Knihy
e-knihy Domácí mlékař
FB skupiny

e-knihy

Domácí mlékař

Archivy
Rubriky
Knihy
Domácí mlékař
Kurzy pečení chleba

Domácí mlékař

Tak dneska ráno přijela kafilerka, život se navrátil do běžného rytmu, čekáme prvního pleče a já věším fotku salátů, které jsme nestihli sníst a nikdo si nestihl koupit a já zuřivě přemýšlela, co by ještě tak ze salátu mohlo jít a napadlo mě, že když jdou chipsy z kadeřávku, není důvod, aby nešly také ze salátu. A taky že jo! Jde to. Jsou křehčí a je s nimi více práce, protože se nesmí překrývat na plechu, ale další recept na zužitkování salátu a to i toho, co už může být i trochu hořký.  Když jsem odpoledne postavila na stůl misku se salátem a misku s humusem- Hugo přišel a jasně mi sdělil, že chce chleba. Tak jo- “ a s čím? “ já na to. “ S máslem čeba, nebo ještě je tu ten humus, ale to nevim, jak se to jmenuje !“. Přeji vám úspěšnější pochvalu za odvedenou práci :-))

Taky jsme dneska došili postroj a poprvé zapřáhli poníka. No, když to dobře dopadne, bude to můj vozík, děti budou muset chvilku počkat :-)). Je trochu živý ! ale pan domácí byl neoblomný a odvezl zeleninovou bedýnku tam, kam měl, tedy na půl cesty k silnici a děti postupně naskakovaly a seskakovaly, jak dostávaly příkaz ode mě, běžíc za nimi a já přikazovala podle toho, jak se mi zdálo, že nazrává situace na bezpečnosti či nebezpečí :-)).

Zpátky k salátu, na salátové chipsy není třeba nic jiného, než salát – jakýkoli, olivový olej a sůl. Salát nutno omýt, natrhat na menší kousky, asi 3×3 cm, v míse promíchat s olivovým olejem, přiměřeně, asi dvě lžíce na mísu a jemně osolit. Se solí opravdu šetřit. Pak už jen stačí rozložit na plech, ale pozor, musí to být tak, aby se kousky nepřekrývaly a dát péci na min. 210-220 st. Klidně to i osolit na 250 a hlídat. Jemně ostrým nožem podříznout, když je salát hotový a dát si třeba s humusem :-))

A ještě kam to vede, když se snaží člověk být nezávislý na většině potravin, chce časem ignorovat většinu systému a být soběstačný  – to se takhle ráno vzbudí, jde do chodby pro sůl a nestačí se divit, co mu to v chodbě vyrostlo :-)).  a konečně mu dojde, proč musel hodinu hledat účet, který si včera dovezl zpodkopce, aby ho poctivě odevzdal neodbytným dětem :-). Tak alespoň vidíte, co u nás co v kraji stojí :-))

7 Odpovědi to “Salátové chipsy”

  • petra štípek:

    Bohužel taky nepatřím k těm matkám, které zaznamenávají důležité okamžiky v dětských životech (viz vyražený zub a podobně), i když je samozřejmě diskutabilní, co je „důležité“. Jednou nám budou vyprávět svoje důležité okamžiky a my budem zírat :o). Nicméně nejvíc lituju nezaznamenaných dětských výroků. Hugo je ovšem velkej talent, vždycky mi rozzáří den :-)

    • Petro přesně !! Problém je, že stejně tu krásu toho okamžiku člověk nezachová. Hugo je v tomto nepřekonatelný. Např. u humusu se jen nabízí takových možností, jak to tam nějak napasovat, ale takto prostou člověk nevymyslí :-)). Pamatuju se, jak jsme šli do ppp- pedagogicko – psychologické poradny, protože při domácí škole je to nutné- ten papír z ppp. Nejprve námm poradnu přestěhovali o 3 km jinam, než kam jsme přišli, šla jsem sama, pan domácí byl na kontrole s rozsekanou nohou v nemocnici. Takže sprint do kopce, pak nechat tři děti v čekárně s hračkama a jít se čtvrtým dovnitř, vyjít ven a zjistit, že jedno cvičí na obrovském balónu a nemá spodní prádlo – byl naneštěstí červen a šaty. Pak uvnitř na otázku, proč si děti nesmějí hrát se sirkama naprosto nesmyslný pohled Kvída, jako proč se ho na to ptají? a odpověď zcela prozaická,aby neuhořely, ale já zatápim zapalovačem:-)). Pak jsme vyšli na schody a já si říkala, tak snad to už máme za sebou a Kvído se mě zeptal, když to tak hezky zvládnul, jestli půjdeme zase do tý hospody ? :-)) Já se s hrůzou otáčím jak daleko na těch schodech už jsme a upřímně nefalšovaně zjišťuji- proboha, do jaké hospody? No do té s tím bowlingem? Hospodu možná jo, bowling už nikdo bohužel neslyšel. A před ppp pak potkám pana domácího, který se na mě podíval a zcela bez emocí se zeptal, proč mám kravský hovno na uchu ? :-)) Takže každému přeju fakt upřímně, aby dětská přirozenost ve verbálním projevu nebyla až tak moc přirozená, aby měl na instituce čas a provázela ho zcela jiná aura naž nás :-))

      • Anonym:

        @Klára:Kláro, taky jsem zažila „hrůzostrašné“ výlevy upřímnosti mých synů, ten nejhorší byl při společné jízdě výtahem s nepříliž voňavým pánem. Tehdy asi tříletý syn se na něho podíval a řekl“ maminko, proč ten pán tak strašně smrdí“? Nemohla jsem předpokládat, že v prostoru 1,5 x 2 metry by to pán neslyšel. A protože jsem věděla, že pokud neposkytnu urychleně odpověď, tak se syn zeptá znovu, vypotila jsem něco v tom duchu, že pán jde asi z práce (věk tomu neodpovídal) a umyje se doma. Červená jsem byla úplně všude a byla to moje vůbec nejdelší jízda výtahem :-) Když jsem si to pak večer vybavila, tak mi došlo, že ta dětská upřímnost je vlastně strašně krásná a můžeme ji dětem pouze závidět. Já se i ve svém dospělém věku snažím být upřímná, ale už tu jsou určité zábrany……. Přeji hezký den na kopec.

  • danadufkova:

    Až jsem se zastyděla, jaký mám ve špajzu binec :-) Dělat chipsy ze salátu by mě asi nenapadlo, ale fotky jsou velice inspirativní, tak mám víkendový úkol. Přeji krásný den “ na kopec“.

  • Herma:

    Hugo je skvělej! :-)))

Přidejte komentář