mezičlánky vypadají jako spodní větev, velmi zesílí a pak nám z rajčete vyrůstá nežádoucí, velmi silný spodní druhý a třetí stonek.
Zasazené kedlubny jsou už ke konci května ke sběru.

záhony venku…. na venkovních záhonech se pečlivě vysazuje do rýh pórek, vysazují se ven
zahon
přepěstované dýně, cukety, ačokču a fazole, ale to pouze na úplném konci května a pouze v případě, že už podle předpovědi nebudou větší noční mrazíky. Vysévají se do volné půdy okurky nakladačky.  Mezi vysazené tykve a cukety je vhodné dát mulč, ať už ze slámy nebo čerstvě nasekané trávy, v každém případě musí být vrstva dost vysoká a neustále se postupně, jak rostlina roste – navyšovat. Nemáme rádi piliny, protože odebírají z půdy svým rozkladem příliš mnoho dusíku. Vyséváme tuřín, červenou řepu, keříčkové fazole.
Vysazujeme ven všechny nahrnkované  – nakelímkované košťáloviny do čerstvě doupravené půdy. Půda je těsně před vysazením znovu převláčena bránami, případně ještě jednou projeta kultivátorem, aby se zbavila veškerého plevelu. Košťáloviny už jsou dost
pole
veliké na to, aby se v takto čisté půdě daly krásně ručně plečkovat a mají před plevelem dost veliký  náskok, aby jim vyrostly při občasném plečkování dost veliké listy a pokryly postupně meziřádky.
dyně
Naváží se hnůj a kompost do vyvýšeného okurkoviště, kam se okurky také volně vysévají. Stejně tak se doupravují komposty a hnoje, kam se vysazují tykve a dýně. Jak volně, pouze semeno, tak i předpěstované v kelímcích. Předpěstované jsou větší jistotou, ale v dobrý rok dokáží semínka, zasazená v první polovině května bez problémů na konci května dojet ta předpěstovaná – jedná se tedy o dýně a cukety.
pažitka
Sklízí se první řapíky reveně – rebarbory, ožíná se tráva pod rybízy, plejí a kypří se jahody. Sklízí se pažitka. Brambory jsou již zasazené a čekají na to, až vyjedou a budou alespoň deseticentimetrové, aby se mohly poprvé  projet znovu přikopčovací radlicí a trochu se usměrnit plevel.
pampelišky
V okrasné zahradě už kvetou tulipány, vyrůstají postupně ostatní druhy cibulovin. Vyrůstá a nabírá na květ arnika, přesazujeme už do
st veliké sazenice slunečnice, které sázíme do velikého kola jako přírodní zástěnu. Kvetou pampelišky, což je čas na výrobu domácího pampeliškového vína a medu.
dobromysl
Bylinky… v květnu sbíráme a sušíme petrklíč, kvetoucí nať kontryhelu, jitrocel a kopřivy. Krásně už narůstá dobromysl, meduňka i tři druhy máty.
Před domem v budce se nám usídlily sýkorky a v květnu už opečovávají svá mláďata.
budka
sykorky
Vzadu za domem se ve vodě v plachtě usídlila ke své reprodukci ropucha a děti postupně sledují její reprodukční vývoj. :-)
vajíčka
vajíčka
pulci
pulci
a naše pipky už se prohánějí venku a snášejí oranžová vejce :-)
kohout


Komentáře

1 HaF HaF | Web | 5. června 2010 v 0:10 | Reagovat

Dík za pohlazení na duši, pěkné stránky, krásné fotky, úžasná pohoda. Vím, že za tím vším je především spousta dřiny, a možná proto tiše, upřímně závidím každodenní kontakt s přírodou. Určitě budu nakukovat častěji – jsem malinkatý zahradníček, začátečník!!! 8-)

2 vegereceptynakazdyden conovehonakopci

Díky moc, většina zaačíná jako malinkatý zahradníček :-), je fajn, že je to pro vás inspirací, pro lidi, kteří zemědělstvím vydělávají peníze je to spíše k pousmání, ale i my žijeme a i jsme už našli alespoň nějaký náš přínos pro okolní společnost:-) Když vedle jede ten obrovský traktor a jsou sena a chudák traktorista tam musí celý den sedět a pak najednou vidí někoho, kdo tam seče a obrací s koňma, v tom horku, jak je rád, že je kde je :D

Konečně přišlo letos pravé jaro i k nám, do 650 m.n.m. Máme zasazenou sadbu, pokryté foliovníky, zasetu část semínek a těšíme se na sklizeň prvních salátů, i když si ještě počkáme. Sazeničky rajčat, paprik, košťálovin, melounu se v největších nočních mrazech nosí domů, ale snad příští týden i toto pomine.

askalwnik
Skleník:
rostlinky
Malé sazeničky přesazujeme do samostatných kelímků, pikýrujeme na větší prostor v pařeništi i ve skleníku, sázíme do kelímků semena fazolí, tykví a slunečnice – protože jsme velmi vysoko a tímto velmi urychlíme jejich sklizeň.
sazenicky
Malé sazeničky pórku přesazujeme na minimálně 3cm od sebe a velmi hluboko – zároveň zaštipujeme část kořínku. Velmi hezky vyjíždějí kedlubny a vlastní
porek
semínka brokolice. SAzeničky rajčat jsou zatím velmi malinké, nespěcháme na ně, zatím nám vždy nakonec vyrostly a velmi dobře plodily. Nejsme na jihu republiky, navíc velmi vysoko, takže se musíme spokojit s pozdější sklizní teplomilných rostlin.
Velmi hezky již narostly ředkvičky a salát. Opět jsou mnohem menší, než v jižnějších a nižších oblastech, kde už leckdo ze skleníků sbírá, ovšem v nevytápěném skleníku v naší nad. výšce jsme schopni pouze této rychlosti. I za tu jsme vděční.

Pařeniště: do pařeniště jsme pod jedno okno zaseli 5 sazeniček salátové okurky. dále ještě využijeme pařeniště na přepikýrované rostlinky.
zrytyfoliovnik
Foliovník: zryté foliovníky nejprve pokryjeme plachtou, urovnáme záchona a pak do foliovníku zasadíme  malé sazeničky salátů – vždy dvě řady a jednu řadu kedluben, zelí jarního a jarního květáku. Po sklizni salátu místo něj zasadíme rajčata.
kedluben sazenicka
foliovník
Po sklizni raných košťálovin necháme místo prázdné jako prostor mezi rajčaty.  Pár rajčat jsme zasadili letos na konečné stanoviště již nyní, přestože je poměrně dost chladno, ostatní jsou ve skleníku a budou se přesazovat až v květnu či na konci dubna.
Venkovní záhony:
zryté záhony na podzim už jen kultivujeme s koňmi kultivátorem a bránami – malé zuýhony rovnáme hráběmi, ty co jsme nestihli zorat na podzim, kultivujeme nyní.Stopy v záhonech na fotce nejsou žádoucí – jsou od krávy, jež si vyšla na procházku :-)) Na venkovní záhony se nyní vysévá mrkev- jako první mrkev pozdní,mrkev karotka,která má kratší vegetační dobu, na ní  je však čas i  později. , petržel, mák, hrách, polníček, ředkvičky. Vysazuje se cibule sazečka – cca. 10cm od sebe. sázíme na záhony široké 1,4m – po pěti řádcích. Ne příliš dlouhé, raději střídáme vedle sebe více plodin a jednu plodinu opakujeme na více záhonech.
zahony
cesnek zacatek
Česnek vysazený na podzim již vylezl ze země a je cca 8cm vysoký. Úkolem v tomto období je udržet záhon be
zplevelnatý, ihned po vyjetí plevelů česneky okopat, není třeba zalévat.
Větší políčka jsou kultivována také s pomocí koní.
kk
Nejprve kultivátorem, potom bránami. Potom vyséváme ručním secím strojkem mák, hrách, mrkev, mrkev krmnou.Řádky jsou od sebe vzdálené 45cm, aby se mezi ně bez problémů vešla ruční nebo koňská plečka.  Do další části se bude vysévat kukuřice a fazole a vysazovat zbytek košťálovin.
ggg
rericha
Do toho určených keramických nádob si vysévám kadeřavou petržel a řeřichu, jenž pak bude z hrnku padat dolů – pevně věřím :-))