Pravděpodobně většina z vás zná tradovanou historku s žárovkou. Na nějaké menší sešlosti padl hec, zda si dotyčný dokáže vložit žárovku do úst. „No jasně, na tom nic není!“ Dokázal. Ven už nešla. Druhý to viděl a pravil:„ to není možný“. Bylo. Tak byli dva s žárovkou v puse, upito, nikdo s papírama střízlivý, tak zavolali taxi. Třetí vysvětloval taxikáři co se stalo během jízdy na pohotovost. Jakmile taxikář zákazníky vysadil, dorazil domů a říká manželce „to není možný!“…. atd.
A my měli před sebou předevčírem první narozeniny, Jentl si přála jít přes skály asi 15 km do hospody s kuželkama. Byl tu na návštěvě Honzík, který se vloni u nás rozsekal na kole a pan domácí mu při stavbě seníku hodil na hlavu kladivo (Honzík už bude nosit helmu asi preventivně neustále) a ráno, den před výletem slyším z chodby. „Kvído, lez dál“
Kvído: „né, to bych spadl na záda“, Honzík: „ ale nespadl, ukaž, to je blbost“. Pod termínem „ lez dál“ rozuměj, měj na trámu nad sebou přivázanou kladku, v ní lano, na jedné straně smyčku, ve které jsou obě nohy a táhnutím za druhou část provazu přitahuj sám sebe nahoru. Pak slyším Kvída: „ neblbni, spadneš, to nedáš“ a pak Jentl „Honzo, my to víme“. Přes zavřené dveře najednou slyším strašnou ránu a ticho. Pak děti opatrně se tázající zda je Jan v pořádku. Pak sténání a následně příchod Honzíka do místnosti, sténajícícího, držícího se za žebra a pravícího: „ asi jsem si zlomil žebro, ty vole, já jsem spadl rovnou na záda, ale ještě jsem si tam stihl dát ruku“.
Během dne se žebro dalo do pořádku, uběhlo pár hodiny a já, myjící v koupelně stolitrový hrnec od mlíka, slyším v chodbě za zavřenými dveřmi Honzu: „no prostě se nepřitáhneš až nahoru no, přes ten excentr to nevybalancuješ.“ A pak pana domácího „to je blbost“. Za chvíli strašnou ránu – takové malé dejavu a po otevření smějícího se Honzíka a ležícího pana domácího na zádech na kamenné podlaze, držícího se za hrudník a sténajícího – „asi mám zlomený žebro.“
Patnáctikilometrový pochod už byl jen třešinkou na dortu. A protože Jentl si k narozeninám přála jako dort nudle s mákem, vkládám ponarozeninový koláč s tvarohem a rybízem.
Máte také nějaký zvlášť vypečený recept na cokoli rybízového? Sem s ním.
Rybízová buchta s tvarohem
Suroviny: 600 g celozrnné mouky pšeničné přesáté, 200 g másla, 200 g moučkového cukru, 10 lžic vody, 4 lžíce kvalitního kakaa, 1 prášek do pečiva, trochu rumu, 500 g rybízu a semínka z jedné feferonky.
Na tvarohovou nádivku: 850 g tvarohu, 130 g cukru moučka, lžíce rumu, 3 žloutky, 1 vanilkový puding
Na sníh: 3 bílky, lžíce moučkového cukru
Nejprve je nutné ze všech surovin na těsto utřít těsto. Nejprve vložíme do mísy máslo a cukr. Začneme hníst a přidáme vodu, kakao, feferonku a prášek do pečiva.
Vznikne nám sypké, ale vláčné těsto, které rozprostřeme na větší plech. Na těsto nasypeme rybíz a potřeme tvarohovou nádivkou. Nádivku vytvoříme ušleháním tvarohu s cukrem, rumem, žloutky a pudingem.
Takto připravený plech dáme péci. Asi 5 min před koncem pečení pokapeme téměř upečenou buchtu sněhem, ušlehaným z bílků.
Pokud se vám líbí sladké recepty na této stránce, lze si stáhnout e-knížku se sladkými recepty – čisté vařivo bez fotek.
omlouvám se,že reaguji na vaši rybízovou vlnu asi pozdě, ale četla jsem to až nyní..ale musím se podělit o recept s rybízem, který miluje můj syn..před lety to bylo uvedeno jako levná buchta livie klausové:)))))musím za to dát smajlík,bylo to opravdu před mnoha lety dozadu, kdy se klaus teprve nenápadně prosazoval…ale koláč je výborný: 1,5 hrnku polohr. mouky, 3lžíce cukru,150g másla,1 vejce,špetka soli,půl pr.do pečiva – vypracovat těsto, dlaní rozmáčknout do formy s vyšším okrajem – pod to pečící papír.. na těsto nalít náplň: 1 tvaroh, 4lžíce cukru, 1/4 l mléka, 1 vejce, 1 vanilk.pudink, 1 lžíce másla…….. je to dost tekuté, ale nebojte, ztuhne to….a povrch posypat hustě rybízem, i mraženým…. dobrou chuť..a děkuji za možnost sdílet s vámi vaše „starosti“ jen hezké dny všem..jana k.
Dobry vecer! Rada bych prispela receptem, nejedna se o kolac, spise o dezert.
Na vale zpracujeme 25 dkg masla, 35 dkg hladke mouky, 2 zloutky, 6-7 lzic mleka, 1/2 lzicky octa.
Rychle zpracujeme testo ( vypada jako linecke ) a da se na hodinu odpocinout do chladu, lednicku nezminuji:-).
Potom se z nej vyvali placka a rozdeli na dva pomastene plechy. Placka je asi 2-3 mm silna. Vidlickou se do ni udelaji dirky,
aby se pri peceni nedelaly na teste „boule“.Testo se pece v dobre vyhrate troube a trosku se srazi.
Peceme do ruzova.
Na upecene placky dame dalsi vrstvu snehu ze 6 bilku, 35 dkg piskoveho cukru a 35 dkg cerveneho rybizu
a dame znovu zapect doruzova.
Bože, já už jsem se tak nemohla dočkat až zase napíšete něco ze života :)! Už mi to dlouhou dobu chybí, pořád se řeší syřidla a podobné odbornosti, kterým vlastně nerozumím, ale když si někdo narazí žebro, tak to jsem doma, to si dovedu představit. Ne že bych vám na kopci přála takovéto bolestivé zážitky, spíš závidím tu odvahu se kterou se do všeho vrháte a umíte si to užít(no někdy, chápu, spíš přežít). Díky moc za to, že se o své zážitky dělíte a kdybyste někdy uvažovala o psaní deníku pro své obdivovatele, byla bych první předplatitel (ať by byla cena jakákoliv :)).
Pěkné prázdniny všem na kopci.
díky moc, jste milá. Je pravda, že těch xx l denně člvoěka svádí trochu odbočovat intenzivněji do jednostranných témat, ale příjemná a trochu vyčerpávající práce posledních pěti měsíců je za mnou, ještě dva dny a můžu říct, že zcela. Až si to „dva dny“ přečtou ty dvě, co to se mnou dělají, tak je trefí šlak :) (ony to vidí bezesporu trochu jinak) a pak už to bude víceméně vše ve starých kolejích. Nyní šlo trochu stranou vše, včetně zahrady a jídla. Nastal čas na nápravu. Krásný den.
A ještě jsem si vzpomněla na “ pečený ćaj“.
1l červeného rybízu, 1 l černého rybízu smíchat s 1,2kg cukru, 1 lžicí skořice, 2 ks podrceného hřebíčku a šťávou z jednoho citronu. Dát na plech a péct cca 30 minut. Potom přidat 1/8 l rumu, napěchovat do sklenic a sterilizovat 20 minut při 80stupních. No, a v zimě stačí dát lžíci tohoto „čaje“ do sklenice a zalít vřelou vodou.
Nebo v létě zalít studenou vodou :) To dětem chutná tak, že nevím, jak pečený čaj uchráním do zimy. Přidáváme k rybízu různé ovoce, bezvadný je z černého rybízu a meruněk, nebo z obou rybízů a třešně a pár malin, nebo jablka a kousky citrónu, těším se na ostružiny a další kombinace. Jako základ dávám vždycky rybíz, protože je ho hodně a je potřeba ho zpracovat :) Jako koření tam může být i badyán nebo anýz, do některých jsme ani nedali ten rum, mně osobně chutná i bez koření, jen ta chuť ovoce, které se pak sní ze dna sklenice.
Tento recept na rybízové řezy jsem dostala kdysi spolu s ochutnávkou od své kolegyně v práci. Řezy jsou velmi dobré. V receptu ale chybí přesné množství rybízu, je tam napsané :“podle chuti“. Když jsem ŕezy dělala poprvé, dala jsem tam rybízu „přiměŕeně podle chuti“, tedy minimálně kilo. Bylo to strašně moc, šťáva vytekla, bylo to celé jaksi rozblemtané. Takže rybízu opravdu jen přiměŕeně.
Rybízové ŕezy
26 dkg másla, 4 žloutky a 16 dkg cukru se umíchá na krém. Přidat 48 dkg polohrubé mouky a půl prdopeče. Těsto rozetřít na vymazaný a vysypaný plech. Nechat chvíli zapéct . Jakmile začnou okraje žloutnout, pokrýt sněhem z bílků, cukru a rybízu. Ze čtyř bílků ušlehat sníh, do něj zašlehat 25 dkg cukru a zamíchat kuličky rybízu – a tady je to přiměŕené množství. ( asi 25 až 30 dkg kuliček)
Pak už jen pozvolna dopéct.
Teda úvodní historka výborná, koláč vypadá taky výtečně, ale co mě dostalo – „já, myjící v koupelně stolitrový hrnec od mléka“ :-) To už je mazec! Jsi dobrá, zdravím moc na kopec.
Opět další úžasný recept. Kláro, váš blog sledujeme už dlouho a velmi se nám líbí vaše recepty a vychytávky. Posíláme pozdrav na kopec a přejeme hezký den!
Snad vás aspoň sdílení receptu na naší Facebook stránce potěší –> https://www.facebook.com/ElegantniBydleni ;)
Predpokladám, že používate domáci tvaroh. Aký by ste mi doporučili, ricotu alebo balený tvaroh z obchodu ?
Dobrý den na kopec.
Blahopřeju oslavenkyni i přeživším lezcům.
Opravdu jsou v tom recetu semínka z feferonky? :-) Nebo nás Kláro zkoušíte jestli čteme recepty pozorně?
Také zdravím. :-), opravdu jsou. To je důsledek naší obliby v chilli čokoládě. Toto tmavé kakaové těsto je s nádechem chilli fakt moc dobré.
My máme rybíz nejradši v marmeládě a šťávě. Párkrát za rok mí rodinní muži snesou kynutou buchtu s rybízem (a hodně drobenky nesmí chybět). Nesmím ještě zapomenout na rybíz jako brusinky. A doma jsme jeden čas zavařovali i rybíz s mrkví. Zátiší krásné…
Osobně rybíz používám hlavně proto, abych ho využila, jinak je to pro mě spíš ovocný plevel. Nemám ho moc ráda, protože ho vždycky bývaly tuny a je kyselý. Ale zato on samozřejmě nemůže a v malém množství ho dávám do klasického litého těsta – prostě jen tahám zamrazené zásoby.
Jinak zátiší s visacím rybízem je opět bombózní, jak jinak… :-)