Co noveho na kopci

Archive for the ‘Pečivo’ Category

Vážení a milí, došlo na to! Otevřela jsem Petera Reinharta a vybrala si první chod. Pro dnešek to jsou Kaiserky! Ale nastalo několik okolností, kvůli kterým nemůžu napsat, že dělám kaiserky páně Reinharta – nebyla by to totiž pravda. Pravda je taková, že jsem se tím receptem velmi zásadně inspirovala :-)).

Proč není přesně podle něj ? Velmi jednoduché. Jak jsem napsala již včera, venku sněhu kupy, -12 a kvůli sušenému droždí dolů nejdu :-).Takže jsem si musela recept přizpůsobit tak, abych ho vytvořila s droždím čerstvým, kterého mám neustále plnou zavařovací sklenici mezi oknem. To je první důvod. Druhým důvodem je mouka.V receptu je používaná nebělená chlebová  mouka a nebělená mouka univerzální – ovšem já mám doma prostě žito, pšenici a oves (špalda došla) a tak jsem tento recept udělala z  mouky celozrnné pšeničné přesáté.  A třetím, také zásadním důvodem je angličtina. Má angličtina mi bohatě vystačuje na to, abych si z Reinhartova receptu udělala takový recept, jaký se mi líbí :-))),odmítám jej však posléze vydávat za Reinhartův, protože se mohlo Read the rest of this entry »

Pečete rádi? Experimentujete rádi? Já experimentuji velmi ráda, nejraději, když o tom nevím :)). Dělali jsme párky v rohlíku a jeden rohlík mi zůstal v kuchyni na plechu a zapomněla jsem na něj. Byl nadpočetný. Večer jsem ho zahlédla – už ne rohlík, ale takovou poloveku a byla už skoro vyhaslá kamna, ale lépe to zkusit, než aby šel hned slepicím. Šoupli jsme ho tedy do trouby, která nebyla skoro vůbec horká a vytáhli za zhruba tři čtvrtě hodinky – dokonalou bagetu. Výtečný, křupavý rohlík s obrovskými dírami uvnitř. Parádnický.  A to mě nadchlo a nakoplo k tomu, abych to zkusila regulérně, jako, že  prostě budu péct bagety za účelem vzniku baget.

Zadělala jsem včera večer zhruba v šest. Nejprve droždí do trochu mouky a zadělat mlékem. Když  se kvásek nakynul a dělal bubliny, přidala jsem olej, sůl a vodu. Vody tolik, aby těsto bylo stále ještě lepkavé.  Pořádně jsem to zadělala a těsto, ne extra tuhé – opravdu lepkavé, jsem dala do dvou mís a dala mezi okna, to znamená zhruba do 5ti st. C.

Do dvou mís proto, že jsem zkusila těsta dvě. Jedno z hladké mouky. Na to jsem použila 1 kg hladké mouky, 47g droždí, lžíci a půl soli, 3 lžíce oleje, 250 ml mléka  a vodu.

Na druhé bagety, celozrnné, jsem použila pro začátek 500g mouky pšeničné celozrnné,  125 ml mléka, 27g droždí, 3/4 lžíce soli, 2 lžíce oleje a vodu.

Read the rest of this entry »

Naše děti, potažmo naše rodina je zvyklá co se jídla týká na ledacos. To, na co se ale logicky příliš zvyknout nedá je „fast food, protože do nejbližšího a to je hodně nadnesené místní bufáč nazvat fastfoodem, je 7 km vzdálený. Nejrychleji je to na kole, to jsme dole za 20 minut a nahoře za hodinku – takže to už se to rychlé občerstvení notně zpomalí. To nemluvím samozřejmě o zimě, ale o létě,když je hezky a člověk nemusí mazat lyže. I když v zimě ho to zase žene tedy :))

Takže hamburgery znají děti jen domácí. Není tam jenom ta dálka a ekonomika, ona i nějaká ta idea tam hraje svou roli, ale když přijede babička z velkoměsta, přiváží poslední dobou pravidelně rostlinné párky. Zatímco na mocca soufflé, na domácí chleba, domácí rohlíky, na všechny ty normální těstoviny se děti dívají s lehkým nadhledem jako na běžnost nejběžnostnější, takové sojové párky a z nich pak párek v rohlíku – to je něco !!!!!!! Nejmocnější dar gastronomie.

A protože prarodiče právě včera dorazili a přivezli plnou igelitku bílkovin v podobě vegepárků a salámů a klobás, děti okamžitě křičely – bude párek v rohlíku !!!

Párek v rohlíku je nesmírně jednoduché jídlo, pokud máte doma paličku na maso s kovovou násadou, je o to jednodušší. Ale k tomu dojde. Nejdříve je důležíté si ten „fast food“ trochu zpomalit a tím ho neuvěřitelně zlepšit – bez legrace. Večer před tím se vezme 1kg bílé mouky, 40g droždí, trochu mléka, lžíce a půl soli a tři lžíce oleje + tolik vody, aby se vyhnětlo vláčné, ne příliš lepivé těsto. Nejprve se tedy udělá jen z trochu mouky, trochy mléka a droždí kvásek. Zhruba po 10minutách kvásek vyběhne a se zbytkem přísad se zadělá těsto – vláčné a ne příliš lepivé. Těsto se ihned šoupne za okno, do chodby, do lednice- prostě do teploty od +2do +10.

Druhý den ráno se vytáhne těsto z chladu, uzme se rukou vždy kousek těsta, vytáhne se z něj rukou něco jako trojúhelník a pak se ten tvar zdokonalí mírně válečkem na nudle. A nyní jsme na křižovatce. Buď děláme jen obyčejné rohlíky, zarolujeme tedy rohlík od širší strany k samotnému cípu, nebo a to je výborná varianta – udělám rohlík pro pana domácího, který nebazíruje tak jako děti na tom párku, co kouká z rohlíku. Vytáhneme těsto, ale před tím, než ho zarolujeme, vložíme do něj asi dvě minuty uvařený a před vložením do vody svléklý ze střívka, rostlinný párek. Rohlík pak zarolujeme stejně, jako by tam žádný párek nebyl. Oba druhy rohlíků nakonec potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme mákem. Dáme na plech a dáme péci.

Po upečení do zlatova  uděláme s rohlíky to, co je nutné – uřízneme jim prdelku a vezmeme buď vařečku, nebo v lepším případě, paličku na maso s kovovou násadou, kterou jsme na plotně nahřáli a násadou uděláme v rohlíku díru – tunel od uřízlé prdelky až po co to jde. Párky – svléknuté a uvařené v horké vodě namočíme v hořtici a vložíme do rohlíku. Radost je na světě a nepochopení pana domácího, proč má fotit rohlík na talířku, ve kterém není ani párek také. Rozhodně si myslím, že se může párek obalit i v plátku sýra, prostě fantazii se meze nekladou.

Silvestr, jako už tradičně, se u nás příliš neslaví, lépeřečeno, neslaví se vůbec. Většinou se nás postupně x lidí zeptá, co děláme na Silvestra, my většinou řekneme, že nic, že jsme doma. Někdy jsme sami, někdy se k takovému neslavení doma přidá až 14 lidí. Vždy je to taková sázka do loterie, ale odmítám dělat nějaké zvláštní pohoštění, zvlášť, když většinou každoročně nevíme, kdy to vlastně je :-)). Mezi Vánoci zcela vypustíme jakýkoli tok času a dny, které během roku ještě jakž takž stíháme registrovat, o Vánocích nás prostě úplně míjí, protože návštěvy, pokud chodí, nedodržují nedisciplinovaně víkendy, což nás dokonale zmate a my naprosto ztrácíme jakýkoli pojem o čase. Stejně tak tomu bylo letos. Ale přišli si k nám půjčit z nedaleké chaty pekáč pro odvoz štěněte od silnice a tak jsme zjistili, že je 30. :-)) Žádné veliké přípravy, ale vyndali jsme druhou štolu ze skříně a  naložené papriky v oleji. Jak štola, tak papriky dapadly nad očekávání. Papriky doporučuji nechat týden v místnosti a po týdnu je dát do chladu. Štola se rozkládala tři neděle a stojí za to! Chutná velmi rumově -rum se v ní krásně rozležel. Ale pak se ozvala návštěva, že dorazí a já k těm paprikám nic neměla  a dávat  k nim štolu nebylo příliš košer a tak jsem se rozhodla, že se konečně pustím do dlouho zvažované páně Cuketkovy Pain á l´ancienne -bagety. Chystám se na ně už dlouho, ale pořád jsem to oddalovala a nechtělo se mi, až teď. Tak jsem večer podle návodu zadělala těsto – jenom vodu s moukou, zadělala a dala do chladu mezi okna. Ráno přidala obyčejné droždí Read the rest of this entry »

Když jsme byli nakoupit, koupila jsem si hladkou mouku, že po dlouhé době zkusím

něco bílého, kyprého, nadýchaného.  Vyrostl nový česnek a tak, že zkusíme bagety a langoše. Těsto je více než jednoduché, ale vybrala jsem jedno, kde se dá upotřebit víno – no vybrala, mám hladkou mouku, droždí sůl a víno, tak to spíš tak vyšlo – řekla jsem si, že to musí vyjít tato kombinace. :-))) Půlka vína padla do vinného krému na buchtičky a druhá půle sem. Naše návštěva, která tu přebývá už téměř 3 neděle je spokojená –  prý upravený metabolismus :-)) a my jsme taky spokojení. Kupodivu si nijak s naším adoptovaným čeledínem nelezeme na nervy, on je samostatný, vyzrálý a obětavý :-))) a nechutně pracovitý a stále nás honí do práce. My se však otrávit nenecháme, velmi dobře víme, že práce nám rozhodně neuteče :-)), takže tady tak zatím komunitně přežíváme. Právě jsme také diskutovali o tom, že už se několikrát v popsaných dílech stalo, jak přijel host a nikdo si nedovolil ho jakkoli urazit, stále byl vyzýván, ať je jako doma a že pak pobyl několik let :-))) Včera jsme několi minut nemohli najít Huga, po chvíli se však ozvalo „tady jsem“ na naše naléhavé volání a milý Hugo byl v čeledínově volkswagenu a byl ohromně spokojený. Světlo už dosvěcovalo jen jedno. :-))

Suroviny. 2kg hladké mouky, 2 kostičky droždí, sůl, 1/4 l bílého vína,2 lžíce olivového oleje, 300 ml vody.

Nejprve si udělám kvásek,pak přiliju víno, vodu a sůl a vyhnětu velmi dobře těsto, až má bublinky. Nechám na teplém místě kynout.

Po zhruba třech hodinách kynutí si beru malé kousky, které rukou a válečkem rozválím na placku, tu nechám ještě 5 minut položenou a vkládám do rozpáleného oleje na pánev. Otočím, vyndám a pomažu česnekem nalisovaným to trochy oleje.

Zbytek těsta prohnětu a nechám kynout do rána. Rána vytvaruji něco jako bagety nebo veky, udělám zářezy, nepotírám a vkládám do vyhřáté trouby. Jsou velmi křupavé.

Z tohoto množství je 6 velých langošů a 4 velké bagety.

Komentáře

1 Aluna | E-mail | 26. července 2010 v 12:20 | Reagovat

Zdravím a konečně jsem se odhodlala poděkovat za Vaše stránky. Pro mě to je pohoda (taky proto, že se mě netýká ta spousta práce, kterou denně odvádíte), do které už pár neděl občas nahlížím. Taky spousta inspirace a obrovský obdiv, že jste měli a stále máte tu správnou dávku odvahy pro tento způsob života, o kterém já jen „sním“. Díky a ať se daří!
P.S. Vaše pěkné fotky přímo nutí podle Vás i semtam něco uvařit a ono to funguje.

2 ufa | E-mail | 27. července 2010 v 12:13 | Reagovat

Už mi kyne těsto… plánuji udělat dvě bagety dnes, a další zítra s tím, že nechám těsto kynout přes noc, jen se chci zeptat, necháváte ho kynout normálně venku? Vlastně teď jsem si uvědomila, že jste říkala, že lednici nemáte, takže je logické, že venku… No, jsem zvědavá jestli se mi podaří, protože nemám troubu, peču vše v remosce, ale nějak to snad vyjde dokřupava taky…

3 ufa | 27. července 2010 v 17:52 | Reagovat

Tak jsem je upekla, a jsou moc dobré…ani na odpočívání těsta do zítřka nedošlo, upekla jsem tři bagety tak akorát, a ještě tyčinky se slunečnicovým semínkem, ty si rádi kupujeme v kauflandu v pekařství, tak jsem je dnes zkusila doma, a je to mňamka, ale příště musím více osolit těsto… jo, dělala jsem dávku jen ze třičtvrtě kila mouky…

4 Veska | 28. července 2010 v 10:28 | Reagovat

klidně posypat hrubou solí nahoru a nebo nějakým ostrým kořením ,bylinkami
nebo před dopečením strouhaným sýrem ,prostě čímkoli ,tyčinky jsou z toho úplně ideální

5 Veska | 28. července 2010 v 10:31 | Reagovat

super psaní,sem se pěkně smála
takže přísloví „host do domu,hůl do ruky “ neplatí že  

6 Klára | E-mail | Web | 28. července 2010 v 11:53 | Reagovat

[1]: díy, také moc zdravím a krásný den!!! Jsem ráda, že to funguje i někomu jinému )))

7 Klára | E-mail | Web | 28. července 2010 v 11:54 | Reagovat

[2]: tak to je paráda, že to vyjde i v remosce !!!

8 Klára | E-mail | Web | 28. července 2010 v 11:54 | Reagovat

[4]: já už se snažím jak dlouho sehnat hrubozrnnou sůl a nejsem schopná jí sehnat – grrrrrrrrrr!!!

9 Klára | E-mail | Web | 28. července 2010 v 11:55 | Reagovat

[5]: No – většinou platí ale jsou i výjímky ! ))

KARLOVARSKÉ ROHLÍKY A HRA NA FONDUE

2. června 2010 v 23:16 | Klára |  Večeře

Poměrně dlouhou dobu sháním recept na karlovarské rohlíky. V kuchařkách jsem nenašla

a na internetu, kam se podívám, všude děkují Františku Brusákovi. Nejprve jsem prošla všech xxx receptů, ale všude jen František Brusák. František Brusák se stal u nás doma ikonou – nedostižnou !!! :-))Nakonec jsem tedy napsala skrz jeden e-mail Františku Brusákovi a světe div se – pan František odepsal, velmi rychle, velmi mile a mám tedy dovoleno karlovarské rohlíky Františka Brusáka zkusit upéci. Pevně doufám, že až je uvidí, nebude obracet oči v sloup. Ona totiž hladká mouka a celozrnná pšeničná mají podstatně rozdílné vlastnosti, takže každý recept dopadá trochu jinak, často mimo očekávání. Tyto moje rohlíky, které jsme dnes s dětmi upekli, rozhodně nenazýváme doma již karlovarskými,ale rohlíky Františka Brusáka :-))), nevypadají zase až tak krásně jako všem, kdo je na webu pekli, rozhodně to přikládám použití jiné mouky a ne naší šikovnosti :-))) ale chutnají moc dobře…… Díky Františku !!!

suroviny: 1 kg pšeničné hladké mouky,50 g droždí,15 g soli,30 g cukru,250 g másla-(František má 250g margarinu) ,30 g sušeného mléka – protože to není normální, pokud má člověk doma denně 20l mléka – přidávat do jídla sušené, nepoužila jsem ani sušené mléko, ani vodu, nýbrž pouze plnotučné mléko a to 460 dcl. (4,2 dcl vody),30 g oleje na potírání,Z 1 kg mouky vyrobíme 35 ks po 40 g – já vyrobila 21 – jsem asi trochu maximalista :-)))

Nejprve tedy z části mléka, droždí, cukru a trochu mouky uděláme kvásek, který necháme při cca 30s t. kynout. Když vykyne, přidáme další ingredience a pečlivě vyhněteme. Těsto je velmi příjemné na omak. Je kypré. Necháme těsto kynout na teplém, 30st. teplém, místě, cca 1-2 hodiny.

Po vykynutí uděláme malé bochánky a necháme ještě chvíli stát. Postupně vytváříme rohlíky a to tím způsobem, že bochánek vložíme do dlaně, rozprostřeme a dlaní táhnutím do strany tvarujeme rohlík. Zatočíme a vložíme na plech. Po další chvíli kynutí nařízneme zářezy a vložíme do trouby upéci. Ještě před tím, než do trouby vložíme plech, dáme do pánve, nebo nízké nádoby  vroucí vodu , aby se rohlíky pekly v páře.  Nepečou se příliš dlouho – moje rohlíky nenaběhly tak hezky, jako rohlíky uvedené na ostatních receptech,upřímně, vypadají proti nim dost uboze, myslím, že jeden z důvodů je ten, že jsem je dělala dosti veliké a tenké – měly být menší a kulatější a také 250g margarinu, který jsem našla v originálním receptu a mých 250g nefalšovaného másla je asi trochu rozdíl. Rohlíky myslím jsou malinko těžší. Příště zkusím ubrat trochu másla.

No a navíc jsme si vzpomněli, že máme ve chlívku na polici už asi 12 let fondovač od rodičů.

Začala po něm sháňka. Děti sehnaly malou misku na líh na pískovišti, děti sehnaly nerezovou nádobu nahoru a nakonec sehnaly i samotnou mřížku pod nádobu. Je dlouhodobým stáním ve chlívku a posléze stáním kdesi úplně jinde, trochu zrezlá, ale to vůbec nevadí tomu, zkusit fondue udělat . Podobně jako u suši jsem se dozvěděla co vše potřebuji a zjistila, že díky buchtičkám se šodé mám pouze bílé víno a sůl. Sýr mám sice taky, ale bohužel ne ten nejlepší, jaký musí být na fondue …. máme jen vlastní, rozhodně nevyzrálý, ale na fondue…. musí stačit :-))) Takže do 2 dcl vína utřít stroužek česneku – ten mám taky, pak oregano, špetka sladké papriky, sůl a sýr. Vše na kamnech nechat roztát a pak….. veliká atrakce, vložit na stůl na zkompletovaný a zapálený fonduovač. Mezitím rozsvítit asi 12x svíčku,  kterou kdosi s velikou zálibou neustále sfoukával a dávat pozor, aby se nepodařilo přes obrovskou vervu sfouknout i líh ve fondovači. Mezitím uhýbat neustále šermující dlouhé vidličce odvedle – mimochodem, vidličky trvalo najít nejdéle :-))) a přestát bitku o ty tři ostatní, čí budou, protože nás je šest ! Ale večeře se vydařila, alespoň efekt byl výborný. ( Sýr se samozřejmě vůbec neroztekl a nandavali jsme si ho na kousky chleba vidličkou, ale protože u stolu nebyla společnost až zase tak noblesní, fondue znalá, ničemu to nevadilo) a rohlíky? jedli se tak průběžně a čekají ještě na snídani na marmeládu.

Komentáře

1 Veska | 3. června 2010 v 14:09 | Reagovat

Zírámm …… fakticky,ty jo takto u občas vypadá u nás při první grilovačce kdy nemůžem najít gril,posléze mřížku pak není alobal a nakonec nejsou kleště a vůbec né dřevěné uhlí,ale to v grilování nezabrání a do příště najdem všechno
rohlíky vypadají náhodou dobře(já stejně nevím jak mají vypadat v originále)

2 vegereceptynakazdyden | E-mail | Web | 3. června 2010 v 14:17 | Reagovat

[1]: díky, nevypadají zase až tak dobře, ale chutnají báječně a nemusí na nic vůbec nic být )