Co noveho na kopci

Dnešní snídaně patří,  krom doby, kdy jsem jí připravovala, mezi jednu z

nejoblíbenějších. Obyčejné vodové křupavé rohlíky a velmi oblíbená pomazánka z cukety. Mám jí ráda proto, že se hezky připravuje, výtečně chutná a navíc je to zeleninová pomazánka, která neprošla tepelnou úpravou, podle mě – jednoznačné plus !

Na rohlíky je obrovské množství receptů – tento recept je velmi jednoduchý, nicméně velmi chutný. Výsledné rohlíky jsou světlejší, jsou křupavé a chutné jak na sladko, tak na slano. Pokud by někdo dělal z bílé a ne celozrnné mouky, měly by se rohlíky podobat klasickým konzumním rohlíkům z obchodu. Pokud se použije mouka celozrnná, budou tmavší a také ale křupavější !

S těstem se velmi dobře pracuje, je hebké, vláčné, jediný menší problém vidím v čase a fyzické síle – rozhodně pro tento recept preferuji robota, neboť těsto, kde se smíchá mouka s olejem má tendenci hrudkovatět a musí se dlouho a dostatečně temperamentně hníst, aby nakonec bylo skutečně hebké a vláčné. Výsledek ale stojí za to!

Nejprve je třeba udělat kvásek z trochy mouky, droždí, cukru a vody. Kvásek znamená, že se prostě smíchá trochu mouky, droždí, cukr a tolik vody, aby těstíčko bylo husté a nechá se na teplém místě vzejít. Poté se do mísy vloží zbytek mouky, olej, tento kvásek sůl a voda a vše se řádně prohněte. Nechá se vykynout. Po vykynutí – je jasně poznat, že těsto je již vykynuté a stačí mu na to zhruba hodina, po vykynutí si tedy postupně bereme na vál části těsta, těsto tence vyválíme, nakrájíme na čtverce, ty pak ještě na trojúhelníky a tyto trojúhelníky rolujeme od širší části k vrcholu. Rohlíky pak poskládáme na vymazaný plech – poskládáme tak, aby měly mezi sebou zhruba 2cm místa. Rohlíky potřeme vodou za použití buď ruky nebo mašlovačky a posypeme mákem – rukou jemně mák zatřeme do rohlíku. Nemažeme vejcem.

Plech ještě necháme kynout, minimálně 15minut. Někdy je však těsto natolik živé a bujné, že budeme muset dobu dokynutí zkrátit, aby rohlíky neodešly z plechu.

Pečeme na 200st. C, dokud nejsou světle růžové.

Tato pomazánka z cukety vznikla jako častokrát – touto cestou : inspirace, nouze, odvaha :-)

Jedna velmi dobrá kuchařka, mi dala recept na takzvaný „tatarák z cerie“. Cerie je kupovaná kostka z červené pšenice, je to náhražka masa, která vypadá trochu jako junior. Je velmi dobrá, ovšem je také poměrně drahá – přiměřeně, cena není hlavní důvod, proč jí nepoužíváme,

ale hlavně je to náhražka, z našeho pohledu zbytečná, navíc k sehnání minimálně 60km od nás, což je důvod třetí a také dost zásadní. Takže jsem přemýšlela, jak pomazánku zachovat v přibližné kvalitě a konzistenci a přitom změnit zásadní surovinu. Zkoušela jsem nastrouhaný ovesný karbanátek, ale mnohem více se nakonec osvědčila cuketa a myslím, že to má nakonec i hodně pozitiv navíc.

Samotný postup už je velmi

jednoduchý. Cuketu oloupu a nastrouhám na nudličky. Ne na úplně jemném struhadle, cibuli nakrájím na půlkolečka a vložím oboje do mísy. Přidám všechny ostatní suroviny. Sojové omáčky a worcesteru je psána jedna lžíc a. Ideální je, když má pomazánka nebo možná spíše pomazánkový salát, čas se trochu rozležet, alespoň 20 minut. Lze podávat hned, ale rozleželý je lepší ! Ideální je na namazaném másle, na chlebu či rohlíku, to už podle každého gusta.

Mé ambiciozní rozhodnutí udělat poprvé v životě croissanty narazilo na fakt, že se croissanty – totiž

francouzský loupák z plundrového těsta dělají asi zásadně z bílé mouky. Nevzdala jsem se, recept si mírně upravila :-) a vznikly loupáky celozrnné, které se nelou pou tolik moc francouzsky, ale jen hezky česky .-)

 

Mouku nasypeme na vál nebo do robota, přidáme do důlku droždí a mléko a uděláme kvásek – Read the rest of this entry »