Čtyři děti jsou hodně radosti, ale také delší virózy. Když to jedno přinese, většinou to nechytnou všichni najednou. Je na to asi nějaké schéma nebo co. Vždy to jde tak hezky po sobě. Člověku skoro nic není, ale venku se sotva vleče a stále čeká, kdy se to samo vyseje, což ho oklikou vede opět zpátky k bršlici. Proč vysévat špenát, když je všude bršlice (krimě toho koberce, na kterém leží talíř, to prosím není bršlice!). 
A tak podávám hotový talíř panu domácímu, dívá se na to zelené, pak na mě a ptá se jemně – co že to je, to zelený? Bršlice! Odpovídám o poznání tvrději, aby bylo jasné, že svou chycenou slinu bylinnou a rostlinodivokou myslím vážně. Do toho se vrací dcera ze školy, dívá se na ten talíř a praví:„tobě se nechce nic dělat co? A tak sis vymyslela, že budeme jíst divoce! Že jako nebudeš sázet, sít a budeme jíst medvědí česnek, bršlici a fialky!“ a to ještě vůbec netuší, co všechno přijde!
Takže hurá na bršlici a hlavně, hlavně jí prosím vás nezaměńte s rozpukem! 
A abychom se nezmýlili, tady pár nápověd. Již zmíněný rozpuk – je velmi jiný, ale záměna je také možná. Rozpuk obsahuje zejména hořce chutnající jedovatý cikutoxin a silici s kuminolem, cymolem a terpeny. Působí na mozek a pokožku. Látky rozpuku mají vliv na ústřední nervovou soustavu. Ve větších dávkách může vyvolat závratě, obluzení a křeče.
Toto je velmi hezká fotka bolehlavu – mrkněte na listy, jsou opravdu jiné, než má bršlice. Podle wikipedie: bolehlav plamatý byl součástí jedů, které se používaly k popravám či byly populární mezi traviči. Odvar z bolehlavu byl zřejmě součástí i jedu, který byl podán Sokratovi. K otravě může dojít ovšem i náhodou, nejčastěji při záměně bolehlavu s některou kořenovou nebo listovou zeleninou či kořením z čeledi miříkovitých. Hlavní účinnou látkou je koniin. Vstřebává se v trávicí soustavě i přes pokožku, otrávit se lze i při intenzívním vonění ke květům. Nejprve působí povzbudivě, posléze ale začne blokovat povely míchy a prodloužené míchy. Následkem je obrna kosterního svalstva a zástava dechu (člověk se za jasného vědomí udusí). Krom toho se u slabších otrav objeví zažívací obtíže a zvýšené slinění. Prognóza přežití otravy je obvykle vysoce nepříznivá. I při požití malého množství jedu (rostliny) je nutno co nejrychleji vyvolat zvracení a urychleně vyhledat lékařskou pomoc. Podávají se projímadla a živočišné uhlí na urychlené odstranění jedu a k nim některé stimulanty (strychnin, kofein) na omezení jeho účinků.
Pokud přejdete úspěšně rozuk a bolehlav, je tu ještě krabilice chlupatá. Tu také prosím nebrat. Krabilice je jedovatá, nať i plody obsahují alkaloid chaerophylin. Dříve si lidé pletli plody s kmínem a nať s petrželí, ale krabilice je poněkud silné koření. Otrávit může dokonce i domácí zvířata. Krabilice dostala lidové názvy krkoška, čechřice, všivec nebo svinská veš. zdroj. zde.
To vše samozřejmě nepíšu, abych vás odradila, ale aby to byl trochu větší adrenalin, nežli zakoupení mraženého špenátu, ať už ta konzumace divokých rostlin stojí za to a užije si to také hlava a hormóny.
Dnes jsou to bršlicové omeletky.
Bršlice roste téměř všude. Je to velmi úporný plevel, dříve se mu říkalo kerhák nebo kerháček a dá se také velmi dobře zaměnit za špenát. Je velmi bohatá na vitamín C a pomáhá rozpouštět soli v těle. Takže jakmile ji bezpečně poznáte, stačí ji pouze nasbírat a omýt.
Na dnešní jídlo (14 omeletek velikosti větších lívanců) je třeba 150 g bršlice, 1 listů medvědího česneku, 6 vajec, sůl, pepř, 400 ml mléka, 230 g pšeničné celozrnné mouky, 100 g strouhanky. 50 g čerstvého másla, citrónová šťáva, tři špetky šafránu, olej.
Nejprve dáme vařit oloupané brambory. Bršlici vložíme do hrnce, v němž jsme pokapali dno slunečnicovým olejem. Za stálého míchání jemně podusíme. Podušenou bršlici vložíme do mísy, osolíme, opepříme, přidáme mléko, vejce, celozrnnou mouku a strouhanku. Promícháme, rozpálíme lívanečník a na oleji smažíme omeletky ze vzniklé směsi. Bude jich celkem 14.
Mezitím si připravíme máslo. Máslo smícháme s citrónovou šťávou, nejlépe vyšleháme a přimícháme šafrán, který jsme na chvíli namočili do trošky vody. K máslu přidáváme celou šafránovou vodu i s kousky šafránu. 
Usmažené omeletky potíráme připraveným máslem a podáváme s bramborem, který uvařený vložíme na pánev a promícháme se zbylým máslem. 
Milá Kláro,
moc Vám děkuji za vynikající inspiraci. Člověk pro oči nevidí a holt je třeba, aby mu občas někdo otevřel oči ;-) Díky!
Vyrazila jsem po okolí a zjistila, že bršlice je u nás ještě docela malá, zato medvědí česnek je už v plné kráse a značném množství. Obrátila jsem tedy poměr Vámi uvedených bylin, ale ukázalo se, že to je první z mnoha změn, které mě čekají, protože zásoby už máme opravdu hodně probrané ;-)) Ničeho jsem neměla dost, a tak nakonec vznikly tyto placky, které ale slavily (zvlášť u dětí) velký úspěch: 600 g spíš jemněji strouhaných brambor; 1 menší mrkev také jemněji nastrouhaná (dávám ji ze zvyku skoro všude, naučila mě to máma, říká tomu „na barvu“, jinak vůbec být nemusí), 5 stroužků česneku (příp. dochutit sušeným mletým, jak kdo rád), koření (sůl, pepř, libovolná směs na zeleninové pokrmy, např. ratatouille); 4 vejce, 60 g hladké mouky, 110 g pšeničné celozrnné, 1 dcl mléka, 3 opravdu velké hrsti medvědího česneku, 1 hrst nasekaných arašídů (pytlík s oříšky jsem zabavila dětem těsně před dokončením těsta/oběda, vzaly si ho, protože „měly velký hlad na oříšky“, a tak jsem si řekla, proč ne, dám je do placek ;)) Očistit a nastrouhat brambory s mrkví, nechat pustit vodu a co nejvíc vyždímat. Přidat do mísy s připraveným těstem: našlehaná vejce osolit, okořenit, přidat prosátou mouku, vymíchat dohladka, naředit mlékem, znovu vymíchat. Do dobře rozmíchaného těsta se zeleninou přidat nasekaný medvědí česnek a ořechy. Smažit malé lívanečky asi jako dlaň, spíš trochu silnější. Podávala jsem s nakrájenou čerstvou zeleninou.
Přeji krásné jaro na kopec a ať se vám daří! M.