Vánoční štola – pro mě premiéra. To bych prý na blog nikdy psát neměla, protože pak to spousta lidí prý nebude číst. Ale protože si uvědomuju, že blog není o tom, kolik lidí ho čte, ale o určitém souznění mezi spřízněnými, klidně si to troufnu a jdu s kůží na trh, a až se tady sejdeme za deset let, u štoly desáté (pevně doufám, že mě to rozbalení za tři neděle neodradí, už to bude snad i se zkušenostmi.Nejen, že jsem štolu ještě nikdy nepekla, ale ani nikdy
nejedla. Když jsem jí poprvé viděla u známé, které jí upekla maminka, moje mysl prožívala zrovna jakési sebezpytující období a já si takovou kalorickou bombu odepřela. Časy se ovšem mění. I když ne tak zcela. Pravidelně začátkem prosince si tak nějak přirozeně navozuji přísný cukrový půst – tedy půst od rafinovaného cukru. Nevím, proč to na mě chodí touto dobou, ale docela zdárně se díky tomu prokousávám obdobím pečení vánočního cukroví – většinou to netrvá moc dlouho a je naděje, že až se bude tato štola krájet 24. prosince ne, to u nás všichni čekají na zlaté prase, tak snad 23. nebo 25., že už bude po půstu.
Protože tedy štolu vůbec neznám, vyndala jsem spoustu kuchařek a začala jimi listovat. Hezký večer to byl, ale na jeho konci žádná zmínka o štole, natož recept. Inu, zašla jsem tedy na osvědčené místo – ke
Gurmánce a zkusila najít tam a samozřejmě našla . Šárky článek o vánoční štole je nejen přitažlivý receptem, ale i podáním, tak jak je to na těchto stránkách zvykem. Štola vypadá krásně a tak jsem si řekla, “ jdeme na to!“.
Šárčina štola je změněná o celozrnnou mouku, kterou jsem použila místo bílé dvounulky a pak mě také řádně vytrestala – přesně se zde objevilo to staré známé : až se zima zeptá, co jsi dělal v létě !. Letošní léto prostě bylo krušné, pracovité, ale jiným směrem a já nezvládla udělat spoustu věcí, třeba kandovanou kůru z dýní a tak jsem v obchodě koupila krabičku kandovaného ovoce. Ještě když mi stála na stole, párkrát jsem ucukla rukou, jestli to tam mám šoupnout, ale nakonec jsem si řekla – no co, štola no….:)
A pak máslo. To nás zase vytrastala trochu příroda, takže máslo je, ale je ho akorát na denní pečení a na mazání chleba a na štoly a rohlíčky a pracny už ho nezbývá, takže jsem zaměnila asi dost zásadní máslo za heru. Ostatní suroviny jsem dodržela zcela – papír na pečení jsem nepoužila, protože štola byla sama o sobě hodně mastná, tak jsem jí dala rovnou na pekáč.
Suroviny:1kg pšeničné mouky celozrnné – doporučuji rozhodně přesát přes cedník či síto, 2 kostičky droždí , 100g cukr krupice, 2 vejce, 125 ml mléka, 2 kostky hery – 1/2 kostky uschovat n a potření štol po upečení – 200 g rozinek, 100ml rumu, 100 g kandovaného ovoce, 200 g mandlí, alobal na uskladnění.
Nejprve je nutné udělat si kvásek z trochy mouky, cukru, droždí a vlahého mléka. Vše promícháme na řídké těstíčko a necháme v teple, dokud kvásek nevzejde.
Poté jsem udělala další malou změnu oproti původnímu receptu, protože jsem zvyklá nechat těsto kynout přímo s rozinkami a mandlemi,proto jsem rovnou smíchala všechny suroviny – rozinky jsem měla 12 hodin namočené v rumu, mandle jsem sekáčkem nasekala na malé kousky. Přimíchala jsem tedy i kandované ovoce, vejce, cukr, nezbytný tuk – 1/2 kostky se nechává na následné maštění štoly po vyndání z trouby a mouku. Trochu soli.
Vše jsem nechala řádně uhnětat a vložila i s přikrytou mísou na velmi teplé místo nad kamna kynout.
Když těsto nakynulo, jemně jsem ho proválela na vále, těsto rozdělila na dvě části a z jedné si udělala tvar českého knedlíku a půlku jsem rozmáčkla a jemně rozválela válečkem .
Vzniklo tedy něco podobného pantu :-)). Placatou část jsem pak přehnula přes část kulatou a otočila vzhůru nohama. Vložila na plech a pomastila. To samé jsem udělala i s druhou půlkou těsta.
Štolu jsem dala péci na 180st. Zmírnit se mi kamna nepodařilo, tudíž jsem jí přikryla zvrchu alobalem a dopékala. Po vyndání jsem podle pokynů potřela herou , pocukrovala – zabalila do alobalu, poté do pevného papíru a začala hledat místo, kde je dost chladno, ale ne zase tak moc :-))
Šárko, děkuji moc – krásná práce a těším se za tři neděle …. že jí rozbalíme a že třeba my s naší a vy s vaší štolou, budeme sdílet stejnou chvíli na opačném konci republiky :-)).
natož abych ji dělala,pokud by to dopadlo jako s vánočkou 
takže se letos na ni zase opravdu moc těším,tak mě napadá že by to letos nebyla vánočka,ale štola takto bych mohla tvrdit,že tak má ve skutečnosti chutnat 
;a pak přidám naložené višně v rumu a namočila jsem ráno sušené švestky
Také peču již pár let vánoční štolu z kynutého těsta. Je dobré použít opravdu máslo místo Hery, pozná se to na chuti. Nepoužívám kandované ovoce z obchodu, vlastní výroby nemám, ale nakrájím na kousky různé sušené ovoce (meruňky švestky..), přidám rozinky a brusinky a loupané mandle. Sušené ovoce plus mandle naložím přes noc do rumu. tuto směs do těsta vmíchám až v druhé fázi kynutí. Po upečení potřu přepuštěným máslem s rumem, ale neobaluji v cukru.
Omlouvám se, ale vůbec se mi nezobrazují vaše obrázky. Používám aktualizovaný google chrom.
Děkuji za info.
MV
To se neomlouvejte, já se omlouvám. Jsou na disku, byly online a zrušila se bohužel služba, kde byly nahrané a já nejsem schopná je tam zatím kommplet donahrát, musím ručně z disku. MMám to v plánu celé donahrát, ale nyní jsem to nezvládala. Díky za trpělivost.
Do te stoly v Rakousku nedavaji kandovane ovoce ale nadivku z macipanu. Neni to spatne, ale nase vanocky jsou lepsi (je to moc sladke).
Nemůžu než reagovat. . . Myslela jsem, že štola je z tvarohového těsta, nikoliv z kynutého. Tak nevím, jestli není recept upraven do modní kynuté podoby, ale to pak se štolou nemá nic společného. :-(
zde výňatek velmi plodný http://www.cukrar.cz/show.asp?id=1319
a zde další http://clanky.vareni.cz/vanocni-stola/
a pokud se vám nechce klikat, tak jen malý výcuc:
Tradice pečení štol o Vánocích je prastará a vznikla v Drážďanech. Historické listiny se o vánočních štolách poprvé zmiňují v roce 1474, oproti tomu první zmínky o vánočce pochází až z 15. století. Obvyklým označením štoly bylo tehdy „Striezel“, což v překladu znamená pletenec. Nejstarší německý vánoční trh „Dresdner Striezelmarkt“ vděčí za své jméno právě tomuto tradičnímu vánočnímu pečivu. Označení „Dresdner Stollen“ se po sjednocení Německa stalo chráněnou registrovanou známkou. Od roku 1997 se toto označení může používat jen pro štoly pečené v Drážďanech a okolí. Tvar štoly znázorňuje Ježíška zabaleného do plenek. Tradice říká, že štola nesmí být nakrojena dříve než o Štědrém večeru po bohoslužbě. Ochráníme tak dům od nemocí a neštěstí.
Drážďanská štola
Historickými prameny podložená první štola byla upečena v Drážďanech. Drážďanská štola je vlastně nepletená vánočka, připravována z kynutého těsta, naplněná kořením, ovoněná esencemi a ochucena např. mandlemi. Štolu je potřeba péct dopředu tři týdny i více.
Štolu jsme si vloni přivezli z Drážďan a rozhodně nebyla tvarohová. Byla kynutá a nabízeli jí hned několik různých druhů – z rozinkami, mandlemi i jiné. I když to asi není úplně nejtradičnější, mně nejvíc chutnala s makovou náplní.
Klárko, to je bezpochyby krásná práce a pěkné celozrnné podání :-) I když jsem kolem Vánoc neměla na nic čas, rozhodně jsme se spolu v jednom společném okamžiku sešly. Jestli vám doma chutnala, jsem tomu ráda. To víš, je to přeci jenom kalorická nálož, ale bez másla a cukru by nebyla ta cukrařina tak lákavá :-)
Je hezké, když se premiéra podaří. Se štolou je to stejné jako na divadle. Všichni ji okukují a když se jim náhodou nelíbí a nechutná, děkovačka se nekoná :-)
Přesně tako jsem to cítila. Zvláštní pocit, souznění, že se sejde díky jednomu receptu více lidí na stejné notě. Štola byla výtečná a příští rok jí udělám zase. Upřímně řečeno, kromě mě doma nikomu ta kalorická nálož nevadila :-)). Ještě se těším na tvarohovou. Tvarohu je dost,tak ta bude asi i dříve než za rok.