Posts Tagged ‘koule’
Vždy jsem si představovala, že když se děti vrátí ze školy, následují klasické otázky. Jaké máš známky, co dneska bylo a dítě odpovídá většinou – ale nic, nebo dobrý. Naše dítě je celkem sociálně inteligentní a velmi záhy pochopilo, že když všichni čekáme, až se vrátí, jsme připraveni poslouchat cokoli, hlavně, když bude vyprávět. A ona poctivě vypráví. Ve škole došlo k otázce, jestli přijede do školy na koni. A pak už jsem nestačila vůbec sledovat vlákno. U stolu se rozproudila velmi živá debata na téma Embador, totiž Esteřin kůň a jeho sociopatické sklony. Embador je značně závislý na Ester. Pokud přijede do města, je vzorný. Když je u něj Ester. Jakmile se vzdálí, Embador je schopen rozkopat kolem sebe vše, co se rozkopat dá a jakmile tam nic takového není, začne se prokopávat pod sebe. Ester se tedy vzdálit nesmí. Pan domácí ale byl bohužel na třídních schůzkách a viděl školu, tudíž s Ester asi deset minut pro ně naprosto racionálně, pro mě zcela iracionálně probírali, v jakém patře je nejlepší místo na to, aby tam Embador přečkal Esteřinu nezbytně nutnou nepřítomnost, totiž pobyt ve třídě. Pak Ester přišla s tím, že mají nový výtah, který není určen pro studenty, pouze pro převážení nějakých velkých kusů, například Embadora. Problém je, že pak v tom výtahu nejede žák, ale školník. Školník a Embador. Na to pan domácí pravil, prima, to je dobrá záloha, ale myslim, že zvládne schody. Takže až někde bude titulek – školník udupán ve výtahu koněm, tuším, že půjdu zkontrolovat pastvinu.
Dýňové koule s rýží
Iva píše, že na smažené ricottové koblížky je třeba
500 g ricotty (nebo tvarohu)
500 g hladké mouky
3 vajíčka
4 lžíce cukru(dala jsem míň)
špetka soli
1/2 prášku do pečiva
1/2 čajové lžičky jedlé sody
Umícháme těsto, vytvoříme kuličky (můžeme i vykrajovat lžičkou), smažíme v oleji a nakonec obalíme ve skořicovém cukru. Jsou velmi jemné, nadýchané, vypadají jako kynuté, ba přímo kynuté v chladu, s velkými oky uvnitř. Jejich velikost cca velká polévková lžíce nebo půlka dlaně.