Letošní léto je to celkme krušné. Mám velmi dobrou paměť, ale s počtem expedovaného kefírového zrna a měsíčku se mi začínají trochu slévat jména a tak, když napsala paní, že si přijede pro zeleninu a já si uvědomila, že už jsem jí posílala kefírové zrno, připsala jsem na konci mailu pozdrav z kopce do Popovic. A milí lidé, když přijeli, ptali se mě, že co je to s těmi Popovicemi? Bylo to jiné kefírové zrno, které putovalo do Prahy do pojišťovny a jehož nová majitelka má v Popovicích jakousi vzdálenou tetu a tak po mém mailu chudáci doma přemýšleli, odkud že znám jejich tetu .-)) Na jinou souvislost s nimi a Popovicemi nepřišli. Nemohli. Jednalo se o záměnu v mém osobním, zcela specifickém měsíčkovo-kefírovém světě :-). Udělali jsme výměnu zeleniny za marmelády, což tedy vřele vítám.
Dnešní jídlo je rychlé, trochu neobvyklá kombinace -červená řepa a houby, ale bylo to nutné. Obě bylo potřeba zpracovat :-).
Na toto jídlo je potřeba jedna veliká červená řepa, trochu máty, trochu saturejky zahradní. Košíček hub – u nás obyčejní poddubáci a pár klouzků, dvě cibule, sůl a kmín, olivový olej a také trochu slunečnicovéh. Jako příloha pak nové brambory, máslo a tvaroh.
Nejprve je nutné dát vařit neoloupanou červenou řepu. Pak oškrábat brambory a dát je vařit do osolené vody. Uvařené pak slít, promíchat s trochou másla a tvarohu. Mezitím, co se vaří brambory slít červenou řepu, oloupat, nakrájet na kostičky. Oloupat a nakrájet na kostičky cibuli. Nakrájenou cibuli si vložíme na olivový olej na pánev a po chvilce restování přidáme červenou řepu. Nasypeme na řepu nakrájenou mátu a saturejku a vše jemně promícháme. Necháme restovat asi dvacet minut na mírném ohni.
Druhá fáze je opět cibule- tentokrát na proužky a dáváme jí na rozpálený slunečnicový olej. Když je jemně hnědá, přidáme na cibuli oloupané a očištěné kloubouky hub. Celé. Osolíme a řádně okmínujeme a za občasného míchání necháme hezky zm
ěknout. Houba by se měla tepelně zpracovávat asi dvacet minut.
Když jsou houby hotové, upravíme na talíři brambory, řepu i houby a můžeme ozdobit saturejkou.
Nádhera barevná! Kdybys viděla, co ta fotka se mnou udělala po třídenní angínové hladovce! Myslím, že první jídlo, co uvařím, bude řepa :-)
aha, já nebyla přihlášená :-) tož to su já jako :-)
Vážená paní Kláro,
chodím sem už hodně dlouho nakukovat každý den a čím dál tím víc se mi to zdálo takové až neslušné, jako by tak anonymně šmírovat :-D a taky jsem byla zvědavá na příspěvky, ke kterým jsem se jako anonym nedostala. Takže jsem se před půlnocí zaregistrovala a zjistila jsem, že v tu dobu nás bylo on-line 14. 14 človíčků o půlnoci je u Vás na virtuální návštěvě. To hovoří za vše. Děkuji za dosavadní krásné zážitky a moc se těším na další. Přeji samé krásné dny.
Milá Marto, díky moc za hezký komentář a jsem moc ráda, že se vám stránky líbí. K těm návštěvám-myslím, že pan domácí je moc rád,že jsem došla k tomuto kompromisu – mít sociální kontakt a nenutit jeho, aby těch 14 lidí o půlnoci sdílel v naší mistnosti živě. Mějte se moc hezky a také se těším…
jé vám visí talířek na šípech! to je zásah!